XII. Světový lesnický kongres

Karel Vančura, ORLH MZe

V kanadském Québec City se od 21. do 28. září 2003 sešli představitelé světového lesnictví při kongresovém jednání, které se konalo pod heslem “Lesy, zdroj života”. Toto téma reflektuje skutečnost, jak mnoho jsme na lesích jako strategickém zdroji závislí, a vysvětluje i mnoho různých přínosů, které lesy poskytují všemu živému na planetě. Zcela také odpovídá globálnímu dialogu o lesích, který pokračuje od konference UNCED (United Nations Conference on Environment and Development) v Rio de Janeiru v roce 1992. Lesnický kongres je považován za jednu z možností k dosažení dalšího pokroku v této diskusi.

Setkání více než 4 tisíc představitelů vládních i nevládních organizací, lesnického školství a výzkumu i zpracovatelského průmyslu proběhlo podle předem připraveného programu, jehož součástí byla plenární jednání, zasedání pracovních skupin i řada vedlejších pracovních jednání zmíněných institucí a organizací. Byly připraveny dobrovolné příspěvky a postery, představující nové ideje v oblasti uchování, ochrany, pěstování a obecného využívání lesů a poskytly informace o praktických zkušenostech, koncepčních modelech a zajímavých iniciativách týkajících se lesnictví.

Lesnická problematika byla diskutována ve třech základních oblastech:

A - Lesy pro lidi,

B - Lesy pro planetu,

C - Lidé a lesy v souladu,

Ty byly rozčleněny do patnácti diskusních okruhů: Potřeby a požadavky lidí; Ekonomické aspekty; Sociální, kulturní a duchovní hodnoty; Rozvoj lidského potenciálu; Role a odpovědnost; Stav lesů a trendy; Environmentální funkce; Zachování, ochrana a obnova lesů; Obhospodařování a rozvoj lesních majetků; Agroforestry, stromy rostoucí mimo les, nízká lesnatost; Modely trvale udržitelného hospodaření; Politiky a instituce týkající se lesů; Vícesektorové politiky; Výzkum, technologie a vzdělávání; Vliv globálního myšlení - mezinárodní spolupráce, plnění závazků, budoucí potřeby a role lesů.

Většina kongresových aktivit proběhla v Québec City Convention Centre, které je moderním multifunkčním zařízením v samém středu města, a v sousedních hotelích Hilton a Delta.

Program kongresu zahrnoval hlavní referáty, prezentace pozvaných řečníků, prezentace vybraných dobrovolných příspěvků, pracovní semináře - workshopy, technická jednání, vystavení posterů a jejich předvádění.

Zahájení

Při zahajovacím ceremoniálu ministr přírodních zdrojů Kanady Herb Dhalival zdůraznil nutnost spolupráce při využívání lesů, neboť pouze součinností všech lze nalézt nejlepší způsoby k ochraně našich lesů pro budoucnost a zajištění toho, aby trvale přispívaly ke kvalitě našeho života. Budoucí vize lesů tak záleží na znalostech, jejich šíření, inovacích, technologiích a partnerství. Hosny el Lakany (FAO) vyjádřil potřebu dosažení harmonie mezi lidmi a lesy. Úvodní projevy byly doplněny komorní hudbou, vystoupením indiánských tanečníků a sborovým zpěvem dětí.

Doprovodná výstava

V den zahájení Kongresu byla rovněž otevřena doprovodná výstava, které se zúčastnilo 137 převážně místních (73 %) vystavovatelů (v porovnání s předchozími dvěma kongresy byla zahraniční účast menší). ČR na výstavě zastupoval, podle zájmu velmi úspěšně, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, IFER, s.r.o. Ve stánku čís. 126 prezentoval technologii “Field-Map” pro mapování a počítačově podporovaný sběr venkovních dat.

Je opravdu škoda, že se představitelé lesnických institucí ČR nedokázali dohodnout na financování alespoň minimální společné plochy (jako např. Švýcarsko či Francie), kde by bylo možné podrobněji informovat o našem lesnictví. Nebyla by nižší účast jednotlivců, stejně většinou vedená v jakémsi “olympijském” duchu bez aktivního zapojení se do diskusí a jednání, lepším řešením při ušetření prostředků na společný výstavní prostor? Snaha Odboru rozvoje LH MZe o koordinaci společného postupu vyzněla naprázdno, konkrétní námět a nabídku poskytl pouze ÚHÚL Brandýs n. L. Skutečně nebyl o takovou prezentaci zájem, nebo snad není čím se pochlubit? Bude situace v tomto ohledu při příštím kongresu za 6 let lepší?

Přednesené přípěvky

V průběhu kongresu bylo vystaveno 299 posterů, z toho více než polovina kanadských a také 8 (2,7 %) z ČR. Uplatnily se zejména postery LF ČZU v Praze, ale díky společné prezentaci byl zastoupen i VÚLHM - poster z oblasti ochrany lesa dokumentoval dlouholetou spolupráci M. Knížka s kanadskými experty.

Pro kongres bylo nabídnuto téměř 1100 dobrovolných příspěvků, které byly po revidování roztříděny do 4, resp. 5 kategorií. ČR je v publikovaných sbornících zastoupena osmi příspěvky (3 - kat. 4 /uvedení názvu příspěvku ve sborníku/, 4 - kat. 3 /s otištěním abstraktu/, 1 - kat. 2), z nichž jeden byl organizátory určen k ústnímu přednesení v rámci bloku C.

V kongresovém bulletinu se objevila zmínka “Karel Vančura, MZe ČR, objasňoval mechanismy obhospodařování lesů v ČR a proces restitucí lesů původním vlastníkům, vytvoření LČR a privatizaci v LH prostřednictvím akciových společností,..”- podstatnější však byla snaha upozornit v závěru příspěvku na některé obecnější jevy, jakými jsou korupce, nedodržování dohod, klientelismus apod., které se nutně určitým způsobem týkají i LH jako součásti budovaného tržního prostředí a které nejsou příliš v souladu se snahami o “život v harmonii” a “kvalitou života”. Jak vyplynulo z některých diskusí v Québecu, ČR kvůli nim nemá v cizině příliš dobrou reputaci.

Ekoregionální kulaté stoly

Poměrně zajímavým pokusem, jak zapojit do diskuse co nejvíce účastníků, bylo organizování tzv. “ekoregionálních kulatých stolů”. Mezi 1083 diskutujícími (cca 1/4 všech účastníků kongresu) se snad mohlo objevit více zástupců poměrně početně zastoupených institucí z ČR - aktivně se zřejmě zapojili pouze autor článku a děkan pražské LF ČZU V. Podrázský. Účast v jednotlivých sekcích podle ekoregionů byla následující: boreální lesy 36 %, lesy mírného pásma 27 %, suché tropické a subtropické 13 % a deštné lesy 24 %.

Zadáním pro účastníky bylo představit si ideální stav lesů v roce 2021 ve vztahu ke třem základním kongresovým tématům, zvolit nejpočetnější či nejakceptovatelnější vizi vždy 12 účastníků jednoho stolu a posléze formulovat způsoby, jak připravit dosažení této ideální situace do příštího kongresu, tj. v nejbližších šesti letech. Organizátoři pak výsledky shrnuli v následující syntéze:

Základní prvky vize 2021

V roce 2021 jsou ve všech ekoregionech zdravé lesy chránící biologickou rozmanitost a v tropických lesích je 50 % degradovaných půd a lesů uvedeno do zdravého stravu;

- lidé mají přístup ke vzdělání, existuje informační síť, jejímiž členy jsou komunity i instituce; jsou k dispozici prostředky pro uplatnění tradičních místních znalostí, pro aplikovaný výzkum; existuje stabilní právní, finanční a politický rámec;

- rozhodování o lesích je decentralizované, odpovědnost přejímají místní komunity a uživatelé, nájemci lesů, kteří odpovědně hospodaří v rámci transparentních politik a zákonných předpisů;

- lesy jsou obhospodařovány trvale udržitelným způsobem, využívány mnoha způsoby a přinášejí odpovídající užitky všem;

- to vše za proaktivního a adaptivního přístupu k existujícím legislativním, finančním a institucionálním rámcům, které toto vše umožňují.

Strategie/akce k implementaci do roku 2009

- zavedení souhrnných vzdělávacích a tréninkových programů, nástrojů a metod určených k podpoře místních sociálních, kulturních, environmentálních a ekonomických hodnot, zaměřených na trvale udržitelné obhospodařování lesů;

- vytváření aktivní spoluúčasti na lokální úrovni a decentralizace rozhodovacích procesů prostřednictvím přerozdělení zdrojů, držby půdy a institucionálních reforem;

- vytvoření příležitostí pro vznik partnerské spolupráce mezi různými zájmovými skupinami s cílem podpory TUH skrze podílnictví na přínosech i zodpovědnosti;

- vytvoření certifikačních a monitorovacích mechanismů;

- implementace lesohospodářského plánování do všech lesnických aktivit, transparentnost a odpovědné nakládání s lesem;

- vytvoření synergie mezi tradičními a novými vědomostmi, vytvoření fóra pro sdílení informací k zvýšení ekonomických, sociálních, kulturních a environmentálních hodnot vedoucích k trvale udržitelnému obhospodařování lesů;

- harmonizování institucionálních (právních, finančních) a mezisektorových rámců k vytvoření kooperativního přístupu mezi zájmovými skupinami prostřednictvím investic, nástrojů a programů zaměřených na TUH.

Klíčovými partnery při implementaci těchto strategií a aktivit by měly být vládní i nevládní organizace, soukromý sektor, univerzity a výzkumné ústavy, místní obyvatelstvo, pedagogové a odborný lesní personál - kteří by měli začít okamžitě jednat! Ze závěrů vyplývá:

- ekologické podmínky a sociální spravedlnost mohou být zlepšeny, jestliže se lesy a lidé dostanou na globální agendu politických jednání;

- pro patřičnou reakci na současné požadavky lidí a lesů jsou vyžadovány interdisciplinární spolupráce a institucionální reformy, je zdůrazňován intersektorový přístup k lesnické problematice.

- trvale udržitelné obhospodařování lesů musí jít za otázky produkce lesů, musí být vzaty v úvahy takové položky, jako jsou chudoba, zdraví, uchování biologické rozmanitosti, původní domorodé kultury, voda a hospodaření s ní, klimatické změny, vzdělávání a výchova a zlepšení životních podmínek obyvatel světa.

- komunity požadují kontrolu rozhodování o sociálních, ekologických, hospodářských, kulturních a institucionálních sférách ovlivňujících jejich život.

Otázka vzdělávání a kvality života

Bylo zajímavé, že se jako červená nit mnoha jednáními táhla otázka vzdělávání a dále, v souvislosti s hlavním heslem kongresu, i otázka kvality života. V souvislosti se vzděláváním bylo zmiňováno nejen školství, ale i úloha rodiny a potřeba změny hodnotového žebříčku dnešní společnosti. I v této souvislosti zazněl v příspěvku jednoho z účastníků jednání o genetice a šlechtění citát z New Yorker Magazine: “Je dobré něco vědět o stromech. Ale je pravda, že ještě nikdy nikdo nevydělal nějaké velké peníze na tom, že něco věděl o stromech!”

Další jednání kongresu

Součástí kongresu byla i řada vedlejších jednání, při kterých bylo možné nejen vyslechnout zajímavosti týkající se současné politiky a praxe, výsledků výzkumu, ale i navázat nová partnerství, seznámit se s lidmi, kterým je les posláním, s odborníky, kteří by mohli být vhodnými řečníky při v Česku připravovaných mezinárodních akcích. Zajímavá byla např. informace delegátů Finska, kteří informovali o chystaném jednání s představiteli lesnických kruhů zemí nově přistupujících k EU.

V rámci XII. SLK se konalo i zasedání Rady IUFRO, která se mj. formálně rozloučila s dosavadním s výkonným sekretářem H. Schmutzenhoferem, na jehož místo od prosince nastupuje současný vedoucí koordinační jednotky panevropského procesu (MCPFE) dr. Peter Mayer.

Budou následovat praktické kroky?

Závěrem snad připomenout slova, která jménem “třetího světa” (a lesnický kongres je v podstatě především diskusí Sever - Jih) sdělil v závěrečné diskusi představitel Súdánu: “Jsem nadšen. Je to krásné, jak jsme to všechno dokázali na papíře. Ale co teď skutečně budeme dělat?”

To je otázka i pro lesnickou veřejnost uprostřed Evropy. V letošním roce konání světového kongresu a Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě byl schválen Národní lesnický program a jeho naplňování konkrétním obsahem by mělo odrážet i základní myšlenky obou zmíněných jednání.

Závěrečný dokument

Závěrečné stanovisko Kongresu je uvedeno konstatováním, že veškerá společenství jsou závislá na lesích a stromech a jsou zodpovědná za biologickou rozmanitost, regulaci klimatu, čistý vzduch, ochranu půdy a vody, potravinovou bezpečnost, trvalou dostupnost všech lesních produktů, energetické služby, léčivé produkty a kulturní hodnoty vztahující se k lesům.

Následující řádky jsou stručným výtahem ze závěrečného dokumentu, který bude po přeložení publikován a k dispozici na webových stránkách MZe.

- Kongres je přesvědčen, že potřeby planety a jejich obyvatel mohou být v souladu a že lesy mají obrovský potenciál přispět zcela zásadně k environmentální bezpečnosti, odstranění chudoby, sociální spravedlnosti, zvýšení blahobytu lidstva, a to jak v přítomnosti, tak v budoucnosti.

- Kongres vyjádřil spokojenost nad pokrokem při rozvoji praktických postupů při obhospodařování lesů, nad uzavřenými globálními a regionálními smlouvami a závazky a nad existujícími národními programy. Současně však je znepokojen trvalou ztrátou lesů a jejich degradací v některých částech světa, která pokračuje alarmujícím způsobem, většinou v důsledku činností mimo sektor lesního hospodářství.

- Kongres vyjádřil přesvědčení, že harmonizací požadavků lidí a planety na lesy může svět pokročit na cestě k trvalé udržitelnosti a rozvoji. Tato harmonizace však není pouze v rukou lesnické komunity - důležitou roli hrají ostatní sektory.

- Účastníci kongresu spojují budoucnost se sociální spravedlností, ekonomickými přínosy ze zdravých lesů, které budou využívány odpovědným způsobem. Přitom budou důležitou roli hrát rozhodování, vládní dohody předcházející jednotlivým akcím, které by se mohly dotýkat lesů, a dále výzkum, vzdělávání a rozšiřování kapacit. Účastníci kongresu mají na národních úrovních urychlit proces odstraňování mezer mezi současným stavem a nastíněnou dlouhodobou vizí. K realizaci této vize je zdůrazněna existence následujících předpokladů:

*trvalý politický závazek a odpovídající financování;

*silný, odpovědný lesnický sektor;

*vztahy s jinými účastníky a sektory;

*setrvalá a efektivnější mezinárodní spolupráce;

*politiky založené na nejlepších dostupných výsledcích vědy a informacích;

*kompetence k řešení komplexních problémů se zaměřením na více cílů;

*uznání značného kapitálu, který představují kultura, znalosti a používané postupy původních obyvatel a místních komunit;

*obhospodařování lesů a stromoví na místní a regionální úrovni, agrolesnické systémy, ostatní mimodřevní lesní zdroje.

- Účastníci kongresu se k urychlení pokroku zavázali podporovat strategie a akce v oblasti politiky a rozhodovacích procesů, při budování partnerství zejména mezi hlavními zájmovými skupinami, výzkumu a vzdělávání, monitorování stavu lesů (včetně využití kritérií a indikátorů či certifikačních systémů) a způsobu obhospodařování lesů. V této souvislosti byla zdůrazněna potřeba: rozvoje a rozšiřování metod pro hodnocení celé řady lesních nedřevních produktů; podpory aktivit zajišťujících ocenění služeb a užitků plynoucích z lesů; zlepšení hospodaření v zalesněných povodích; uchování biologické rozmanitosti; zalesňování; omezení vlivu invazivních druhů; výsadby stromů mimo les; zamezení požárům a obnovy lesních ekosystémů.

- Kongres vyzval všechny vlády, příslušné agentury, profesní organizace, soukromé organizace a družstva, komunity i jednotlivce, aby urgentně a s plnou zodpovědností začaly plnit vize a strategie tohoto usnesení. Kongres také požádal, aby tyto strategie byly všemožně podporovány ve vztahu s profesními komunitami a organizacemi ostatních sektorů s cílem konsolidovat zdroje a úsilí pro realizaci těchto cílů.

IV. Mezinárodní konference vlastníků lesa

Jednou z doprovodných akcí XII. Světového lesnického kongresu v Québecu byla IV. Mezinárodní konference soukromých lesů (23. 9.– 25. 9. 2003). Pořadatelem akce byla IFFA (Mezinárodní aliance rodinného lesnictví) - organizace sdružující v současní době 18 národních organizací vlastníků lesa v Evropě a Severní Americe. Konference se zúčastnilo 165 zástupců 11 zemí - Kanady, Francie, Španělska, Norska, Finska, Švédska, SRN, ČR, Rakouska, Číny, Rwandy. Pracovní skupiny IFFA se snaží formou dotazníků a provedených analýz definovat základní problémy soukromých vlastníků lesa a nalézt strategii pro jejich řešení.

Pracovní skupina Ekonomicky udržitelné hospodaření

Ekonomická udržitelnost je klíčem k trvale udržitelnému hospodaření v lesích. Hospodaření by mělo zajistit návratnost investice, včetně hodnoty lesní půdy. Trend vývoje úrokové míry ve Švédsku: 1983 = 3,4 %, 2001 = 1,4 %,, (2010=0,4 %, 2013=0,0 %?). Rentabilitu LH negativně ovlivňuje klesající cena dříví, požadavky využití lesa pro rekreaci, stoupající náklady na pracovní sílu, dopravu, certifikaci, omezení požadavky ochrany přírody. Řešení je nutno hledat v aktivitách pro zlepšení cen dříví, snižování nákladů, rozšíření aktivit v oblasti bioenergie, kampaně “wood is good”, kompenzaci za celospolečenské funkce lesa

Ekologické služby a náhrady při přírodních katastrofách

Příklady náhrad omezení vlastníka lesa z Rakouska:

- Ochrana spodních vod - vlastník půdy obdrží 10% ceny pro spotřebitele.

- Ponechání stromů při těžbě - 87–182 eur za živý strom, 44–91 eur za mrtvý strom.

- Les v přírodní rezervaci - průměr 95 eur/ha ročně.

- Ochrana biotopů - 26,55–656,55 eur/ha ročně.

- Smluvní ochrana - 290–330 eur/ha ročně.

- Cesty pro jízdu na koni 0,07–0,94 eur/m ročně.

- Cesty pro horská kola 0,15-0,33 eur/m ročně (zahrnuto pojištění pro případ nehody a svolení zanést cestu do map).

- Lyžařské sjezdové tratě 0,22–0,25 eur/m2 ročně.

Pracovní skupina Konflikt město/venkov

Pro vlastníky lesa a obyvatele venkova je les zdrojem obživy a pracovní prostředí. Obyvatelé měst vytvářejí tlak na jiný způsob hospodaření a využívání krajiny (rekreace, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů). Tento sociální konflikt je nutné řešit výchovou a je třeba hledat kompromisy - rozsah omezení, způsob a výše kompenzací.

Usnesení Konference

Vlastníci lesů a místní komunity doporučují:

- Výnosy z daní využít k podpoře vlastníků pozemků, kteří se zavážou ke zlepšení infrastruktury krajiny a ochraně přírodních zdrojů.

- Větší pozornost věnovat výzkumu potřeb, nákladů a užitků opatření ochrany životního prostředí a přírody v soukromých lesích a mechanismu smluvní ochrany přírody přizpůsobené zásadám trvale udržitelného hospodaření na soukromém lesním majetku.

- Preferovat v soukromých lesích pobídkové programy sdílených nákladů na opatření ochrany přírody před nástroji regulačními.

- Založit Národní lesnický fond, který by sdílel s vlastníky lesa náklady na odstraňování následků přírodních katastrof.

Vlastníci lesů a místní komunity se zavazují:

- Přispět k určení hlavních zásad pro zachování životního prostředí lesů.

- Zpřístupnit své společné expertizy a znalosti v úsilí identifikovat tyto zásady.

- Přijmout odpovídající zodpovědnost za dlouhodobou strategii trvale udržitelného hospodaření.

- Sdílet rizika a užitky spojené s trvale udržitelným hospodařením v soukromých lesích, pokud tato rizika a užitky bude sdílet i společnost.

- Sdílet náklady na implementaci strategických opatření životního prostředí, pokud bude zajištěna ekonomická a sociální stabilita soukromých lesů.

Ing. Stanislav Janský (SVOL)