Organizační změny na MŽP
Michal Třeštík
Po nástupu nového vedení Ministerstva životního prostředí (MŽP) v loňském roce došlo letos k organizačním změnám ve struktuře ministerstva. Protože někteří lesníci hovoří o “potlačení lesnického směru” na MŽP, požádali jsme náměstka ministra životního prostředí a ředitele sekce ochrany přírody a krajiny RNDr. Ladislava Mika, aby pro náš časopis důvody těchto změn okomentoval a vysvětlil. Jeho vyjádření k jednotlivým okruhům jsme zaznamenali a zkrácený přepis vám předkládáme.
Důvody organizačních změn
Po nástupu do funkce, kdy mi byla svěřena sekce ochrany přírody a krajiny, jsem velmi citlivě vnímal kritické připomínky celé řady subjektů k ministerstvu a k jeho působení. Ukázalo se, že příčin je celá řada - kapacitní, ujasnění kompetencí, jasná příslušnost jednotlivých agend nebo dvojkolejnost v řízení některých věcí. K celé řadě věcí jsme se v zahraničí zavázali, ale nikdo fyzicky za tyto závazky neodpovídal. Personální zajištění vstupu do EU a povinností s tím spojených, implementace Natury 2000 a evropských směrnic nebylo dostatečné, byť došlo k navýšení počtu lidí, ale chybělo rozdělení zodpovědnosti. Zcela zásadní věc, která byla podceněna, je otázka finančních nástrojů EU, které musíme být schopni nastavit pro naše podmínky tak, abychom je mohli čerpat okamžitě v momentě, kdy na ně dosáhneme. Stávalo se, že byla zcela nevyvážená potřeba agroenvironmentálních programů MZe a MŽP. Udělal jsem si jednoduchý přehled - co ze současné legislativy a problémů řešit chceme a co jsou nové velké problémy, které musíme zabezpečit, a kolik lidí máme k tomu k dispozici. Protože není možné počítat s razantním navýšením počtu úředníků, musel jsem určitým způsobem rozdělit kapacity a přidělit jim prioritní úkoly.
Lesnická problematika na MŽP
V národních parcích, kde máme na starosti nejenom ochranu přírody, nemůžou být dva řídící subjekty na úrovni odborů - došlo tedy k sjednocení řízení a propojení problematiky. Máme také kompetence v oblasti lesů z hlediska vrchního státního dozoru a lesnické politiky, kde jsem cítil chybějící provázanost. Došlo tedy k sloučení odboru ochrany lesa a ekologie krajiny, protože vyčleňování lesa jako samostatné kategorie v krajině není koncepčně správné, minimálně z pohledu rezortu životního prostředí. I v zákoně 114 je les koncipován jako významný krajinný prvek, v drtivé většině případů tvořící kostru ekologické stability území. Doposud chybělo jasnější propojení mezi problematikou lesnickou a ÚSES a celkového konceptu v krajině. Tento krok by tedy neměl vést k potlačení lesnické problematiky, ale naopak k jejímu zakomponování do celé krajiny. Jediné, na čem se to dá dokázat, je praxe. Chtěl bych, aby se věci vyvíjely společně, aby se využívaly nástroje, které jsou k dispozici z obou zákonů, a partnerství s MZe. My si od toho slibujeme, že se podaří tyto koncepty propojit a realizovat je v součinnosti. Hospodaření v lesích národních parků bylo jednoznačně přičleněno k problematice velkoplošné ochrany přírody v rámci odboru zvláště chráněných částí přírody, aby tato území měla koncepčně jednoho partnera na úrovni ministerstva. V každém případě dosavadní aktivity v oblasti ochrany lesa jsou zajišťovány nadále v podstatě v nezměněném rozsahu, jde jen o propojení do krajiny a ZCHÚ.
Zůstávají zachovány všechny rozpracované projekty a pracovní skupiny s lesnickou problematikou. Mám však trochu jinou představu o flexibilnosti týmů, které jsou na MŽP k dispozici. Snažím se velmi silně podpořit úzkou provázanost, koordinaci a spolupráci jednotlivých odborů. Jsem přesvědčen, že omezíme i vnitřní nejednotnost v pohledu na některé otázky.
Nově vzniklé org. složky k březnu 2003
Kromě zmíněného sloučení odboru ochrany lesa a ekologie krajiny došlo k dalším změnám. Nově vzniklému oddělení ekonomických a správních nástrojů v ochraně přírody bývá vytýkáno vytváření paralelní struktury, ale to vyplývá z neznalosti detailů, protože na úrovni naší sekce na jedné straně administrujeme mnoho krajinotvorných programů ve velkých objemech financí a na druhé straně připravujeme ve spolupráci s MZe např. agroenvironmentální programy a horizontální plány rozvoje venkova, které musí mít institucionální i kapacitní zázemí.
Oddělení by mělo vytvářet určitý servis v oblasti ekonomiky a správního práva pro všechny ostatní odbory a sekce v oblastech dotačních programů (např. revitalizace říčních systémů nebo programy péče o krajinu). Tyto věci je třeba zabezpečovat koordinovaně tak, aby se jednotlivé nástroje navzájem nepřekrývaly a efektivně se doplňovaly, a jednotným způsobem řešit právní otázky související se státní správou v těchto územích.
Vznikl samostatný odbor mezinárodní ochrany biodiverzity, který má pokrýt implementaci a přípravu požadavků EU a závazky z mezinárodních úmluv a další již zmíněné evropské záležitosti apod.
Agentury ochrany přírody a krajiny a Správa ochrany přírody
K 1. září se ujal funkce nový ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (viz Aktuality, str. 33, pozn. redakce). Jde v zásadě o generační výměnu, nicméně s novým zadáním by se agentura měla výrazně přizpůsobit konceptu vlastního ministerstva a jeho realizace v krajině. V zákoně 114 navrhujeme vznik Správy ochrany přírody transformací stávající Správy CHKO a jednotlivých správ území (dnešních CHKO). Bude mít na starosti implementaci Natury 2000 a ZCHÚ. Volnou krajinu (tzn. vše mimo Naturu a ZCHÚ) by s daleko větším důrazem měla zabezpečovat Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) a v rámci její činnosti by se měla vyčlenit přesně stanovená kapacita pro spolupráci s kraji. Kraje máme dneska jako nejvýznamnějšího partnera, protože má ze zákona i určité kompetence, což se zatím organizačně neodrazilo na struktuře správy ochrany přírody v rámci resortu. Chceme tedy vytvořit jasná partnerství s kraji, která umožní pravidelnou komunikaci a odborné zázemí pro kraje (např. posuzování konkrétních věcí, které potřebují v rámci regionů řešit). Vlastní implementace krajinotvorných programů samozřejmě zůstane na úrovni Agentury.
Správa ochrany přírody a AOPK budou vzájemně spolupracovat, např. v oblasti zvláště chráněných druhů, které budou spadat pod Správu ochrany přírody, ale bude úzce spolupracovat s Agenturou jako vědeckým orgánem. Po určitou přechodnou dobu budou tyto dvě organizace spolupracovat v oblasti chráněných částí přírody mimo území CHKO, ale pokud bude schválena novela 114 podle našeho návrhu, tak vše postupně přejde na specializovanou státní správu (Správu ochrany přírody).
Nová koncepce péče o NP
MŽP na základě diskuse s odborníky, obcemi, lesnickou i ochranářskou veřejností a dalších podkladů včetně Zprávy IUCN a stanoviska WWF zpracovává novou koncepci NP Šumava, která by měla dát odpověď na otázky spojené s managementem a zonací parku. MŽP přitom počítá s tím, že k naplněni nové koncepce a její dlouhodobé realizaci vypíše výběrové řízení na vedení parku tak, jak už to avizoval ministr Ambrozek. Novou koncepci bychom měli představit na konci září nebo začátkem října.
Připravil Michal Třeštík