Ochrana lesa proti kůrovcům

Připravil Michal Třeštík

10. října uspořádalo MZe ve spolupráci s Lesní ochrannou službou (LOS) VÚLHM setkání pro zástupce státní správy, vlastníky a správce lesních majetků, ale i pro ostatní zájemce. Hlavním důvodem semináře byly silné gradace kůrovců během roku 2003, kdy v případě nezvládnutí nutných opatření k ochraně lesa může dojít k přemnožení škůdců do kalamitního stavu. Vznikla tak mimořádná situace v lesích ve smyslu § 32 zákona č. 298/1995 Sb. (lesního zákona).

Výběr z příspěvků a diskuse

Ing. M. Chytrý (ředitel Odboru lesnické politiky MZe) nepovažuje za vhodné zakázat úmyslné těžby na území ČR, protože by se poškodily zájmy nezasažených vlastníků lesů. Počátek dnešních problémů vidí v loňských povodních, kde hlavně na jihu Čech došlo k oslabení lesních porostů. Uvedl, že v příštím roce zůstane výše podpor stejná jako letos (službu LOS financuje MZe 6 mil. Kč ročně). Otevřená je otázka mimořádných opatření při kalamitách (velkoplošné chem. zásahy, štěpkování vrškových zlomů, péče o dříví na skládkách). Ing. J. Balek (Odbor tvorby lesa MZe) nabádal k předběžné opatrnosti. Upozornil na bezplatnou poradenskou službu LOS. Základní stav kůrovce trval až do minulého roku, který byl v tomto směru velice příznivý (např. imisní škody však byly v roce 2002 vyšší, Orlické hory jsou dokonce nejvíce poškozené hory ve střední Evropě). V 1. čtvrtletí letošního roku se úspěšně dařilo zpracovávat kalamitu z minulého roku, velmi suché a teplé jaro (červen teplotně o 2,5 °C nad normálem) i léto však způsobily silnou gradaci kůrovců (z jednoho napadeného stromu v listopadu 2002 až 100 napadených stromů v roce 2003). Kůrovec se tak dostal z osluněných porostních stěn až do nitra porostů. V příštím roce bychom si měli na kůrovce počkat na osluněných místech, budeme se však muset potýkat s několika problémy, např.: - lapáky nemusí být účinné (atraktivita suchem oslabených stromů může být pro kůrovce velká), proto by se měla jejich atraktivita zvýšit feromony - současné přípravky k ošetření kůrovcového dříví uvedené v Seznamu již nepenetrují přes kůru, k likvidaci kůrovce tedy dochází až po jeho prokousávání ven (i proto musíme dbát na zajištění transportu dříví). Co by měla dělat státní správa? Hlavně mít přehled o kůrovcové situaci (rekognoskační lety lze domluvit s MZe), zlepšit vzájemnou informovanost a ukládat včasné těžby a asanace. Ing. Chvála (OÚ Liberec, referát ŽP) zmínil problém v právním zázemí celé situace (definice a výklad termínů a pojmů ve vyhlášce a zákoně, lhůty pro ukládání opatření, problém vlastníků, kteří se o svůj majetek nestarají, a nastrčených vlastníků, tzv. bílých koní). Ing. P. Polák (VLS) uvedl, že jestli se bude opakovat letošní suchý a teplý rok, nikdo kalamitu nezastaví. Měl výhrady k normě (výše kalamitního základu, počty lapáků apod.) a zmínil problémy s inspekcí, které se těžko vysvětluje, že přípravky zlikvidují kůrovce na skládkách teprve až při opouštění kmene.

Ing. M. Švestka (LOS) řekl, že technologické postupy jsou pouze pomůckou při rozhodování, byly schváleny ČIŽP, tudíž by neměl být problém s používáním pesticidů bez penetračních účinků (v I. a II. zóně CHKO musí být předem schválena MŽP). K otázce účinnosti Vaztaku uvedl, že závisí na konkrétních podmínkách, podle jeho zkušeností je nejlepší účinnost při teplotách 10-25 °C. Ing. J. Holuša (LOS) dodal, že nelze v dohledné době očekávat nějakou výrazně efektivní biologickou ochranu proti kůrovcům.

Podrobnější informace o aktuální situaci, praktických metodách při ochraně lesa proti kůrovcům a doporučení přineseme po domluvě s představiteli LOS v některém z příštích “zimních” čísel LP.

Z návrhu Technologických postupů při ochraně lesa proti kůrovcům

Vychází z ustanovení § 32 zákona č. 289/1995 Sb., vyhlášky 101/1996 Sb., ON 48 2711 (účinnost od 1. 2. 1988) a Instrukce ochrany lesa proti kůrovcům (č. j. 719/ORLH-P88 ze dne 1. 2. 1988).

Prevence

Veškeré kalamitní dříví a dříví atraktivní pro vývoj kůrovců ze zimního období musí být zpracováno a odvezeno nejpozději do 31. května (v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června).

Celoročně se vyhledává, vyznačuje a včas zpracovává kůrovcové dříví. Dříví napadené kůrovci musí být v zimním období přednostně zpracováno v termínu do 31. března (30. dubna).

Zpracované neodkorněné dříví, které není možno odvézt z lesa před počátkem rojení kůrovců, je třeba preventivně ošetřit. Účinnost při snižování populace kůrovců výrazně zvýší feromonový odparník umístěný na chemicky ošetřené dříví.

Evidence výskytu

V období zvýšeného a kalamitního stavu se nejméně jedenkrát týdně v terénu vyznačují kůrovcové stromy a ostatní kůrovcové dříví i kůrovcové souše. Evidence rozsahu a lokalizace je vedena písemně i graficky.

Metody zjišťování výskytu

V základním stavu: prostřednictvím odchytových zařízení (pokácených lapáků, feromonových lapačů) v počtu min. jeden kus na každých 5 ha ohrožených (lýk. smrkový, lesklý, severský, vrcholkový) porostů. Pokud jsou lesní dřeviny oslabeny suchem, může atraktivita lapáků i feromonových lapačů klesat, proto se celoročně sleduje výskyt kůrovcových stromů a souší.

Metody obrany

Ve vegetačním období

Vyhledávání, vyznačování a zpracování nově napadených stromů s následným včasným transportem z porostu. Odchyt a hubení kůrovců ve zmnožených počtech lapáků, otrávených lapáků a feromonových lapačů (při zvýšeném a kalamitním stavu se jejich počet stanoví podle kalamitního základu a rovná se 1/8 včas zpracovaných lapáků a kůrovcových stromů a na každý pozdě zpracovaný kůr. strom či lapák se přidávají lapáky či lapače v poměru 1 až 2:1). Důležité je umístění lapacích zařízení do ohnisek výskytu

Pro sesterské rojení je třeba položit lapáky ihned po ukončení jarního nebo letního rojení.

Lapáky se kácejí v sériích podle postupu jejich napadení nejpozději týden před rojením. Podkládají se i překrývají větvemi a kontrolují každých 7–10 dní. Při slabém stupni napadení lapáků I. série se lapáky II. série nemusí pokládat, při středním je počet lapáků II. série o polovinu nižší, při silném se klade stejný počet lapáků II. série. Obdobně je to i při pokládání lapáků III. série.

Počet lapačů upravujeme dle stupně odchytu (slabý - přemístění, střední - počet nezměněn, silný - zvýšení), umisťujeme je týden před rojením, odparníky těsně před. Bezpečná vzdálenost je 10–25 m od živých SM. Kontrolu provádíme každých 7-10 dnů.

Ruční odkorňování dříví se stadiem larvy na lokalitě P, příp. po soustředění dříví s larvami na lokalitě OM. Při převažujícím stadiu kukel a brouků odkorňujeme u pařezu a chemicky asanujeme kůru. Chemická asanace (atraktivní dříví nelze včas vyvézt z lesa nebo odkornit) je nejúčinnější v době stadia kukel a mladých brouků (v I. a II. zóně CHKO musí být předem schválena MŽP).

Povolené chem. přípravky (Seznam povolených přípravků na ochranu lesa 2003) se ředí vodou, nemají penetrační účinek (nepronikají přes kůru) hubí kůrovce až po opouštění kmene. Pro zlepšení kvality a možnost kontroly je nutné do jíchy přidat obarvené smáčedlo Scolycid C. Odvoz chem. asanovaného dříví ke zpracovatelům je potřebný do 20 dnů od ošetření.

Zbytky po těžbě soustředíme na hromadách, zvýšený stav kůrovců - zbytky se musí ihned zpracovat (štěpkování, pálení, příp. chem. asanace).

V závažných případech se dají využít stojící lapáky s feromonovými odparníky na stojacích kmenech. Transport kůrovcového dříví se stadiem larvy bez asanace ke zpracování (odkornění) odběratelům nebo uskladnění mimo lesa je vhodnější než ponechání kůrovcového dříví v porostech.

V zimním období

Odvoz kůrovcového dříví ke zpracování odběratelům, nebo odkorňování s následným pálením kůry a zbytků po těžbě.

Používané termíny

- Kůrovcový strom - živý strom napadený kůrovcem.

- Kůrovcová souše - stojící strom odumřelý po žíru kůrovců, který již není vhodný pro založení nového pokolení.

- Kůrovcové dříví - stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dříví, které jsou napadeny kůrovci a umožňují jim dokončit vývoj.

- Kalamitní základ - objem kůrovcem středně a silně napadaného dříví za období od 1. 8. do 31. 3.; je členěný na kůrovcové dříví včas zpracované a kůrovcové dříví kůrovci opuštěné; slouží ke stanovení počtu feromonových lapačů, lapáků I. série nebo otrávených lapáků.

- Základní stav - nízký početní stav populace kůrovce, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nepřekročil 1 m3 na 5 ha plochy a kdy nedochází k vytváření ohnisek žíru.

- Zvýšený stav - objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m3 na 5 ha plochy; upozorňuje na možnost přemnožení a dochází při něm již k vytváření ohnisek žíru

- Kalamitní stav - početní stav kůrovce, který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách, případně vznik rozsevů uvnitř lesních porostů.

- Stupeň napadení lapáku
- slabé - do 0,5 závrtu na 1 dm2
- střední - od 0,5 do 1 závrtu na dm2
- silné - více než 1 závrt na dm2.

- Stupeň odchytu ve feromonovém lapači

- slabý - méně než 1000 brouků (jarní rojení), resp. 500 brouků (letní rojení)

- střední - 1000–4000 brouků (jarní r.), resp. 500–1500 brouků (letní r.)

- silný - více než 4000 brouků (jarní r.). resp. více než 1500 brouků (letní r.).