Přestupky a jiné správní delikty podle lesního zákona

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

V hlavě deváté obsahuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon - LesZ), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení o sankcích. Tyto sankce dělí do dvou skupin, na přestupky (§ 53) a na pokuty, které mohou být ukládány za tzv. jiné správní delikty, jejichž skutkové podstaty jsou vymezeny v ustanoveních § 54 a § 55 LesZ.

Přestupek vs. jiný správní delikt

Novela lesního zákona, provedená zákonem č. 67/2000 Sb., se významně dotkla mimo jiné také ustanovení o pokutách, když úpravou § 54 i § 55 odst. 1 byl podstatně rozšířen okruh osob, kterým je možno pokutu za jiný správní delikt uložit. Tato úprava vyvolala nesprávný dojem o tom, že došlo k překryvu některých skutkových podstat, a že tudíž není zřejmé, kdy má být protiprávní jednání považováno za přestupek a kdy za tzv. jiný správní delikt. Jak vyplývá z četných dotazů, přetrvává tento nesprávný dojem v praxi nových orgánů státní správy lesů (SSL), a proto je na místě aplikaci sankčních ustanovení LesZ vysvětlit.

Zdánlivý výkladový i aplikační problém vznikl tím, že podle předvětí novelizovaného ustanovení § 54 odst. 1 a 2 LesZ je možno uložit pokutu tomu, kdo se dopustí protiprávního jednání uvedeného v těchto zákonných ustanoveních. Obdobně je možno podle § 55 odst. 1 LesZ uložit pokutu nejen vlastníku lesa, ale i “každé” jiné osobě. V porovnání s tím je možno uložit pokutu za přestupek podle § 53 LesZ rovněž tomu, kdo se dopustí dále uvedeného protiprávního jednání.

Naznačené zdánlivé nejasnosti v podstatě vyvstávají pouze při aplikaci ustanovení § 54 odst. 2 písm. c) LesZ, podle kterého lze uložit pokutu za jiný správní delikt tomu, kdo provádí činnosti v lese zakázané, když za činnosti v lese zakázané (§ 20 LesZ), pokud se jich někdo dopustí v rámci obecného užívání lesa, lze uložit také pokutu za přestupek podle § 53 LesZ. Nejasnosti naopak nehrozí v případě ustanovení § 55 odst. 2 písm. a) LesZ, podle něhož lze za provádění činností v lese nepovolených nebo zakázaných uložit pokutu pouze vlastníku lesa. Jak rozlišit, kdy jde o přestupek a kdy o tzv. jiný správní delikt?

Pokuty za přestupky

Podle ustanovení § 53 odst. 1 LesZ se přestupku (rozumí se přestupku v úseku LH) dopustí ten, kdo se v rámci obecného užívání lesa v lese dopustí některého z jednání uvedeného v § 53 odst. 1 písm. a) až s) LesZ. Z tohoto zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že přestupku se může dopustit pouze ten, kdo jedná jako pachatel přestupku “v rámci obecného užívání lesa”, tedy jako “návštěvník” lesa, čili osoba, která nemá k lesu, v němž se dopustí protiprávního jednání, žádný jiný konkrétní vztah, vymezitelný jakýmkoli jiným konkrétním zájmem.

Na druhé straně současně platí, že se přestupku podle § 53 odst. 1 LesZ nemůže dopustit ten, kdo se dopouští protiprávního jednání jako vlastník lesa nebo jako podnikatel při své podnikatelské činnosti anebo jako osoba, která svým jednáním sleduje konkrétní účel přesahující rámec práva obecného užívání lesa.

Obecným užíváním lesa se v našem tradičním pojetí, potvrzeném i v § 19 odst. 1 LesZ, rozumí právo každého občana vstupovat na vlastní nebezpečí do lesa (na pozemky určené k plnění funkcí lesa a do lesních porostů), a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem lesa, a sbírat v lese pro vlastní potřebu lesní plody a suchou, na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popř. nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

Povinnost nepoškozovat les a nenarušovat lesní prostředí je dále konkretizována v § 20 (zejména odst. 1) LesZ, kde jsou vyjmenovány činnosti, jejichž provádění je v lese zakázané. Protože jde o obecné vymezení tzv. zakázaných činností v lese, obsahuje § 20 LesZ další zpřesnění o tom, které z vyjmenovaných činností, obecně zakázaných občanům - návštěvníkům lesa, může bez postihu provádět vlastník lesa při hospodaření v lese nebo jiné subjekty při jiných činnostech, povolených zvláštními předpisy (např. při provádění práva myslivosti, při likvidaci mimořádných událostí apod.).

Činnosti v lese zakázané podle 20 odst. 1, 2 popř. 5 lesního zákona jsou zároveň uvedeny jako skutkové podstaty přestupků v § 53 odst. 1 LesZ. Zde je však třeba ještě jednou zdůraznit, že o přestupek se jedná pouze tehdy, pokud se takové zakázané činnosti někdo dopustí v rámci obecného užívání lesa.

Pro ilustraci je možno uvést konkrétní případ:

Občan vlastnící nemovitost (pozemek se stavbou) v těsném sousedství lesa, který není jeho vlastnictvím, poškodil lesní porost tím, že uřezal koruny několika stromů na okraji lesa, protože mu stínily jeho přiléhající pozemek. Orgán SSL posoudil tento skutek jako přestupek podle § 53 odst. 1 písm. n) LesZ, kterého se dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa v lese těží nebo poškozuje stromy a keře lesních dřevin, a za tento přestupek uložil pachateli pokutu.

Tento postup orgánu SSL v daném případě nebyl správný. V tomto případě totiž občan poškodil lesní stromy ne jako návštěvník lesa v rámci obecného užívání lesa, nýbrž jako někdo, kdo má k lesu konkrétní vztah, z něhož se odvíjí jeho v daném případě protiprávní jednání, tedy vztah vlastníka sousední nemovitosti (pozemku), který svým protiprávním jednáním “řešil” ve vztahu k lesu dosažení svého zájmu vlastníka sousední nemovitosti. Jeho protiprávní jednání mělo tedy být orgánem SSL posouzeno ne jako přestupek, nýbrž jako tzv. jiný správní delikt podle § 54 odst. 2 písm. c) LesZ, a podle toho mu také měla být uložena vyšší pokuta.

Pokuty za jiné správní delikty

Jiné správní delikty byly v původním znění lesního zákona rozděleny na delikty, jichž se mohl dopustit pouze podnikatel při výkonu své podnikatelské činnosti

(§ 54), a na delikty, jichž se mohl dopustit pouze vlastník lesa (§ 55). Po novele, kterou přinesl zákon č. 67/2000 Sb., byly uvozovací věty ustanovení § 54 odst. 1 a 2 a

§ 55 odst. 1 LesZ upraveny tak, že se jiných správních deliktů může dopustit každý, kdo se dopustí jednání vymezeného jako skutkové podstaty těchto deliktů. I po této úpravě však zůstalo pojmové i logické rozlišení mezi přestupky (§ 53) a jinými správními delikty.

Jak je výše uvedeno, jde při praktické aplikaci zmíněných zákonných ustanovení o nejasnost pouze zdánlivou. Jiného správního deliktu podle § 54 odst. 2 písm. c) LesZ se může sice dopustit každý, kdo provádí činnosti v lese zakázané, ovšem pouze za předpokladu, že se také činnosti v lese dopustí mimo (nad) rámec obecného užívání lesa. Naopak pak platí, že pokud se někdo takové zakázané činnosti dopustí v rámci obecného užívání lesa, jde o přestupek podle § 53 LesZ.

Občan, který v lese bez povolení vlastníka lesa skácí jeden nebo dva usychající stromy, rozřeže je a odveze domů, aby měl čím topit, tím nepochybně provádí činnost v lese zakázanou (§ 20 odst. 1 písm. d/ LesZ). V daném případě však nejde o jiný správní delikt podle § 54 odst. 2 písm. c) LesZ, nýbrž pouze o přestupek podle § 53 odst. 1 písm. n) LesZ, protože jde o činnost, při které se občan jako návštěvník lesa bez jakéhokoli jiného vztahu k lesu a pro svou vlastní potřebu dopustil činnosti v lese zakázané.

Stejný občan by se však dopustil jiného správního deliktu v případě, kdyby pokácené stromy rozřezal a takto získané dřevo prodal jinému občanovi, tedy kdyby svým protiprávním jednáním sledoval dosažení zisku.

Podle mého názoru právě snaha o dosažení zisku z protiprávní činnosti je také jedním z rozlišujících znaků mezi přestupkem podle § 53 LesZ a jiným správním deliktem podle § 54 odst. 2 písm. c) LesZ, když náplní práva obecného užívání lesa je využívání prostředí lesa a jeho funkcí pro vlastní potřebu občana - návštěvníka lesa. Jakékoli protiprávní jednání nad tento rámec by pak mělo být posuzováno jako jiný správní delikt.

Je důležité, aby orgány SSL při praktické aplikaci zmíněných zákonných ustanovení, zejména v odůvodnění svých rozhodnutí, dokázaly správně zdůvodnit aplikaci zákona s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého posuzovaného případu.

Do budoucna je třeba zvážit, zda by nebylo účelné, aby byly přestupky v úseku LH znovu zařazeny do zvláštní části zákona o přestupcích (nyní zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů).

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.
MŽP, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.