Jak se hospodaří v obecních lesích? Každý hospodář má svůj rukopis

- Proč vlastníte manipulační sklad (MS), který je podle mnoha odborníků přežitkem minulosti a nemůže se vyplatit?

Při nástupu do funkce jsem řekl, že MS nepotřebujeme. První rok provozu však změnil můj názor kůrovec. Přišlo jaro, lesní akciová společnost (LAS) nám slíbila, že nám veškeré dřevo odveze. Přišlo léto a my jsme měli v lese k odvozu 5 000 m3 smrkového dřeva a LAS nic neodvezla. Koupili jsme tedy nákladní auto a začali jsme uvažovat o skladu. Nejlepší asanací kůrovcové hmoty je odvoz. Od té doby leží dříví v lese maximálně čtrnáct dní a máme minimum kůrovce. Nebýt letošního sucha a teplého počasí, tak jsme kůrovce prakticky neviděli. Dalším důvodem pro manipulační sklad je 17 druhů dřevin v roztroušených skládkách (pokud je nesvezete, nevyrobíte žádný sortiment). V opačném případě po roztřídění na skladu prodáte i poslední špalek.

- O kolik zhodnotí manipulační sklad cenu vašeho dříví?

Od 150 do 300 korun, včetně nákladů s tím spojených. Už nyní jsme schopni díky elektromíře nemít čep slabší, než žádá dodavatel, a tím se vyvarujeme jakýchkoliv reklamací nebo srážek.

- Jaký máte názor na využití harvestorů?

Já nejsem přítelem harvestorů. Harvestory si vyžádá doba, je to otázka několika roků, vstupu do EU apod. Budeme-li rozumní a pořídíme si stroje, které odpovídají našim podmínkám, pak škody i rozčlenění lesů nebudou nijak výrazné. Nelze tvrdit, jako Ing. Mičánek, že kůň je škůdce lesa, stejně jako bezmezně prosazovat harvestor. Největší škůdce lesa je člověk, zvlášť necitlivý lesník.

- Proč nejste přítelem harvestorů?

Asi tím, že jsem starší člověk. Harvestor potřebuje širší manipulační a přibližovací linky, potřebuje soustředěnost těžeb, ne mýtní těžbu s 50 m3. Jestliže chci pracovat s maloplošnými prvky, nutím podřízené, aby těžili maloplošně, mohu pracovat pouze s těžaři.

- Říkáte, že harvestory v budoucnosti stejně přijdou, nebude potom MS zbytečný a prodělečný?

Nebude. Přesuneme sem pilu na méně kvalitní dřevní hmotu, ze které budeme vyrábět jednoduché dřevařské výrobky nebo budeme prodávat řezivo. Zpevněná plocha, vlečka a sklad se nikdy neztratí. Budeme zde dělat např. polínka do krbu, dřevěné ploty - vše, co si bude veřejnost žádat.

- Proč jste koupili lesní školku a co si od toho slibujete?

Prvním důvodem bylo scelení majetku, druhým bylo hledání možných dalších výnosů a třetím bylo to, že jsme schopni nabídnout městu pro parky okrasné dřeviny. Město s těmito argumenty a investicí souhlasilo. Investice je úspěšná, v letošním roce jsme zaplatili poslední splátku.

- Od které hranice musí městské zastupitelstvo schvalovat investice?

Mám v zakládací listině, že do dvou milionů mohu rozhodovat sám, při vyšší investici musíme mít souhlas dozorčí rady.

- Požaduje zastupitelstvo speciální hospodaření ve vámi spravovaných příměstských lesích?

Já to beru jako součást služby veřejnosti, lesy zde plní jednu ze svých nejvýznamnějších funkcí a vyvíjíme v tom směru vlastní iniciativu (výroba laviček, oprava studánek, cest, budování odstavných parkovišť atd.) v rámci naší finanční rezervy. Jsme tady od toho, abychom sloužili městu a městskému obyvatelstvu. Pokud zde lidé nezakládají divoké skládky, nepouštějí volně psy a neruší zvěř, vůbec nám nevadí.

Myslivost

- V naprosté většině případů je myslivost pro lesní majetky prodělečná. Jak myslivecky hospodaří LmB?

Kdo tvrdí, že myslivost je výdělečná činnost, nemluví pravdu. Zvěř do lesa patří, vždycky tam byla a bude. Musí však být v určitém počtu tak, aby škodila minimálně nebo neškodila vůbec. My se snažíme v naší oboře vychovat kvalitní trofejovou zvěř, která je snáze prodejná. Tím si na ni chceme vydělat. Začíná se nám dařit. Mimo obory jsme letos prodali naháňky zahraničním lovcům. Snažíme se tím vydělat alespoň na krmení zvěře.

- A škody zvěří?

Škody zvěří určitě jsou. Říkám, že to je do budoucna neúnosné, protože musíme spoustu ploch oplotit. Je rozdíl mezi oploceným a neoploceným lesem. V Rakousku nebo kdekoliv jinde na západ od nás vidíte výjimečně oplocený les. Je to drahé. U nás je zatím oplocenek příliš mnoho. Všem říkám, že těch 950 000 Kč, co dáváme na oplocení, v budoucnu nebudeme moci dávat. Už několik let redukujeme stavy zvěře a zvěř neubývá. Všichni tvrdí že ke konci roku nebude co střílet. Říkám: “dobře, ráno mě zavedete do lesa na paseku, a když tam bude poškozený jeden stromek, budu vám věřit,” a poškozených je jich tam nejmíň deset.

- Jaké máte měřítko únosného stavu zvěře a jak probíhá odstřel?

Recept je ve stavu lesa. Když tam dokážete vypěstovat jedli nebo buk bez oplocení, tak je tam úměrný stav. Musíme střílet samičí zvěř a mláďata. Nějakou musím pochopitelně zachovat, reprodukce musí pokračovat. Odstraním přestárlou holou a postupně prosazuji kvalitu. Zatím se nám nestalo, že by nám zvěře ubylo, vždy zase přišla odjinud.

- Pronajímáte honitby? Na základě ceny nebo nějakého mysliveckého záměru?

Rada schválila výběr zájemců. Tři honitby nyní pronajmeme. Radní chtěli pouze na základě ceny, proto jsem jim opět musel vysvětlit, že cena je důležitá, ale není rozhodující, protože ne každý, kdo dá vysokou cenu, má správné myslivecké anebo lesnické zájmy. Doporučili jsme myslivce, kteří tomu rozumí, cítí s lesem a honitbu znají, a radní náš návrh akceptovali.

- Jaká byla nejvyšší nabídka a jakou jste nakonec vybrali?

Nejvyšší byla 600 Kč/ha a vybrali jsme za 200–350 Kč/ha.

- Právě cena je ale bezesporu nejlépe měřitelná a srovnatelná a vyšší nabídka alespoň částečně kompenzuje vysoké škody..

Zájemci s nejvyšší nabídkou vůbec honitbu neznali, my musíme s nájemcem spolupracovat. Máme mnoho příkladů. Byli tu takoví, kteří stříleli pouze trofejovou zvěř. V revíru byly samé srny, pochopitelně když přišla říje, tak se tu nějaký srnec objevil, ale stav se nesnižoval.

- To je ale věc smluvního ošetření, nájemce přece musí platit např. škody zvěří...

To ale dříve nebylo. Teď musí být hned dáno ve smlouvě, že musí plnit 50 % nákladů na ochranu kultur proti zvěři. Tak to zavedly LČR, my to kopírujeme a nestydíme se za to.

Biomasa

- Popsal byste technologii a proces, jakými budete zásobovat nedalekou výtopnu biomasou?

Jsme svým způsobem pionýři, protože zatím tady žádná podobná kotelna (městský podnik přebudoval plynovou kotelnu na dřevní štěpku) není. Iniciativa vzešla od nás a městského podniku. Řediteli jsem si postěžoval nad hmotou, která se v lese pálí, a tak jsme se začali věcí zabývat. V prosinci by měly být spuštěné kotelny s výhledem spotřeby 8 tis. tun štěpky/rok.

Zatím vycházíme z teorie. Nakoupili jsme štěpkovač Jenz a traktor Fendt, uvažujeme o nákupu nákladního auta. Materiál se snažíme získat tím, že prosvětlujeme cesty, pustíme sem světlo a tím dostaneme vodu z cest. Další materiál je v porostu - ten přibližujeme k cestám. Únosná dopravní vzdálenost by mohla být i kolem 50 km. Oslovili jsme i LČR, které tu klest pálí nebo nechávají v lese, aby nám ji umožnily štěpkovat.

Smluvní cena není zatím není stanovená. Zatím budeme fakturovat zálohově 750 Kč/t. Cena štěpky ale půjde nahoru možná až k ceně 1200 Kč.

Výnosovost majetku

- V poslední době se hodně mluví o výnosu z lesních majetků, polemiku rozpoutal také článek Ing. Mičánka v časopisu Veřejná správa (viz rámeček, pozn. red.). Čím je podle Vás způsoben nejnižší hospodářský výsledek u obecních lesů?

Zelená zpráva jsou čísla, důležité je, jak se k nim došlo. U obecních lesních majetků může být značné zkreslení, protože ty se nestarají jen o les, ale např. i o městské parky a veřejnou zeleň nebo u nás například o okolí brněnské přehrady, kam musí jít mnoho finančních prostředků z výnosu z lesa. Hlavním důvodem je podle mě ale již zmíněná nejednotná metodika.

- V čem je nejednotná metodika?

Já to vidím i při výpočtu průměrného zpeněžení dřeva. Každá obec má jiné podmínky, nelze “sčítat hrušky a jablka”. Obecní lesy platí obcím nájemné - což je nákladová položka, která snižuje výnos. Ing. Mičánek svým článkem poškodil mnoho poctivých kolegů - lesníků. Výnos je dán především maximální výší těžby stanovenou LHP. Tato výše je odvozena od současného stavu lesních porostů, tedy minulého hospodaření. Srovnávat jednotlivé lesní majetky proto nelze. Je možné srovnávat zpeněžení jednotlivých dřevin, ale jestliže někdo má 17 dřevin a jiný pouze dvě, smrk a ještě rezonační, tak lze těžko srovnat celek. A říkat, že ten hospodaří špatně a ten dobře, to bych si nikdy netroufal bez dokonalé znalosti věci.

- Takže podle Vás míru výnosu nelze srovnávat?

Objektivně nelze.

Ale třeba režijní náklady by se srovnávat mohly!? Slyšeli jsme hodně názorů, že v době vysokých cen dříví byla režie u obecních majetků, ale i u dalších neúměrně vysoká, nakupovala se drahá auta, byly vysoké platy, přezaměstnanost a při poklesu cen dříví hospodáři těžko snižují režijní náklady a vykazují malý či žádný zisk.

S tím bych zase polemizoval. Režie musela být vyšší, protože stát vrátil obcím pouze lesy, nikoliv nutné provozní zařízení. To se tedy muselo nakupovat do poslední lopatky. Když jsme začínali, nemohl jsem sehnat ani odborný personál, protože naše platy byly podprůměrné, proti akciové společnosti jsme měli polovinu a nikdo nám nevěřil, že něco dokážeme. Takže jsem musel brát v některých případech “druhou garnituru” lesních odborníků nebo nezkušené mládí, kteří byli ochotni někde pracovat a šli k městským lesům. Díky tomu, že jsme nešli po odměnách, tak jsme něco v lese dokázali, dnes jsou už LmB bohaté a my si můžeme dovolit průměrné celostátní platy.

- Jaké hospodářské výsledky máte v současnosti?

Hospodářské výsledky poklesly, avšak z dřívější hospodářské konjunktury máme vytvořeny finanční rezervy. Všeobecně je známo, že cena dříví klesla o 20 %. Částečně tento propad nahrazuje produkce sazenic z naší školky, rozjeli jsme výrobu frézovaných půlkuláčů, máme i výnosy z myslivosti - dnes už docilujeme zlatých trofejí. Výpadek za dříví tedy nahrazujeme jiným způsobem. Proto jsme na zastupitelstvu nežádali o snížení nájemného, dokonce nakupujeme štěpkovač za šest milionů včetně traktoru a uvažujeme o nákupu nového nákladního auta.

- Máte rezervní fondy?

Zpočátku jsme neměli žádné odpisy nebo byly nízké, protože jsme neměli žádné stroje, téměř žádné základní jmění. Hospodářský výsledek tak byl podstatně vyšší. Proto jsme se snažili naplnit jednak fond pěstební činnosti a fond oprav, začali postupně naplňovat rezervní fond a právě z nich čerpáme v současnosti.

- Jaký je finanční tok mezi městem a LmB?

Máme na starosti již zmíněné okolí brněnské přehrady, kam chodí v létě statisíce návštěvníků. Sbíráme tam odpadky, staráme se o toalety, trávník, úklid listí apod. Na tuto činnost dostáváme od města finanční prostředky. Ale jinak odvádíme část výnosů do městské pokladny a městu platíme nájem cca 2,5 miliónů ročně, což je naše nákladová položka. Toto nájemné se ročně upravuje a snižuje nám základ daně z příjmu.

Vztah k zastupitelstvu

- Jaké máte vztahy s brněnským zastupitelstvem?

Vcelku dobré. Problém je v krátké době funkčního období (čtyřleté) městských zastupitelů. Než se naváže kontakt a vzájemná důvěra, vždy chvíli trvá. Po každých volbách se mění složení dozorčí rady, teď se obměnila stoprocentně, takže než tito lidé pochopí, co ředitel lesů svým povídáním myslí, a proč to tak myslí, chvilku trvá.

- Jak se má podle Vás zastupitelstvo nebo vlastník lesa rozhodovat o výhodnosti nabídky obhospodařování majetku, když podle Vás míru výnosu nelze srovnávat? Ve zmíněném článku dochází Ing. Mičánek k částce kolem 4 500 Kč z hektaru.

To jsou naprosto nesrovnatelná čísla, protože on vycházel ze Zelené zprávy, která byla rok stará. Tehdy byla ještě cena dříví vyšší. Ta částka je dlouhodobě nereálná, v našich podmínkách možná na rok nebo dva roky. Článek vyšel v neodborném časopise, a to musím odsoudit - kdyby to byl odborný časopis, je to jiné, protože každý z nás zná fakta a čísla, ale zastupitel je nezná. Ing. Mičánek tím mnoho svých kolegů poškodil, protože starosta si řekne: tak ten můj lesník špatně hospodaří. V lesnictví nelze paušalizovat. Kolik zisku by musely mít LČR?! O těch Ing. Mičánek nepíše, protože by neměl práci.

- Měly by mít tedy podle Vás LČR vyšší zisk? A opravdu se myslíte, že LČR poskytují zakázky na základě toho, zda se někdo vyjadřuje k jejich ziskovosti?

O tom vůbec nepochybuji. Když vznikly kraje, tak jsem zkušebně spočítal výnosy a náklady jedné naší sousední lesní správy a porovnal s výnosy a náklady LmB. Pokud by nejmenovaná sousední lesní správa LČR hospodařila stejným systémem jako my, dosáhla by cca o 10 mil. lepší výsledek. K druhé části otázky se nebude vyjadřovat. Nemohu kritizovat pana Mičánka a chovat se stejným způsobem. I u LČR pracuje mnoho poctivých lesníků.

- Většinou nemají vlastníci lesa či zastupitelstva odborné lesnické vzdělání, takže těžko dokážou posoudit odbornou kvalitu správy svého majetku. Pokud se tedy podle Vás nemohou rozhodovat na základě výše výnosu ze svého majetku, podle jakých kritérií mají hodnotit nabídku na správu majetku či kvalitu správy?

Každý lesní hospodář má svůj rukopis. U nás je například snaha mít rozpracované porosty pro přirozenou obnovu lesa, tzn. že postupujete maloplošnou obnovou, rozčleňováním, uvolňováním atd. Druhý hospodář, aniž by porušil zákon, obnovuje les cestou holosečnou, proto má jiné podmínky a jiné výsledky. Měli jsme vyšší náklady na pěstební činnost, kam jsme dávali v prvním roce dokonce 16 mil., dnes už jen 9 mil. Dělali jsme to proto, abychom první věkový stupeň dali do ideálního stavu. Udělal jsme inventuru 1. věkového stupně, všechny tzv. neproduktivní holiny jsme sepsali a tyto tzv. černé věci jsme legalizovali tím, že jsme je zavčas zalesnili a část rekonstruovali. To stálo mnoho peněz. Dnes máme les v pořádku, ale nebyla to otázka jednoho roku. Záleží na tom, v jakém stavu les přeberete. Když zde hospodář pracuje alespoň pět let, už se dá poznat, zda hospodaří dobře. Lesnictví je o dlouhodobosti.

- Jak přesvědčujete zastupitelstvo o dobrém hospodaření Vy?

Pozvu je do lesa a začnu jim trpělivě vysvětlovat, proč takhle hospodařím a jaký je konečný cíl. Pokud chtějí naslouchat, pochopí, že to myslím dobře. Zatím mi dali vždy za pravdu a svůj pohled na les a vztah k němu měli potom trochu jiný. Dobrý lesník musí být mluvčím lesa. Když zítra odejdu, tak sbalím své soukromé věci a ostatní tady zůstane.

- Většina zastupitelstev se ale, zvlášť v dnešní době, bude chtít orientovat hlavně podle zisku z majetku.

Ale vy musíte zase vycházet z toho, že máte periodu sto roků, já se mohu ukázat tím, že začnu těžit a začnu omezovat pěstební činnost, ale udělám problémy budoucí generaci nebo svým následníkům.

- Pociťujete tlaky zastupitelstva na využití např. rezervních fondů?

To víte, i městská pokladna začíná vidět na dno. Zastupitelé i nás nutí k hospodárnosti a ke zvyšování výnosů z městských lesů. Toto je na pořadu téměř každý týden, protože díky panu Mičánkovi mají zastupitelé pocit, že by brněnské lesy mohly do městské pokladny přispět víc, než dávají.

- Je možné třeba formou auditu zjistit, jestli např. hospodář na majetku udělal nějaké zásadní chyby v neprospěch vlastníka?

Byl jsem i požádán jedním vlastníkem, abych mu posoudil, jak hospodaří jeho správce majetku, ale je to velice složité. Být objektivní mi dalo mnoho práce, protože jak říkám, není les jako les. Podmínky má každý lesní majetek různé. Záleží, zda umíte prodat dříví napřímo, zda znáte řeči, zda obchodujete přes mezičlánek. To jsou velké rozdíly, které se časem dají odbourat.

- Jaké mají režijní náklady LmB a existuje obecně uznávané maximální procento?

Procento režijních nákladů obecně neexistuje, protože je ovlivněno stavem lesních porostů. U města je to opět složitější. Dodnes město ještě nemá všechny majetky v pořádku. Přijal jsem raději tři inženýry, aby vyhledali všechny parcely, které historicky patřily Brnu, protože městští úředníci měli v tomto směru malé výsledky. Dnes už na tom pracuje pouze jedna pracovnice. Za minulý rok se dohledalo 150 hektarů. Kdybychom si řekli, že tato činnost město nezajímá, ušetřili bychom jednoho pracovníka. Jde ale o historický majetek a snaha lesníka musí být dohledat všechny zbytky. Mám zde protokol, co všechno LmB státu odevzdaly. Musíme být součástí toho majetku a ne se jenom dívat na výnosy, náklady apod. My opravdu hospodaříme pro budoucí generace.

Současné problémy

- Jaké největší problémy v současnosti máte?

Právě s nově koupenými technologiemi. Jak hospodárně využít štěpkovač, aby byl vytížený. Jeho výkon je 60 m3 za hodinu, pokud stojí na místě, tzn. že my hmotu budeme muset soustřeďovat na nějaké meziskládky a sem umístit štěpkovač. Tak to dělají i jinde.

- Jaké další opatření děláte pro udržení ziskovosti?

Zvýšíme pořez z dnešních 250 m3 měsíčně zhruba na 400 m3 měsíčně. Město nám půjčilo 4,5 mil. Kč na vybavení pily. Chceme zde řezat především dřevo méně prodejné nebo méně kvalitní, tak abychom mu hodnotu dali. Vrátím se ještě k problémům. Vlákninu přejímají nezávislé organizace, buďto ČAPLH nebo Vrubel, ale kulatinu si jak StoraEnso, tak další podniky zatřiďují sami, a to by se mělo brzy odstranit. Měla by se vytvořit nezávislá přejímka pro dodávky kulatiny těmto podnikům.

- Uvažujete o propouštění zaměstnanců?

Určitě budeme muset jít cestou snižování režijních nákladů, tzn. snížit THP, vybavit personál výpočetní technikou, dát i tomu poslednímu hajnému počítač, aby pomocí diskety nebo internetu dával podklady na ústředí a zde se vše zpracovávalo. Dá se tím ušetřit minimálně 25 až 30 % THP.

- Co si představujete pod “nezasahováním do podstaty lesa”?

Do podstaty lesa bych zasáhl, kdybych překročil zákonem stanovenou maximální výši těžby. Určitě nezasahuji do podstaty lesa tím, že obnovuji porosty uvolňováním okrajů, uvolňováním zmlazení, nedělám maximální holoseče, které jsou povoleny zákonem, že netěžím maximální výši etátu, kterou máme.

- Když tedy hospodařím podle LHP, tak do podstaty lesa nesahám?

Dá se to takhle obecně říct, ale zase opatrně, protože nechci sahat taxátorům do svědomí, ale nacházíme v hospodářských knihách mnoho chyb, mnoho nepřesností. Je to snad tím, že tito lidé mají velké objemy práce za nízkou cenu, nebo jsou to nezkušení mladí lidé. Schvalující orgán - SSL by měl ale chyby a nepřesnosti najít a opravit. Hospodářská kniha je pak jen vodítkem.

Děkujeme za rozhovor
Michal Třeštík, Jan Klíma

Lesy města Brna (LmB)

Historie držby

Historie LmB sahá do 13. století, kdy město dostávalo od českých králů majetek zástavou nebo odměnou. Koupí získalo město Brno lesy poprvé v roce 1466, když Václav Albrecht a Jaroslav z Boskovic prodali Brněnské obci svůj dědičný majetek, zejména hrad Deblín a dalších 20 okolních obcí. V první polovině 16. století získalo město Brno jeden z nejdůležitějších majetků - tvrz a ves Kuřim, kde zřídilo středisko statků města Brna. Odtud později spravovala radnice všechny své venkovské majetky, které byly důležité pro soběstačnost města v zásobování potravinami a dřívím. Šest století snažení městských radních vedlo k tomu, že v roce 1938 brněnské městské lesy měly rozlohu 7 514 ha.

Vývoj držby ve 20. století

Po velkém politickém nátlaku byla brněnská radnice v roce 1953 donucena předat většinu svého lesního majetku státu. K restituci majetku došlo až po roce 1989. Vydáním zákona ČNR č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí se město Brno stalo znovu vlastníkem svého původního lesního majetku. Rada města Brna schválila zřizovací listinu LmB jako příspěvkové organizace k 1. 11. 1992.

Protože daňová zátěž, vyplývající z povinností příspěvkové organizace byla nevýhodná, schválilo zastupitelstvo města Brna založení obchodní společnosti s názvem Lesy města Brna, s. r. o., se sídlem v Kuřimi ke dni 1. 7. 1994. Současně byla zrušena bez likvidace původní příspěvková organizace Lesy města Brna.

Organizační a personální struktura LmB

Ředitelství (obchod, zpracování mezd, tok a rozdělování financí, personální záležitosti, majetkové a pozemkové záležitosti, koordinace a kontrola jednotlivých středisek, jednání se statutárním městem Brnem apod.)

Celkem je dnes u LmB zaměstnáno 13 THP (dříve 15) na ústředí, 27 THP ve venkovním provozu (dříve 31) a 127 dělníků (dříve 145), z toho 81 stálých (dříve 90).

Lesní správy

LS Lipůvka, LS Brno + HS rekreace a obora Holedná, LS Deblín

Středisko - pila Bystrc

Hospodářské středisko se nachází v městské části Bystrc na Komínské ulici. Vlastní výrobní jednotkou je rámová pila s možností pořezu dříví o průměru do 56 cm, délek do 12 m umístěná v pilnici. Hlavní výrobní program tvoří zakázková výroba vazeb atypických rozměrů, stavebního řeziva atd. Součástí provozu pily je i stolárna, zajišťující v současné době požadavky ostatních středisek LmB, jako např. výroba dřevěných laviček, rozsoch a pod.

V současné době pracuje na tomto středisku 6 dělníků a 2 THP. V průměru je zde pořezem zpracováno 250 m3 dříví měsíčně.

MES Rájec Jestřebí

Manipulačně-expediční sklad (MES) je situován v okraji městské průmyslové zóny Rájce-Jestřebí. Celková výměra skladu je cca 2 hektary, pracují zde 3 THP a 15 zaměstnanců dělnických profesí. Středisko zajišťuje dopravu především dlouhého dříví.

Areál manipulačního skladu tvoří správní budova se třemi kancelářemi, skladovými prostory a dílnou, sociální budova s šatnami, sociálním zařízením, jídelnou a garážemi pro strojní mechanizaci. Vedlejší produkcí skladu zajišťuje provoz strojního zařízení Probst na výrobu dnes velmi žádané frézované slabé kulatiny. Hlavním výrobním uzlem celého MES je moderní manipulační linka, vybudovaná v roce 2001 s použitím nejnovější technologie řízení i zpracování dřevní hmoty. Roční objem manipulace na lince činí přibližně 20 000 m310 000 m3 převážně listnatého dříví.

Lesní školky a středisko služeb Svinošice

Toto středisko má celkovou rozlohu 13,5 ha z čehož produkční plocha činí zhruba 11 ha a rozprostírá se na náhorní plošině pod hřebenem Babího lomu. Sedm produkčních ploch pro pěstování sazenic s vybudovanou závlahovou soustavou a čerpací stanicí se zásobní nádrží představuje ucelený komplex školkařského provozu střední velikosti. Sociální a technické zázemí je tvořeno zděnou sociální budovou, prostorným klimatizačním skladem pro uchování sazenic v jarních měsících a montovanými garážemi pro školkařskou mechanizaci.

Služby (ruční a mechanizované práce) provádí toto středisko jak pro ostatní organizační jednotky v rámci LmB, tak pro cizí subjekty.

Z údajů poskytnutých LmB zpracovali
Michal Třeštík a Jan Klíma

Ing. Leopold Černý

- narozen 11. 1. 1942 v Trstěnicích, okres Znojmo

- absolvent JSŠ /jedenáctiletky/ a LF VŠZ v Brně (1959-1964 )

- od r. 1964 u Státních lesů Brno, LZ Telč jako technik polesí. - v r. 1969 úspěšně složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře

- 1969-1972 pracoval ve funkci vedoucího polesí

- 1972-1977 pracoval ve funkci vedoucího provozu na LZ Telč

- 1977-1987 po reorganizaci LZ vedoucí technolog

- od roku 1987 vedoucí provozní inspektor u Jihomoravských státních lesů na podnikovém ředitelství v Brně

- březen 1990-červen1992 ředitel Jihomoravských státních lesů

- od roku listopadu 1992 až doposud zastává funkci ředitele společnosti Lesy města Brna

- předseda představenstva Jihomoravského regionu a člen celostátního výboru SVOL