Zpracování projektu zalesnění zemědělských a lesních půd
Jan Klíma
Problematiku zpracování projektů zalesňování zemědělských a lesních půd řešila v padesátých letech minulého století oborová norma - Zalesňovací práce. Jako každý předpis určitě nebyla dokonalá, ale obsahovala ucelený návod postupu při zpracování projektů, volby druhové skladby a plošného uspořádání porostních skupin. Samozřejmě vycházela z tehdejšího stupně poznání a společenského uspořádání. Dnes podobná pomůcka odborným lesním hospodářům (OLH) k dispozici není, a proto se v mnoha ohledech zpracování zalesňovacích projektů liší. Snahou o sjednocení výsledků práce OLH se inspirovalo setkání lesníků, uskutečněné v Pelhřimově v hotelu Rekrea. Seminář se konal 13. a 14. května, kdy odbornými garanty byli Ing. Josef Topka (OLH Horní Cerekev) a Ing. František Kučera (ředitel Městských lesů Pelhřimov).
V programu prvního dne přednesli zástupci ÚHÚL, MZe, VÚLHM, státní správy a České komory odborných lesních hospodářů (ČKOLH) řadu aktuálních referátů dotýkajících se dílčích částí zpracování projektu. Na řadu se tak mimo jiné dostala i otázka stanovení cílového HS, vhodné směsi dřevin a kvality sadebního materiálu. Seminář se soustředil především na projekty pro zalesňování zemědělských půd, a proto se druhý den účastníci setkání přesunuli do oblasti Křemešníku, kde na konkrétní ploše - louce uprostřed lesního komplexu diskutovali o nejvhodnějším způsobu jejího zalesnění.
Ještě před vlastním zalesněním pozemku je však nutné provést převod zemědělské půdy na půdu lesní.
Převod zemědělské půdy na lesní
V současné době je u nás stále více neobdělávaných zemědělských pozemků. Vlastníci těchto pozemků často uvažují o jejich jiném využití. Jedním z možných řešení pro ně je zalesnění a převedení pozemků na lesní půdní fond, a to i z důvodu, že stát na tuto činnost poskytuje dotace. Odhaduje se, že by jinak než zemědělsky mohlo být u nás využito i několik desítek tisíc ha, které jsou v současné době vedeny jako zemědělská půda (dále jen ZPF).
Obecně lze k převodům ZPF na lesní půdu (PUPFL) říci, že by měly být převáděny pouze méně kvalitní zemědělské pozemky, které nejsou meliorované, nejdou efektivně využívat jiným zemědělským způsobem a navazují na les. Dále pozemky nevhodné pro zemědělskou výrobu, které s lesem nesouvisí, pokud mají dostatečnou výměru a vhodný tvar pro založení budoucího lesa a jsou přístupné nebo lze zajistit jejich přístupnost.
Chceme-li ZPF převést do jiného druhu pozemku (např. do PUPFL), lze tak učinit pouze se souhlasem orgánu ochrany ZPF a na základě rozhodnutí vydaného stavebním úřadem (rozhodnutí o využití území) a rozhodnutí orgánu státní správy lesů (SSL) o prohlášení daného pozemku za PUPFL.
Právní rámec převodu
Po právní stránce je převod ZPF na lesní pozemek (PUPFL) značně složitý proces, který obsahuje více správních řízení. Tento postup je upraven řadou speciálních právních předpisů. Jedná se o tyto základní právní předpisy:
- zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem;
- zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) v platném znění;
- vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí mimo jiné zákon 344/92 Sb. o katastru nemovitostí v platném znění;
- zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění;
- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění;
- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění;
- vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin;
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění.
Současně platný zákon o katastru nemovitosti zařazuje do ZPF tyto druhy pozemků:
- orná půda;
- chmelnice;
- vinice;
- zahrady;
- ovocné sady;
- trvalý travní porost (dříve louky a pastviny);
- vodní plocha - rybník s chovem ryb nebo vodní drůbeže;
- ostatní plochy, u nichž je v katastru nemovitosti uveden kód typu ochrany č. 6 (jiná ochrana) a kód způsobu ochrany 27 (ZPF).
Charakteristiku jednotlivých druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí uvádí příloha vyhlášky č. 190/1996 Sb. v platném znění.
Co je a není součástí ZPF, stanoví zákon o ochraně ZPF v § 1 odst. 2 až 4:
(2) ZPF tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen “zemědělská půda”) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen “půda dočasně neobdělávaná”).(3) Do ZPF náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti ZPF, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany ZPF.
Pro účely převodu ZPF do lesa (PUPFL) se nevyžaduje provedení skrývky a rovněž se neplatí odvod za odnětí ZPF, protože tato změna se nepovažuje za trvalou (§ 11 odst. 1 zák. 334/1992 Sb.). Pro potřeby vydání souhlasů se změnami druhu pozemků a jejich využívání do 1 ha jejich výměry je orgánem ochrany ZPF obecní úřad obce s rozšířenou působností, od 1 ha do 10 ha10 ha MŽP.
Změnu druhu pozemku můžeme provést pouze na pozemku, který je identifikovatelný v terénu, tedy na celou parcelu vyznačenou v katastru v platné katastrální mapě, nebo její část oddělenou geometrickým plánem. Dříve, než si objednáme geometrický plán (GP) a podáme žádost o územní rozhodnutí, je vhodné si předem zajistit stanoviska dotčených orgánů státní správy. To proto, abychom zbytečně nevynakládali finanční prostředky na GP, který nebude použitelný, nebo finanční prostředky za správní poplatek za územní řízení, pokud by některý dotčený orgán státní správy o žádosti rozhodl negativně.
Žádost a její součásti
Žádost se předkládá orgánu ochrany ZPF, orgánu ochrany přírody a krajiny (OPK) a orgánu SSL. Žádost o stanovisko musí být řádně odůvodněná, musí obsahovat soupis pozemků navržených na změnu s udáním katastrálního území, parcelních čísel, druh pozemku a výměry dle údajů katastru nemovitostí. Přílohu žádosti tvoří minimálně:
doklad o vlastnictví pozemku;
snímek mapy katastru nemovitostí (nebo GP);
- zalesňovací projekt.
Doklady o vlastnictví pozemků a snímek mapy KN získá žadatel na katastrálním úřadu. Zalesňovací projekt u výměry do 3 ha plochy může vyhotovit subjekt s platnou licencí pro výkon funkce OLH, nad 3 ha subjekt s platnou licencí k zpracování LHP a LHO.
S vyřizováním žádosti o změnu druhu pozemku ze ZPF do lesa je potřeba začít včas. Je třeba mít na paměti, že pokud se nejedná o obdělávanou zemědělskou půdu či kulturní travinu, potřebuje orgán ochrany přírody a krajiny, který je vždy účastníkem řízení, k vydání svého stanoviska posoudit plochu ve vegetační době.
Po vydání souhlasných stanovisek dotčených orgánů státní správy přistoupíme k podání žádosti o vydání rozhodnutí o využití území na místně příslušném stavebním úřadu. Územní rozhodnutí je základním rozhodnutím, kterým se zajišťuje soulad navrhovaného opatření se záměry a cíli územního plánování a soulad s veřejnými zájmy a zahajuje se na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. V návrhu na zahájení řízení musí být uvedeno:
- jméno/název, RČ/IČO a adresa/sídlo navrhovatele;
- stručný popis navrhovaného využití území;
- označení místa, druhu a parcelní čísla pozemků, kterých se navrhovaná změna týká, a způsob jejich dosavadního využití;
- vlastnická nebo jiná práva k výše uvedeným pozemkům;
- seznam a adresy všech známých účastníků řízení;
- souhlas spoluvlastníků pozemků dotčených návrhem;
- údaje o splnění požadavků dotčených orgánů státní správy, pokud byly získány před zahájením územního řízení.
Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní projednání spojené zpravidla s místním šetřením. Účastníkem řízení je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává. Na základě ustanovení § 65 a § 90 zákona č. 114/1992 Sb. je vždy dotčeným orgánem státní správy orgán OPK. Z výše uvedených ustanovení zákona je odvozeno právo a povinnost orgánů ochrany přírody mimo jiné se vyjadřovat i ke změnám v druzích pozemků, a proto nelze tyto změny bez vyjádření či závazného stanoviska orgánu ochrany přírody provádět. Někdy se můžete setkat s tím, že orgán OPK si klade až nesmyslné požadavky na druhy dřevin použitých k zalesnění. V takovém případě nezbývá žadateli nic jiného, než se proti takovému požadavku ohradit. Závazné stanovisko orgánu OPK je nutné k odlesňování a zalesňování nad 0,5 ha (§ 4 odst. 3 zák. 114/1992 Sb.). Ve věcech změny druhu pozemku a způsobu jeho využití jsou kompetentními orgány ochrany přírody a krajiny obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy. Stavební úřad může své rozhodnutí vydat pouze po dohodě nebo se souhlasem dotčených orgánů státní správy. Řízení je zakončeno vydáním územního rozhodnutí, v našem případě rozhodnutím o využití území. Toto rozhodnutí platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, není-li v rozhodnutí stanoveno jinak. Jsou-li pro to objektivní důvody, lze před uplynutím lhůty stavební úřad požádat o prodloužení doby platnosti vydaného územního rozhodnutí (§ 40 zák. č. 50/1976 Sb.).
Po nabytí právní moci
Po nabytí právní moci vydaného rozhodnutí o využití území žadatel požádá orgán SSL o prohlášení pozemku za součást PUPFL. Pozemky prohlášené za PUPFL musí být do dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení za PUPFL zalesněny stanovištně a geneticky vhodnými dřevinami v souladu se zalesňovacím projektem a lesní porosty na nich zajištěny do 7 let od prohlášení za PUPFL. Při dodržení podmínek vydaných rozhodnutí a pravidel stanovených MZe v rámci restrukturalizace zemědělské výroby lze požádat o dotaci u Zemědělské agentury MZe se sídlem v každém okrese.
Na základě územního rozhodnutí a prohlášení pozemku za PUPFL podá žadatel žádost o zápis změny druhu pozemku na katastr nemovitostí. Zápis změn druhu pozemku, způsobu využití a ochrany nemovitosti se do katastru nemovitostí provádí řízením “Z” s typem předmětu řízení “Změna jiných údajů KN”.
Ing. Milan Slavinger, v Jihlavě 13.5.2003
V rozsahu vymezeném pro náš příspěvek bylo prostoru právě tak pro popsání poměrně komplikovaného a zdlouhavého procesu vynětí půdy ze ZPF a převedení na lesní půdu. Konkrétním náležitostem zalesňovacího projektu včetně praktických vodítek pro určení např. edafické kategorie, SLT nebo HS budeme věnovat patřičný prostor v některém z následujících čísel Lesnické práce.
Jan Klíma