Budou LČR i nadále tvořit zisk?

Připravil Michal Třeštík

V souvislosti se zveřejněním výsledků hospodaření LČR jsme oslovili ekonomického ředitele RNDr. Vladimíra Veselého, který nám e-mailem odpověděl na několik otázek.

- Ceny dříví dále klesají. Jak vypadá hospodaření LČR v letošním roce a jaký očekáváte HV na konci roku 2003?

Hospodaření v letošním roce bude poznamenáno situací na trhu v souběhu s nutným zpracováním “zbytku” těžeb v důsledku větrné kalamity. Meziročně registrujeme pokles cen realizovaného dříví o 66 Kč/m3 při vyšším zastoupení smrku a vyšších hmotnatostních stupňů. V současnosti je stabilizace trhu s dřívím větší prioritou podniku než absolutní výše dosaženého výsledku hospodaření. V poslední době se objevují naprosto protichůdné názory: že by LČR měly vzít do rukou roli všemocného regulátora trhu a okamžitým zastavením všech mýtních úmyslných těžeb zvýšit poptávku po smrkové kulatině na straně jedné a na druhé straně kritika, že tuto roli neoprávněně a netržně plní. Je třeba jasně říci, že LČR v situaci, kdy objem kalamity nedosahuje ani 40 % ročního etátu, tuto roli plnit nemohou a ani nebudou. Zahraniční zkušenosti nám v tomto dávají jasně za pravdu. To však neznamená, že čekáme se založenýma rukama. LČR od podzimu 2002 přijaly řadu opatření, jejichž cílem je omezení nepříznivých vlivů na trh s dřívím.

Mezi ně patří:

- Zastavení předmýtních úmyslných zásahů u SM ihned po prvních inventurách kalamity v době, kdy obě tuzemské celulózky byly zavaleny dřívím. Toto opatření trvalo do vyčerpání nadlimitních zásob.

- Vytvoření meziskladů v režii LČR, resp. jejich dceřiné společnosti HLDS, a. s., ve Štětí a Paskově, kam jsme na přelomu roku 2002—2003 umístili část nadkapacitních zásob SM vlákniny.

- Omezení mýtních úmyslných těžeb u SM na hospodářské nutnosti.

- Snížení ročního podílu v SM těžbách do konce 1. pololetí na 40 % (smluvně běžně omezeno 60 %).

- Smluvní omezení ročního podílu ve SM úmyslných těžbách do konce 3. čtvrtletí 2003 na 60 %.

- Prodloužení doby splatnosti faktur za dříví v kalamitních oblastech o 30—60 dní.

Přes uvedená opatření počítáme s kladným výsledkem hospodaření i v roce 2003, přičemž jeho výše bude záležet na tom, zda bude možné a účelné ještě v průběhu tohoto roku uvolnit omezení úmyslných smrkových těžeb.

- Plánujete nějaká opatření k udržení ziskovosti podniku? Kde budete hledat “pomocné ruce a příslušné zdroje”?

Především sami u sebe, jak již bylo uvedeno. Rostoucí tlak ekonomického prostředí k tomu nutí všechny vlastníky lesů i podnikatele v oblasti lesnicko-dřevařského odvětví. V našem systému jsou ještě rezervy - jak v efektivnosti provádění provozních činností, logistice, optimalizaci nákladů při zadávání lesnických zakázek a jejich přebírání, tak v efektivitě využívání a správy hmotného majetku. Rozšiřujeme naši spolupráci s partnerskými organizacemi v zemích EU i v zemích, které se na vstup do EU připravují stejně jako ČR, a vzájemně předávané zkušenosti jsou velmi cenné.

- Uvažujete v souvislosti s poklesem cen dříví a přibližujícím se vstupem do EU o změnách v současném systému prodeje dříví (např. prodej “nastojato” nebo zpětné odkupy), organizační struktuře (LZ, LS) nebo systému zadávání zakázek?

Systém, který se nevyvíjí a nemá nastavené dostatečné zpětné vazby, je odsouzen k zániku. Jsme si vědomi jeho silných i slabších míst a naší snahou je udržení či zvýšení stability tohoto systému. Důležitým parametrem je transparentnost a relativní nezávislost na subjektivních vlivech. Vedení podniku připravilo teze tzv. Reformy LČR, které zasahují do všech oblastí činnosti podniku, obsahují vizi pro další desetiletí a budou na podzim předloženy dozorčí radě. Diskutovat o nich v tuto chvíli by bylo předčasné. Mohu konstatovat, že uvažované změny jsou spíše evoluční než revoluční a princip fungování LČR a jejich smluvních vztahů neobracejí jiným směrem.

- V souvislosti se vstupem do EU panují obavy zaměstnavatelů z tlaku na zvyšování mzdových nákladů. Uvažujete o snižování počtu pracovníků?

Udržení produktivity lze zajistit pouze zvýšením objemů výkonů nebo zlepšením efektivnosti. S razantním administrativním snižováním počtu zaměstnanců neuvažujeme. Prostor vidíme spíše v motivaci a zainteresovanosti pracovníků, kteří rozhodují o výsledku hospodaření. Kvalitní lesnické hospodaření musí mít svůj významný ekonomický rozměr.

- Očekáváte nějaké změny v ekonomické situaci podniku po vstupu ČR do EU v příštím roce? Jaké výhody a nevýhody může vstup do EU přinést?

Žádné dramatické změny nečekáme. S tlakem na růst výrobních nákladů, zejména těch, které souvisejí s pracovní silou, se budou muset vypořádat všichni zaměstnavatelé. Tento proces bude postupný a všichni zaměstnanci českých podniků si brzy uvědomí, že na evropské mzdy si budou muset vydělat evropskou produktivitou. To je rovněž doplnění odpovědi na předchozí otázku.

Zvyšování výrobních nákladů bude posouvat zájem zahraničních investorů směrem na východ. LH ve vazbě na dřevozpracující průmysl v tom nebude výjimkou. Vzhledem k tomu, že dřevařská výroba je orientována převážně na export, kterému nejsou v současné době vytvářeny téměř žádné administrativní bariéry, výrobci budou muset naopak počítat se zájmem evropských producentů o místní trh. Rovněž v oblasti lesnických činností bude zjednodušený přístup do členských zemí EU minimálně “vykoupen” tlakem na zakázky v ČR ze strany zahraničních kapacit. Podle našich zkušeností si i členské země tento trh s ohledem na sociální situaci přiměřeně chrání.

- Uvažujete o přehodnocení svého postoje k dotacím? Budete žádat příspěvky z fondů EU?

V situaci, ve které dnes stojí ČR, není co přehodnocovat. Nevidím reálně, že by se v rámci reformy veřejných financí někde “našly” další prostředky pro LH. Náš postoj k dotacím na běžné lesnické hospodaření vycházel z filozofie udržení samofinancovatelnosti a relativní nezávislosti na státním rozpočtu. Ta v důsledku znamená menší závislost politickou a je současně projevem loajality vůči státu.

O příspěvky ze strukturálních fondů EU, pokud to bude v rámci jejich podmínek a v rámci státní lesnické politiky možné, se ucházet budeme. Zkušenosti již máme. Díky naší Agentuře projektů obnovy lesa jsme zpřístupnili prostředky fondu Phare i pro další vlastníky lesů v ČR, kteří by se “zúřadováním” všech podmínek a dodržením požadovaných postupů mohli mít problémy.