Ještě k odpovědnosti OLH

JUDr. Ing. Martin Flora, Dr.

V LP 12/2002 Jiří Staněk vyčerpávajícím způsobem popsal náhled MŽP jako orgánu vrchního státního dozoru na rozsah odpovědnosti odborného lesního hospodáře (OLH) vyplývající z § 52 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění (LesZ), a z navazujících ustanovení LesZ a zákona č. 282/1991 Sb., o ČIŽP a její působnosti v ochraně lesa, v platném znění. Odpovědnost OLH má i další rozměry, které se projevují ve sféře soukromého i veřejného práva. Některé z nich se pokusím nastínit; jejich podrobný rozbor by však vystačil na samostatnou publikaci.

Soukromoprávní odpovědnost OLH

V soukromém právu se odpovědnost OLH projevuje především v podobě odpovědnosti za porušení povinností, které má OLH vůči vlastníkovi lesa. Rozsah těchto povinností přitom bude odlišný podle toho, zda:

a) Mezi OLH a vlastníkem lesa byla uzavřena smlouva o výkonu funkce podle § 37, odst. 3 LesZ.

Povinnosti OLH a tím i rozsah jeho odpovědnosti jsou dány především smlouvou o výkonu funkce. LesZ její formu ani obsahové náležitosti nijak neupravuje, vyjma toho, že smlouva musí respektovat povinnosti, které má OLH přímo ze zákona a které nelze dohodou stran změnit ani vyloučit. Jde o povinnost “zabezpečit vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle lesního zákona a předpisů vydaných k jeho provedení” podle § 37, odst. 1 LesZ a povinnost “důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm” podle § 52 LesZ. To ovšem neznamená, že by smlouva mohla být ve zbytku vytvořena zcela libovolně. Pro určení mezí, v nichž se vůle stran může pohybovat, je významný typ právního vztahu vlastníka lesa k OLH. (Podle toho, kterým ze tří existujících soukromoprávních kodexů - zákoník práce, obchodní zákoník nebo občanský zákoník - se vztah OLH a vlastníka lesa řídí).

- 1. Zákoník práce

Bude-li OLH vykonávat svou činnost jako zaměstnanec vlastníka lesa v pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tato možnost pochopitelně připadá v úvahu pouze u OLH - fyzických osob), bude rozsah jeho odpovědnosti vyplývat z pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či z dohody o pracovní činnosti, doplněných o interní předpisy zaměstnavatele (např. pracovní řád) a ustanovení pracovněprávních předpisů, zejména právě zákoníku práce. Smluvní úprava práv a povinností OLH bude nezbytná i v případě, kdy pracovní poměr OLH vznikl na základě volby nebo jmenování (což ovšem patrně nebude standardní řešení), neboť LesZ jinou možnost nepřipouští.

Uvedené dokumenty musí svou formou i obsahem respektovat meze stanovené pracovněprávními předpisy. To se týká odměny OLH a její splatnosti (dodržení zákona č. 1/1991 Sb., o mzdě, či okolností zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, a nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, v platném znění), a rovněž rozsahu odpovědnosti OLH včetně odpovědnosti za škodu, kterou svou činností (nebo nečinností) případně způsobí. Vlastník lesa, který OLH zaměstná, se musí smířit s tím, že pokud mu činností OLH škoda vznikne, bude muset prokázat nejen existenci základních prvků odpovědnostního vztahu (tj. vznik škody, porušení povinností OLH při plnění pracovních úkolů a příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti), ale i zavinění ze strany OLH (úmyslně nebo z nedbalosti). Když se to vlastníkovi lesa podaří (a nepůjde-li o škodu způsobenou úmyslně, popř. pod vlivem návykové látky nebo v opilosti), je rozsah náhrady omezen na známý čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku dosahovaného OLH před porušením povinnosti.

Promlčecí lhůty k uplatnění nároků z pracovněprávních vztahů jsou zakotveny v § 261 a následujících zákoníku práce. Obecná promlčecí lhůta je tříletá, u práva na náhradu škody činí dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá, nejvýše však tři roky (u škody způsobené úmyslně deset let) ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla.

- 2. Obchodní zákoník

Obchodnímu zákoníku bude smlouva mezi OLH a vlastníkem lesa podřízena ve všech případech, kdy budou jak OLH, tak vlastník lesa vystupovat jako podnikatelé a s přihlédnutím ke všem okolnostem bude zřejmé, že smluvní vztah se týká jejich podnikatelské činnosti. U OLH bude tento stav dán ve všech případech, kdy bude svou činnost vykonávat soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku (v dalším textu jsou tito OLH označováni jako OLH - podnikatelé). Není rozhodné, zda při splnění těchto podmínek bude OLH disponovat příslušným živnostenským oprávněním, či nikoliv (k tomu viz níže); režim podnikatele se u něj uplatní i v případech, kdy jeho podnikání bude neoprávněné (§ 39a obchodního zákoníku). Vlastník lesa pak bude vystupovat jako podnikatel zejména v případech, kdy bude samostatně hospodařícím rolníkem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, v platném znění, nebo pokud jeho předmětem činnosti zapsaným v příslušné evidenci (obchodní či živnostenský rejstřík) bude hospodaření v lesích (zejména některá činnost v oboru č. 2 “Lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb myslivosti” podle nařízení vlády č. 140/2000 Sb.). Poněkud sporná může být situace v případě, kdy vlastník lesa bude sice podnikatelem podle formy (půjde např. o obchodní společnost), ovšem jeho zapsaný předmět činnosti nebude mít s lesnictvím nic společného. Z důvodu odstranění případných pochybností lze i zde doporučit (za účelem zamezení případným rozporům), aby smlouva byla uzavřena podle obchodního zákoníku. Režim obchodního zákoníku si smluvní strany dokonce mohou zvolit dobrovolně i v případech, kdy by se jejich vztah jinak řídil zákoníkem občanským.

Jelikož smlouva o výkonu funkce OLH není v obchodním zákoníku upravena jako samostatný smluvní typ, bude uzavírána podle § 269, odst. 2 obchodního zákoníku v podobě tzv. smlouvy nepojmenované, v níž se vedle fantazie smluvních stran mohou uplatnit též některé z prvků smluvních typů zákonem upravených (smlouva o dílo, smlouva o zprostředkování, smlouva o kontrolní činnosti, mandátní smlouva apod.).

Smlouva může být uzavřena jak písemně, tak ústně. Při volbě formy je však nutno zohlednit skutečnost, že ústní smlouva otevírá cestu pro vznik obtížně řešitelných sporů, které by u písemné smlouvy vzniknout nemohly. Tyto spory přitom nemusí být vždy vedeny jen zlou vůlí; mnohem častější příčinou neshod mezi účastníky ústně uzavřených smluv je buď zapomnětlivost (tou trpívají dlužníci), nebo naopak příliš rozvinutá fantazie (ta postihuje především věřitele).

Rozsah odpovědnosti OLH bude dán zejména ustanoveními smlouvy. Výši odměny, jakož i následky porušení smluvních či zákonných povinností OLH lze dohodnout v zásadě jakkoliv, v mezích (velmi liberálních) stanovených obchodním zákoníkem, který bude rozsah odpovědnosti OLH doplňovat v místech, kde si strany nesjednaly žádná vlastní pravidla nebo kde obchodní zákoník obsahuje kogentní úpravu. Plnění ze smlouvy o výkonu funkce lze zajistit tradičními instituty, jako je smluvní pokuta apod.

Obchodní zákoník používá vlastní úpravu odpovědnosti za škodu, která je koncipována jako tzv. odpovědnost objektivní. To znamená, že odpovědnosti za škodu se OLH (a koneckonců ani vlastník lesa) nezprostí ani v případě, že škodu nezavinil; jediným liberačním (osvobozujícím) důvodem bude existence okolností vylučujících odpovědnost podle § 374 obchodního zákoníku.

Obchodním zákoníkem se v celém rozsahu bude řídit i promlčení práv ze smlouvy. Obecná promlčecí doba pro uplatnění nároků ze smlouvy je čtyřletá, u nároku na náhradu škody činí rovněž čtyři roky ode dne, kdy se poškozený dozví nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, maximálně však deset let od porušení povinnosti, ze kterého škoda vznikla.

- 3. Občanský zákoník

Nebude-li vztah mezi OLH a vlastníkem lesa odpovídat ani jedné ze shora uvedených možností, bude právní režim smlouvy podřízen ustanovením občanského zákoníku. Ani ten nezná smlouvu o výkonu funkce OLH jako samostatný smluvní typ, takže i zde bude mít smlouva podobu tzv. nepojmenovaného kontraktu podle § 51 občanského zákoníku s možností využití některých prvků existujících smluvních typů (např. smlouvy o dílo, příkazní smlouvy, smlouvy zprostředkovatelské). Smlouva bude moci být uzavřena i ústně; o (ne)vhodnosti ústních smluv již ovšem bylo pojednáno.

Obsahem se smlouva o výkonu funkce OLH uzavíraná podle občanského zákoníku nemusí nijak lišit od smlouvy uzavírané podle zákoníku obchodního, což platí též o ujednání o výši odměny OLH. Rozdílné však budou následky případného porušení smlouvy, zejména se bude lišit rozsah odpovědnosti za škodu, která bude porušením povinnosti některé ze smluvních stran způsobena. Občanský zákoník pracuje s koncepcí tzv. subjektivní odpovědnosti za škodu. Poškozený tak musí prokázat, že mu škoda skutečně vznikla, že došlo k porušení právní povinnosti ze strany původce škody a že mezi porušením povinnosti a vznikem škody existuje příčinná souvislost, a když se mu to podaří, může se původce škody odpovědnosti zbavit tím, že prokáže, že škodu nezavinil.

Rovněž občanský zákoník obsahuje samostatnou úpravu promlčení nároků. Obecná promlčecí doba pro uplatnění nároků ze smlouvy je tříletá. Právo na náhradu škody se pak promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději však za tři roky ode dne (u škody způsobené úmyslně deset let), kdy došlo k události, z níž škoda vznikla.

b) OLH vykonává svou funkci mimosmluvně podle § 37, odst. 6 LesZ.

Pokud OLH vykonává pro vlastníka lesa funkci mimosmluvně, podle § 37, odst. 6 LesZ, je rozsah jeho povinností dán prakticky výlučně obecným textem § 37, odst. 1 a § 52 LesZ. Lesní zákon ani prováděcí předpisy k němu vydané totiž žádný konkrétnější katalog povinností OLH neobsahují - je nutné je odvozovat z řady povinností určených primárně vlastníkovi lesa. Rozsah účasti OLH na zabezpečení odborné úrovně hospodaření se tudíž může (podle píle a pečlivosti OLH) pohybovat v širokých mezích od občasné poradenské, popř. administrativní součinnosti až po stav, kdy OLH bude vlastníkovi zajišťovat hospodaření v lese v celém jeho rozsahu, a přitom žádná z těchto mezních možností nemusí být porušením § 37, odst. 1 LesZ. Odpovědnost OLH za plnění uvedených povinností včetně odpovědnosti za škodu, kterou vlastníkovi lesa způsobí, se bude vždy řídit občanským zákoníkem, podle kterého se též určí promlčecí doby pro uplatnění nároků vlastníka lesa vůči OLH a naopak.

Veřejnoprávní odpovědnost OLH

Vedle odpovědnosti vůči orgánům státní správy lesů (SSL) a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) jsou OLH-podnikatelé povinni respektovat “balík” veřejnoprávních povinností, které vyplývají v první řadě ze zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, v platném znění. Podle tohoto zákona je činnost OLH-podnikatelů jednoznačně živností, k jejímuž výkonu je vyžadováno živnostenské oprávnění pro ohlašovací volnou živnost v oboru “Lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti” nebo v oboru “Činnost technických poradců v oblasti zemědělství a lesnictví”. Ačkoliv zastávám názor, že obor jmenovaný na druhém místě lépe vystihuje povahu činnosti OLH, je (s ohledem na nejednoznačnost textu nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných) vždy vhodnější konzultovat výběr oboru s pracovníky příslušného živnostenského úřadu (od 1. 1. 2003 jsou jimi obecní úřady s rozšířenou působností). Skutečnost, že výkon činnosti OLH je zpravidla současně živností, nebývá všemi OLH do důsledků doceněna, takže se dodnes lze setkat s OLH, kteří vykonávají svou činnost soustavně, samostatně, pod vlastním jménem i odpovědností a za úplatu pouze na základě licence OLH bez živnostenského oprávnění. Budiž řečeno, že obdobné počínání může být hodnoceno jako neoprávněné podnikání podle § 61 a následujících živnostenského zákona a sankcionováno pokutou až do výše 50 000 Kč u fyzických a 500 000 Kč u právnických osob. V krajním případě v něm může být spatřováno též naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 trestního zákona.

Získání živnostenského oprávnění

Pro získání živnostenského oprávnění musí OLH splňovat všeobecné podmínky pro provozování živnosti, které jsou konstrukcí i obsahem podobné všeobecným podmínkám pro získání licence OLH podle § 41 LesZ, nejsou však zcela shodné - ve srovnání s LesZ je živnostenským zákonem navíc vyžadováno předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, popř. odpovědný zástupce právnické osoby nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky. Odlišně (ve srovnání s překážkami pro udělení licence podle § 43 LesZ) jsou konstruovány překážky provozování živnosti (§ 8 živnostenského zákona). Může se tak stát, že OLH, který řádně získal licenci podle LesZ, nezíská potřebné živnostenské oprávnění, a bude tak “odsouzen” buď k výkonu činnosti OLH v pracovněprávním vztahu, nebo k výkonu činnosti OLH zdarma, nechce- li se dopustit neoprávněného podnikání.

OLH-podnikatelé jsou pak povinni vést účetnictví v rozsahu stanoveném zejména zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a v režimu předpisů upravujících zdravotní (zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) a sociální pojištění (zejména zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou považováni za osoby samostatně výdělečně činné s povinností platit pojistné na zdravotní pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Odpovědnost OLH tak může vzniknout i porušením povinností vyplývajících z těchto předpisů. Není patrně zapotřebí připomínat, že příjmy plynoucí z výkonu činnosti OLH podléhají dani z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, z jehož textu pak vyplývají další povinnosti, za jejichž porušení je OLH odpovědný rovněž.

Shrnutí

OLH odpovídá za porušení svých povinností nejen vůči orgánům SSL a ČIŽP, nýbrž též vůči vlastníkům lesa (soukromoprávní odpovědnost) a jiným orgánům veřejné moci (veřejnoprávní odpovědnost). Rozsah soukromoprávní odpovědnosti v případech, kdy je mezi OLH a vlastníkem lesa uzavřena smlouva o výkonu funkce, je dán jednak typem právního vztahu mezi oběma (může jít o vztah pracovněprávní, obchodněprávní či občanskoprávní), jednak obsahem smlouvy, která bude pro odvození odpovědnosti a stanovení její šíře určující. U OLH působících na základě § 37, odst. 6 LesZ je rozsah soukromoprávní odpovědnosti dán pouze velmi obecným textem LesZ a jej provádějících předpisů.

Pokud OLH vykonává svou činnost soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, jde o podnikatelskou činnost naplňující pojmové znaky živnosti, k jejímuž řádnému výkonu je nezbytné živnostenské oprávnění. Takoví OLH jsou navíc osobami samostatně výdělečně činnými, které musí dodržovat povinnosti vyplývající z dalších předpisů, zejména předpisů o účetnictví a předpisů o zdravotním a sociálním pojištění.

Adresa autora:
JUDr. Ing. Martin Flora, Dr.
LDF MZLU, advokát
Lidická 57, 602 00 Brno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.