Rakouské spolkové lesy, a. s. (ÖBf AG)
Na 7. konferenci generálních ředitelů středoevropských státních lesů poskytl našemu časopisu rozhovor i Thomas Uher, spolu s Georgem Erlacherem člen představenstva Rakouských spolkových lesů, a. s., (ÖBf - Österreichische Bundesforste AG.). Vzhledem k jeho výborné znalosti češtiny jsme hovořili v českém jazyce.
Vznik a transformační změny ÖBf
- Rakouská republika vlastní 100 % akcií ÖBf. Kdy vznikla akciová společnost a je možné prodat část akcií jiným subjektům?
Akciová společnost (a. s.) vznikla 1. ledna 1997. V zákoně stojí, že stoprocentním majitelem je Rakouská republika. Aby bylo možné akcie prodávat, musel by se změnit zákon. Důležité je, že akciová společnost není vlastníkem nemovitého majetku. Obhospodařujeme 10 % plochy Rakouska, ale jen asi 30 000 hektarů je ve vlastnictví akciové společnosti, zbylých 820 000 hektarů zůstalo ve vlastnictví republiky. Stát tedy přímo vlastní pozemky a akcie akciové společnosti, která má právo užívání těchto pozemků.
- Po vzniku a.s. jste výrazně zvýšili produktivitu práce. Jakým způsobem jste toho dosáhli? Můžete uvést konkrétní čísla?
Měli jsme výhodu, že jsme nikoho nepropustili. Uskutečnili jsme program předčasných penzí, protože jsme měli dost starých zaměstnanců, kterých se to týkalo. Počet zaměstnanců klesl od roku 1997 do roku 2002 z 2 000 na 1 300. V současnosti uskutečňujeme další reformu - dozorčí rada souhlasila s poklesem počtu zaměstnanců na cca 1 000 do roku 2010, měli bychom tedy pouze polovinu zaměstnanců původního počtu z r. 1997. Nejdůležitějším opatřením bylo převedení rozhodovacích pravomoci do našich podniků. Přejmenovali jsme lesní správy na lesní podniky, které nesou zodpovědnost za obchodování. V centrále se soustředíme na strategické otázky, kontrolu, servis, podporujeme naše podniky a jejich obchodní rozhodnutí. To byl první krok. Druhým bylo dostat z podniku byrokracii, která všechno dusila. Měli jsme 30 000 stran platných předpisů. Někdo zavedl předpis a ten už potom zůstal. Po našem nástupu jsme všechny zrušili a udělali jsme jeden organizační, který má 150 stran. Potom platí zákony a dohodnutý rozpočet. Třetím důležitým krokem bylo odpojení od politiky vznikem a. s. Nyní je úplně jasné, jaká je úloha managementu, dozorčí rady a majitele; každý svou roli zná. Toto rozdělení se lidé učili stovky roků, protože akciové společnosti mají narozdíl od státních podniků dlouhodobou historii. V tom je veliký rozdíl, každému bylo jasné, na co se má soustředit. Hodně jsme také investovali do školení našich zaměstnanců na všech úrovních. Vedoucím podniků jsme dali také pravomoci rozhodovat v personálních otázkách.
- Změnili jsme strategii prodeje dřeva. Máme hodně nových strategických činností, kde se staráme např. o poradenství. Dnes jsme například poradenskou firmou slovenských státních lesů při transformaci. Angažujeme se také v Bulharsku. Hodně se zabýváme využíváním nemovitostí apod.
Když to shrnu, tak abyste zvýšil produktivitu, máte dvě možnosti: zvýšit objemy tím, že změním strategii prodeje, využití nemovitostí apod., nebo snížit náklady. Obě možnosti jsme velmi úspěšně provedli.
Obchod se dřívím
- Zmiňoval jste se o obchodu se dřívím. Máte vlastní zaměstnance na těžbu a obchod nebo prodáváte dříví “nastojato” jako u nás LČR?
V současnosti vlastní kapacitou, s vlastními pracovníky, realizujeme asi 40 % těžeb (kácení) a 30 % odvozu. Dříve, jako státní podnik, jsme hodně prodávali dříví přímo v lese - “nastojato” a potom jsme neměli vůbec nic “v rukou”, nevěděli jsme, kam se dříví prodává. Náš největší rozdíl oproti malým majitelům lesa je ve velikosti, můžeme udělat smlouvu na 300 000 m3 dříví a tuto výhodu jsme ztratili, když jsme prodávali dříví nastojato. Nejdůležitějším krokem bylo zrušení těchto prodejů. Dnes “nastojato” prodáváme už jen palivo. Ale prodej firmám, které by pak dříví prodávaly našim klientům, jsme úplně zrušili.
- Takže máte svoje obchodní oddělení?
Nemáme jedno obchodní oddělení, každý náš podnik prodává sám. V oblastech, kde existuje velký klient, bylo důležité, aby jeden z vedoucích obchodu byl přímo zodpovědný za konkrétního klienta a osobně s ním komunikoval a obchodoval. To je naše výhoda oproti LČR, které tyto možnosti kvůli vzniku jiné struktury s akciovými společnostmi nemají. My jsme rádi, že tuto strukturu nemáme.
- Zalesňovací a pěstební práce provádíte také ve vlastní režii?
Částečně.
- Museli jste udělat nějaká konkrétní opatření v souvislosti se vstupem do EU, nebo se fungování podniku nezměnilo?
Já jsem v podniku v době vstupu Rakouska do EU ještě nebyl. Ale myslím si, že veliké změny nebyly. Největší změna v EU je otevřený trh a v něm jsme již předtím žili.
- Klesá také v Rakousku cena dříví?
To je celoevropská situace a reálný stav trhů.
- Jak na tento pokles reagujete? Plánujete například omezení těžby, když je v současnosti nízká cena dříví?
Nemůžeme, protože máme kalamitu. Zastavili jsme všechny normální těžby, ale kalamitu musíme co nejrychleji zpracovat. V roce 2000 po větrných kalamitách v Německu jsme opravdu těžby dramaticky snížili, to je správný postup.
- V ČR se hodně diskutuje o příčinách poklesu cen dříví, vzniká určité napětí mezi lesníky a zpracovateli dříví. Objevují se hlasy, které poukazují na výjimečný vývoj oproti jiným státům v Evropě.
Momentálně je tato situace v celé Evropě. Jsou různé příčiny. U nás byly zmíněné kalamity, v Rakousku leží 3,5 až 4 miliony m3, to je na trhu znát, k tomu přijde ekonomicky těžká situace v celé Evropě, v Německu atd. Další otázka je kurz dolaru. Situace je opravdu těžká, ale víte, jsou lepší a horší dny.
Certifikace, Natura 2000
- Jaký používáte certifikační systém a jaká je jeho finanční náročnost?
PEFC. Finanční náročnost není moc vysoká.
- Podporuje certifikaci stát?
Nepodporuje.
- Jaká omezení pro ÖBf plynou z Natury 2000?
V současnosti Rakousko nahlásilo vybrané plochy do Bruselu, ale ještě nejsou vypracované konkrétní plány managementu. Teprve po jejich vypracování bude jasné, jaká budou omezení a z nich vyplývající odškodnění.
- Takže žádné kompenzace ještě neproběhly?
Ne, ještě neproběhly.
- Spolupracovali jste na vymezení těchto území?
V první části vůbec ne. To se v Rakousku velice kritizovalo. Ale teď se tento problém diskutuje a my chceme vypracovat zmíněné managementové plány. Tvrdíme, že bez vlastníka je nelze vypracovat. Zatím o to žádáme, ještě není nic podepsané. A podle mého názoru to jinak nepůjde.
Děkuji za rozhovor
Michal Třeštík