Mimořádný sněm ČAPLH

Michal Třeštík

Sněm, který se konal jako obvykle ve Spolkovém domě v Humpolci, zahájil nedávno zvolený nový prezident ČAPLH Ing. Libor Vaněček z UNILES Rumburk, a. s. Poté na dopoledním semináři vystoupili pozvaní hosté - pro mnohé zúčastněné překvapivě ministr zemědělství Ing. J. Palas a poté generální ředitel LČR Ing. K. Vyslyšel, jejichž projevy si můžete přečíst v nezkráceném znění. Vysoká účast členů asociace i velký počet hostů (mj. náměstek ministra zemědělství pro LH Ing. J. Vašíček, CSc., ekonomický ředitel LČR Ing. Z. Cába, výrobně-technický ředitel LČR Ing. V. Blahuta) se dala vzhledem k posledním událostem v oblasti LH očekávat.

Dopolední seminář

Projev ministra Palase

V úvodu poděkoval organizátorům za pozvání a pokračoval: “Považuji toto setkání za významné především proto, že názorová hladina v oblasti lesního hospodářství je poněkud rozjitřená, a je proto mou povinností, abych ji, pokud to bude možné, uklidnil. Dosavadní vystoupení se tu zabývalo tématy, která byla vymezená programovými možnostmi semináře, dovolte, abych na ně navázal”.

Aktuální lesnická politika

“Jsem si vědom skutečnosti, že v oblasti lesního hospodářství došlo v posledním období k vývojovým posunům. Dominantním vlivem je vstup ČR do Evropské unie. Na legislativním poli se urychleně dokončují zákonné normy, které jsme povinni přijmout do data našeho vstupu, a tudíž, otevřeně řečeno, je zde ještě mnoho práce. Především se dotahují vyhlášky k zákonu o regulaci obchodu s reprodukčním materiálem, které spolu s vlastním zákonem budou novinkou pro právní subjekty, které budou obchodovat se semenáčky a sazenicemi. Určitou samostatnou kapitolou, která nepochybně významně ovlivní obhospodařování v lesích, je vliv novely zákona 114 z roku 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Novela zákona byla parlamentem zamítnuta. Nicméně řešení otázek spojených s realizací projektu Natura 2000 nás nesporně ještě čeká. Míra omezení vlastníků při obhospodařování lesní a zemědělské půdy je přes pokročilou diskusi dosud neznámá. Naše stanovisko k této věci je zřejmé a směřuje k tomu, aby obhospodařování lesů nebylo omezeno víc, než je nezbytně nutné. V případě újmy na hospodaření v lesích prosazujeme finanční náhradu pro vlastníka lesa. Byl jsem obeznámený s tímto návrhem zákona, my jsme předložili poslanecké sněmovně vlastní znění § 58, který je pro nás limitující, a vzhledem k tomu, že poslanecká sněmovna nepřijala tuto verzi § 58, to bylo důvodem, proč tento zákon ve sněmovně neprošel. Nesporně nás čeká spousta jednání s ministerstvem životního prostředí, neboť tento zákon je potřebný, abychom mohli čerpat finanční prostředky z Evropské unie, ale bude v takové podobě, aby neomezoval naše podnikatelské subjekty v hospodaření v lesích. Parlamentem také neprošel vládní zákon o rozpočtovém určení daní. Následkem tohoto zamítnutí nebudou příspěvky na hospodaření v lesích v roce 2004 administrovány v jednotlivých krajích, ale tak jako doposud na ministerstvu zemědělství. Určitou výhodou takového stanoveného vztahu je účelové vázání finančních prostředků na jednotlivé druhy podpor v lesním hospodářství, nevýhodou je složitá administrace finančních toků. Mám informaci, že vláda chce velmi rychle opakovaně tento návrh zákona dát do sněmovny, protože není možné, abychom vytvořili krajské uspořádání a nedali krajům finanční prostředky potřebné k tomu, aby kraje prostě žily.”

Důvody odvolání managementu LČR

“Nyní mi dovolte několik slov k vlajkové lodi našeho lesnictví, tedy státnímu podniku Lesy ČR. Jistě víte, že jsem rozhodl o výměně generálního ředitele a následně nejvyššího vedení LČR. Tato věc bezesporu roztřásla odbornou veřejností. Chtěl bych vám k tomu říci, že to pro mě nebylo jednoduché rozhodnutí, neboť s lidmi, kteří připravovali transformaci státních lesů od roku 1992, se osobně znám a byl jsem tohoto procesu účasten. Nicméně jsem dospěl k několika poznatkům po svém nástupu do funkce. Za prvé to, že zřizovatel, tedy ministerstvo zemědělství, tedy stát, nemá patřičný vliv na tento podnik, že tento podnik je ovládán skupinou poradců, a pokud mám být ministrem, člověkem na svém místě, nemohl jsem tento stav trpět. Vysvětlil jsem svým podřízeným v lesnické sekci, že to budou oni, kteří budou řídit LČR, a chtěl bych vám říci, že stabilita tohoto podniku bude neměnná. Chtěl bych vám sdělit, že budou vytvářeny podmínky pro vaše podnikání tak, abyste obstáli v konkurenci v Evropské unii. O podrobnostech zlepšení tohoto vztahu bude hovořit generální ředitel LČR. Systém, který byl nastaven v roce 1992, má samozřejmě dvě stránky. Já jsem řekl, že ten systém zachováme a budeme ho dál rozvíjet. Dovolte mi, abych řekl několik slov o obou - pozitivních i negativních stránkách. K těm pozitivům. Ty spočívají především v kladném hospodářském výsledku státního podniku a zároveň i kladných hospodářských výsledcích akciových společností, které dodávky prací poskytují. Tento systém umožnil rovněž pozvolný pokles počtu zaměstnanců v lesním hospodářství způsobem, který byl pro své rozložení v čase sociálně citlivý. My si nemůžeme dovolit, aby tento podnik bobtnal z pohledu zaměstnanosti. Musím říci, že se také zlepšil stav lesů ve vlastnictví státu. Na tomto konstatování se shodují jak oponenti, tak zastánci zvoleného modelu. Ten systém přinesl samozřejmě i určitá negativa, která spočívají v určité šablonovitosti v rozhodování a v nastavování pravidel spolupráce. Tato schematičnost do značné míry brání zohledňovat pestré podmínky, které se vyskytují v praxi. Já samozřejmě chápu, že podnik takového rozsahu musí být řízen jednotným způsobem, přesto se domnívám, že určité rozhodovací pravomoci ve vertikále by měly být nastaveny vhodněji a měly by jít směrem dolů. Přílišná centralizace tedy v žádném případě nepřispívá k rychlosti a dynamice rozhodovacích procesů. Za zmínku stojí podíl technických pracovníků na jednotce výroby, já jsem o tom už zde hovořil, tedy zda tento parametr příliš dlouho v posledním období nestagnoval. Uvědomme si to, že hektar státního lesa vlastně musí živit dva managementy a skupinu dělníků, kteří v lese pracují a vykonávají práci. Dospěl jsem k názoru, že dosavadní vedení přes zřejmé úspěchy v řízení státního podniku, již není schopno proces dynamizovat v naznačeném směru, o kterém jsem hovořil”.

Koncepční záměry LČR

“S nejbližšími koncepčními záměry byla seznámena dozorčí rada státního podniku na svém jednání 14. 10. 2003. Obecně k ní mohu říci, že jsou dobrým východiskem pro konkrétní kroky. Já bych se držel pravidla, že novému vedení státního podniku LČR je potřeba ponechat obvyklých sto dní klidu, aby své kroky dále rozvinulo a konkretizovalo. Věřím, že se o nich ve svém vystoupení zmíní nový generální ředitel Kamil Vyslyšel. Já bych vás rád všechny ujistil a už jsem to jednou řekl, že respektuji současný model obhospodařování lesů v majetku státu a nepředpokládám žádné zásadní změny. Na druhé straně nemohu vyloučit změny, které budou postupně a pokud možno citlivě odstraňovat nedostatky, o kterých jsem se zmínil. Rád bych uklidnil rozvířenou názorovou hladinu a popřel nejrůznější nepodložené fámy o zásadních změnách při obhospodařování lesů v majetku státu nebo převodu na kraje, akcionalizaci LČR apod. Nemohu samozřejmě vyloučit, že se tu a tam objeví iniciativa krajů, ale mohu vám sdělit, že není politická vůle a není v programu vládní koalice, měnit současný stav, který je nastaven. Po vstupu ČR do EU se musíme připravit na novou situaci, která bude pravděpodobně charakterizována konkurencí zahraničních subjektů. Naší ambicí by mělo být to, abychom v oblasti lesního hospodářství byli schopni v této soutěži vzdorovat a být v ní úspěšní. Rád bych, abychom našim podnikatelským subjektům, tedy vám, nastavili určitou komparativní výhodu v podobě dlouhodobých smluv tak, abyste měli určitou jistotu v investování do svých podniků, aby se vám hospodařilo s vědomím, že máte dlouhodobou perspektivu. Je naším zájmem, aby podmínky v tomto konkurenčním prostředí byly pro všechny právní subjekty stejné. Chtěl bych říct, že nepřipustím to, aby byly v rámci podnikání, tedy ve vazbě na LČR, subjekty rovné a subjekty rovnější. Mým přáním je, a to si, věřte mi, pohlídám, aby měli všichni stejná pravidla hry. V poslední době je velmi diskutovaná otázka právní formy subjektu obhospodařujícího lesy v majetku státu. Už jsem řekl, že dosavadní právní forma zcela vyhovuje, nepředpokládám akcionalizaci, nepředpokládám převod na kraje. Tento postoj souvisí i s naším účinkováním na skutečně velkém evropském trhu, tzn. i nerozdrobený, velký a silný podnik (s. p. LČR nebude na tomto trhu zdaleka největší) potřebuje podle mého názoru v dlouhodobém koncepčním záměru určitou kooperaci v dodávkách dříví s dalšími velkými subjekty.Jsem rád, že nejen přípravné, ale i konkrétní smluvní kroky v této chvíli již probíhají. Tato koncepce umožní zaujmout určitou výhodnější pozici ve vyjednávání, především se zpracovateli. Mezi dlouhodobé koncepční záměry zahrnuji i potřebu zajistit ekonomickou prosperitu státního podniku, tato prosperita na druhé straně nesmí být dosahována na úkor neplnění sociálních a ekologických funkcí lesa. Jsem přesvědčen o tom, že lesníci jsou právě tou silou, která dokáže tyto často protichůdné zájmy sladit a najít mezi nimi určitý kompromis. Chtěl bych Vám sdělit i to, že jsem připraven akceptovat návrhy na posílení rezervy na pěstební činnost, a to především proto, aby se posílila stabilita nejen LČR, ale stabilita celé vertikály, tzn. i vašich firem.”

Současná situace na trhu se surovým dřívím

“Tady se omezím pouze na několik krátkých konstatování vzhledem k tomu, že skutečnou situaci vy znáte lépe než já. Tuzemský trh se surovým dřívím se v celém dosavadním průběhu roku 2003 nadále vyznačuje u rozhodujících sortimentů převahou nabídky nad poptávkou. Důsledkem nízké poptávky po surovém dříví a řezivu v tuzemsku a stagnace zpracovatelů surového dříví, především v Německu a Rakousku, se projevuje další pokles cen u rozhodujících sortimentů surového dříví, tj. jehličnaté kulatiny a jehličnaté vlákniny. V souvislosti s nutnou likvidací napadaného dříví kůrovci nelze počítat s omezením těžby dříví u vlastníků lesů. Z důvodu nezájmu tuzemských odběratelů je patrný zvýšený vývoz především u jehličnaté kulatiny. Očekáváme, že při současném trendu vývozu kulatiny dosáhneme na konci roku 2003 celkový vývoz 2,2 mil. m3 oproti 1,5 mil. m3 v roce 2002. V důsledku stagnující spotřeby výrobků ze dříví v Evropě je patrný dlouhodobý stagnační trend i na trhu s řezivem. Ze stejného důvodu dojde ke zvýšení vývozu vlákniny cca na 600 tis. m3 (v roce 2002 činil 440 tis. m3). V roce 2004 se nepředpokládá podstatné oživení na trzích v Evropě jak u surového dříví, tak i u výrobků z něj. Tzn. jsme na jedné lodi a budeme muset tuto nepříznivou situaci, která je určitou periodou, společnými silami vyřešit.

Závěrem mi dovolte říct, že smyslem mého vystoupení bylo především uklidnit určitou nervozitu a názorovou hladinu, která se vzedmula v lesním hospodářství v posledních měsících. Doufám, že se mi podařilo rozptýlit vaše obavy, jsem připraven odpovědět na vaše případné dotazy a dovolte mi, abych vám popřál ve zbytku roku a v příštím roce úspěchy.”

Vystoupení generálního ředitele LČR Kamila Vyslyšela

V úvodu poděkoval i za své spolupracovníky za pozvání a všem smluvním dodavatelům LČR za přínos ze vzájemných setkání.

“Po více než desetileté existenci LČR a fungování postupně vytvořeného systému obchodních vztahů všichni cítíme, že je nutné současný stav upravit v souvislosti s politicko-ekonomickými vnějšími a vnitřními změnami v prostředí, ve kterém se pohybujeme a ve kterém podnikáme. Nelze nereagovat na tak významné posuny, jako je např. vybudování regionální samosprávy, blížící se vstup ČR do EU, restrukturalizace dřevozpracujícího průmyslu v ČR, vyprofilování stabilních smluvních partnerů LČR a jejich zájmů, neustálý pokles cen dříví a na druhé straně i silný technický rozvoj technologií, které přicházejí do lesního hospodářství. Problém řešení vidí LČR ve dvou polohách, především to jsou vnitřní změny uvnitř podniku, pokud jde o organizační strukturu, nastavení nového systému řízení, přenesení kompetencí na nižší organizační jednotky a hledání nákladových úspor. Druhou polohou je změna v systému smluvních vztahů. Obě oblasti změn je nutno zahájit bezodkladně, nelze je však pro jejich komplexnost a složitost uspěchat. Jejich ukončení se ale může pohybovat nejdéle v horizontu dvou let.”

Chystané změny

“Změny na straně LČR jsou nastartovány organizační změnou k 1. 1. 2004, která upraví počet a hranice působnosti oblastních inspektorátů adekvátně krajskému uspořádání. Dále LČR čeká především pokračování v organizačních změnách na úrovni lesních správ a revírů a hledání úspor nákladů, ať už jde o náklady režijní, pěstební činnosti, ale i náklady osobní. Dále se vrátíme k revizi textu smluv se zaměřením na zjednodušení přejímek, cenových jednání a vztahů obecně, k revizi institutu tzv. zpětného odkupu a k posouzení přínosu a účelnosti dílčích výběrových řízení. Účelem tohoto vystoupení je všem představit plánované řešení systému smluvních vztahů, vypracované v souladu s koncepcí, schválenou ministrem zemědělství Ing. Palasem. Cílem zmíněného řešení je posílení stability systému a vytvoření zdravého konkurenčního prostředí především s těmito atributy - s přiměřenou možností garance investic, s odpovídajícím zachováním pracovních míst, s transparentním způsobem stanovení cen a s ohledem na vstup do EU i dočasnou ochranou současných zdravých podnikatelských aktivit před tlakem zahraniční konkurence, a to s cílem co nejrozumněji zefektivnit celý systém dodavatelsko- odběratelských vztahů. Po zvážení několika různých alternativ byla zvolena forma smluvních vztahů se smlouvami na dobu určitou s vazbou na období platnosti LHP a s pravidelným cyklem obnov smluvních vztahů po deseti letech. Smlouvu vázanou na platnost LHP uzavírá smluvní partner po splnění konkrétních a předem zveřejněných kritérií. Jde o kombinaci ekonomického a provozního hodnocení a úrovně certifikace - obdoba získání dnešní smlouvy s doplněním kritérií např. k podpoře zaměstnanosti a s akcentem na hodnocení stávající činnosti a na objektivitu hodnocení. LČR uvítají spolupráci s ČAPLH na výčtu a způsobu hodnocení jednotlivých kritérií a účast na jednání o nových principech smluvních vztahů. Jako součást systému se předpokládá vybudování institutu pětiletých prověrek hospodaření, a to jak ve vztahu k vlastním zaměstnancům, tak ve vztahu k dodavatelům, kdy výsledek hodnocení by měl mít zásadní vliv na přístup k oběma i v průběhu platnosti LHP. Vedení LČR si je vědomo, že stejně důležité jako vytvoření nového, kvalitního systému řízení a systému smluvních vztahů je i promyšlený přechod k němu ze současného stavu. Zároveň chápe, že za dobu trvání LČR si jednotlivé firmy vybudovaly v rámci tržního konkurenčního prostoru určité postavení, které LČR nechtějí dále vystavovat zásadní revizi ve smyslu realizace výběrových řízení na všech smluvních územních jednotkách v rámci ČR. LČR nemají zájem s ohledem na vlastní stabilitu, regionální politiku zaměstnanosti a další sociální aspekty vnášet nejistotu do soukromého sektoru a dodavatelsko- odběratelských vztahů v rezortu lesního hospodářství. Naopak mají zájem na pokračování smluvních vztahů s těmi dodavateli, u nichž jsou splněna objektivní hodnotící kritéria. Naznačená forma smluvních vztahů vychází v zásadě z modifikace stávajícího systému, a proto ji lze realizovat v návaznosti na koncepční záměry LČR schválené ministrem zemědělství. Při jednáních bude ze strany LČR jednoznačně preferována dohoda. Otevřeně je však nutno konstatovat, že překročení horizontu změn k datu 1. 1. 2006 je pro LČR nepřijatelné.”

Realizace změn ve smluvních vztazích

“Aby byl vytvořen prostor pro klidné, uvážlivé a věcné jednání, oslovují před koncem tohoto roku LČR prostřednictvím oblastních inspektorátů ty smluvní partnery, kteří historicky plnili a plní kritéria pro uzavírání stávajících smluv na dobu neurčitou a nabídnou jim konkrétní řešení, předložené v několika variantách. Jednou z nich je zkrácení dvouleté výpovědní lhůty bez udání důvodu na jeden rok, další z možných variant je ukončení smlouvy na dobu neurčitou dohodou a uzavření nové smlouvy s platností do 31. 12. 2005. V ostatních případech smluv na dobu neurčitou vyvolají LČR jednání na úrovni podnikového ředitelství, rovněž před koncem tohoto roku. Vyzýváme smluvní dodavatele k pochopení nastalé situace a žádáme vás o konstruktivní spolupráci ve smyslu vstřícných jednání během tohoto přechodného období.

LČR chápou jistou obavu ze strany podnikatelských subjektů ve vztahu k datu 1. 5. 2004. S ohledem na skutečnost, že k tomuto datu se nebude řešit otázka jednotné měny, a skutečnost, že dosud není schválen zákon o zadávání veřejných zakázek v souladu s normami EU, mají LČR zájem obecně řešit toto období případným uzavřením dodatků ke všem typům obchodních smluv. Závěrem bych vám chtěl popřát mnoho zdaru a vyjádřit přesvědčení, že v naší další spolupráci bude především panovat otevřenost, snaha najít řešení a pracovat tak, abychom se za svou práci lesníků, kteří vidí dopředu, nemuseli stydět.”

Diskuse s hosty

Po těchto projevech měli členové Asociace možnost v přestávce napsat písemně otázky pro všechny přítomné hosty. Vybírám některé z nich:

K novému typu smluv uvedl Kamil Vyslyšel, že o jejich definitivní podobě jsou připravení jednat se všemi partnery.

Jde o horizont dvou let, ale LČR se budou snažit tento časový horizont zkrátit o rok. Přechodné období se týká pouze smluv na dobu neurčitou. Zástupci smluvních partnerů budou vyzváni oblastními inspektoráty k uzavření dohod. Vychází se z dosavadního hodnocení u LČR (A-D). Bezproblémová dohoda by měla být u více než 70 % smluvních partnerů (hodnocení A-B až B-C). S ostatními budou LČR jednat individuálně, přímo na úrovni ředitelství. K dohodě ale budou vyzváni všichni.

K celkové výši těžeb u LČR se vyjádřil Vladimír Blahuta. V roce 2004 je plánována ve výši 7 380 000 m3 dříví včetně přímo řízených lesních závodů. Další otázky již zodpovídal Zdeněk Cába. V otázce měření dříví mají LČR zájem o zjednodušení celého systému příjmu hmoty, nicméně v konečném důsledku všechno naráží na hospodářskou evidenci, která je dnes daná zákonem (evidence na psk, resp. porost). Jestliže budou LČR kontinuálně dodávat dříví odběrateli, kde bude probíhat elektronická přejímka, tak zpětně musí vyhodnotit a najít takový režim, jak zpětně rozdělit hmotu na jednotlivé porostní skupiny. O budoucnosti zpětného odkupu probíhají v současné době jednání v rámci HLDS, především o zprůhlednění principů tohoto systému. Pro rok 2004 zpětné odkupy zůstanou v dosavadní podobě, o změnách budou LČR v dostatečném předstihu informovat. K uzavření dlouhodobé smlouvy bez výběrového řízení musí subjekt splňovat tyto podmínky: rating, finanční kázeň (např. splatnost faktur, finanční toky, pohledávky); plnění zpětných odkupů, kritérium obchodní smlouvy - zatím spíše deklaratorní - min 50 % režijních zaměstnanců u firmy, hodnocení na úrovni LS a OI aj.).

Některé obchodní smlouvy povolují dílčí výběrová řízení do 10 %, jiná do 20 % objemu těžeb, v současné době kolem 10–12 % v rámci LČR. Dílčí výběrová řízení by měla proběhnout ještě do konce letošního roku s tím, že LČR mají zájem využít výsledků dílčích výběrových řízení, měly by to být spíše průřezy těžebními možnostmi v rámci jednotky, a výsledků těchto výběrových řízení se LČR budou snažit využít samozřejmě při cenových jednáních na další období. Na rozdíl od minulosti by se o cenách mělo skutečně jednat. Výstupem cenového jednání by měl být konkrétní ceník, který objektivizuje podmínky v rámci toho regionu (kalk je již záležitostí minulosti).

Trh se dřívím a krátkodobý výhled (J. Kořínek)

V úvodu svého vystoupení Ing. J. Kořínek (výkonný ředitel ČAPLH) předeslal, že se bude věnovat pouze z pohledu celé ČR nejvýznamnější jehličnaté kulatině (vlákninovým dřívím se zabýval Ing. Pařík) a že zhodnocení současného stavu a naznačení dalšího vývoje je velmi obtížné.

Přírodní vlivy

Od počátku roku 2003 pokračovalo v ČR zpracování následků větrné kalamity z října 2002. Všechny odhady výše kalamity byly v ČR výrazně podhodnoceny. Již v 1. čtvrtletí 2003 se na trh dostal značně vyšší objem dříví, než je obvyklé, a tento objem se ještě zvýšil požadavky LČR na provádění úmyslných těžeb, které měly za účel zajistit plochy pro zalesňování. 1. čtvrtletí však ještě nebylo ovlivněno dodávkami kalamitního dříví z horských oblastí, protože zejména v Rakousku se kalamitní dříví začalo ve větším rozsahu zpracovávat až ve 2. čtvrtletí. Zpracování kalamity pokračovalo velmi rychlým tempem, kterému však nestačily možnosti odběratelů a dříví se začalo hromadit na skládkách. V závěru 2. čtvrtletí se již začaly objevovat problémy s kůrovci, které vyvrcholily ve 3. čtvrtletí tohoto roku a v řadě případů bylo skladované dříví znehodnoceno napadením tesaříkem. K tomuto vývoji přispělo extrémně suché počasí, které se v některých oblastech podepsalo na následné kůrovcové kalamitě. Zároveň se v některých regionech začaly projevovat vlivy povodní z roku 2002 (usychání smrkových i borových porostů).

Ekonomické vlivy

Globální ekonomická situace byla velmi nepříznivá. Pokračovala hospodářská stagnace v Německu, Japonsku a částečně i v USA. Vývoj kurzu eura k americkému dolaru a k japonskému jenu dále snižoval možnosti evropských exportérů a k tomu se připojila krize na Blízkém východě. Logickým důsledkem bylo, že hlavní evropští producenti hledali možnosti prodeje řeziva v Evropě, což způsobilo značný převis nabídky a následně pokles cen. Všechny tyto negativní vlivy ve spojení se značně vysokou nabídkou kulatiny na trhu ve střední Evropě pak vedly k prudkému poklesu cen jehličnaté kulatiny a současně k tlaku odběratelů na dodávky čerstvé kvalitní dřevní hmoty.

Trh se surovým dřívím a řezivem nelze posuzovat pouze v rámci ČR, sebevětší český dodavatel nemůže tuto situaci výrazněji ovlivnit. Podle údajů MZe se v Evropě včetně Ruska vytěží ročně téměř 200 miliónů m3 jehličnaté kulatiny. Jen ve střední Evropě (ČR, SR, Polsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko) je to téměř 50 miliónů m3. Podíl celé ČR představuje 3,8 % v rámci Evropy a 15,1 % v rámci střední Evropy. Náš podíl při výrobě jehličnatého řeziva je ještě nižší (3,3 % a 10,6 %), přitom právě producenti řeziva celoevropsky určují poptávku po kulatině a tím i její cenu. Hlavními hráči na evropském trhu jsou Skandinávie, Rakousko a Německo (více než 50 % evropské produkce jehličnatého řeziva).

Výhled následujících měsíců

U jehličnaté (a hlavně smrkové) kulatiny se v současné době zdá, že nastává pomalé oživení trhu, a to nejen ve střední Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Již v tomto čtvrtletí je u nás zvýšená poptávka po čerstvé jehličnaté kulatině (avšak pouze v tenčích dimenzích). Tento trend bude zřejmě pokračovat i v roce 2004, kdy se v našem regionu opět zvýší kapacita odběratelů kulatiny cca o 700 tis. m3 (M&M Paskov, zvýšení kapacity Stora Enso Timber Ždírec a Brand), bohužel však pouze v Brandu se bude jednat o tlustší dimenze. Podmínkou však bude opět dodávka čerstvého dříví. V této souvislosti je velkým otazníkem další vývoj kůrovcové kalamity v roce 2004. Ochota odběratelů kupovat kůrovcové dříví bude úzce svázána s ochotou dodavatelů prodávat i čerstvé, kvalitní dříví. Snaha o omezení dodávek čerstvého dříví bude mít za následek “pouze” nahrazení českých dodavatelů dodavateli zahraničními a v konečném důsledku to bude znamenat dlouhodobé hospodářské ztráty pro všechny české vlastníky lesa.

Obdobný názor zazněl z úst prezidenta EOS a rakouského svazu Ing. Offnera nedávno ve Vídni na setkání zástupců největších rakouských pilařských podniků. Objem kůrovcového dříví není tak velký, aby neumožňoval normální těžební činnost. Žádná pila nemůže dobře hospodařit, pokud bude zasypávána pouze kůrovcovou hmotou. Velmi důležité je nalézt ten správný poměr s čerstvým dřívím.

Zatímco nyní je čerstvého dříví na středoevropském trhu málo, v prvních měsících roku 2004 se může opakovat letošní 1. čtvrtletí, kdy nabídka výrazně překračovala poptávku. Pokud by si tuto situaci uvědomili tuzemští lesníci, bylo by možné ještě v letošním roce zmírnit nedostatek čerstvého dříví na trhu, což by mělo pozitivní dopad nejen pro odběratele pilařské kulatiny, ale i pro takové rozhodující tuzemské odběratele dřevoviny, jako je Norske Skog, kteří v současné době skutečně zápasí s takovým propadem dodávek, že prý zvažují zásadní restrukturalizační kroky.

Hlavní snahou českých producentů surového dříví musí být udržení pozic na trhu se současnou snahou po co nejvyšších cenách. Základní ceny se ale netvoří v naší republice. Veškerá opatření producentů jehličnaté kulatiny v ČR je nutné posuzovat z dlouhodobějšího pohledu. Zvažovat, zda se nezkomplikují obchodní možnosti v následujících obdobích. Např. současné omezení těžeb u LČR má za následek problémy při plnění dlouhodobých smluv, nervozitu ve vztazích mezi dodavateli a odběrateli a současně tento výpadek není schopný žádný jiný vlastník lesa v ČR nahradit a ani se tímto postupem nedosáhne zvýšení cen.

Situace v roce 2004

Situaci, která zřejmě nastane v roce 2004, lze stručně charakterizovat takto:

- zvýšená poptávka po čerstvé smrkové kulatině;

- zvýšená nabídka kůrovcového dříví;

- velké problémy s prodejem kůrovcového dříví;

- vyšší nabídka vlákniny než poptávka;

- dřevovina může být i nadále z hlediska objemu dodávek problémová.

V cenové oblasti lze v současné době pouze snad uvažovat o tom, že u čerstvé smrkové kulatiny nedojde k výrazným změnám.

Pohled producentů celulózy a papíru (T. Pařík)

Ing. T. Pařík (ředitel Wood&Paper, zástupce Svazu průmyslu papíru a celulózy) uvedl, že oba dva největší zpracovatelé a producenti celulózy a papíru v ČR patří do velkých globálních skupin a od toho se odvíjí i jejich pozice i možnosti. Spotřeba papíru a celulózy v ČR je dnes nižší než ve státech Evropské unie, což znamená, že papírenský průmysl musí většinu svých výrobků vyvážet na eurové či dolarové trhy (Paskov téměř 90 %, Štětí 70–80 % produkce). S růstem životní úrovně však v ČR spotřeba papíru poroste. V rámci skupiny Frantschach jsou dnes nejlepší výsledky v Rusku, ale zhruba o 30 % nižší náklady než u nás jsou i v Polsku atd., což znamená, že především výroba pytlového papíru respektive i výroba tržních buničin je v ČR poměrně významně ohrožena a uvažuje se o přesunu výrob. Tomuto trendu se v ČR snažíme bránit investicemi, zvyšováním produktivity práce apod. Cena buničiny jako základního materiálu, však dnes odpovídá ceně v dolarech z roku 1996. Snižování cen tedy určitě nevedlo k nějakému významnému posunu ziskovosti těchto produktů.

V současné době je plnění smluv na dodávky dřevní hmoty (propad dodávek) na takové úrovni, že např. Norske Skog (Wood&Paper je exkluzivním dodavatelem pro Norske Skog Štětí, což je světová jednička ve výrobě novinového papíru a u nás má malou výrobu ve Štětí se zpracováním cca 140 000 m3 dřevovin) zvažuje, zda může výroba pokračovat v následujících měsících. Podobná situace nastala teď ve Štětí, kdy jsou u všech zpracovatelů smrkové jehličnaté vlákniny vysoké zásoby především smrku, bohužel borovice v podstatě spadla na poloviční objemy, které jsou dlouhodobě stabilně dodávány. Na závěr poprosil o společné hledání řešení tohoto problému, abychom v ČR zpracovatele udrželi.

Vlastní jednání mimořádného sněmu

V úvodu informoval L. Vaněček o svém zvolení prezidentem ČAPLH na zasedání prezídia 14. 10. 2003, na kterém se z osobních důvodů vzdal funkce dosavadní prezident Z. Domes. Vaněček dosavadnímu prezidentovi poděkoval za odvedenou práci a vyzdvihl zejména jeho zásluhy o sblížení názorů původně nejednotné a rozhádané členské základny.

Volba nového prezídia

Členové ČAPLH neschválili původní návrh programu a na základě návrhu Ing. Křížka ze Solitery, s. r. o., odvolali dosavadní prezídium a celkem jednoznačně prosadili i snížení počtu členů prezídia z 12 na 8. Pro nezasvěceného pozorovatele bylo překvapující, že návrh na odvolání, snížení počtu členů ani volbu neprovázela žádná diskuse, zdůvodnění kroků či nominační projevy. Byl podán jediný návrh složení nového prezídia a jednotliví členové byli celkem hladce zvoleni (všichni již byli v minulém prezídiu). Z dosavadních členů tak v novém prezídiu chybí pouze Ing. Mičánek (LESS), Ing. Domes (spolupracovník LDF MZLU Brno), Ing. Hrubec (ČDZ) a Ing. Kasl (KM partner).

Zpráva o činnosti prezídia v roce 2003

Stručnou zprávu přednesl L. Vaněček, který uvedl , že v roce 2003 se prezídium soustředilo zejména na jednání s LČR (lepší podmínky stávajících smluv, ale zejména vybudování nového vztahu pomocí desetiletých dlouhodobých smluv). Se starým vedením LČR bylo dotaženo až do písemné podoby znění nové desetileté, pro podnikatelskou veřejnost přijatelné smlouvy (k podpisu smlouvy mělo dojít letos, u problematičtějších subjektů v průběhu příštího roku). Náhlá a neočekávaná výměna vrcholového vedení LČR zamezila realizaci této smlouvy, tato podoba smlouvy nebyla novým vedením přijata, resp. bude výrazně upravována. Zmínil také úspěšné kolektivní vyjednávání prezídia s odbory pro rok 2003.

V závěru po krátkém setkání členů nového prezídia definoval nejbližší úkoly a cíle (viz rámeček).

Připravil Michal Třeštík

ČAPLH - Česká asociace podnikatelů v LH

- ČAPLH byla založena v roce 1995. Počátkem roku 2001 zastupovalo ČAPLH téměř 100 firem, podnikajících v LH, dřevařském a papírenském průmyslu. V současnosti má 63 členů, kteří mají dohromady 81 hlasů (vzhledem k velkému slučování firem - členů i nečlenů ČAPLH - velké poslučované firmy získaly vyšší počet hlasů než jeden, ale ne přímou úměrou, celkový počet hlasů je tedy o něco nižší než počet firem před slučováním), přesto reprezentuje větší objemy prací a dříví než v r. 2001. V roce 2000 se Asociace stala zakládajícím členem Evropské asociace podnikatelů v LH se sídlem v Bruselu a má zastoupení v jejím vedení.

- Sněm rozhoduje o textu stanov, podle stávajícího znění stanov schvaluje koncepci činnosti, rozpočet, odvolává a volí členy prezídia, rozhoduje o zániku nebo likvidaci asociace, schvaluje kolektivní smlouvu vyššího stupně. Sněm si změnou stávajících stanov může vyhradit i další kompetence.

- Nejvyšším orgánem mezi sněmy je osmičlenné prezídium; v jeho pravomoci je vše, co není stanovami nebo rozhodnutím sněmu vyhrazeno pro sněm. Prezídium volí ze svého středu prezidenta a viceprezidenty. Prezident zastupuje asociaci navenek, pravomocně za ni jedná, řídí zasedání prezídia a řídí výkonný aparát asociace. Prezídium rozhoduje ve sboru většinou hlasů všech přítomných členů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta.

- Výkonný ředitel není na rozdíl od prezidenta voleným funkcionářem. Je podřízen prezidentovi a zajišťuje činnost výkonného aparátu, připravuje podklady pro jednání a rozhodování prezídia, zajišťuje realizaci usnesení sněmu a prezídia. Pro ČAPLH pracuje na základě pracovní smlouvy.

Velmi jednoduše se tyto vztahy dají přirovnat k fungování akciové společnosti. Sněm je obdobou valné hromady, prezídium a prezident jsou obdobou představenstva a předsedy představenstva oprávněného jednat a podepisovat samostatně. Výkonný ředitel pak je srovnatelný s funkcí ředitele a.s., který není členem představenstva.

Podle Libora Vaněčka a www.caplh.cz

Několik otázek pro nového prezidenta ČAPLH Ing. L. Vaněčka

- Proč byl svolán mimořádný sněm ČAPLH?

Na svolání se usneslo prezídium na svém říjnovém zasedání. Důvodem bylo informování členské základny o názorech nového vrcholového vedení LČR, což se podařilo zajistit přímou účastí celého nového vedení LČR, a dokonce i účastí ministra zemědělství na sněmu, resp. na semináři před sněmem. Ministr i generální ředitel LČR zde vystoupili se svými referáty a následně dali přítomným možnost dotazovat se a všechny vznesené dotazy zodpověděli. Druhým důvodem svolání sněmu byla snaha prezídia získat zpětnou vazbu - tj. zmapovat názory členské základny na vzniklou situaci.

- Proč bylo podle Vás odvoláno minulé prezídium ČAPLH a snížen počet členů na osm? Jako nezasvěceného pozorovatele mne překvapila absence diskuse a zdůvodnění tohoto kroku na sněmu. Souvisí odstoupení Ing. Domese z funkce a nezvolení Ing. Mičánka do nového prezídia s vyjádřeními ministra Palase na adresu těchto dvou pánů?

Důvody mi nejsou zcela jasné, ale signály, že požadavek na odvolání a volbu nového prezídia vzejde na sněmu z členské základny, byly zřetelné už poměrně dlouho před sněmem. Říjnové zasedání prezídia totiž navštívil zástupce jednoho člena ČAPLH a informoval o svém názoru, že prezídium je třeba obměnit a početně redukovat a že toto sněmu navrhne. Při následné rozsáhlé diskusi zdůvodnil svůj názor pocitem, že stávající prezídium není dostatečně akceschopné a jednotné. Otázkou tedy pouze zůstalo, zda prezentovaná snaha získá potřebnou většinu hlasů přítomných delegátů sněmu, přičemž je mi známo, že před sněmem probíhala četná jednání nejrůznějších členů Asociace. Výsledek jste viděl sám - hlasování bylo pro mne překvapivě jednoznačné a jasně deklarovalo, že členská základna si přeje změnu.

Vím, že odstoupení Ing. Domese bylo ovlivněno několika články v tisku, kde byl označen za “příliš vlivného poradce LČR”. Ing. Domes s těmito tvrzeními zásadně nesouhlasí a brání se proti nim, nechce ale, aby celá víceméně osobní záležitost měla vliv i na vnímání ČAPLH, proto se rozhodl z funkce prezidenta odstoupit. Nevím, jaký vliv měla vyjádření pana ministra na nezvolení Ing. Mičánka.

- S jakými představami jste se ujal nové funkce? Co bude v současnosti Váš nejdůležitější úkol? Změní se nějak politika nového prezídia ČAPLH oproti minulému?

Představy a nejdůležitější úkoly nového prezídia v období do březnového řádného sněmu zazněly v improvizované narychlo sestavené podobě na sněmu krátce po zvolení nového prezídia - já se s nimi zcela ztotožňuji. Nemyslím si, že minulé prezídium odvedlo špatnou práci, nové prezídium může v řadě věcí na předchozí navázat. Zlepšit se ale musí rychlost reakce prezídia na vnější podněty a komunikace s členskou základnou a ostatními lesnickými profesními organizacemi.

-MT-

Dvě otázky pro Ing. Vladimíra Křížka, jednatele Solitery, s.r.o.

- Proč jste podal návrh na odvolání dosavadního prezídia ČAPLH a navrhl snížení jeho počtu na osm? Proč jste svůj návrh neodůvodnil a jak si vysvětlujete, že neproběhla žádná diskuse?

ČAPLH byla od svého založení terčem mé veřejné kritiky, na nějaký čas jsme dokonce po tvrdém prosazení zpětných odkupů z Asociace vystoupili. Přes námitky mnoha firem Asociace neučinila ani pokus o řešení. Dnes je trh již pokřiven a není jednoduché cesty zpátky. Následná změna na postu prezidenta již pouze dokázala přibrzdit nedobrý vývoj. Nikdy jsem se netajil i svými názory na nefunkčnost takto nastaveného prezídia s omezeným mandátem zastupovat členy.

Mé obavy z neřešení situace se naplnily na podzim letošního roku, kdy došlo ke změně vedení LČR a v plné nahotě se ukázalo, v jakém provizoriu založeném na verbálních ujištěních celý systém stojí. Do čela LČR přišli lidé, kteří si jenom dobře přečetli smlouvy, jež jsou velice nevyvážené a budou tvrdě prosazovat jejich plnění. Proto jsem navrhl dopisem svolání mimořádného sněmu. Následně jsem byl pozván na jednání prezídia, kde jsem se snažil vysvětlit, že k situaci by se mělo přihlásit a dát funkce k dispozici a požádat o nový mandát. Někteří členové však nesouhlasili. Proto jsem dospěl k názoru, že je třeba použít standardní postup a navrhnout toto řešení sněmu. Pokud jde o počet členů, je mi jasné, že velká uskupení budou prosazovat větší zastoupení v orgánech Asociace, proto jsem navrhl rozpětí 5–8 členů. Menší počet dává větší pravděpodobnost domluvy a obsazení by mělo být dělné a pokud možno razantní. Tím, že neproběhla žádná diskuse, jsem byl stejně překvapen jako vy a byl jsem připraven na jakoukoli výzvu reagovat. To, že nepřišla, přičítám potřebě většiny členů udělat jakousi změnu, i když zdánlivě kosmetickou, a pověřit nově zvolené prezídium jednáním ve prospěch většiny členů.

-MT-

Usnesení z mimořádného sněmu ČAPLH konaného dne 13. 11. 2003

1. Sněm vzal na vědomí zprávu o činnosti prezídia ČAPLH za uplynulé období roku 2003.
2. Sněm odvolal dosavadní prezídium ČAPLH.
3. Sněm schválil změnu stanov ČAPLH.
4. Sněm zvolil nové osmičlenné prezídium ČAPLH.

Členy prezídia byli zvoleni: Ing. Libor Vaněček (UNILES), Ing. František Černý (CE WOOD), Ing. Josef Horák (SUZOP), Ing. Jan Gajdušek (Lesy Č. Rudolec), Ing. Ivan Doubrava

(CE WOOD), Ing. Miloslav Komárek (Pradědský lesní závod), Ing. Zbyněk Máj (Lesní spol. Přimda), Ing. Jaroslav Rygl (Lesní spol. Ledeč n. S.).

5. Sněm vzal na vědomí volbu prezidenta a tří viceprezidentů zvolených novým prezidiem.

Prezidentem byl zvolen Ing. Libor Vaněček, viceprezidenty byli zvoleni Ing. Josef Horák, Ing. Ivan Doubrava, Ing. Zbyněk Máj.

6. Sněm vzal na vědomí bez připomínek záměry nového prezidia ČAPLH na období do konce března 2004.

- maximálně zkrátit přechodového období mezi stávajícími smlouvami a novou formou smlouvy s LČR;

- aktivní účast na tvorbě kritérií pro nově vznikající smlouvy (konec roku 2003) a prosazení společné komise LČR-ČAPLH pro projednání těchto kritérií;

- usilovat o zastoupení ČAPLH v dozorčí radě LČR;

- aktivně se účastnit při jednáních o zpětném odkupu;

- podílet se na přípravě průběhu a rozsahu výběrových řízení;

- podporovat zvýšení spotřeby dříví v ČR s využitím poznatků z programů sousedních zemí (Rakousko - PROHOLZ, Itálie - PROMOLEGNO) a s využitím kontaktů v evropských asociacích EOS a ENFE;

- intenzívně se podílet na připomínkování zákonných norem, majících vztah k lesnicko-dřevařskému komplexu.