Ekonomika lesních závodů LČR a dopady vstupu do EU

František Kaňok

I v řízení lesních majetků jde o udržení konkurenceschopnosti produkce, zvláště v období přibližování se vstupu do EU. To platí bezvýhradně i pro státní lesní majetky. S klesajícími nákupními cenami surového dříví je to stále složitější a hospodaření se přibližuje hranici rentability.

Dramatický pokles cen řeziva na světovém trhu za období dvou let do konce uplynulého roku dosáhl například u monitorovaného pilařského provozu cca 590 Kč/m3 a promítl se v poklesu cen surového dříví za stejné období o cca 246 Kč/m3. Nakonec i poměrně vysoký objem kalamitního dříví v některých oblastech ČR i sousedního Rakouska přidělal vlastníkům lesních majetků další starosti. Nejvyšší ekonomické dopady se projevily u jehličnatého dříví. K tomu se přiřadil vliv tlustého dříví. České lesnictví bylo a je zaměřeno na pěstování tlustých sortimentů dříví vysoké kvality. Jaké je současné zklamání českých lesníků, když s rozvojem agregátních technologií zpracování dřeva s vysokou produktivitou podstatně klesá poptávka po jehličnatých sortimentech o průměru nad 45 cm, které jsou při dodávkách dokonce výrazně cenově znevýhodněny. V minulém roce zpevňující kurs české koruny také znevýhodnil vývoz dříví. To vše nutí vlastníky lesů i manažery hledat další zdroje, které umožní “přežití”. Tak tomu je i u podniku LČR, s.p., a u jeho přímo řízených závodů.

Charakteristika přímo řízených závodů (PŘZ)

Podnik LČR řídí kromě lesních správ (LS) také 5 PŘZ (LZ Židlochovice, LZ Boubín, LZ Konopiště, LZ Kladská, LZ Dobříš) a jeden specializovaný semenářský závod Týniště nad Orlicí. U těchto závodů zůstala správa majetku a jeho obhospodařování u jednoho subjektu, ve správě tedy zůstala i část nepotřebného a nadbytečného majetku.

Hlavním motivem pro ponechání těchto PŘZ bylo udržet si referenční objekty pro sledování vývoje nákladů a výnosů, pro jednání s dodavateli o cenách prací a nákupních cenách dříví.

Závody hospodaří v podmínkách průměrných až podprůměrných, potencionálních i skutečných produkčních možností s těžbou od 3,91 m3/ha po 5,23 m3/ha. Celkově hospodaří PŘZ na 7,3 % výměry lesů obhospodařovaných LČR (99 851 ha lesní půdy).

Model řízení

Všechny PŘZ zdědily z minulého období značný rozsah neproduktivního majetku (zejména bytový fond) a některé investice byly značně předimenzovány (dílny, manipulační sklady, provozní budovy). V neposlední řadě to byla celá řada dalších činností, které produkovaly ekonomickou ztrátu jako bytové hospodářství, zemědělská výroba, dřevařská výroba, myslivost, lesní školky, ubytovací zařízení a další.

Protože produkované ztráty ve výše uvedených činnostech měly značný rozsah, přistoupilo se ke komplexní restrukturalizaci a revitalizaci. Celé hospodaření závodů bylo rozděleno na dva samostatné okruhy činností. Jedním okruhem byly činnosti související s obhospodařováním lesa, kde bylo cílem, aby obhospodařování lesa u majetku s nejnižší hodnotou produkce na 1 ha nejpozději v roce 2003 nevykazovalo ztrátu (týkalo se LZ Židlochovice a Konopiště) .

Druhým okruhem činností byly všechny ostatní činnosti, pracovně je nazýváme jako ztrátové činnosti. Jen součet těchto ztrát za rok 1998 činil 59,6 mil. Kč, a to nebyly do této částky zahrnuty ztráty ze školek, prací celospolečenského významu (PCV) a Programu 2000.

Pro jednotlivé roky do roku 2003 byly nastaveny u jednotlivých závodů nepřekročitelné výše objektivizované únosné ztráty.

Základními ekonomickými nástroji i parametry řízení jsou hospodářský výsledek (HV) bez prodeje hmotného investičního majetku (HIM), odvod-dotace diferenciální renty vztažené na 1m3 realizovaného dříví a HV z tzv. ztrátových činností bez HV z prodeje HIM.

Vedením podniku přijatý model řízení vycházel z provedené komplexní ekonomické analýzy a z posouzení odlišností obhospodařovaných přírodních zdrojů na jednotlivých závodech.

Výsledkem bylo stanovení odvodu či dotace diferenciální renty z centrálních zdrojů podniku. Současně model vychází z nezbytností aktivizace současných zdrojů, zejména snížením finančních ztrát ve výkonech, kde je vykazován záporný HV.

Objektivizovaná ztráta z takzvaných ztrátových činností je závodu finančně poukázána až za rok, po ročním finančním vypořádání. Jedná se o řízení přes konkrétní finance - cash prostředky. S ohledem na výrazně odlišné vybavení majetkem u jednotlivých závodů je pro tyto účely hodnocení odpočítáván HV z prodeje HIM.

Na takto stanovené modelové ukazatele je navázána stimulace příslušných ředitelů závodů a návazného managementu. Pro zlepšení HV se započítává pro tyto účely prodej HIM jen z 20 % a odpočítává se 90 % neuhrazených pohledávek z obchodního styku po lhůtě splatnosti delší než 60 dnů. Současně výše odměny za zlepšení je odvislá od koeficientu poměru zlepšení HV k celkovému ročnímu obratu.

K podpoře regionální politiky je závodům předepisován odvod z HV ve výši 35 % a zůstatek zůstává v regionu - závodu, tedy tam, kde byly prostředky vytvořeny. Celý model řízení pomocí ekonomických nástrojů je postaven na pozitivní motivaci a návazné hmotné stimulaci se zárukou stability a existenční jistoty.

Charakteristika dosažených ekonomických výsledků

Z grafu vývoje HV bez prodeje HIM, vztaženého na 1 ha obhospodařované lesní půdy za PŘZ, je patrna dynamika vývoje po nastavení ekonomických parametrů v druhé polovině roku 1999.

Pokud bychom posuzovali skutečný účetní HV včetně prodeje HIM, tak PŘZ včetně semenářského závodu (SZ) vytvořily za rok 2002 HV ve výši 43,7 mil. Kč, což je 437 Kč/ha lesní půdy, bez SZ pak 482 Kč/ha lesní půdy. Poměrně nižší HV v porovnání s předchozím rokem byl ovlivněn vytvořením opravných položek na pohledávky ve výši 7,7 mil. Kč. Zejména pokles zpeněžení, kde závody za rok 2002 dosáhly průměrného zpeněžení dříví ve výši 1 237 Kč/m3, a pak vlastní pokles realizačních cen dříví byl nejvíce dramatický u jehličnatých sortimentů, který nejvíce ovlivnil celkový HV. Tím se v úrovni průměrného zpeněžení setřely velké rozdíly mezi závody s převahou jehličnatých sortimentů a závody s vyšším podílem listnatých sortimentů, kde průměrné zpeněžení mírně vzrostlo.

“Ztrátové činnosti”

U tzv. ztrátových činností bylo dosaženo za rok 2002 celkové ztráty ve výši 13,6 mil. Kč, když za rok 1998 závody vykázaly ztrátu v těchto činnostech 60 mil. Kč. Závody Konopiště a Dobříš vykázaly za rok 2002 v těchto činnostech celkově kladný HV. Přesto se stále nepodařilo zcela vyloučit záporný HV zejména v lesních školkách, zemědělské výrobě, PDV, bytovém hospodářství a ubytovacích zařízeních.

Naopak příznivých výsledků bylo dosaženo v pronájmech pozemků (6,2 mil. Kč). Pro celkový HV není zanedbatelný prodej nadbytečného a neefektivního HIM (17,4 mil. Kč).

Samostatnou kapitolou je myslivost. Každoročně hodnotíme efektivnost provozu jednotlivých obor a bažantnic u PŘZ. Celkovou efektivnost myslivosti posuzujeme komplexně - do HV z myslivosti promítáme nejméně 50 % nákladů na ochranu lesních porostů proti zvěři a dále je do hodnocení promítnuta celková výše škod způsobených zvěři na lesních porostech případně na zemědělských plodinách.

Produktivita THP

Počet technicko-hospodářských pracovníků (THP) se za hodnocené období výrazně snížil a zcela pokryl nárůst mzdových nákladů (tab. 2). Výrazně však vzrostla výkonnost THP měřená ročním obratem na jednoho THP, což se ještě více zvýrazňuje zejména při poklesu průměrného zpeněžení dříví, zejména v posledních dvou letech.

Další ekonomické výsledky PŘZ

Přijatý model předpokládal vkládat na opravy a údržby lesních cest a svážnic včetně odpisů 104 Kč z každého realizovaného m3 dříví. Skutečnost za rok 2002 činila 127 Kč/m3, což bylo ovlivněno také odstraňováním následků povodní na LZ Boubín a Konopiště a tím i překročením modelu.

Vklady do lesa na pěstební činnost byly v roce 1998 průměrně 384 Kč/m3 a v roce 2002 se snížily až na 298 Kč/m3, což je pokles o 86 Kč/m3. To je výsledek preferování zvyšování podílu přirozené obnovy, přechod na jemnější způsoby hospodaření a snižování ztrát z opakovaného zalesnění. Snížení těchto nákladů by mohlo být ještě výraznější, kdyby nebylo nutno vynakládat finanční prostředky na ochranu lesních porostů proti zvěři (např. v r. 2001 34,7 mil. Kč, což představuje 74 Kč na každý realizovaný m3 dříví).

Odvod-dotace diferenciální renty do centrálních zdrojů podniku vyjadřuje vliv rozdílných přírodně výrobních podmínek a zaručuje nastavení relativně srovnatelné startovací úrovně mezi jednotlivými závody. Další prostředky ze zlepšeného výsledku hospodaření zůstávají v místě, ve kterém byly vytvořeny, aby se tak mohly vytvořit zdroje pro další rozvoj závodů v daných regionech. Původní model byl nastaven na průměrný odvod renty

175 Kč/m3, skutečnost za rok 2002 činila 84 Kč/m3. Rozdíl proti modelu se blíží poklesu průměrného zpeněžení, které činilo za závody 112 Kč/m3. Prostředky z tohoto důvodu nebyly vytvořeny, a proto je také nebylo možno předepsat k odvodu do centrálních zdrojů podniku, které pak slouží k přerozdělení a pokrytí vkladů do lesa v oblastech s podprůměrnou kvalitou přírodních zdrojů (dříví).

Semenářský závod

Samostatnou kapitolou stále zůstává semenářský závod v Týništi na Orlicí, který je technicky a odborně vybaven na vysoké objemy luštění šišek a dlouhodobé skladování semen a tyto služby poskytuje všem vlastníkům lesů. Stále však hledá doplňkové výrobní programy i v příbuzných oblastech na pokrytí “hluchých” míst v období roku a v nahrazení ztrát vzniklých v době neúrody semen. Zde bychom uvítali každou nabídku, která by přispěla k dalšímu vyššímu využití této kapacity.

Vstup do EU

Vstupem do EU čeká vlastníky a hospodáře na lesních majetcích, včetně státního lesního majetku i s PŘZ, řešení zásadního problému spočívající v udržení konkurenceschopnosti našeho českého dříví. Je zcela jednoznačné, že budeme nuceni akceptovat realizační ceny dříví EU a tedy minimálně evropské ceny dříví. Víme, že udržení dlouholeté tradice českého lesnictví mimo jiné zaměřené na pěstování tlustého dříví a spočívající v jemnějších způsobech hospodaření a nezbytnost udržení všech mimoprodukčních funkcí lesa, naplnění programu Natura 2000 apod., může pro naše lesníky a vlastníky lesů působit ve srovnání například se severskými zeměmi EU jako jistá konkurenční nevýhoda. Samostatnou kapitolou zůstává nízké užití dřeva v ČR a nízký podíl jeho dalšího zpracování. I přes přijatý program Dřevo pro život, dřevo pro třetí tisíciletí, chybí stále konkrétní státní programy, které by podporovaly využití dřeva, jako naší domácí suroviny, včetně jeho využití v lidové architektuře dřevostaveb na vesnici, ale i jinde, aby mělo dřevo větší šanci na trhu proti betonové, cihelné či jiné stavební lobby. Domnívám se, že u nás v porovnání s Rakouskem a Německem byl v tomto směru minulým režimem přerušen vývoj a návrat k lidové architektuře dřevostaveb zejména v horských a podhorských oblastech by snad bylo prospěšné zařadit do programů podporovaných ze strukturálních fondů EU.

Jaký bude totiž stupeň užití a dalšího zpracování dřeva v ČR, takové budou vytvořeny další možnosti udržení konkurenceschopnosti našeho dříví a tím i udržení rentability lesních majetků, včetně majetků lesů ve vlastnictví státu.

Další snižování nákladů

Ceny dříví na trhu stále klesají, z důvodu kalamit je na trhu nadbytek pilařské kulatiny a stojíme před vstupem do EU, kde nás čeká postupné vyrovnání rozdílů zejména v osobních nákladech. Současně nám vzniknou problémy s produkcí dříví ze severských zemí i dalších zemí východní Evropy, pěstované za rozdílných podmínek a tím i s výrazně nižšími náklady. To vše relativně snižuje konkurenceschopnost českého dříví.

Vlastníci lesů i PŘZ LČR budou nuceni k dalšímu snižování vkladů do lesa zvyšováním podílu přirozené obnovy, snižováním ztrát na umělém zalesnění, snižováním nákladů na ochranu lesa proti zvěři a dosažením únosných stavů zvěře. Budou nuceni těžit část zejména mýtních úmyslných těžeb až na uzavřené kontrakty, u sortimentů s nízkým zpeněžením a sortimentů nižších jakostních tříd zvyšovat objem jeho prodeje přímo z lesa a tím šetřit náklady na jeho další manipulaci, snižovat dále režijní náklady a provádět další opatření. Účelné je rovněž nasazování harvestorových technologií v odpovídajících podmínkách, které mohou být i šetrnější k porostu a cílovým stromům. V konečném výsledku u PŘZ tak získáme hrubý HV těžebního či výchovného zásahu v každé skupině porostů, což nám umožní srovnání s dalšími alternativními technologiemi.

Že to bude cesta složitější než dosud je již dnes zřejmé, ale neměli bychom si ji komplikovat dalším zpřísněním zákonných norem a vyhlášek pro ochranu přírody a hospodaření v lese. To snad jedině za cenu, že by každá újma vzniklá z toho titulu pro vlastníka lesa byla v plném rozsahu vlastníkovi lesa i LČR finančně státem nahrazena. Protože jinak by to byla opět další konkurenční nevýhoda pro vlastníky lesních majetků v udržení konkurenceschopnosti českého dříví.

Adresa autora:
Ing. František Kaňok, CSc.,
OI LČR Krnov, Revoluční 55,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Příspěvek v podobném znění byl autorem přednesen na celostátní konferenci “Ekonomika lesních a zemědělských podniků v kontextu předpokládaného vstupu ČR do EU”, kterou uspořádal Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MZLU Brno a Forest-Agro, s. r. o., v Hruškách u Břeclavi 27. 3. 2003.