Lesy a lesnictví v Québecu
Kateřina Trejbalová, Karel Vančura
Význam lesů pro zachování života a druhové rozmanitosti naší planety, ale i pro ekonomiku si člověk ještě více uvědomí v případě zemí, kde les a přírodní prostředí hraje prvořadou roli v životě celé společnosti. V případě největší kanadské provincie Québecu, který je s 1,7 mil km2 třikrát větší než rozloha jeho někdejší mateřské země Francie, je první věcí, která nás napadne, ohromná rozloha lesů.
Obhospodařování lesa, formy vlastnictví
Za obhospodařování lesů je zodpovědné provinční Ministerstvo pro přírodní zdroje, faunu a parky. Vzhledem k topografii, geologii a drsnému klimatu je obhospodařován pouze zlomek pozemků. I dnes farmy pokrývají celkem 3,4 mil800 mil ha a polovina půdy se neobdělává nebo je zalesňována. Stejně jako v ostatních kanadských provinciích zůstává země, která není určená k zemědělskému hospodaření, veřejným vlastnictvím. V případě Québecu je to více než 92 % území a více než polovina této plochy je pokryta hospodářsky využívanými lesy. V soukromém vlastnictví přibližně 130 000 jednotlivců je asi 70 400 km2 (11 %) lesů v jižní části provincie - obvykle jde o listnaté porosty častější v blízkosti měst, podél hlavních dopravních cest a hlavně v blízkosti zpracovatelských center s dostatečným zázemím pracovních sil. Do rozvoje a ochrany soukromých lesů je ročně investováno 100 milionů CAD, výsledný výnos se pohybuje okolo CAD. Většina vlastníků se samozřejmě zabývá produkcí dříví, nicméně někteří zakládají svůj příjem na rozvoji lesa pro rekreaci. Významnou položku příjmu soukromníků představuje výroba paliva, javorového sirupu, vánočních stromků a rovněž lov zvěře a rybářství, které se z 50 % odehrávají právě na soukromých majetcích.
Za posledních 30 let se na soukromých nevyužívaných pozemcích vysadila více než miliarda stromků a těžební možnosti se zvýšily o 33 %. Vrcholná setkání vlastníků lesů se uskutečnila v letech 1995 a 1998, od té doby vzniklo 17 regionálních agentur pro podporu rozvoje soukromých lesů.
Socioekonomická důležitost lesa
Lesní hospodářství (LH) se na hrubém domácím produktu provincie podílí 10 % a zaměstnává až 15 % obyvatelstva. Zejména v oblastech značně vzdálených od hlavních center při jižní hranici provincie s nejvyšší koncentrací obyvatelstva je LH nesmírně důležité.
Québec patří mezi hlavní výrobce celulózy, papíru a stavebního dříví. Více než 80 % veškeré výroby je určeno na export a její odhadovaná hodnota je 15,6 mld. CAD. Každý rok tento sektor vytváří přibližně 80 000 přímých pracovních míst (cca 2,8 mld. CAD ve mzdách). LH a zpracovatelský průmysl tedy hraje klíčovou roli v socioekonomickém rozvoji Québecu a jeho regionů. Ve skutečnosti je více než 250 obcí přímo závislých na lese.
Zpracovatelský průmysl poskytuje primární zaměstnání 90 000 lidí, v provincii je na tři tisíce zpracovatelských závodů na produkci dřevoviny, papíru, kartonu a všech dalších dřevěných výrobků.
Tisíce pracovních příležitostí poskytuje výroba javorového sirupu a sběr lesních plodů, v poslední době vzrůstá význam těžby keřů (zejména kanadského tisu) z terapeutických důvodů.
Rekreační funkce
Lesy Québecu jsou pravým rájem pro rekreaci s nezanedbatelným ekonomickým přínosem. Populární lov a rybolov praktikují desítky tisíc rybářů a lovců na vyhrazených veřejných plochách, kde si mohou postavit své kempy. Rybolov je jako tradiční způsob obživy povolen i na území národních parků. Dvaadvacet parků, stejný počet rezervací pro ochranu živočichů a další chráněná a sledovaná území (např. 85 kontrolovaně těžených oblastí) zaměstnává dalších 30 000 lidí.
Lesnická strategie a legislativa
Kanadská ústava garantuje jednotlivým provinciím samostatnou legislativu v oblasti řízení přírodních zdrojů. Do 60. let Québec usiloval o rozvoj prosperujícího lesního průmyslu a zajištění souvislých dodávek surového dříví. Ochrana obnovitelných zdrojů se stala veřejným zájmem již na počátku 80. let. V posledních třiceti letech, právě s ohledem na trvalý růst popularity rekreace v prostředí lesa a zájmu o životní prostředí, se vláda zaměřila také na ostatní možnosti využití provinčních lesů. Tato změna v řízení kulminovala v roce 1987 přijetím nové Lesnické hospodářské politiky. V zákoně týkajícím se pozemků ve veřejném vlastnictví, přijatém ve stejném období, byly definovány tři hlavní kategorie veřejných lesů:
1. se zakázanou těžbou (parky a ekologické rezervace);
2. s těžbou podřízenou ochraně živočichů a rekreačním účelům;
3. s těžbou jako prioritou (při respektování ostatních funkcí).
Lesní zákon, který byl v poslední době zcela přepracován, specifikuje metody řízení pro oblasti, kde je těžba povolena:
- Lesy budou řízeny v souladu s principy trvale udržitelného hospodaření (TUH).
- Bude chráněna ekologická úloha lesa a ostatních užitků.
- K oprávnění těžby ve veřejných lesích musí zpracovatelé (např. papírny a celulózky) podepsat Dohodu o dodávkách dříví a LH (TSFMA) a také vytvořit 25letý všeobecný, 5letý a roční plán hospodaření. Všechny tyto dokumenty musí být před schválením ministerstvem dostupné veřejnosti a následná činnost musí probíhat v souladu se Směrnicemi respektujícími normy obhospodařování lesů ve veřejném vlastnictví (stanovují mj. i maximální velikost holoseče, která je na jihu provincie 50 ha, na severu pak až 150 ha, s cílem lépe časově a prostorově rozložit těžební plochy; určují povinnost zachovat alespoň na 30 % produkční plochy trvale les vysoký nejméně 7 metrů). Nedílnou součástí TSFMA je tzv. Manuál lesního hospodaření stanovující mj. roční těžební možnosti, pěstební opatření pro různé typy lesů a popisuje metody ke zjišťování jejich dopadů.
- Kapacita dodávek kulatiny musí brát v úvahu také ostatní zdroje (recyklovaný papír, štěpku, atd.).
Hlavním ideologickým trendem lesního zákona jsou dva zásadní principy - množství dříví určeného pro zpracovatelský průmysl nesmí překročit povolené roční těžby (maximální množství dříví tedy může být na dané ploše těženo pouze bez snížení její produkční kapacity) a při provádění lesnických prací se musí chránit všechny lesní zdroje.
Vláda Québecu stanovila základní podmínky pro kvalitu řízení ve zmíněném Manuálu lesního hospodaření, který vyjmenovává lesnické operace, povolené na jednotlivých stanovištích. Společně s resorty zodpovědnými za ochranu životního prostředí a zvěře žijící ve volné přírodě vytvořilo Ministerstvo přírodních zdrojů nařízení týkající se hospodaření v lesích ve veřejném vlastnictví. Tato legislativa stanovuje opatření na ochranu volně žijících živočichů a krajiny, stejně jako minimalizuje půdní erozi a negativní vliv hospodaření v lesích na vodní cyklus a kvalitu vody.
Ochrana lesa
Oheň každoročně způsobuje velké škody na lesních ekosystémech a hospodářské ztráty. Québec investuje do moderních technologií prevence a boje s ohněm. Během posledních let došlo k obrovskému zlepšení prevence a zjišťování lesních požárů, ale i tak zničí každoročně kolem 57 000 ha (za posledních 25 let průměrně 60 000 ha lesa ročně, tj. cca 12 % všech těžených ploch). Na program prevence a boje proti požárům je každoročně vynaloženo průměrně 55 mil. USD (80 % na prevenci, zjišťování a operační náklady a 20 % na přímý boj proti požárům). Letecká hasičská služba má k dispozici 30 letadel.
Většina škodlivého hmyzu a chorob nezpůsobuje vážnější ekonomické ztráty a mohou být ponechány svému vlastnímu vývoji. Insekticidy se zde používají pouze v nevyhnutelném případě. O jejich použití rozhoduje nezisková Společnost na ochranu lesa proti hmyzu a chorobám (SOPFIM), jejíž zástupci jsou reprezentanty velkých vlastníků lesa (nad 800 souvislých ha), dřevařského průmyslu, Ministerstva přírodních zdrojů, vlastníci dohod dodávky dříví a správy lesů. Na základě studií, které pomohly porozumět biologii hmyzu a ekologickým faktorům, které zvyšují přirozenou odolnost lesů, byla vytvořena Strategie ochrany lesa, která je založena převážně na prevenci, zjišťování a kontrole. V provincii funguje síť 1 200 sledovacích stanic, které sledují hlavně nejvíce zranitelná stanoviště s nejčastějším výskytem epidemií. Pro sledování stavu se používají feromonové lapače, satelitní snímky a matematické modely průběžně doplňované daty z meteorologických stanic.
Obnova lesa
V roce 1983 vyhlásila vláda Québecu ambiciózní plán obnovy lesů, který na počátku 80. let vyžadoval 33 mil. a v posledních letech 150 mil. sazenic ročně. Sadební materiál je pěstován ve 20 soukromých a 6 státních školkách. S cílem zlepšit genetickou podstatu lesů bylo ve spolupráci s výzkumem na celkem 1 130 ha založeno 88 semenných sadů zaměřených na 18 druhů dřevin. Pochází z nich hlavně osivo jehličnanů, které se však získává podle přísných norem také z nejlepších stromů při těžbě dřeva v přírodních lesích.
Každoročně se sbírá a zpracovává 2 450 hl šišek a 245 hl semen listnáčů, které testuje a dále zpracovává Středisko pro semena lesních dřevin v Berthier na jihu Québecu. Jehličnaté (3 druhy smrku a borovic) semenáčky se obvykle do dvou let pěstují v kontejnerech (88 %), 2 % připadají na řízkovance. Z listnáčů nalezneme ve školkách břízu žlutou, dub červený, javor cukrový a jasan bílý. Pro celý Québec se pěstuje cca 1 mil. sazenic v jedné centrální školce u semenářské stanice. Poměrně značná pozornost se věnuje topolům jako rychle rostoucím dřevinám, které poskytnou ročně 5 až 15 tun sušiny na hektar. Je vybráno 32 nejvhodnějších klonů, ze kterých se ročně vysazuje 1,5 mil. řízků.
Biodiverzita a ochrana lesů
V Québecu lze podle údajů z roku 2001 nalézt 30 653 rostlinných a živočišných druhů. Pro obhospodařování půdy a využití zdrojů existuje tzv. “ekologický referenční rámec” zajišťující permanentní mapování, typizaci území, systematickou interpretaci výsledků pro další využití, přenos vědomostí a trénink, integraci a demonstrování místního know-how.
Podle 22 různých legislativních předpisů je chráněno na 1 200 přírodních stanovišť na celkem 87 850 km2 (5,3 % území Québecu). V minulém roce byl přijat zákon na ochranu přírodního dědictví, který doplňuje zákon o parcích, zákon o ochraně a rozvoji zvěře a lesní zákon. Zvláštní postavení mají tzv. výjimečné lesní ekosystémy (EFE) zahrnující tzv. old growth, lesy ojediněle se vyskytující, a dále ochranné lesy poskytující kryt významným či ohroženým populacím a druhům. Z dosud podaných 1 000 návrhů na zřízení EFE bylo projednáno 520.
Využití lesů, zpracování dříví
Québec byl vždy jedním z hlavních exportérů lesních produktů. V současnosti se zpracováním dříví zabývá 65 závodů s roční kapacitou okolo 12 mil. tun m3. Zajišťuje 33 % kanadské výroby dřevoviny a papíru (3/4 se vyváží), 25 % výroby řeziva a cca 4 mil. m3 dřevěných desek. Značné příjmy vykazují i ostatní lesní produkty - sběr lesních plodů, hub a zejména produkce javorového sirupu. 80 % z cca 38 mil. kg (93 % kanadské produkce) se vyváží do 32 zemí světa. Okolo 8 000 společností tak získalo v roce 2002 více než 147 mil. CAD. Dalších 300 firem na 11 000 ha pěstuje ročně cca 2 mil. vánočních stromků (75 % se vyváží, roční zisk cca 30 mil. CAD). V poslední době rovněž narůstají příjmy z ekoturistiky.
Účast veřejnosti na řízení
Již od roku 1991 se veřejnost může na regionální úrovni zúčastnit rozhodovacího procesu (konzultace různých aspektů využití zdrojů). Veřejné orgány musí podle požadavků Lesního zákona nejen informovat veřejnost o svých záměrech, ale také s ní konzultovat veškeré hospodářské plány. Aby byl schválen 5letý hospodářský plán, musí být poskytnut veřejnosti pro informaci po dobu 45 dnů. Lesní zákon také podrobně stanovuje smírčí mechanismy mezi obyvateli a společnostmi. Podrobnosti o stavu lesů, které jsou předkládány veřejnosti, poskytuje zejména systematická, od roku 1970 probíhající inventarizace lesů. V roce 1998 Québec přijal nové zákony posilující především účast původních obyvatel na rozhodovacích procesech týkajících se přírodního prostředí. Při plánování proto musí být vzaty v zájmovém území v úvahu veškeré zájmy “prvního národa”. Partnerské vztahy navíc upravuje smlouva mezi québeckou vládou a národem Cree či s Inuity.
Další informace o lesích a lesnictví provincie Québec lze nalézt na www.menv.gouv.gc.ca, resp. www.saa.gouv.gc.ca
Autoři:
Ing. Kateřina Trejbalová,
Ing. Karel Vančura, CSc.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Odbor rozvoje LH MZe
Lesy Québecu
- Pokrývají téměř 757 900 km2 (44 % rozlohy provincie; 20 % všech kanadských a 2 % z celkové plochy všech světových lesů).
- Pro růst zapojeného lesa jsou vhodné pouze oblasti ležící jižně od 52. rovnoběžky (přesto je celková plocha lesů přibližně stejná jako plocha lesů Norska a Švédska dohromady).
- Podle poslední inventarizace lesa mohou veřejné lesy Québecu ročně produkovat 56 mil. m3, v současné době se těží pouze 32,5 mil. m3.
- Zalesněná půda se v Québecu rozprostírá mezi více než sedmi rovnoběžkami, zahrnuje tři hlavní klimatické zóny. Obrovská rozloha tak nabízí značnou rozmanitost s nejrůznějšími ekosystémy, nerostným bohatstvím i pestrou faunou a flórou.
Pásmovitost
- Boreální jehličnaté lesy rostou nejseverněji a pokrývají 74 % veškeré lesní půdy. Dominují v nich smrk sivý a černý, borovice a modřín americký, z listnáčů se vyskytují pouze bříza bradavičnatá, osika, topol bílý a balzámový. Tyto druhy vytvářejí přechodné porosty po požárech, polomech a těžbě. Typický boreální les má relativně nízké tempo růstu a jeho maximální výška je omezená.
- Smíšené lesy (11 %), ve kterých dominují jedle balzámová a dva hlavní druhy bříz (bříza obecná a bradavičnatá), se rozprostírají mezi 47° a 48° zeměpisné šířky. Borovice vejmutovka a borovice smolná zde dosahují svých nejseverněji položených stanovišť.
- V listnatých lesích dominují dlouhověké listnaté stromy. Nejrozšířenějšími druhy jsou javor cukrový, bříza obecná a buk, ale také zde najdeme střemchu pozdní, lípu americkou, tři druhy dubu, tři druhy jasanu, dva ořechu, tři další druhy javorů a topolů. Listnaté lesy obsahují také některé jehličnaté druhy, jako například borovici vejmutovku a borovici smolnou. Stromy rostoucí v této zóně žijí déle než v zóně boreální a dorůstají větších rozměrů.
Vodstvo a fauna Québecu
- Provincie má více než 750 000 jezer a 139 000 vodních toků, které představují 3 % všech světových zásob pitné vody.
- Québec patří mezi země s největším množstvím pitné vody na osobu na světě.
- Navzdory velice drsnému klimatu je tato mozaika vody a země domovem pro řadu rostlin a volně žijících živočichů - můžeme zde najít třicet druhů plazů a obojživelníků, šedesát druhů savců včetně losa amerického, medvěda černého, vlka, rysa a bobra, asi dvě stě druhů ptáků, více než pět set druhů rostlin a tisíce hmyzích druhů.
Lesní zákon
- Vyžaduje vyrovnanost těžby a přírůstu;
- umožňuje veřejnosti přístup k informacím a konzultování záležitostí týkajících se ochrany lesů a orientace na jejich další rozvoj;
- vyžaduje, aby lesy byly obhospodařovány způsobem umožňujícím jak dosažení určité produkce, tak i rozvoj dalších požadavků (rozmanitost, ochrana půdy a krajiny);
- zaručuje přístup k přírodním zdrojům komunitám i společnostem;
- vyžaduje, aby vlastníci těžebních práv zpracovali v souladu s místními úřady lesní hospodářské plány (LHP), při jejichž projednávání musí být zajištěny konzultace s veřejností;
- obsahuje řadu opatření na ochranu specifických ekosystémů a lesních zdrojů (půda, voda, živočišné a rostlinné druhy);
- zajišťuje integrovaný rozvoj všech lesních zdrojů podle přírodních podmínek, a tak zajišťuje udržitelnost všech aktivit týkajících se lesů;
- ukládá vlastníkům těžebních práv dokladovat dosažení jejich hospodářských cílů;
- umožňuje vydání souboru pravidel a norem a dovoluje zavedení nových pravidel zejména v určitých oblastech, kde žije původní obyvatelstvo;
- umožňuje v nejproduktivnějších oblastech zvýšení výroby dříví;
- určuje odpovědnost těch, kteří mají privilegium těžby dřeva ve veřejných lesích;
- popisuje šest kritérií udržitelného rozvoje - ochrana biodiverzity; zachování a zlepšení stavu a produktivity lesních ekosystémů; ochrana půdy a vody; zachování podílu lesních ekosystémů na ekologických cyklech; zachování řady socioekonomických užitků, které les poskytuje společnosti; v případech rozvoje zejména ohled na hodnotu a potřeby populace, které se rozvojový plán týká
Lesní hospodářský plán (LHP)
Všeobecný LHP obsahuje popis území; převažujících podmínek a sektorů, která mají být chráněny; roční těžební možnosti (určené ministerstvem); ustanovení cílů ochrany a rozvoje; popis lesnických hospodářských strategií, které budou použity k dosažení ustanovených výnosů a cílů; program pěstebních prací na příštích 5 let a popis území, kde mají zájmy i další možní uživatelé; přehled uplatňovaných hospodářských činností.
Roční LHP je jako operační plán předkládán ke schválení a kontraktorům je jím zaručena těžba dříví. Dokument před vydáním povolení musí schválit ministr. Důležitou součástí plánování je účast veřejnosti a třetích stran při plánovacím procesu.