Ceny biomasy z výmladkové plantáže - low input varianta

Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček

Tento článek navazuje na příspěvek z předchozího čísla LP 6/2003, který byl zaměřen na výpočet minimální ceny biomasy z výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin (RRD) z podnikatelského pohledu, tj. při důsledném ocenění všech potřebných vstupů tržními cenami včetně důsledného respektování principu “opportunity cost”. V tomto článku uvádíme možnosti snížení ceny biomasy jednak optimalizací postupů pěstování, ale zejména využitím (netradičních) možností zajištění či financování některých činností.

Snížení nákladů

Základním cílem je snížení potřeby relativně drahé lidské práce, resp. snížení nákladů na pracovníky.

Ve srovnání s modelem plantáže prezentovaným v minulém čísle LP dochází k následujícím změnám při zajištění založení a péče o plantáž:

- Snížení rozsahu péče o plantáž (pletí, vysekávání apod.) na minimální míru. To se následně odráží ve snížení průměrných hektarových výnosů o 10—20 %.

- Některé činnosti (sázení, pletí) jsou zajištěny s využitím nezaměstnaných, kdy na financování mezd a pojistného se podílí spolu s investorem plantáže i stát. Předpokládáme, že činnosti typu pletí vykonávají nezaměstnaní pracující za minimální mzdu a že 50 % nákladů na pracovní sílu hradí pracovní úřad.

- Ocenění majetku, který investor plantáže již vlastní, jsme snížili na minimum, stejně jako náklady na režie (předpokládá se, že režijní činnosti související s existencí plantáže investor zajišťuje a financuje v rámci jiných aktivit).

Je zřejmé, že cena biomasy takto stanovená, představuje (minimální) limit ceny, pod kterou se při využití daných typů dřevin, způsobů založení a provozování plantáže, částečného pokrytí nákladů z jiných zdrojů apod. nelze dostat. V žádném případě nejde o cenu biomasy, která by byla “obecně platná” a kterou by bylo možné použít jako zobecnění v případě rozsáhlých plantáží biomasy. Projekty rozsáhlých plantáží biomasy (řádově desítky a stovky hektarů) již není možné chápat jako “přívažek” jiných aktivit investora. U těchto projektů již investor je ekonomickou realitou nucen zaměřovat svoji činnost na dosahování přiměřeného výnosu z vloženého kapitálu, při respektování tržního ocenění vstupů. Diskutabilní je v této souvislosti i to, zda by bylo v tomto případě možné i nadále předpokládat spoluúčast státu při krytí nákladů souvisejících s využitím pracovní síly. Je třeba respektovat fakt, že tento druh projektů nevytváří požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu a že nemusí být v zájmu státu ze systémového hlediska tímto způsobem podporovat tento typ projektů.

Spolu s oceněním pěstované biomasy z LP 6/2003 tak zde prezentované ocenění představuje rozmezí, v kterém se v praxi může cena biomasy z pohledu investora pohybovat.

Vstupní údaje

Vstupní údaje modelu jsme odvodili na základě identifikace všech procesů souvisejících s pěstováním a zpracováním biomasy a vycházejí z výsledků experimentálního pěstování biomasy na výzkumných plochách v rámci výzkumného úkolu VaV 320/3/99 řešeného pro MŽP. Některé vstupní údaje jsme získali od zemědělců a od vlastníků výmladkových plantáží RRD, kteří v předchozích letech tyto porosty začali zakládat a mají první zkušenosti se založením a péčí o plantáž a i s výší jednotlivých nákladových položek.

V modelu jsme důsledně neohodnotili všechny činnosti jako v případě, kdy by výmladková plantáž byla realizována jako klasický komerční projekt zaměřený na dosažení investorem požadovaného výnosu z vloženého kapitálu. Předpokládáme tedy, že by některé procesy byly realizovány na bezplatné bázi (např. zapůjčením či využitím vlastní techniky, práce lidí apod.).

Pro výpočty jsme použili předpoklad průměrné dlouhodobé inflace cca 4 %, reálný diskont ve výši 5 % respektující riziko podnikání a 20 let doby životnosti plantáže.

Postup založení a provozování výmladkové plantáže

Jedním z předpokladů pro ekonomický model výmladkové plantáže 5 ha (v základní podobě) byl předpoklad “klasické” sklizně a minimální použití mechanizace - což odpovídá současným podmínkám v ČR. Všechny důležité operace jsou prováděny manuálně (výsadba sazenic, pletí a údržba výmladkové plantáže, sklizeň křovinořezem a manuální přesun biomasy na kraj výmladkové plantáže). Tento předpoklad vychází ze současné situace, kdy v ČR není z různých důvodů k dispozici mechanizace, a to především pro sklizeň.

Příprava a provozování výmladkové plantáže

Před vlastní výsadbou sazenic se realizují přípravné práce - orba a srovnání pozemku. U těchto přípravných prací jsou do výpočtu zahrnuty pouze palivové náklady a částečně mzdové náklady. Na jaře je ručně vysazena sadba (řízky o délce 20—30 cm). Pro dodržení přesných geometrických rozměrů výsadby se předpokládá použití traktorového markéru. Mechanické omezování plevelů před výsadbou a v prvních letech po výsadbě je klíčovou operací pro úspěšné založení výmladkové plantáže RRD. V modelovém projektu se uvažuje o pletí meziřádku a dvojřádku. Při pletí meziřádku se počítá s použitím rotavátoru dvakrát během sezóny. K pletí dvojřádku se uvažuje o použití křovinořezu a sekačky na sečení v kombinaci s ručním pletím (okopávka). Dvojřádek je vhodné v prvním roce proplít také dvakrát. V druhém roce se počítá s pletím meziřádku i dvojřádku jedenkrát za sezónu. V roce následujícím po sklizni se počítá s jedním posečením plochy křovinořezem za sezónu. U položky rotavátorování se uvažuje s minimálními náklady na mzdu, jsou zde hlavně započítány palivové náklady. U ostatních položek týkajících se pletí se počítá s využitím práce nezaměstnaných, na které je možné dostat příspěvek z úřadu práce.

Sklizeň se předpokládá ve čtyřletém pěstebním cyklu jen v době vegetačního klidu, tj. v zimě - v prosinci, lednu, únoru a části března. Nejprve se porost křovinořezem pokácí (alternativně sklidí sklízecím strojem) a v kmíncích se nechá vytažený na okraji výmladkové plantáže do podzimu proschnout, aby se snížil obsah vody. Poté následuje seštěpkování mobilním štěpkovačem a doprava do míst užití. Sklizené kmínky na větších hromadách bez větších problémů provětrávají a do topné sezóny se obsah vody sníží z původních 60 % na 30 %, čímž se zvyšuje výhřevnost a snižují se dopravní náklady na převoz vyrobené štěpky do míst užití. Pro položky sklizeň porostu a vytahání kmínků na okraj výmladkové plantáže se rovněž počítá s nezaměstnanými, s možností využití dotace.

Likvidace výmladkové plantáže bude provedena po 20 letech, kdy začne její výnos klesat. Zbylé pařezy a kořeny se po poslední těžbě zlikvidují chemicko-mechanickým způsobem, který je poměrně levnější oproti využití půdní frézy. Nevýhoda je, že tento proces je poměrně časově náročný (cca 1 rok). Poté lze pozemek využít znova pro pěstování zemědělských plodin.

Odhad výše výnosu biomasy (štěpky při 30 % vlhkosti) při použití konzervativního předpokladu klimatických podmínek v každém ze čtyřletých obmýtí uvádí tab. 1. Pokles produkce biomasy díky redukci péče o plantáž (především pletí v prvních dvou letech) je možné odhadnout ve výši nejméně 10 %.

Za dobu existence výmladkové plantáže (20 let) lze množství vyprodukované energie ve štěpce odhadnout ve výši cca 13 500 GJ, což je cca 135 GJ/rok.ha. Pomyslný energetický ekvivalentní výkon výmladkové plantáže je pak cca 4,5 kW/ha (pro časový fond 8 760 hodin, předpokládá se výhřevnost 12,5 GJ/t štěpky pro 30 % vlhkost). Z uvedených hodnot lze odhadnout potřebnou plochu výmladkové plantáže RRD pro zajištění energetických potřeb určité lokality.

Výsledek výpočtu

Minimální cena biomasy při zajištění požadovaného výnosu z vloženého kapitálu a uvedených předpokladech o výši nákladů a výnosů činí cca 90 Kč/GJ. Toto ocenění je nutné považovat za limitní mez platnou pouze pro předpoklady, na kterých byl výpočet proveden. Při důsledném ocenění všech vstupů do projektu na bázi tržních cen a respektování principu opportunity cost pak minimální cena biomasy vychází ve výši cca 156 Kč/GJ (viz článek v LP 6/2003). V praxi pak lze minimální cenu biomasy z výmladkových plantáží RRD (při aplikaci různých předpokladů výpočtu) očekávat v rozmezí cca 90-160 Kč/GJ.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Adresa autorů:
Ing. Kamila Havlíčková
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Jaroslav Knápek, CSc.,
Ing. Jiří Vašíček, CSc.
ČVUT FEL, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.