Jalovcové rzi Gymnosporangium sp.

Libor Jankovský

V letních a podzimních měsících roku 2002 se ve zvýšené míře projevila skvrnitost listů hrušní způsobená rzí jalovcovou, resp. rzí hrušňovou Gymnosporangium sabinae (Dickson) Winter. Jde o dvoubytnou rez, jejíž teliální stadium se tvoří v jarních měsících na jalovcích. Přestože z lesnického hlediska nejde o významného patogena, z hlediska parkových výsadeb jde o nápadnou chorobu na obou alternujících hostitelích. Neevropští zástupci rodu Gymnosporangium jsou podle zákona 147/1996 považováni za karanténní škodlivé organismy.

Symptomy choroby, životní cyklus

V případě rzi hrušňové Gymnosporangium sabinae jsou listy hrušní infikovány na jaře a počátkem léta basidiosporami, jež je uvolňují z basidií, vyklíčených z teleutospor, které se tvoří na jalovcích. Na listech prvního hostitele se zprvu rozvíjí haploidní mycelium a po somatogamii se v pletivech listu tvoří dikaryotická ložiska aecií, ze kterých jsou uvolňovány aeciospory. Po fruktifikaci mycelium odumírá, výjimečně mycelium přezimuje na bázi pupenů. Aeciospory jsou koncem léta a počátkem podzimu větrem přenášeny na druhého hostitele - jalovce, kde dochází k infekci kambia a tvorbě rakovin.

V průběhu dubna a května se na infikovaných jalovcích vytváří bizarní růžkovité útvary rosolovité konzistence, velké 0,5–2,5 cm, žlutavé až oranžové barvy. Jde o ložiska dikaryotických teliospor. Uredospory se v případě těchto rzí netvoří. Infekce na jalovcích přetrvává a lze ji rozeznat podle zduření stonků, jež způsobuje. Uvolněné dvoubuněčné teliospory klíčí na povrchu půdy v basidie, ze kterých se uvolňují basidiospory a opět infikují prvního hostitele.

Fytopatologické aspekty, ochrana

Na jalovcích může být silná chronická infekce příčinou odumírání jednotlivých větví, případně i celých kmínků. Stejně tak silná infekce listů hrušní může způsobit jejich oslabení a predispozici k infekci sekundárními patogeny. Poškozeny mohou být i plody.

Ochrana je uvažována pouze v případě hrušní, které jsou chráněny běžnými chemickými postřiky. První preventivní postřik fungicidním přípravkem by měl být aplikován poprvé v dubnu až květnu v době květu hrušní, opakován za 4–5 týdnů a potřetí aplikován uprostřed léta. Napadené listí je nutno zlikvidovat, možné je i kompostování. U jalovců ochrana spočívá spíše v odstraňování napadených částí, chemická ochrana není příliš efektivní. V současnosti tato rez představuje problém spíše pro zahrádkáře a pěstitele hrušní. Poškození jalovců není významné, stejně jako poškození hrušně polní Pyrus pyraster.

Hostitelské spektrum rodu Gymnosporangium

Gymnosporangium clavariiforme (Jacquin) DC. - aeciální stadium se tvoří na hlozích Crataegus sp. div. a muchovníku Amelanchier. Červenooranžová telia se tvoří na Juniperus communis a na J. nana.

Gymnosporangium confusum Plowr. - aeciální stadium se tvoří na skalnících Cotoneaster sp., hlohu Crataegus laevigata, kdouli Cydonia sp. a jeřábech Sorbus sp. Telia se tvoří na Juniperus sabina, J. oxycedrus, J. virginiana a dalších jalovcích.

Gymnosporangium cornutum (Pers.) Arthur - teliální stadium se tvoří na jalovcích, aeciální na Malus a Sorbus.

Gymnosporangium juniperinum (L.) Fr. - zahrnuje řadu velice blízkých druhů. Aeciální stadium je původcem žlutavých až červenožlutých skvrn na listech jeřábu ptačího Sorbus aucuparia. Oranžová růžkovitá telia se tvoří na různých druzích jalovců. U nás se vyskytuje především na pastvinách s jalovcem obecným Juniperus communis.

Gymnosporangium sabinae (Dickson) Winter (G. fuscum Wedw.f.in DC.) - aeciální stadium se tvoří na hrušních, teliální na jalovcích Juniperus sabina, J. chinensis, J. virginiana, J. oxycedrus. Ložiska telií velká až 2,5 cm se na větvičkách a kmíncích jalovců tvoří v dubnu–květnu. U nás nejběžnější druh.

Gymnosporangium tremelloides (A. Braun) R. Hartig - střídá jabloně Malus sylvestris, Sorbus aucuparia, Cydonia sp. s Juniperus communis.

Adresa autora:
Dr. Ing. Libor Jankovský
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
LDF MZLU v Brně,
Zemědělská 3, 613 00 Brno