Strategie pro vzdělávání a komunikaci v lesnictví
Jiří Pohan
Přestože se všichni z nás s produkty lesů a lesního hospodářství (LH) denně setkáváme, nemá veřejnost o lesnictví vůbec ujasněnou představu. Výsledky průzkumu veřejného mínění z roku 2002 byly velkým překvapením. Ukázalo se, že většina obyvatel našeho státu nedokáže rozlišit rozdíl mezi lesníkem a myslivcem. Vůbec neví, jak je péče o les náročná a neuvědomují si, jaké všechny funkce lesy plní. Většina dotázaných dokonce uvedla, že lesníka v lese v životě neviděla.
Toto alarmující zjištění znamená, že jsme my lesníci asi něco zanedbali. Zapomněli jsme při své každodenní práci, kterou konáme v hlubinách našich lesů, na propagaci svého významného a ušlechtilého řemesla. Současný pohled na lesníky vytvářený médii není nejlepší. Ve zpravodajství vidíme jen problémy, které jsou v honbě za sledovaností ještě zveličené a mnohdy neobjektivně podané.
Z výše uvedeného vyplývá, že s tímto problémem musíme něco udělat. Nebude to jednoduchá a rychlá práce, ale dlouhodobý proces, na kterém se každý z nás musí nějakým způsobem podílet. Jedním z kroků je i vznik projektu Strategie pro vzdělávání a komunikaci v lesnictví, který byl připraven ministerstvem zemědělství (MZe) ve spolupráci s FAO (Organizací pro zemědělství a výživu při OSN). (LP 5/2003, str. 33, pozn. redakce).
Cílem projektu je přinést nové moderní metody komunikace, naučit lesníky základním dovednostem při jednání s vlastníky a vystupování na veřejnosti. Díky získaným znalostem zlepšit povědomí veřejnosti o lesnictví a zlepšit obousměrný tok informací.
Seznámení s projektem
První pracovní schůzka proběhla 27. února 2003 na půdě LF ČZU v Praze, kde se sešli zástupci všech lesnických škol, profesních organizací (mj. i naší, v té době nové ČKOLH) a lesnických firem zřizovaných státem s organizátory celého projektu a zástupci FAO. Národním koordinátorem projektu je Ing. Andrea Pondělíčková, v době pracovní schůzky ředitelka Odboru rozvoje lesa MZe a jedním ze tří národních konzultantů projektu RNDr. Marcel Riedl, CSc., z LF ČZU Praha.
Na tomto úvodním sezení byly stanoveny základní koncepce a přednesen návrh časového harmonogramu. Jako hlavní cílová skupina školení byli vytipováni odborní lesní hospodáři (OLH, bez rozdílu ve výkonu), kteří jsou při své práci v každodenním úzkém styku s vlastníky a veřejností. Samozřejmě ani ostatní profese v oboru nebudou z projektu vyloučeny.
Celý projekt, který byl pod patronací FAO již realizován ve Slovinsku, je rozdělen do několika fází. V první fázi jsou na dlouhodobých kurzech připravováni speciální školitelé, kteří budou v dalších, již kratších seminářích předávat informace cílovým skupinám - např. OLH. Projevili jsme zájem zúčastnit se již první fáze, ale z časových důvodů (několik týdnů školení si aktivní OLH nemůžou dovolit) jsme nakonec tuto myšlenku opustili. Konečná dohoda tedy zněla: OLH budou přizváni do druhé fáze, tzn. budou školeni. Na žádost Ing. Pondělíčkové jsme zprostředkovali setkání zástupců FAO (pánů Reeba a Van Lieropa) s konkrétním drobným vlastníkem lesa.
Metody komunikace
Skupina budoucích trenérů - školitelů absolvovala v 1. fázi několikadenní semináře, kde se učili předávat své poznatky ostatním. I přes původní domluvu o neúčasti OLH v této fázi bylo po zásahu zástupců FAO na konci června rozhodnuto, že součástí výcviku trenérů bude i první kontakt s jejich budoucími posluchači.
Proto jsem byl požádán, abych zajistil alespoň několik kolegů OLH a zúčastnili jsme se třídenního školení v příjemném prostředí hotelu Křemešník na okrese Pelhřimov. Přijelo i několik kolegů z LS LČR Pelhřimov. Celkem se prvního dne zúčastnilo asi 10 OLH a revírníků.
Trenéři nás seznamovali s participačními metodami, novými moderními metodami komunikace, pomocí kterých může být úspěšně a účelně vedena diskuse se skupinami lidí na různá témata.
Metody, jejichž významnou součástí je grafický rozbor problému, byly pro nás zcela nové a nepochopitelné. Některé části v nás vyvolávaly dojem, že jsou v praxi zcela nepoužitelné.
To v nás vzbuzovalo jistou nevoli a trenéři zažívali horké chvíle. Druhý den to nebylo o mnoho lepší. Někteří kolegové se již nedostavili a musel jsem zajistit jiné. Trenéři, všichni mladí lidé, se opravdu snažili nás zaujmout a předváděli nám další nové postupy. Zástupce FAO a kolega ze Slovinska vše pozorně sledovali a dokumentovali (veškeré vytvořené písemné a grafické materiály byly uschovány k vyhodnocení).
Příprava večerního sezení
Pro třetí den jsme s kolegou dostali za úkol zajistit na čtvrteční odpoledne několik vlastníků lesů i s rodinami pro uspořádání řízeného pohovoru. Obrátili jsme se na vlastníky, jimž vykonáváme odbornou správu, a pozvali jsme je na společné večerní posezení, kde se budou rozebírat problémy lesnictví. Mnozí, asi v obavě z nějaké utajované reklamní akce, odmítli, ale nakonec jsme získali příslib od dostatečného počtu účastníků.
Ve čtvrtek ráno jsme se sešli v hotelu k přípravě večerního sezení. Obrovským šokem pro nás bylo oznámení organizátorů, že večerní sezení s vlastníky si musíme sami připravit a že jej také budeme celé řídit bez jakékoli pomoci trenérů a organizátorů. Hlavní použitou metodou bude “ H-forma”, kterou jsme předchozí den zkoušeli. “H-Forma” je grafická metoda, při které drobná skupina dotazovaných (v našem případě čtyřčlenná) hledá k danému tématu všechna pozitiva a negativa. Jejich jednotlivé názory a hodnocení se zaznamenávají dle určitého schématu na papír, jehož hlavní osy jsou ve tvaru písmene H. Po definování negativ a pozitiv se přidají bodové hodnoty významu jednotlivých názorů a společnou diskusí se navrhnou možné metody řešení. Ty se významově ohodnotí a v poslední fázi jeden ze skupiny odprezentuje společný výsledek ostatním skupinám.
Bylo nám hodně úzko, ale nezbylo než se dát do práce. Naše pracovní skupina byla pětičlenná. Ze všech zúčastněných zbylo do posledního dne pouze pět osob. Dva OLH, dva revírníci LČR a jeden kolega z Lesprojektu. Připravili jsme si veškeré potřebné materiály (např. časový rozvrh večera s minutovou přesností, rozložení nábytku v místnosti, rozlišovací jmenovky pro účastníky, předkreslili jsme si “H-formy”, pomůcky na kreslení a další drobné detaily). Náročným bodem příprav bylo stanovení několika pro vlastníky důležitých témat, o kterých by se večer diskutovalo. Nakonec jsme si rozdělili úkoly na vlastní vedení večera. Moderátorem celé akce jsem měl být já. Vše probíhalo pod dohledem, ale s minimální pomocí instruktorů. V průběhu příprav jsme se s nimi přeli o jednotlivé detaily, které se nám zdály jako zcela nepoužitelné.
Hodinu před zahájením akce jsme se opět s obavami z následujícího večera sešli. Silná nervozita byla cítit i na instruktorech, a ani zástupci FAO nepůsobili zcela klidným dojmem. Na domluvenou sedmnáctou hodinu se sešlo k našemu potěšení asi 25 účastníků včetně několika dětí.
Zvolení tématu
Prvním úkolem bylo zvolit jedno z devíti připravených témat. Pro hlasování byla zcela netradičně použita semínka fazolí. Překvapilo nás, s jakým zájmem volba proběhla a bylo zvoleno téma “Ekonomický efekt hospodaření v lese”. Poté probíhal vlastní řízený rozhovor, při kterém oslovení zpracovávali za asistence mých dalších 4 kolegů své “H-formy”.
90minutová akce probíhala velmi dobře a účastníci se, pro nás s překvapivým zaujetím, zabývali určeným tématem. Závěrečná prezentace výsledků byla velmi zajímavá a účastníci bez ostychu přednášeli názory a doporučení svých skupinek. Po skončení jsme měli ještě velkou chuť o problému dále diskutovat. V závěrečném hodnocení byli všichni pozvaní hosté velmi spokojeni a děkovali za příjemný a zajímavý zážitek.
Jedinou škodou pro vlastníky bylo, že tento večer byl zaměřen na praktické vyzkoušení metody a nikoli na řešení konkrétního problému, výsledky tedy nebudou hodnoceny z hlediska obsahu, ale z pohledu úspěšnosti použité metody. Veškeré materiály byly opět zarchivovány, inspektoři FAO si zapisovali vše, co v průběhu večera zaznělo.
Závěr
V závěrečném hodnocení jsme dosáhli uznání a poděkování za precizně odvedenou akci a veškerá nervozita byla pryč. Ač jsem byl velkým kritikem použitých metod, musím přiznat, že pomocí těchto postupů je možno získat od skupiny dotázaných obrovské množství informací a najít velmi zajímavá řešení problému.
Těmito metodami lze zcela odbourat ostych a nedůvěru účastníků a zapojit do diskuse i ty, kteří jindy mlčí. Vždyť “největším problémem nemusí být vždy ten nejhlasitější”.
Akce nám ukázala, že je nutné se učit novým netradičním metodám v komunikaci a že cílová skupina lesníků, kteří pracují přímo s vlastníky, byla zvolena dobře. V současné době se projekt blíží do druhé fáze - školení cílových skupin - a byl na základě výsledků první fáze ještě upraven. Byla přidána další témata hlavně z oblasti řečnického umění a vystupování na veřejnosti. Dalším rozvojem projektu byl nyní pověřen ÚHÚL. Jako ČKOLH se budeme snažit zajistit svým členům účast v tomto projektu. Absolvování tohoto semináře bude určitě přínosem pro každého z nás a mohu jej jen doporučit.
Adresa autora:
Ing. Jiří Pohan
předseda ČKOLH, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kontaktní údaje pro případné zájemce - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Projekt FAO (informace v LP 5/03), zaměřený na vzdělávání a komunikaci v lesnictví, ukončil první fázi školení - příprava odborníků a trenérů. Program této fáze měl následující bloky: 1. Teorie a praxe práce s veřejností (5 dní - květen, červen) 2. Osobní komunikace (2 dny - červen) 3. Participační management (10 dní - červen, červenec) 4. Pedagogické minimum (3 dny - září). Výsledkem je vyškolení cca 10 potencionálních trenérů, což výrazně převyšuje zadání projektu, které počítalo s 5-6 trenéry. Následovat bude fáze pilotních workshopů (říjen 03 až únor 04), které sledují dva základní cíle: testovat koncept vzdělávání před jeho plošným zavedením a další rozvoj pedagogických schopností trenérů pod dohledem odborníků a získání kvalitní zpětné vazby. V průběhu pilotních běhů by se mělo vyškolit celkem 90 osob, především OLH, zaměstnanců SSL, LČR, ale i vlastníků a správců lesů. Cílem je vytvořit a prakticky ověřit intenzivní workshop zaměřený na osobní komunikaci a participační metody, jehož účastníci budou schopni profesionálně zvládat při plnění pracovních povinností osobní komunikaci s externími partnery a systematicky vytvářet dobré vztahy s veřejností. Tato fáze školení se soustředí především do 3 vytipovaných oblastí (Klatovsko, Pelhřimovsko a Kroměřížsko), kde proběhl kvalitativní výzkum prostřednictví telefonického dotazování, a bude tak možné porovnat případné výsledky.
Pavel Hes, ÚHÚL, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.