Funkci mi osobně nabídl ministr Palas

Rozhovor s Ing. Kamilem Vyslyšelem, novým generálním ředitelem LČR

Jmenování do funkce generálního ředitele

- Kdo a kdy Vám nabídl funkci generálního ředitele LČR?

Není důležité kdy, ale to, že mi funkci generálního ředitele nabídl pan ministr Jaroslav Palas osobně.

- Proč jste tuto nabídku přijal? Vzhledem k “nestandardnosti” provedení této výměny jste si musel uvědomovat kontroverznost situace. Nepovažujete za handicap způsob svého jmenování?

V kompetenci ministra zemědělství je odvolávat a jmenovat generálního ředitele LČR přímo. Není povinen vypisovat žádné výběrové řízení. Jeho nabídku jsem přijal jako osobní výzvu jít do firmy, která má vysokou prestiž a dlouhodobě vykazuje jak lesnicky, tak ekonomicky dobré výsledky. Tuto firmu chci, společně s kolektivem jejích pracovníků, dále posunout a rozvíjet.

- Uvažujete o možnosti setrvání Ing. Olivy a RNDr. Veselého u podniku?

Diskutujeme různé formy a hledáme rámec vzájemné dohody.

- Celou dobu jste dělal v hospodářské úpravě lesa, teď přicházíte na post ředitele největšího lesního podniku v ČR. Neobáváte se manažerských a politických povinností?

Kdybych své předchozí působení vnímal jako handicap, asi bych tu funkci nepřijal. Musím se mnohé naučit a všechna svá rozhodnutí budu opírat o diskusi s místními zkušenými pracovníky. Naopak mé znalosti o stavu lesů v ČR mi spíše umožní se více soustředit právě na řízení, tzn. manažerskou stránku mé funkce.

- Někdo Vás na tuto funkci musel doporučit, prozradíte nám jeho jméno?

Nemyslím si, že jsem tak neznámou osobou, pracoval jsem ve funkci náměstka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Nabídka pana ministra byla opravdu velmi osobní a přímá. Zcela jistě si však o mne podstatné reference obstaral.

- Byl jste jmenován do funkce s nějakým jasným zadáním od ministra?

Po určitém seznámení se s chodem firmy a porozumění klíčovým procesům především v obchodní a ekonomické sféře a organizační struktuře předložím 30. září panu ministrovi obsahové záměry, které v určitém časovém horizontu povedou k prohloubení různých pohledů na obhospodařování lesů, které LČR spravují, oživení obchodní politiky, zefektivnění organizační struktury a zohlednění sociálních a ekonomických potřeb jednotlivých regionů.

Výměna ekonomického ředitele

- Když jsme domlouvali tento rozhovor, říkal jste, že se teprve budete seznamovat s prostředím podniku a spolupracovníky, s ekonomickou situací, budete se bavit se spolupracovníky, a proto nemůžeme očekávat nějaké hlubší analýzy situace v podniku. Třetí den po svém nástupu jste odvolal ekonomického ředitele. To svědčí o připravenosti tohoto kroku již před nástupem do funkce.

Každý ředitel si vybírá svůj tým. Není v tom nic osobního, tak jak se snažíte naznačit. Každý manažer, který je do své funkce jmenován, musí být připraven na své odvolání. Mám jako ředitel kompetenci a právo vybrat si a jmenovat své spolupracovníky. Na pozici ekonomického ředitele jsem si vybral Ing. Zdeňka Cábu, který zastával funkci lesního správce v Českém Krumlově. Vedl jsem s ním několik rozhovorů, měl možnost si své rozhodnutí rozmyslet a nabídku nakonec přijal. Je to člověk, který řadu let pracoval jako zástupce oblastního inspektora v Českém Krumlově, kde měl na starost ekonomiku, zná prostředí podniku prakticky od začátku v roce 1992, takže má moji plnou důvěru.

- Právo na zvolení svých spolupracovníků Vám nikdo neupírá, ale těžko si uděláte za několik dní obrázek o osobě ekonomického ředitele, o jeho odbornosti a schopnostech, když se podle vlastních slov teprve seznamujete s chodem podniku. Vyvolává to samozřejmě dojem, že jste přišel již s tímto záměrem, a tedy i se snahou změnit obchodní vazby a ekonomiku podniku. Tady jsme opět u zmiňovaného zadání.

Nepřišel jsem někoho vyměnit, ale něco změnit. V současné době zvažujeme s vedením podniku různé alternativy řešení problémů ve výše nastíněných oblastech a připravujeme obsahové záměry pro diskusi nejen na ministerstvu. Všechna má rozhodnutí budou podložena diskusí s ostatními členy vedení podniku i středním managementem, tedy s oblastními inspektory a lesními správci. Rozhodně neopomineme ani naše obchodní partnery. S řadou z nich jsem už jednal a další klíčová jednaní ještě proběhnou do doby, než vyjde tento rozhovor. Budeme také průběžně informovat lesnickou veřejnost na stránkách vašeho časopisu. Každý bude moci porovnat naše skutečné záměry s různými spekulacemi, které se v poslední době objevily v souvislosti s mým jmenováním. Nakonec i vy těmto spekulacím nasloucháte s nevšedním zaujetím.

- Proč jste nevypsal výběrové řízení na funkci ekonomického ředitele?

V pravomoci generálního ředitele je vybírat si své spolupracovníky podle svého uvážení.

- Jaké změny chystáte v obchodní oblasti?

Lesu spíše prospívá evoluce než revoluce. V dané chvíli posuzujeme všechny modely obchodních smluv. Pokud se k nějaké změně rozhodneme, budeme ji nejdříve po určitou dobu testovat tak, abychom se všemi našimi obchodními partnery v rozumném časovém horizontu a podle místních podmínek dospěli k oboustranně korektnímu smluvnímu vztahu.

- Podle mediálních spekulací a vyjádření Jiřího Olivy může ale být jedním z důvodů jeho odvolání právě připravovaná revize obchodních smluv, které měly být daleko operativnější než dosud.

Tyto spekulace se opravdu objevily, otázkou je, nakolik jsou reálné.

Role Vojtěcha Slówika

- Hodně se v médiích spekuluje o roli “klíčového poradce” ministra Palase Vojtěcha Slówika, který prý zastupuje hlavního akcionáře těžební firmy České lesy a byl i členem představenstva Lesů Hluboká nad Vltavou. Jednal s Vámi před uvedením do funkce generálního ředitele? Má inženýr Cába, vzhledem k tomu, že pochází ze stejného kraje, nějakou vazbu na pana Slówika?

Pane redaktore, novináři spekulují v poslední době o lecčems, ale s podivem zjišťuji, že již málokdo se namáhá ověřit si věrohodnost svých informací. Tak například jeden časopis zveřejnil, že jsem spolužák pana Slówika ze střední školy, stejně jako Ing. Dejnožka. Každý, kdo nás zná, ví, že vzhledem k našemu věku to nemůže být pravda. Pan ministr Palas je současně poslancem Parlamentu a pan Slówik pracuje jako jeho tajemník, nikoliv jako poradce ministra. Takže novináři opět šíří “drobnou” nepřesnost. Z Ing. Cáby média udělala téměř nového krále Šumavy, který doprovází pana Slówika po šumavských hvozdech. Chce opravdu Lesnická práce dávat přednost těmto spekulacím podobně jako bulvární magazíny?

- Neodpověděl jste na otázku...

Vaše otázka je poněkud nejasná. Přesto odpovím konkrétně. S panem Slówikem jsem nikdy o nabídce funkce generálního ředitele LČR nejednal. Ani Ing. Cába žádné vazby nemá. Ale vy již formulací otázky navozujete dojem, že kdesi v pozadí je něco temného. Na téma vazeb mezi lidmi v lesním hospodářství si lze doslova vymýšlet mýty.

Vztah k zakladateli

- V médiích jste prohlásil, že budete zásadní rozhodnutí vždy projednávat se zakladatelem firmy, tzn. s MZe. Co si pod tím máme konkrétně představit? LČR fungovaly až dosud relativně samostatně. Můžeme očekávat s Vaším nástupem do funkce změnu v tomto směru, nebudete jen vykonavatelem příkazů ministerských úředníků nebo samotného ministra a jeho poradců? Neuvažuje se v této souvislosti s přesunutím sídla vedení firmy do Prahy?

Zodpovídám se ministrovi a je celkem přirozené, že s ním diskutuji připravované podnikové dokumenty, které navazují na státní lesnickou politiku, Národní lesnický program a reagují na vstup ČR do EU. Přesun ředitelství LČR do Prahy jsou opět podivné spekulace, možná bujné fantazírování méně informovaných lidí. A co přesun ředitelství do Ostravy?

- Uvědomujete si, že zasahování politiků do chodu podniku ve většině případů znamená ohrožení ziskovosti podniku, protože různé partajní zájmy převažují nad logickým ekonomickým jednáním? Jste připraven na tyto politické tlaky a dokážete se jim postavit?

Státní lesy jsou veřejný majetek. Nejsme privátní soukromá firma, ale správci státního majetku a skládáme účty z nakládání s tímto majetkem. Společnost, reprezentovaná svými politickými představiteli, má právo tomuto podniku dát zadání na základě společenské objednávky. Rozhodně i váš časopis bude hlídat, jak účelně podnik hospodaří se svěřeným majetkem.

- Pod veřejný zájem se dá bohužel skrýt ledacos. Co bude Vaším hlavním cílem - uspokojování veřejného zájmu nebo udržení ziskovosti podniku?

Sám si odpovídáte. Bez udržení ziskovosti podniku nemůžeme naplňovat veřejné zájmy.

Budoucnost LČR

- Uvažujete o transformaci LČR na akciovou společnost?

Uvažovat lze o čemkoliv. Rozhodnutí o právní podobě podniku však může udělat jen parlament.

- Jaký je Váš názor na možnost privatizace lesů a majetku LČR?

Nejsem tu, abych připravoval privatizaci státních lesů. Naším cílem je optimalizovat majetkovou držbu státu a obslužnou infrastrukturu. LČR mají tzv. arondační program, v jehož rámci přistupují ke směnám pozemků tak, aby se spravované lesy územně scelovaly, což je z ekonomického hlediska naprosto logické.

- Na konci září tedy představíte nové koncepční záměry LČR. Není to rychlá doba od Vašeho nástupu? Budete navazovat na změny, které připravovalo minulé vedení?

Připravené materiály samozřejmě využijeme a dále rozšíříme a doplníme.

- A otázka rychlosti?

Jde o úhel pohledu. Rychlá příprava obsahových záměrů a spuštění diskuse o nich povede k vyjasnění a uklidnění situace kolem podniku, k jeho lepší čitelnosti pro všechny partnery. Některé změny se připravovaly již dlouho a my na ně navazujeme. Další energické kroky si vyžaduje složitá situace na trhu se dřívím.

- Zůstanou zachovány zpětné odkupy a funkce HLDS?

Podnik této velikosti by si měl zachovat možnost přímého obchodování se dřevem. Jestli tomu budeme říkat zpětný odkup, nebo najdeme jiný mechanismus, to právě bude předmětem jednání ať už s HLDS, nebo s Českou asociací podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), nakonec i s Úřadem pro hospodářskou soutěž.

- Chystáte další personální změny? Mluví se o odchodu Františka Morávka do důchodu k 30. září.

Ano, na tomto postě je to přirozená změna a není nutné o ní spekulovat. I když jméno nového výrobně-technického ředitele se jistě bez různých komentářů neobejde. Vybral jsem si Ing. Vladimíra Blahutu, který pracoval u společnosti CE WOOD. A radši vám ještě prozradím, že je to můj bývalý spolužák z lesnické fakulty.

- A další změny?

Myslím, že za čtrnáct dní ve funkci jsem udělal změn dost. O dalších se budou moci dočíst zájemci v našem podnikovém časopise Lesu zdar.

Děkujeme za rozhovor
Michal Třeštík, Jan Klíma

Ing. Kamil Vyslyšel

- narozen 28. 8. 1964 v Praze, v současné době má trvalé bydliště v Kladně

- absolvent SLŠ v Trutnově (1978-1982) a LF VŠZ v Brně (1982-1986).

- po vojně nastoupil v roce 1987 do Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), pobočka Plzeň, pracoviště Karlovy Vary, kde pracoval jako taxátor

- 1993-1998 vedoucí pracovní skupiny na pobočce v Plzni (ÚHÚL Plzeň)

- 1998-2003 náměstek pro hospodářskou úpravu a ekologii lesů na ústředí ÚHÚL v Brandýse nad Labem

- profesně se zabýval tvorbou lesních hospodářských plánů, oblastních plánů rozvoje lesů, inventarizací lesů, budování informačního datového centra lesního hospodářství

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.