Obnova lesa na LZ Židlochovice

Martin Klimánek, Josef Stejskal, Martin Mráz

Lesní závod (LZ) Židlochovice (LČR) se nachází v nejjižnější části jižní Moravy. Nadmořská výška je od 151 m n. m. (soutok Moravy a Dyje) až po 550 m n. m. (Pavlovské kopce). Většina území spadá do přírodní lesní oblasti (PLO) 35 - Jihomoravské úvaly, východní - menší část rozlohy - se nachází v PLO 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny. Lesnatost krajiny je malá (13 %). Převažují listnaté porosty (90 %). Nejvíce jsou zastoupeny dřeviny dub (44 %), jasan (14), akát (10) a topol (6).

Porovnání přirozené a cílové skladby dřevin

Skutečná skladba dřevin se výrazněji neliší od cílové skladby dřevin odvozené od cílové skladby z rozlohy SLT. Skutečná rozloha jehličnanů je o více než polovinu nižší než u cílové skladby dřevin. Je to způsobeno především nižší rozlohou borovice a částečně i modřínu (tab. 1).

Větší rozloha listnatých dřevin než cílové skladby dřevin podle SLT odpovídá dlouhodobému zaměření LZ Židlochovice na pěstování cenných listnatých sortimentů. Výraznější je převaha jasanu oproti cílové skladbě. Je to pravděpodobně způsobeno dlouhodobým podporováním (využíváním) přirozené obnovy jasanu na příznivých stanovištích včetně genové základny.

Specifické postavení ve skutečné rozloze má akát, rostoucí převážně na vysychavých extrémnějších stanovištích s horšími klimatickými podmínkami (sucho). Rezervy jsou ve zvyšování podílu lípy.

Všeobecněji lze konstatovat, že porosty s dřevinami cílové skladby by měly být obnovovány opět na tyto dřeviny. Přirozená skladba dřevin by se měla prosazovat především na území CHKO Pálava a v chráněných lesních lokalitách se záměrem hospodaření podle plánů péče příslušných orgánů ochrany přírody.

Porovnání přirozené a cílové skladby dřevin podle SLT a skutečné skladby dřevin by mohlo rovněž sloužit jako podklad pro dlouhodobé plánování školkařské koncepce na LZ Židlochovice a základ pro “předpokládanou” (koncepční) techniku zalesňování a fytotechniku porostní výchovy.

Porovnání LVS podle LHP

Při návrhu cílové skladby dřevin se vychází z rekonstrukce přirozené skladby, sleduje se působení dřevin na stav humusu, na vegetaci a produkci a posuzuje se zastoupení různých dřevin. To je zvláště naléhavé na citlivějších stanovištích, kde snadno dochází ke změně humusové formy moderu v surový moder až surový humus. S cílovou skladbou přímo souvisí i výstavba (vnitřní struktura) porostu. Možnost složitější výstavby je větší na živných (bohatých) stanovištích se zastoupením více druhů dřevin různých nároků. Složitá vertikální výstavba zde využívá celého prostoru (půdního i vzdušného) pro tvorbu dřeva a dosahuje obvykle maximální možné produkce. Na chudých stanovištích se musíme spokojit s jednoduchými útvary, zde je zbytečná snaha po větší diferenciaci. Čím je stanoviště chudší, tím více se musí cílová skladba dřevin blížit původnímu složení dřevin, které je nejodolnější a nejvytrvalejší.

Z rozboru a porovnání LHP (1980–1989 a 1990–1999) je patrná vyrovnanost v porovnávaných lesních typech. S ohledem na diskutované změny klimatu je relativně malý úbytek ploch vyšších LVS (přesun pouze cca 46 ha ze 3. LVS do 2. LVS). Dosud se tedy výrazně neprojevily možné klimatické změny v posunu LVS, vylišení typologických jednotek je “stabilní” (tab. 2).

Obnova lesa

Hospodaření v lesích LZ Židlochovice v minulých letech nemělo tradici v uplatňování jemnějších způsobů obhospodařování lesních porostů zaměřenou na využívání přirozené obnovy. Porosty zde byly obhospodařovány převážně holosečným způsobem. Na holinách se zalesňovalo “do pařezů”, později se využívala celoplošná příprava půdy dozerem a umělá obnova lesa sadbou či síjí. Výsledkem tohoto hospodaření jsou však kvalitní porosty, převážně charakteru lužního lesa se zastoupením dubu letního, jasanu úzkolistého a ztepilého, habru, lípy, ořešáku černého, topolů a ostatních dřevin tvořících pestrou druhovou skladbu porostů.

V chlumních oblastech závodu byly hlavně porosty dubu zimního v minulosti obnovovány jako pařeziny, později holosečným způsobem s následným umělým zalesněním, často také na celoplošně připravené půdě. Pouze obnova akátu, který se zde nachází hlavně na velmi nepříznivých stanovištích, se prováděla kořenovými či pařezovými výmladky. Část těchto porostů se převáděla na borovici.

V posledních letech se na LZ Židlochovice věnovala velká pozornost přirozené obnově lesa. V lužních oblastech se zmlazuje jasan, habr, lípa, jilm, na celoplošně připravené půdy nalétnou měkké listnáče - topoly a vrby. Velkým problémem je invazní zmlazování javoru babyky, který svou vitalitou potlačuje ostatní, žádanější cenné druhy dřevin. Přirozená obnova u dubu letního zmlazením je ovlivněna několika vlivy. Semenné roky nejsou časté a úroda žaludů je velmi nízká. Ekonomicky je velmi nákladné a problematické ochránit

dubové semenáčky proti vitální bylinné buřeni a agresivním rychle rostoucím dřevinám (zejména babyka, jilm, jasan, habr a lípa, které vykazují značný přírůst na bohatých půdách lužních stanovišť). Po těžbě kvalitních topolových porostů se provádí obnova kořenovými výmladky. V chlumních oblastech s vysokým zastoupením dubu zimního se využívá přirozené obnovy u dubu, lípy, habru a jasanu. Po opadu žaludů a výskytu dostatečného množství semenáčků (zpravidla v následném roce) je nutné provést mýtní těžbu, a tím co nejvíce uvolnit toto přirozené zmlazení, které v následných letech dobře odrůstá. Pod porostem semenáčky živoří, nevykazují přírůst a později úplně mizí. Na LZ Židlochovice bylo v posledních letech vykázáno přirozené zmlazení na stovkách hektarů lesa. Problémem je ovšem zmlazování akátu a babyky v obnovovaných lesních porostech, které je nežádoucí - zde je nutná zejména chemická likvidace.

Ochrana proti škodám zvěří

Opatření k zabránění škodám zvěří jsou nutností, protože značné početní stavy zvěře ve volných honitbách (hlavně srnčí) a hospodaření v oborách a bažantnicích tvoří nemalý podíl obhospodařované plochy lesa. Samozřejmostí je však dodržování normovaných kmenových stavů zvěře pro jednotlivé honitby. Ochrana mladých lesních kultur je na LZ Židlochovice prováděna z velké části oplocením, jednotlivé typy pletiv se používají dle druhu chované zvěře. V porostech mimo obory jsou oploceny jednotlivé porosty, odstranění plotu se provádí po zajištění kultur, tj. cca za 4–7 let a pletivo se dále využívá. V oborách jsou oploceny tzv. obnovní bloky o velikosti 20–100 ha, plot se odstraní cca po dvaceti letech. Použitím obnovních bloků se výrazně snížily náklady na oplocení.

Na některých lokalitách závodu se provádí ochrana proti letnímu a zimnímu okusu nátěrem sazenic repelenty. Ne vždy však tato metoda ochrany vykazuje požadovaný účinek - jsou evidovány škody.

Ochrana proti buřeni

U mladých lesních kultur je nutno provést ochranu proti buřeni. Na celoplošně připravených půdách jsou využívány mechanizované způsoby ochrany kultur v meziřádcích - vyžínače, rotavátory, cepáky. Chemicky se ničí buřeň Roundapem aplikovaným speciálními zakrytovanými postřikovači. V řádcích se na části ploch používá Casaron. Na plochách pro mechanizaci nevhodných se provádí ruční vyžínání bylinné buřeně či výsek nežádoucích dřevin s následných chemickým ošetřením.

Příčiny nezdarů zalesnění

Přední místo zaujímají škody suchem. Velmi nízké srážky během vegetačního období a extrémně vysoké teploty v letních měsících způsobily v některých letech vysoký podíl nezdaru na umělé obnově.

V lužních oblastech závodu jsou výsadby ohrožovány záplavami. Mnoho hektarů bývá poškozeno ledem (vylitá voda zamrzne a led láme a ničí sazenice, někdy i zajištěné kultury). Citelné ztráty na kulturách v minulých obdobích způsobovala i zvěř. Příčinou byly její vysoké stavy a ne vždy dostatečně účinně provedená opatření proti těmto škodám.

Důležité je při zalesnění používat odpovídající (kvalitní) sadební materiál a manipulaci a zalesnění věnovat patřičnou pozornost. Po zalesnění je nutné rovněž ochránit sazenice proti buřeni.

Adresy autorů:
Ing. Martin Klimánek, LDF MZLU v Brně
Zemědělská 3, 613 00 Brno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Josef Stejskal, Ing. Martin Mráz
LČR, s.p., LZ Židlochovice
Tyršova 1, 667 01 Židlochovice
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.