Veřejnost a státní lesy

Michal Třeštík

O problémech lesních podniků je veřejnost málo informována. Kde nevládne aktivní komunikace, vznikají nekontrolované fámy a mylné informace, a tím i pověst, která vždy neodpovídá skutečnosti. Správa lesa nekončí zdaleka hlavní pravomocí LH, tzn. v pronájmu či lovu a rybářství. Péče o pozemky se nevyčerpává v těchto hlavních kompetencích. Neboť státní lesní správy pečují o veřejný majetek, který je permanentně přístupný veřejnosti a využívá se jako místo pro rekreaci. Dalo by se hovořit o “firemním areálu bez závor” anebo o “dílně bez dveří”. (Výňatek z příspěvku G. Erlachera (ÖBf) na 7. konferenci generálních ředitelů středoevropských státních lesů.)

Komunikace s. p. Lesy ČR s veřejností

LČR v roce 2002 vydaly na komunikaci s veřejností 26 mil. Kč. V průměru ročně vydávají LČR na komunikaci s veřejností ze svého výnosu (mezi 8-9 mld. Kč) 0,2-0,4 %. LČR jsou také významným sponzorem a donátorem různých humanitárních a kulturních akcí. Na tuto činnost vydávají v průměru ročně 4-5 mil. Kč. Mimořádným darem v loňském roce bylo 6 mil. Kč obcím postiženým povodněmi.

Komunikace lesníků s veřejností není jednoduchou a lacinou záležitostí. LČR ji však chápou jako povinnost plynoucí ze zákona a zejména jako poslání lidí odpovědných za významnou součást životního prostředí ČR. Uzavřením smluv s organizacemi z oblasti NGO, tj. se Sdružením středisek ekologické výchovy Pavučina, Českým svazem ochránců přírody, Klubem českých turistů a dalšími (blíže LP 3/2003, str. 32) se podařilo propojit hospodářskou činnost podniku s lesnicko-ekologickou výchovou, ochranou přírody a jejím využíváním pro masovou rekreaci a turistiku nejširšího spektra obyvatel. LČR již v roce 1996 zakotvily do dlouhodobých cílů lesnické politiky osvětové působení na veřejnost s cílem zvýšit znalost občanů o lesích a o LČR (od května 1995 je tato oblast v kompetenci odboru lesnické politiky a vnějších vztahů).

Výzkum názorů občanů

Podle výzkumu názorů občanů zadaného LČR na hospodaření s lesy v ČR z r. 2001 deklarují určitou znalost LČR více než dvě třetiny občanů (před 5 lety necelá třetina). Ze středoškolsky vzdělaných lidí zná LČR takřka 80 % a z vysokoškolsky vzdělaných 90 %. Péči LČR o svěřené lesy pozitivně až neutrálně hodnotí 60 % občanů (necelých 25 % negativně, jde však o lidi, kteří téměř nechodí do lesa a nemají zájem o informace). V kontrastu s převážně pozitivním hodnocením naší práce stojí zjištění, že 59 % lidí si myslí, že lesy se u nás stále přetěžují (před pěti lety 64 % lidí). Jde tedy o hluboce zakořeněný mýtus. Rovněž tak znalost vlastnictví lesů je velmi malá, pouze necelá třetina ví, že stát vlastní více než polovinu lesů v ČR. Na druhou stranu téměř dvě třetiny občanů si přejí státní vlastnictví lesů zachovat. Za nejdůležitější zjištění výzkumu lze považovat to, že občany nezajímá produkce dříví či lov zvěře. Lidé lesy vnímají především jako zdravé životní prostředí a prostor pro rekreaci a turistiku. To jsou východiska pro další komunikaci s veřejností.

Strategie LČR v oblasti PR

V roce 2002 podnik přijal klíčový dokument “Koncepce dlouhodobé strategie LČR v oblasti Public Relations” s mottem: “Od osvěty ke komunikaci”. Mj. budou LČR klást vyšší důraz na komunikaci v regionech - s místními samosprávami - a na přímou komunikaci s občany - návštěvníky lesů.

Odrazem změny v komunikaci LČR s veřejností je přijetí nového podnikového sloganu “Lesy ČR - vstupte bez klepání”.

Vstřícnost je trend takřka všech podniků státních lesů v evropských zemích (např. finské státní lesy “Vítejte ve Vašem lese”, nebo švédské státní lesy: “Otevřeno denně”).

Výroční zprávy, podnikový časopis

Od roku 1993 vydávají LČR Výroční zprávy, které jsou určeny poučené veřejnosti a orgánům státní správy. Jejich umístění na webových stránkách LČR však dává možnost informovat velkou skupinu lidí. Do náplně činnosti odboru náleží také vydávání podnikového časopisu Lesu zdar.

Prezentace LČR na výstavách

Podnik se aktivně účastní na tuzemských i zahraničních výstavách věnovaných LH, zemědělství, myslivosti a ochraně ŽP.

Reklamně osvětová kampaň

Na základě sociologických průzkumů z let 1995-1997, 2001-2003 rozšířil podnik formy osvětového působení na veřejnost o reklamně osvětové působení (televizní a rozhlasové spoty, inzerce v magazínech a besedy). LČR inzerují také v časopisech zaměřených na ochranu životního prostředí (Veronika, Ochrana přírody a Nika). Jde o čtyřletý cyklus, který se v určitých obměnách opakuje a zdůrazňuje nezastupitelný vztah člověka a přírody a jejich vzájemné interaktivní možnosti pozitivního ovlivnění. Cyklus zahrnuje: UPOZORNĚNÍ, INFORMOVANOST, SOUVISLOSTI - FUNKCE LESA, DIALOG, VZTAH. V každém roce byl zpracován a po čtyři měsíce (květen, červen, září, říjen) vysílán reklamní televizní spot.

Komunikace s médii

Významná část komunikace LČR s veřejností se odehrává přes masmédia - televizi, rozhlas, tisk. Proto LČR v letech 2001- 2002 proškolily klíčové pracovníky (193) v komunikaci s médii. Podnik v průměru pořádá 8-10 tiskových konferencí a setkání s novináři ročně a vydává kolem 40 tiskových zpráv. Pro hodnocení významu komunikace s médii si podnik nechal zpracovat Analýzu mediální publicity LČR za rok 2002.

V roce 2002 bylo o podniku LČR ve sledovaných zdrojích zveřejněno celkem 2 087 zpráv. Z toho 279 vycházelo z tiskových zpráv vydaných podnikem LČR, 1 808 bylo vydáno z vlastní iniciativy novinářů. Z celkem 2 087 článků bylo, se zohledněním tiskových zpráv, 1 780 neutrálních, 296 pozitivních, 11 kritických. Téměř 3/4 celkové publicity LČR vytvořila regionální periodika, ve kterých bylo zveřejněno 1 544 z celkového počtu 2 089 zpráv. Ve všeobecných, ekonomických a politických titulech bylo vydáno 404 zpráv, TV a rozhlas uveřejnily 79 příspěvků. Nejméně, a to 60 zpráv, přinesla bulvární a ideologická periodika.

Spolupráce s nevládními ekologickými organizacemi

Od roku 1998 podnik zaměřil pozornost na lesnickou osvětu dětí a mládeže. LČR se odborně a finančně začaly podílet na realizaci vybraných projektů středisek ekologické výchovy, která jsou členy Sdružení SEV Pavučina, od roku 1999 spolupracují také s občanským Sdružením Tereza (např. projekt Les ve škole - škola v lese) a dlouhodobě spolupracuje také na mezinárodním projektu Globe (podrobně LP 3/2003, str. 32).

Spolupráce s ČSOP

V první polovině 90. let 20. stol. byl podnik často napadán ekologickými organizacemi a viněn ze špatného stavu lesů. Proto se LČR rozhodly zcela zásadně změnit způsob komunikace s těmito organizacemi. Jako klíčového partnera si vybraly Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jemuž nabídly spolupráci.

První smlouva o spolupráci mezi LČR a ČSOP byla podepsána v dubnu 1999. Jednotlivé projekty ZO ČSOP byly za uplynulé období podpořeny částkou 5 752 tis. Kč. Jde hlavně o projekty na podporu a ochranu ohrožených druhů dřevin a bylin v lesích, lesních mokřadů a ochranu druhové rozmanitosti lesních vodních toků. Významný je také projekt týkající se zvyšování hnízdních možností zpěvného ptactva, dravců, sov a netopýrů vyvěšováním, čištěním a údržbou budek a ochranou doupných stromů. LČR spolupracují s ČSOP také na dalších projektech (Formica, ekologická olympiáda ČSOP, soutěž Zelená stezka - Zlatý list, fotografická soutěž Pohledy do přírody). Stejně jako v roce 2002 se počítá i pro rok 2003 s částkou 1 800 tis. Kč na podporu těchto projektů. kromě toho LČR také uzavřely dohody o spolupráci s Junákem (Skautem) a Ligou lesní moudrosti.

Spolupráce s KČT (Zelená pro Vaše kroky)

Slogan, s dovětkem Lesy ČR podporují značení turistických tras, je umístěn na každém turistickém rozcestníku, který je majetkem Klubu českých turistů (KČT). V roce 2002 se tato spolupráce (od r. 1992) prohloubila podpisem rámcové smlouvy s platností na pět let, podle níž LČR budou podporovat obnovu a údržbu značení turistických cest a cyklotras ročně částkou 4 mil. Kč.

Lesní pedagogika

LČR snahy o zavedení lesní pedagogiky podpořily a jejich cílem je začlenění tohoto komunikačního nástroje, zaměřeného na mládež, do dlouholetého projektu LČR Les ve škole - škola v lese. Třicet zaměstnanců LČR se již stalo lesními pedagogy.

Dny s Lesy ČR

Od r. 2000 pořádají LČR společensko-sportovní akce pro rodiny s dětmi, které se konají na různých místech republiky. Celkem již proběhlo 17 těchto dnů pro 3 200 dětí.

Program 2000

V roce 1998 byl zpracován a na jaře 1999 byl přijat významný materiál Program 2000, zajištění cílů veřejného zájmu LČR. Tento dokument rozšiřuje dosavadní aktivity o budování lesních naučných stezek a demonstračních objektů, o prezentaci LČR na internetu a o podporu kulturních, sociálních a humanitárních aktivit. LČR podporují rekreační funkce lesa (budování parkovišť na vstupech do lesa, odpočinkových míst, vyhlídek a cyklotras).

Podle tiskové zprávy LČR (13. 10. 2003), redakce

 

Environmentální výchova v NP a CHKO Šumava

Environmentální výchovou a prací s veřejností se na Správě NP a CHKO Šumava zabývá Útvar pro veřejnost, přesněji Oddělení informačních středisek a ekologické výchovy. Programy environmentální výchovy zajišťují tři pracoviště. Na každém z nich jsou dva zaměstnanci.

Pracoviště ve Vimperku nabízí programy školám ve městě a okolí. Jedná se o několikahodinové až celodenní programy v terénu nebo v místnosti. Pracovníci dojíždějí přímo do škol nebo mohou děti uvítat v nově zřízené učebně přímo v budově správy. Ve školním roce 2002/2003 proběhlo 169 výukových programů, kterých se zúčastnilo 2 897 dětí. Dále se uskutečnily jednorázové akce, jako např.: Toulání jarním lesem nebo Běží celá rodina. Pracovníci ve Vimperku dále zajišťují činnosti koncepčního a koordinačního charakteru.

Informační středisko v Kašperských Horách je také přizpůsobeno potřebám výukových programů. Děti přijedou s doprovodem a mohou se zúčastnit půl- nebo celodenního programu v terénu nebo přímo ve středisku. Ve školním roce 2002/2003 proběhlo 214 výukových programů, které oslovily celkem 5 104 dětí. Dále se uskutečnily jednorázové akce, jako např. Den Země nebo Den evropských národních parků.

Informační středisko ve Stožci bylo otevřeno v květnu 2001 (LP 7/2001, str. 313) a od školního roku 2002/2003 se plně rozběhly i pobyty dětí spojené s výukovými programy. Středisko má ubytovací kapacitu pro 22 osob, a soustřeďuje se proto především na pobytové akce. Pro ubytované je denně připraven 3-4hodinový program. Ve školním roce 2002/2003 proběhlo 20 pobytových (2–7 dní) a 21 jednodenních akcí, kterých se celkem zúčastnilo 787 dětí. Dále se uskutečnily jednorázové akce (např. Den Země nebo Veselé odpoledne kapra Jakuba).

Podle nového Konceptu environmentální výchovy a práce s veřejností v NP a CHKO Šumava, který vznikl v srpnu 2003, patří do pracovní náplně zaměstnanců Oddělení IS a EV také práce s dospělými. Soustřeďuje se především na místní obyvatele a pracovníky Správy. Nově jsou některé výukové programy nabízeny i dospělé veřejnosti.

Ing. Dagmar Kozlová, vedoucí IS Stožec, 384 44 Stožec

 

Rakousko

Existuje zvýšená poptávka po informacích ze strany veřejnosti: “Proč vypadá les, ve kterém se právě procházím, právě takto?” “Proč nemohu jít na běžkách mladým lesem?” “Proč jsou pro jízdu na horských kolech určeny jen některé trasy?” “Proč nemohu rozdělávat oheň?” apod.

Z těchto důvodů platí pro spolkové lesy zásadní teze: “Kdo spravuje a obhospodařuje veřejné plochy v zájmu veřejnosti, je rovněž povinen veřejnost informovat” nebo “Jedině když se veřejnost dozví, proč jsou veřejné plochy tak či onak spravovány, může problém pochopit a akceptovat”.

Právě proto provádějí Rakouské spolkové lesy, a. s. (ÖBf), aktivní a transparentní komunikaci, která hledá permanentní dialog s veřejností. ÖBf spojují v této strategii také cíle, které mají hospodářský význam. Pokud jsme uznávaným partnerem a působíme přátelsky, uzavírají se nám snáze smlouvy a snadněji získáváme hlas ve veřejné diskusi. A je přirozené, že se nám podaří jednodušeji prosadit některá méně populární opatření.

Tím jsme se dostali k základnímu problému LH obecně a zejména státního LH. Pro pokácení lesa - zejména pokud leží v silně frekventované rekreační oblasti - najdeme u veřejnosti jen málo pochopení. ÖBf se v této souvislosti pokusily vytvořit nové názvosloví. Na místo “kácení lesa” hovoříme nyní spíše o “těžbě dříví”. Přitom vypravujeme historku: “Tak jako se například obilné pole sklízí jednou ročně, “sklízí se” les jednou za 100 let. Tak jako po žních zůstane na poli strniště, po vytěženém lese zůstanou pařezy. Po krátké době vznikne na sklizené ploše opět nové pole, resp. nový les”.

Pouhá změna názvosloví nám v mnohém pomohla a nyní ji používáme v rámci všech spolkových lesů. Takže např. již neexistují žádné lesní správy, nýbrž lesní závody. Také generální ředitelství bylo nahrazeno vedením podniku. Tato opatření jsou součástí velkého konceptu na zlepšení image spolkových lesů. Neboť právě tato zlepšená image vede k tomu, že mnoho našich kroků, které dosud narážely na nepochopení, či dokonce odpor, je nyní akceptováno. V každém případě ale, dříve než dojde na kritiku, slýcháme otázku, proč spolkové lesy jednají tak či onak. Jde o opravdovou změnu, neboť namísto jednostranné kritiky nastoupil dialog a výměna názorů.

Tento pokrok lze doložit skutečnými čísly. V poslední anketě týkající se image ÖBf stouplo přidělení vlastnosti “odbornost” ze 40 % v roce 1998 na současných 50 %. Vlastnost “modernost” přiřadilo v roce 1998 spolkovým lesům jen 8 %, dnes je to 38 %. Také tzv. “spontánní asociace” ukazují potěšující obraz: na prvním místě se nevybavuje dnes stát a správa, nýbrž ochrana a péče o les.

Abychom se dostali tak daleko, nestačí zřídit oddělení pro komunikaci, vymyslet chytré koncepty a kooperovat s velkými PR- agenturami. Jde o vytvoření vědomí o důležitosti veřejnosti - a sice v hlavě každého zaměstnance. Neboť každý komunikuje, ať jde o projev tiskového mluvčího, nebo o soukromý rozhovor v kruhu přátel. Důležitá je rovněž komunikace na místě; s obyvatelstvem, se starosty, s úředníky a mnoha jinými. U spolkových lesů je každý “velvyslancem” firmy a přírody. To vyžaduje trvalý vývoj a zlepšování.

Redakčně zkrácený příspěvek Georga Erlachera (ÖBf)

Bavorsko

Z asi 2,5 mil. ha lesa Bavorska tvoří cca 800 000 státní lesy a přibližně 300 000 hektarů patří obcím.

Zákonné závazky

Zákonodárce připisuje státnímu a v o něco menší míře také obecnímu lesu zvláštní roli. V lesním zákonu pro Bavorsko je např. formulace “Státní les slouží zejména všeobecnému blahu”. Takto státní lesy dosáhly plnění úkolů, jejichž plnění se sice od nestátních lesů také očekává, ale ne vždy odpovídá hospodářským zájmům soukromých vlastníků lesa. Stát je na rozdíl od soukromých vlastníků povinen umožnit pobyt v lese a tyto možnosti rekreace vylepšovat. To již vyplývá ze všech protikladů mezi fiskálními zájmy vlastníků lesa a zájmy veřejnými. Z tohoto důvodu je v lesním zákoně obsaženo také ustanovení, že za rekreační les je považován především les v majetku měst a obcí. Oproti tomu může být soukromý les považován za rekreační les pouze za určitých předpokladů. Úřady a funkce pověřené obhospodařováním státních lesů jsou při spravování lesa povinny zohlednit zájmy ochrany přírody, krajiny a vodního hospodářství.

Státní lesy musí ze Zákona o ochraně životního prostředí zohledňovat různá hlediska. V článku 33 je např. uvedeno, že “nezávislá země Bavorsko (a obce) zpřístupňuje veřejnosti vstupy k přírodním krásám a relaxačním místům, ba dokonce zpřístupňovat musí.”

V článku 51 se píše: “Stát, společenství, okresy, obvody a jiné veřejnoprávní osoby musí dát k dispozici výměnnou cestou pozemky v jejich vlastnictví, jestliže používání soukromých pozemků z důvodu ochrany přírody a krajiny představuje pro soukromé vlastníky nadměrné zatížení.”

Státní lesy na veřejném území

Své povinnosti má také veřejnost, která je ráda plní. “Státní les je také tvůj les” zněl slogan v 60. letech, se kterým se ucházela o přízeň občanů státní lesní správa. Na této podstatě a smyslu se do dneška nic nezměnilo. Projevem snahy o další přiblížení lesa veřejnosti je i nedávno v lesním zákoně stanovené nařízení o lesní pedagogice. Přitom je myšlena ne jedna osoba, ale celá veřejnost! Různé společenské skupiny mají rozdílné požadavky a přání na státní les, takže tyto požadavky nemohou být ve velké míře shrnuty. Státní les se nemůže a nechce vyhýbat těmto požadavkům a musí vyjít veřejnosti vstříc, přání vzájemně zvážit a podle možností splnit.

V Bavorsku se v posledních letech sjednotily různé svazy ochránců přírody a politické organizace v zájmový svaz s názvem “občanské shromáždění lesa”, který prosazuje a zastupuje zájmy občanů o státní lesy. Samozřejmě jde především o požadavek ochrany přírody a rekreantů - zájmy LH nejsou tolik zohledňovány. Státní lesní správa se musí přesto s těmito požadavky vypořádat.

Státní les jako garant za veřejné úkoly

Zatížení, která stát nechtěl připsat soukromým vlastníkům lesa, byla přenesena na veřejný, tedy státní les! Nejlepší příklad pro přenášení veřejných povinností na státní les je realizace úkolů FFH (Fauna-Flora-Habitat) a směrnice pro ochranu ptactva: dvě třetiny zalesněných chráněných oblastí Natura 2000 leží ve státním lese, s podílem státního lesu na celkové lesní ploše Bavorska ve výši pouze 31 %. V podstatě stejně se prezentují poměry přírodních chráněných oblastí nebo plochy ochrany vody. Státní lesní správa coby veřejná správa dává přednost zájmům soukromých lesů a lesů v majetku měst a obcí a až potom zastupuje zájmy vlastní. Příkladem bylo odstranění škod po vichřicích Vivien a Wiebke v letech 1990/91. Státní lesní správa se svého času chovala při obchodování se dřívím vědomě zdrženlivě, aby uvedla na trh nejdříve poškozené dřevo z privátních lesů a z lesů v majetku měst a obcí.

Redakčně zkrácený příspěvek Reinholda Erlbecka (bavorské MZe)

Polsko

Lesníci jsou dobří správci a pečují o to, aby lesy zůstaly v dobrém stavu - takovýto pozitivní názor na lesnické povolání má polská společnost podle průzkumu společnosti Pracownia Badan Spolecznych (BPS) v Sopotech z roku 2002. Dvě třetiny respondentů mají lesníky za dobré manažery, kteří úspěšně plní své povinnosti při udržování lesů v dobrém stavu. Ve velkých aglomeracích mají tento názor 63 % obyvatel a na venkově 73 % . 80 % respondentů uvedlo, že lesníci efektivně plní své povinnosti, jsou kompetentní a mají zkušenosti. BPS provedla také průzkumy, ve kterých se srovnávala práce lesníků s dalšími profesemi - nejvyšší příčku na žebříčku obsadili hasiči, lesníci byli vnímáni lépe než lékaři, učitelé i policisté. Pozitivní image lesníků podporuje skutečnost, že polovina respondentů chce, aby si jejich děti zvolily toto povolání.

Až 90 % respondentů si uvědomuje, že polské lesy jsou přístupné široké veřejnosti. Na otázku: Měly by se lesy privatizovat, prodat společnostem nebo soukromým osobám? odpovědělo 80 % respondentů ne.

Výsledky průzkumy PBS prokazují, že image lesníka a lesnictví je podstatně lepší než před deseti lety. Pro toto zlepšení existuje mnoho důvodů. Zvláštní roli v tomto procesu hrají Propagační lesní komplexy (“PFC”). Tvoří zvláštní most mezi lesnictvím a společností. V současné době existuje 13 PFC, které pokrývají oblast o rozloze 619 100 hektarů, což představuje téměř 8,9 % celkové rozlohy státních lesů.

Státní lesy provádí řadu propagačních činností, např. akci “Strom za druhotné materiály”, která se konala během výročních oslav “Dne Země”. Kdokoli, kdo přinesl starý papír nebo sklo, dostal semenáče. Znalosti o lese a lesnictví je možné rozšířit při účasti v soutěžích, které pořádají státní lesy, počínaje Loretovou cenou (Stanislaw Loret byl prvním ředitelem státních lesů v době mezi světovými válkami), která se uděluje vědcům a novinářům, a konče sérií soutěží pro děti a mládež. Zajímavou akcí, která sjednocuje prostředí lesníků, je mezinárodní mistrovství lesníků v orientačním běhu (“EFOL”).

Rozvoj internetu zajišťuje rychlé a spolehlivé informace o státních lesích (www.lasypanstwowe.gov.pl). Státní lesy vydávají řadu publikací určených širokému okruhu lidí pro vybudování pozitivního image lesníků. Kromě prospektů, letáků, kalendářů a didaktických her existují odbornější informace ve formě zpráv, například výroční zpráva o státních lesích a zpráva o činnosti státních lesů. Brožury a knihy o lesích jsou určeny pro ty, kdo se otázkami lesnictví zabývají profesionálně.

Poslední zprávy o tom, co se děje v lesích a lesnictví, je možné najít ve třech měsíčnících “Echa Lesne”, “Glos Lasu” a “Biuletyn Informacyjny”, které jsou určeny jak milovníkům lesů, tak lesníkům. Informační centrum státních lesů, které je vydavatelem a distributorem těchto publikací, je také pořadatelem většiny kampaní, které se využívají pro vybudování pozitivní image státních lesů.

Prostřednictvím Informačního centra zapojují státní lesy také veřejná média: televizi a rozhlas. Jde o národní veřejné televizní vysílání týdenních programů: “Lidé a lesy”, “Slyšíte les růst” a “Polské lesy v Lesní unii”. Státní lesy také zahájily spolupráci s produkčními jednoho z nejpopulárnějších programů, který se týká polské kuchyně. Byly připraveny dva programy propagující zvěřinu. Program “Eco-Radio”, který představuje kuriozity týkající se lesů, se vysílá na celostátním Kanálu I Polského rozhlasu. Každé dva týdny se na regionálních stanicích, státních i komerčních, vysílá pořad “Svět přírody”.

Redakčně zkrácený příspěvek Tomasze Wójcika (Polské státní lesy).

Chorvatsko

Lesy v Chorvatsku pokrývají 44 % území a představují obhospodařovanou plochu 2 485 611 ha. Z toho je 81 % majetkem státu a 19 % jsou soukromé lesy. Hlavní směrnice, upravující obhospodařování lesa zaměřené na trvalý výnos, jsou zakotveny v lesním zákoně z let 1983 a 1991, dále pak v zákoně na ochranu přírody z roku 1994, který zahrnuje veškeré přírodní bohatství Chorvatska. Zhruba 10 % plochy země spadá do různých kategorií ochrany. Skoro polovina lesů se nachází v krasových oblastech (1 057 609 ha), jejichž rekreační funkce značně převládá nad hospodářskou.

Vztah veřejnosti k lesu

Společnost je k lesu stále citlivější a vidí v něm ekosystém, který by měl být ponechán svému přirozenému vývoji, a má čím dál méně pochopení pro hospodářské zásahy, jejichž cílem je tvorba zisku. Dokonce se zpochybňuje nutnost řádného obhospodařování lesa. Vzhledem k nedostatečnému povědomí o pěstební činnosti posuzovala veřejnost práci lesního závodu často negativně. Jelikož jsou nepřímé funkce lesa dnes důležitější než dřevní hmota, existuje stále více veřejných iniciativ k institucionální ochraně jednotlivých lesních ploch. Aby lesní závod vysvětlil své aktivity veřejnosti, pořádá pravidelné tiskové konference.

Public Relations

Všechny aktivity zahrnující komunikaci s veřejností se uskutečňují ve dvou rovinách - v rovině generálního ředitelství, respektive představenstva (zásadní otázky, organizace kampaní) a v rovině regionálních ředitelství lesů (spolupráce se školami, školkami, NGO a jinými institucemi).

Kromě tiskových konferencí se též rozvíjí komunikace s veřejností formou otázek a odpovědí, které téměř denně kladou novináři. Ještě účinnější je samostatně informovat veškerá média o aktuálním dění. S novináři společně organizujeme kulaté stoly na potenciálně horká témata (naposledy “lov v chráněných oblastech a role myslivosti v zachování stability ekosystému”). V krasových oblastech se během sezóny (od 1. června do 1. září) organizují protipožární kampaně na národní úrovni.

Náš časopis “Chorvatské lesy”, vydávaný měsíčně s cílem propagace lesnického oboru v nákladu 7000 výtisků, je zasílán zdarma různým institucím (školy, ministerstva, vědecká zařízení). I kvůli rostoucímu zájmu o předplatné se uvažuje o zvýšení měsíčního nákladu. Kromě časopisu má lesní závod také vlastní webovou stránku se všemi důležitými informacemi o své činnosti.

Redakčně zkrácený příspěvek Željko Ledinského (Chorvatské státní lesy).

Všechny příspěvky zazněly na 7. konferenci generálních ředitelů středoevropských státních lesů v Hradci Králové (24.–27.6. 2003)

Připravil Michal Třeštík