Ekonomické poznatky z výběrného způsobu hospodaření na Klokočné

Vladislav Ferkl

O tom, že uplatnění výběrných způsobů obhospodařování lesů je ekologicky nejšetrnější a nejhodnotnější forma péče o lesní ekosystémy, není mezi zastánci ani odpůrci nejmenších pochyb. Výhrady a kritické připomínky odpůrců jsou zaměřeny především do oblasti produkčních možností a na zvýšené nároky na pracnost i přírodní podmínky pro takovýto způsobu hospodaření, ale hlavně na argumenty ekonomického charakteru.

V prvé části článku jsem se zmínil i o tom, že úsudků a odborných úvah na toto téma je v poslední době poměrně hodně a svědčí o velkém zájmu jak autorů, tak čtenářů. Zcela nedostatkovým zbožím jsou však ověřené poznatky z provozního uplatnění takovýchto způsobů hospodaření. Důvod je pochopitelný - v našich podmínkách v současné době chybí dlouhodobější provozní poznatky i objekty, na kterých lze poznatky z výběrných způsobů hospodaření získat.

Proto se domnívám, že je účelné pokusit se na příkladu Klokočné, kde je tento způsob uplatňován již více než celé uplynulé decenium, vyhodnotit získané provozní podklady a alespoň některé z nich zveřejnit, a přispět tak částečně k zodpovězení, nebo třeba jen k lepší orientaci názorů na zmíněné otázky.

Produkční a stanovištní hlediska

Vývoj zásob i těžebních možností, vyjádřených za uplynulé decenium na Klokočné (viz 1. část, LP 6/2003), je samozřejmě nedostatečným argumentem pro závěry tohoto druhu, ale svým trendem potvrzují spíše předpoklad mírného dlouhodobého zvýšení produkčních možností. V tomto směru souhlasím s názorem, že výběrný způsob má, oproti ostatním způsobům obhospodařování, předpoklady zvýšené produkce (PODRAZSKÝ, MOSER, LP 12/2002, str. 540). V našich podmínkách nebude asi činit ve světě uváděných až 40 %, ale jen 15 až 20 %. Myslím, že nejsou na místě ani argumenty o tom, že trh nemá zájem o tlusté dříví, které je údajně logickým důsledkem výběrných způsobů hospodaření. Jsem přesvědčen, že právě tento způsob obhospodařování má dostatečnou schopnost adaptace na požadavky v tomto směru, pokud jsou uplatněny s dostatečným předstihem.

Souhlasím s prof. Podrázským i v názoru, že v našich přírodních podmínkách míra možností uplatnění výběrných způsobů hospodaření závisí spíše na zájmu praktických lesníků než na limitech vymezených stanovištními poměry. Samozřejmě, že do skupiny těchto “praktických lesníků” patří i přístup řídících a kontrolních pracovníků provozních útvarů, kteří svými postoji vytváří nezbytné podmínky.

Ekonomická hlediska

Pro možnost co nejkonkrétnějšího ekonomického posouzení jsem zvolil následující postup:

- z podkladů LHE polesí a prvotních podkladů lesnického úseku (LÚ) jsme spolu s pracovníky polesí Říčany zpracovali údaje o rozsahu a nákladech jednotlivých provozních činností tak, jak byly pro zajištění výběrných způsobů obhospodařování od r. 1992 na ověřovacím objektu Klokočná skutečně provedeny;

- k těmto reálným údajům jsem, pro stejná pracoviště a přírodní podmínky, modelově sestavil podle jednotlivých provozních činností druh, rozsah a náklady prací, které by si obhospodařování 393 ha předmětného lesa vyžádalo při uplatnění maloplošně holosečného způsobu hospodaření. Práci mi poněkud usnadnila skutečnost, že na tento nerealizovaný způsob hospodaření byl postaven LHP minulého decenia;

- porovnáním získaných údajů o skutečném a modelově odvozeném druhu, rozsahu a nákladech prací za poslední decenium jsem se pokusil vyčíslit a porovnat ekonomickou efektivitu přímých provozních nákladů obou srovnávaných způsobů hospodaření.

Jsem si přitom vědom, že vyčíslené srovnání je jen rámcovým měřítkem a že nastavení modelu např. na podrostní způsob hospodaření či jen na dílčí využívání některých z prvků citlivějších způsobů, než je holosečný, by znamenal úpravu těchto výsledků. Modelování takovýchto způsobů obhospodařování by však zřejmě znamenalo dosažení ještě menšího podílu exaktnosti odvozovaných údajů než způsob použitý.

Rozsah tohoto článku, i když vychází ve dvojím pokračování, mi z uvedených propočtů dovolí zveřejnit jen výsledné údaje jednotlivých činností, případně s jejich heslovitým komentářem. Ve vyčísleném rozdílu nákladů je u jednotlivých činností uvedeno, o kolik je modelová verze holosečného hospodaření nákladově dražší či levnější než skutečně uplatněný výběrný způsob:

Těžba dřeva

Těžba spolu s vyklízením dřeva jsou pracovními činnostmi, u kterých se pracnost a náročnost na kvalitu a šetrnost provedení při výběrném způsobu hospodaření prokazatelně zvyšuje. Výběrná těžba je hlavní činností, na jejíž úrovni provedení je závislá úspěšnost a kvalita celého systému obhospodařování. Je nezbytné, aby veškerá těžba (mýtní a předmýtní se nerozlišuje) byla detailně vyznačena a ve výběrných zásazích se promítnul promyšlený záměr hospodáře jednak ve vztahu k dalšímu vývoji porostu a jednak k účelné realizaci dřevní produkce.

Vyklizování koněm

Technologická příprava a realizace vyklizování dřeva v tomto systému hospodaření zřejmě patří k nejnáročnějším a finančně nejdražším činnostem. Na Klokočné je o to obtížnější, že jde o půdy málo únosné. Proto bylo celkem 95 % vytěžené hmoty vyklizeno, případně nasvazkováno koňmi. Zatím ne zcela vyřešeným problémem zůstává realizace systému vyklizovacích linek (právě pro malou únosnost půdy). V další etapě obhospodařování se však již bez něj neobejdeme. V současné době je ověřována alespoň částečná možnost nasazení harvestorů.

Přibližování traktorem

Vyčíslený finanční efekt ve prospěch skutečného provedení je způsoben velkým rozsahem balíkování koňmi, kam se přenesla část nákladů. Vzhledem k vyklizovacím podmínkám (viz výše) by i při holosečném hospodářství nemohla být část hmoty (např. předmýtní) přibližována “napřímo”.

Zalesňování

Zalesňování velikým podílem přirozeného zmlazení přináší v porovnání s nesmírně obtížným umělým zalesňováním holin velký finanční efekt, a to přesto, že podíl umělé dosadby chybějících dřevin (především JD a BK) je prováděn po každé výběrné těžbě, tj. v průměru po 5–6 letech, prakticky ve všech porostech, i když poměrně malým počtem sazenic. Přirozený nálet především SM, MD a BŘ je využíván z části jako cílová, převážně však jako výplňová dřevina umožňující snížení podílu dosadeb. V nákladech modelové verze přitom nejsou započteny na dočasnou úpravu vodního režimu holin. Po dosažení cílového stavu zastoupení a rozmístění dřevin by měly náklady na zalesňování ještě o něco poklesnout.

Péče o kultury

Umělá dosadba prakticky výhradně dřevinami charakteru MZD je cca z 85 % zabezpečena individuální ochranou pomocí plastového (igelitového) rukávce o průměru 30 cm s menšími pořizovacími náklady než u používaných úzkých tubusů, ale s většími nároky na údržbu. Proto se prakticky nepoužívaly oplocenky a odpadlo i ožínaní buřeně.

Na rozdíl od zalesňování bude zřejmě nutné péči o kultury, především pro zajištění preference některých druhů dřevin před tlakem výplňových náletů, uplatňovat trvale (i když tato činnost bude již mít spíše charakter výchovných zásahů). Snížit by se měla potřeba individuální ochrany dosadeb.

Prořezávky

U modelové verze se musí stanovený rozsah výchovných zásahů dodržet a nelze je ničím nahradit. Při výběrném způsobu hospodaření je alespoň část prořezávkových zásahů realizována přirozeným výběrem schopnějších jedinců při diferenciaci vývoje ve spodní etáži, dosažené regulovaným působením zástinu pomocí střední a hlavně vrchní etáže. Průměrné náklady na 1 ha prořezávky tam, kde nelze počítat s přirozenou redukcí (neexistující či nedostatečný vliv horních etáží), jsou o něco vyšší v důsledku značného množství náletových jedinců. Tento vliv náletů výplňových dřevin se však v daných podmínkách zčásti projeví i při jiných formách hospodaření.

Probírky

Probírky jako samostatný výchovný zásah se neprovádí. Potřeba asanačních, výchovných, redukčních a jiných zásahů se zajišťuje těžebními výběry každých 5-6 let ve všech porostech. Náklady na probírky se tím přenáší do těžební činnosti.

Shrnutí

Shromážděné údaje pro finanční porovnání nákladů hospodaření na objektu Klokočná za léta 1992–2001 jsem přepočítal na zůstatkovou výměru lesů ve správě LČR, s.p., po restitucích v rozsahu 393 ha. Zatímco uváděné celkové provozní náklady uplatněného výběrného způsobu činily 5 035 992 Kč, proces modelovaného maloplošně holosečného hospodaření byl vyčíslen na 7654463Kč, t.j. o cca 52% více.

I když tyto výsledky jsou zpracovány s určitou provozní nepřesností a s přepočty vzhledem k celkové úpravě výměry obhospodařované plochy, ke které v průběhu sledovaných 10 let došlo, jsou rámcovým obrazem reality a jednou z prvních, i když jen dílčích odpovědí na jednu z frekventovaných lesnických otázek současnosti.

Pro možnost alespoň částečného porovnání uváděných výsledků z uplatňování výběrných prvků hospodaření na Klokočné s jinými než holosečnými způsoby hospodaření uvádím průměrné hodnoty přímých nákladů pěstební a těžební činnosti (včetně přibližování) na 1m3 vytěžené hmoty a na 1 ha lesa, dosažené za uplynulé decenium na ověřovací ploše lokality Klokočná, a srovnatelné údaje za celé polesí Říčany s přibližně stejnými přírodními a provozními podmínkami. Na zbývající ploše polesí byl v zásadě používán podrostní způsob s kombinací holosečných prvků.

Bylo by ode mne neseriozní, kdybych uvedené rozbory, názory a zkušenosti na přírodě blízké, výběrné způsoby obhospodařování lesa tak, jak jsem se k nim po více než 40 letech lesnické praxe dopracoval, nedoplnil o další, nesmírně důležitý a mnohdy rozhodující poznatek, že totiž nejvýraznější nevýhodou péče o lesy, založené na těchto principech, jsou zvýšené nároky na rozsah a pracovní zaujetí všech THP, kteří bezprostředně řídí a zajišťují provádění provozních prací. To je také zřejmě nejvýznamnější faktor limitující šíři provozního uplatnění výběrných způsobů obhospodařování lesů v našich podmínkách.

Proto musím vyslovit uznání THP polesí Říčany (LČR, LZ Konopiště) za práci odvedenou během těchto let na ověřovacím objektu s přáním dalšího pokračování tohoto způsobu obhospodařování.

Adresa autora:
Ing. Vladislav Ferkl, MŽP
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.