Péče o porostní zásobu a tlusté dříví

Michal Třeštík

7. října uspořádala ČLS a pobočka Pro Silva Bohemica Brno, ve spolupráci s LČR, LS Šternberk, pod odbornou záštitou MZe, úseku LH, ve Šternberku celostátní seminář “Péče o porostní zásobu a problematika přesíleného jehličnatého dříví”. Na dopolední přednášky navazovala odpolední exkurze, jejíž průběh bohužel ovlivnila nepřízeň počasí.

Aktuálnost a důležitost problematiky odbytu tlustého dříví se všemi důsledky pro pěstování lesů ve středoevropském regionu potvrdil i velký zájem o seminář ve Šternberku. Na začátek uvedu několik slov organizátorů z předmluvy sborníku:

”Výrobu dřevařsko-technologicky nežádaných dimenzí dřeva by bylo poměrně snadno možné odbourat ve stejnověkém stejnorodém lese obhospodařovaném holosečným způsobem - určit dobu zralosti a zavést patřičný pěstební režim. Nejjednodušší je to v případě lignikultur. V běžných porostech by mohla být snížena obmýtní doba, což by se ovšem neobešlo bez dlouhodobých následků pro vyrovnanost těžeb. Odsouvání těžby tlustších sortimentů by vedlo k hromadění zásob, narůstání ploch hospodářsky přezrálých porostů a vážným obtížím při jejich obnově. Taková řešení se neslučují se zásadami státní lesnické politiky. Ta je postavena na obecném východisku, že “... les poskytuje nejen trvalou produkci dřeva, ale má i veřejně prospěšné funkce. Stát má zájem na trvalém vyrovnaném využívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje a využívání veřejně prospěšných funkcí lesa ve veřejném zájmu.” Dlouhodobými zásadami lesního hospodářství pak jsou mimo jiné “Obnovit a udržet stabilní lesní ekosystém. ... Zvýšit druhovou diverzitu lesních dřevin a přiblížit se k přirozené skladbě lesů.”

Z dopolední přednáškové části uvedu výtahy z některých příspěvků, další z nich publikujeme (doc. Bluďovský) či chceme publikovat (doc. Pulkrab - ekonomické obmýtí, Ing. Souček - Výsledky péče o porostní zásobu na některých výzkumných plochách) v upravené podobě v některém z příštích čísel Lesnické práce.”

Modely vývoje zásob a výše těžby

Ing. Miloš Kraus (ÚHÚL) přednesl Úvahu o vývoji zásob dřeva, přírůstů a možnostech výše těžby v ČR, v níž naznačil tři modelové scénáře vývoje základních vstupních veličin, charakterizujících produkční možnosti lesů na území ČR v období let 2000–2050 (“Co by bylo, kdyby”).

Výhled vývoje ukazatelů produkce

Za optimální výši modelové zásoby dřevní hmoty v lesních porostech na území ČR během příštích 50 let je vhodné považovat současnou úroveň - cca 650 (630-670) mil. m3 hroubí bez kůry ).

Hodnoty celkového běžného přírůstu (CBP) byly pro příštích 50 let kvalifikovaně odhadnuty (uvažovaný scénář - do roku 2010 hodnota CBP vzroste, pak bude rovnoměrně mírně klesat; v roce 2050 bude hodnota CBP o 11 % nižší než v roce 2000).

Vývoj výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) má dlouhodobě stoupající trend (nárůst za uplynulých 10 let o 0,3 % - cca 8 tis. ha). Důsledkem postupné restrukturalizace zemědělské výroby a účinnosti dotačního systému bude v příštích letech nárůst výměry nově zalesněných pozemků (včetně zakládání lignikultur) pokračovat (na výši zásob dříví se to zatím neprojeví).

Údaj o rozsahu holiny jako agregovaný údaj ze všech platných LHP a LHO má klesající trend. Odhad je postaven na předpokládaném rozsáhlejším uplatňování podrostního způsobu hospodaření. Lze očekávat, že plošný podíl listnatých dřevin na celkové výměře lesů může vzrůst na úkor jehličnanů během příštích 50 let ze současných 22 % minimálně o cca 5 %.

Tři možné scénáře vývoje:

- Bude-li se v lesích hospodařit způsobem jako dosud, lze podle modelu očekávat další nárůst zásob dříví

Těžby zůstávají na dosavadní úrovni; zásoba trvale narůstá - v roce 2050 bude o 20 % vyšší než v roce 2000.

- Nemá-li zásoba dále narůstat, těžba celková by se měla do roku 2010 významně zvýšit, v následujících decenniích (do roku 2050) by pak těžba postupně klesala až na úroveň roku 2000.

Zásoba do roku 2010 vzroste o 2 % (na 645 mil. m3), do roku 2050 setrvá na přibližně stejné hodnotě (642 mil. ml). TC (celková evidovaná těžba) do roku 2010 vzroste o 23 %, pak trvale klesá (v roce 2050 na úrovni roku 2000).

- Optimální modelová vyrovnaná výše hospodárné těžby celkové (evidované) by se v dlouhodobém výhledu na příštích 50 let mohla pohybovat kolem 16 mil. m3 hroubí bez kůry za rok (za předpokladu, že roční objem neevidované hmoty ponechané v lese bude 2,5–2,8 mil. m3 hroubí).

TC v roce 2010 nárůst o 13 % (vzhledem k roku 2000) na úroveň 16,3 mil. m3 za rok, pak až do roku 2050 setrvalý stav; zásoba do roku 2030 vzroste o 6 % (na 670 mil. m3), pak do roku 2050 mírný pokles na úroveň 656 mil. m3 (nárůst od roku 2000 o 4%). V období 2030–2050 je modelový objem odčerpávaných zásob vyšší než příslušný CBP. Důvodem je dlouhodobé vyrovnání výše těžeb, zašetřování zásob do roku 2030 a následné odčerpávání zašetřených zásob do roku 2050.

Při úvahách o výši zásob dřeva v lesních porostech je prvořadou charakteristikou současná a budoucí struktura zásoby, proto do úvah vstupují i optimální trendy vývoje faktorů, ovlivňujících výši a strukturu modelové zásoby. Nepříznivé ekonomické podmínky mohou potenciálně vést k odsouvání těžby v porostech s nízkou rentabilitou hospodaření a naopak k většímu těžebnímu zatížení výnosnějších porostů. Důsledkem může být např. postupné snižování zásob dřevní hmoty v porostech na produkčně příznivých stanovištích, nárůst výměry a následný rozpad starých a přestárlých porostů na nepříznivých stanovištích.

Péče o porostní zásobu

Prof. Vladimír Tesař (LDF MZLU Brno, Pro Silva Bohemica) přednesl příspěvek Péče o porostní zásobu v různých situacích obhospodařování lesa.

Pěstitel musí brát v úvahu hospodářský cíl, ekonomické souvislosti a technické prostředky. Jednou nasměrované procesy v lese ale nelze obrátit jiným směrem bez rizika hospodářských ztrát na dosud vynaložených vkladech a devastace lesnického vědomí. Lesnické myšlení posledních let směřuje ke konsensu, že bude užitečné setrvalost obhospodařování lesa zajišťovat ekologicky oprávněnými způsoby (šetří lesní prostředí a využívají přírodní síly - tzv. biologická automatizace), které využívají potenciál stanoviště a udržují kontinuitu lesního prostředí tím, že obnova probíhá až do konce pod horním nebo účinným bočním vlivem porostu (práce se světlem a stínem). Porostní zásoba by měla přinášet co nejvyšší možný finanční výnos, kterým se pokryjí případné zvýšené náklady spojené s technicky náročnějším obhospodařováním a náklady na zajištění jiných funkcí lesa.

Z podstaty péče o porostní zásobu či obhospodařování porostní zásoby vyplývá mj. tvorba tlustých sortimentů dřeva. Pokud tedy odmítneme holosečný pasečný les a jemu odpovídající hospodářský způsob jako nepřiměřený požadavkům na cílový stav lesa a uznáme, že výběrný les je pro nás v širokém provozním měřítku neuchopitelný a je tudíž nerealistickou vidinou, byla ve 2. pol. 20. stol. zvolena varianta maloplošně pasečného - podrostního lesa.

Pěstební východiska ze současné situace

Určitým východiskem ze současné nepříznivé situace je začít se sklizňovou obnovní těžbou již ve věku 70 let, popř. i dříve. Dosáhne se všech potřebných pěstebních efektů a nejtlustší stromy přitom nebudou muset většinou přesáhnout tržně kritickou tloušťku. Navíc světlostní přírůst na ponechaném stromovém inventáři je v mladším věku relativně intenzivnější (i když absolutně nižší při tvorbě na menším obvodu kmene). Včasná těžba tlustých stromů předpokládá odstranění ihned po splnění své biologické úlohy. Měly by být vyznačovány v kratších intervalech než jsme zvyklí. K takovým těžbám může být přistoupeno v porostech, které jsou pro takové zásahy připraveny soustavnými silnými úrovňovými probírkami od středního věku.

Současný odbytový problém se nakonec může projevit pozitivně. Může stimulovat urychlení přestavby vyhraněného lesa věkových tříd směrem k nepasečnému lesu.

Možnosti a předpoklady vývoje zpracování přesíleného dřeva

Ing. Petr Pražan (předseda SDP, Dřevozávod Pražan, s.r.o.) vidí vznik současné obtížné v nástupu agregátních technologií v 70. a 80. letech minulého století, které se konstruovaly na nejčetnější průměry kulatinových sortimentů. Došlo k likvidaci malých kapacit, které byly schopné mj. zpracovávat tlusté dříví. Zvýšil se tak poměr “přesíleného dříví” ke zbývajícím kapacitám a vznikl problém s jeho zpracováním. Důvodem nasazení moderních technologií byla především nutnost zvýšení produktivity práce a nepoměr četnosti velmi tlusté kulatiny k nákladům na vyrobení technologie, která by mohla zpracovávat i tyto velmi tlusté sortimenty. Tím došlo též k posunu pojmu přesílené dříví z dřívějších 60 cm + na dnešních 40–45 cm+.

Zpracování tlusté a přesílené kulatiny klasickým pilařským způsobem je výrazně nákladnější než agregátní pořez. Cenová politika dodavatelů dříví v celé střední Evropě tomu však v posledních desetiletích neodpovídala, výsledkem jsou odbytové problémy tlustých sortimentů. Technicky lze tuto kulatinu zpracovat rámovými pilami s velkým průchodem, horizontálními rámovými pilami, kmenovými pásovými pilami a speciálními agregátními technologiemi se štěpkováním boků apod.

Možnosti řešení problémů s odbytem

- Cena kulatiny musí být úměrná nákladům na pořez, technickým potížím při manipulaci a odbytovým možnostem horších kvalit napadeného řeziva!

- Čep 35–45 (ev. 55) směrovat na rámové pily (skupinový pořez).

- Čep 45+ (nebo 60+) směrovat na pásové pily (individuální pořez).

Nízká produktivita (cca 2x vyšší náklady na pořez). Průměr 45 cm je minimální pro kmenovou pásovou pilu. Se snižujícím se průměrem náklady rostou exponenciálně! Možné horizontální rámovky mají však malý výkon.

- Na pily dopravovat pouze výřezy 4–5 m (nižší nároky na manipulační techniku).

- Odstranění kořenových náběhů musí proběhnout v lese! Je to nejlevnější řešení!

- Silně sukaté kusy směrovat do vlákniny, paliva apod. (neekonomické zpracování).

- Odkorňovače nestačí průměrem - při hraničních hodnotách průměru kulatiny se ničí! Ekonomiku pořezu tvoří ze 4–5 % štěpky odkorněné! 10–11% všech tržeb jsou štěpky odkorněné - nutné ruční či speciální odkorňování.

Podmínky investic do speciálních technologií

- Jistota objemů kulatiny při nákupu pro projektované množství na 5–10 let.

- Stabilita cen suroviny garantovaná dodavatelem.

- Zajištěný odbyt (druhovýroba-další zpracování) horších kvalit řeziva.

Nejjednodušší pro dodavatele je však snížení ceny přesílených a tlustých sortimentů, aby vznikl přirozený tržní zájem o zpracování.

Produkční a ekologický potenciál, posouzení zákonných opatření

Ing. Miroslav Sloup (MZe) se zabýval intenzitou hospodaření (IH), která klesá se stoupající ekologickou funkcí až po úroveň ochranného lesa a naopak. Při vyšší IH se obmýtí přizpůsobuje dosažení cílových sortimentů a rentabilita je spojována se snižováním nákladů, při nízké IH vede ekonomické hledisko a závažnost ekologických funkcí lesa k prodloužení obmýtí, v extrémních případech až po hranici fyzického věku porostu, rentabilita souvisí především s větším prostorem pro působení ekosystému.

Využití poznatků přírodního lesa

Na poznatcích o vlastnostech dřevin a vývoji a struktuře přírodních lesů i přirozených lesních společenstev závisí volba vhodných způsobů hospodaření s diferenciovanou intenzitou.

Vývojový cyklus trvá 350–400 let pokud trvání určuje jedle jako dřevina s nejdelší životností, u smrku 300–350 let a buku 200–250 let. Stadium dorůstání se pohybuje od 80 až po více než 100 let (doba potřebná pro dosažení optima). Má-li se v porostech ponechat větší prostor pro přirozený vývoj, je nutno využít poznatky z přírodního lesa o časovém trvání jednotlivých vývojových fází a bylo by neuvážené nerespektovat tyto poznatky například smýcením porostů před dosažením fáze optima.

V konkrétních exkurzních případech semináře jde o SLT 4B s důležitou infiltrační a protierozní funkcí (retence, retardace, akumulace srážkových vod). Ekologické funkce u tohoto SLT neomezují volnost hospodaření. Cílové SM (BK, JD) hospodářství má nadprůměrnou až vysokou hodnotu produkčního potenciálu. Vzhledem k ohrožení lesa větrem (BK slabě, SM silně) a hnilobou u SM je snížená stabilita porostů.

Možné změny legislativy

Pokud dodržíme závazné ustanovení plánu o zákazu provádět mýtní úmyslnou těžbu v lesních porostech mladších 80 let a využijeme obnovu pod porostem s maximálním využitím přirozené obnovy (obnovní doba 40 let), bude zákonitě vznikat velký podíl tlustých sortimentů včetně snížené kvality těženého dřeva hnilobou. V opačném případě bychom nedodrželi závazné ustanovení plánu a mohlo by dojít k smýcení porostu před dosažením vývojového stádia optima.

Cestu je možné hledat na příkladu přirozeného lesa, kde dochází k překrývání jednotlivých vývojových fází ve skupinkách. Zejména u stejnověkých a mnohdy i stejnorodých porostů lze uvažovat za určitých podmínek o rozpracování obnovy před 80 rokem porostů, a tím se ve větším rozsahu nedostat do období s příliš velkým podílem tlustého dříví a zvyšujícímu se podílu hnilob (např. rozpracovaní na cca 30 % plochy psk za předem stanoveným účelem - vnášení MZD nebo využití přirozené obnovy). Pokud by takové opatření bylo považováno za rozumné, je potřeba připravit novelu příslušného ustanovení lesního zákona.

Opačná situace je u starších porostů, kde dílčí procento pro desetiletou platnost LHP je 100, i když není reálné (malý stupeň rozpracovanosti), nebo není ekonomicky vhodné tuto těžbu realizovat (staré nepřirůstavé porosty na hranici extrémních stanovišť). V některých případech pak může dojít k výpočtu celkové maximální těžby jako neúměrně vysoké. Nemáme zde také uvažovat o změně legislativy, a to tak, že v těchto případech (kde dílčí procento je 100) by neměla být těžba vypočítávána deduktivní, ale induktivní metodou?

Diskuse

V diskusi mj. vystoupil Ing. M. Konopík (LST a. s., reportáž na str. 19), který uvedl, že není problém přizpůsobit technologie, aby vyhověly lesu. Ing. J. Zezula (LČR) uvedl, že lesy stárnou již 50 let a hlavní problém je v kvalitě dříví (hniloba), a ne v tloušťce! Vnesení listnáčů a JD znamená časné zahájení obnov. Vysoká zásoba je základní překážkou v obnově lesa a přechodu na strukturální les. Ing. Rys (LF ČZU) uvedl, že o tom, zda je hmota přesílená, rozhodují technické parametry pily. Rozhodující je “ubrždění” kulatiny.

Venkovní exkurze

Jak už jsem uvedl v úvodu, venkovní pochůzku, kterou vedl lesní správce Ing. Hanuš, ovlivnila nepřízeň počasí. Je to škoda, protože pracovníci LS Šternberk měli připravený zajímavý program a k dispozici jsme měli i exkurzního průvodce s představením LS a detailní charakteristikou a přehledem těžebních opatření všech třech exkurzních porostních skupin. Na ukázce porostní skupiny 417 F240 m3 - 20 m3/ha, provedeno 820 m3, tedy 34 m3/ha).

Obnovní těžby budou realizovány výhradně jednotlivým, přednostně pozitivním výběrem skupinovitě různou intenzitou. Intenzita zásahů bude volena v souladu s nároky jednotlivých dřevin na horní světlo a záměru časového uplatnění jednotlivých dřevin v obnově (limitujícím faktorem je zabuřenění - znemožnění přirozené obnovy). Zatoupení BK v exkurzních porostech je 10–15 %. Záměr cílové skladby následných nárostů a mlazin předpokládá zastoupení BK v jednotlivém a skupinovitém smíšení ve výši 35 %. Proto je nutné s ohledem na SM zmlazení volit obnovní postupy, které v počátečním období vyhovují BK (možnost náletového BK odrůstat pod clonou bez ohrožení masivním náletem SM, postupným prosvětlováním umožnit dodatečná nálet SM, který bude po určitou dobu omezován na výškovém přírůstu, zásadní uvolnění nárostů v době, kdy BK bude mít 100–150 cm výškový předstih před SM). Na ploše bez PO BK bude respektována PO SM v souladu se záměry obnovy, při intenzivním zmlazování i v protisměru obnovních postupů (urychlení obnovy), pokud nebude znemožňovat vyklizování. Umělou sadbou bude doplňována JD (do předřazených obnovních prvků podsadbou) a MD. Interval těžebních zásahů se předpokládá v rozmezí 3–5 let a je dán stavem nárostu a okamžikem stagnace výškového přírůstu. U SM porostů a začínajících mlazin bude snaha ponechávat nárosty pod clonou porostu pro docílení přirozené selekce a samoprořeďování, jako náhrady za nákladné prostřihávky. U BK je toto řešení spíše nevýhodou, protože nárosty a mlaziny mají snahu znetvárnit rychlým úbytkem jedinců a hrozí značné nebezpečí poškození listnaté mlaziny těžbou. Na ostatní ploše mimo záměr obnovy bude prováděn jednotlivý výběr jedenkrát za decénnium (příprava porostu pro obnovu).

S využitím sborníku a exkurzního průvodce připravil Michal Třeštík