Tlusté dříví není problém - pilařský provoz v Hostouni

Jan Klíma

Stručně o společnosti

Společnost LST a. s., má kořeny v Lesní společnosti Trhanov, a. s., která vznikla v roce 1992 v rámci transformace celého sektoru lesního hospodářství. Lesní společnost Trhanov a. s., později v rámci výběrových řízení získala navíc některé další revíry a v roce 2000 sfúzovala s několika dalšími subjekty v LST a. s. (dále jen LST). Dnes společnost pracuje pro různé vlastníky lesa, většinou však pro LČR. Těží 210–220 tis m3 dříví, část objemu ještě vykupuje od drobných producentů. Dále provozuje další podnikatelské aktivity, jako např. pěstování lesa, autodopravu, provoz dvou pilařských provozů a výrobu bukové spárovky. Obrat LST se pohybuje kolem 500 mil. Kč. Ředitel akciové společnosti Ing. Miloslav Konopík říká, že dnes LST není klasickou lesní společností, ale spíše společnost lesnicko-dřevařskou, protože už více než 50 % obratu dosahuje v produkci řeziva a bukové spárovky. Dvě rámovky ve starším z pilařských provozů dosahují ročního pořezu 23 tis m3 kulatiny. V září 2003 do provozu uvedená rekonstruovaná pilnice v Hostouni svou skutečnou roční kapacitu teprve musí dokázat (předpoklad je 80 tis. m3 kulatiny za rok), ale technologické vybavení i kapacitní záměry jsou od nastoleného trendu lesnicko-dřevařského sektoru natolik odlišné, že nás fakta o možnosti zpracování v současné době méně zpeněžitelného dříví zaujala již nyní. Provozem nás provedl ředitel LST Ing. Miloslav Konopík.

- Proč jste se rozhodli pro investici do tohoto provozu, jak dlouho trvala jeho výstavba a co všechno bylo nutné zajistit?

Když se podíváte na okolní lesy - Český les, Šumavu, porosty na Karlovarsku, Mariánskolázeňsku, v jižních Čechách atd. - jsou to vesměs porosty “silné” a průměrná hmotnatost u mýtních těžeb se pohybuje nad 1,2 m3. Výřezy těchto dimenzí jsou však s nástupem technologií lepeného dřeva prodejné jen za poměrně nízkou cenu.

Od roku 1999 jsme měli problém s realizací pilařské kulatiny s čepem 40 + . V roce 2000 jsme tedy začali uvažovat o výstavbě vlastního pilařského provozu na zpracování tlustého dříví a jednat s bankami o úvěrech. Jedním z hlavních kritérií bank bylo dlouhodobé zajištění dodávek tzv. “vlastní” suroviny pro pilařské zpracování. Samozřejmostí byla i rentabilita a návratnost vložených prostředků. Díky přechodu na dlouhodobé smlouvy s LČR a tím ochraně proti výpadku dodávek jsme dali bance v tomto směru dostatečnou garanci a byl nám poskytnut úvěr na deset let, jehož výhodou je i to, že plnění není rovnoměrné a navyšuje se až v druhé polovině splatnosti úvěru. V říjnu 2001 jsme na veletrhu WOOD-TEC v Brně začali s výběrem dodavatele technologického zařízení pilnice. Jako potenciálního dodavatele jsme oslovili čtyři specializované firmy. Dvě byly z ČR, jedna rakouská a další italská - jedna z nich se měla stát generálním dodavatelem. Nakonec jsme se na základě výběrového řízení rozhodli jednoznačně pro Dřevostroj Čkyně jako dodavatele celé technologie tzv. na klíč. Vzápětí jsme začali pracovat na projektu - to trvalo necelý rok, vznikla pracovní skupina, která v Itálii, Německu, Rakousku a Švýcarsku navštívila 22 pil a hledala nejlepší řešení. Po celou dobu jsme studovali spoustu materiálů, protože podobná technologie není v ČR až tak známá. Vše s námi absolvoval generální dodavatel. Dále probíhala dlouhá a opakovaná jednání s dodavateli hlavních strojů a brusírny.

Když vše zrekapituluji, rok zabral výběr technologie a příprava projektu, v listopadu 2002 byla podepsána smlouva s Dřevostrojem Čkyně jako generálním dodavatelem. Ten měl předat pilu 7. července 2003 do zkušebního provozu a musím potvrdit, že sedmého července jsme pilu spustili.

Na základě celé řady poznatků jsme se rozhodli pro technologii dvou strojů, a to kmenové pásové pily EWD typ EBB 1800 s předřazenou štěpkovací frézou a kombinované rozmítací a omítací pily EWD Combimes BNK.

Pásová pila je jednou z největších svého druhu. Pilové pásy nesou dvojí ozubení, což samo o sobě zvedá výkon o 40 %.

Vysoce výkonný kombinovaný stroj (rozmítačka-omítačka) dokáže zpracovat prizmu o tloušťce až 200 mm a jako jediný stroj z výběru dokáže velmi flexibilně měnit pořezové schéma dle charakteru vstupu a zajistit vysokou výtěž při dokonalé kvalitě pořezu. Je to stroj, který by i za deset let měl být stále moderní.

Dodávkám suroviny jsme přizpůsobili i výběr odkorňovače. Běžné stroje odkorňují do průměru 80 cm, a když pracují na hranici svých možností, jsou poruchové. Zakoupili jsme odkorňovač, který pracuje na principu frézovací hlavy a je zároveň vybaven integrovaným reduktorem kořenových náběhů. Komplet dodala firma Baljer-Zembrod. Toto zařízení pracuje velice dobře, odkorňuje jehličnan i listnáč až do průměru 120 cm a svojí kapacitou vysoce převyšuje garantovaný projekční výkon.

Ještě se vrátím k důvodu takové investice. Dnes je v republice přebytek přesíleného dříví, za které se považují výřezy s čepem vyšším než 40–45 cm. Vadí mi snahy o snižování obmýtí jen proto, že tlusté dříví údajně nejde efektivně pořezat. Ono to ale jde. Proto jsem také reagoval na nedávném semináři v moravském Šternberku, který se zabýval problematikou přesíleného jehličnatého dříví a snahou zahájit obmýtí mnohem dříve (již v 70 letech, popř. i dříve). Stále se cítím být “hajným” a jakákoliv snaha přizpůsobovat les technologiím se mi zdá přitažená za vlasy (velice dobře pomatuji předrevoluční dobu, kdy bývalá podniková ředitelství předepisovala dodávky kulatiny ) a myslím, že les se má pěstovat dle starých lesnických zásad a dle přírodních podmínek a že je nutné přizpůsobit technologie potřebám lesa. Samozřejmě pořez takového dříví je 3–4x dražší než u dnes hojně aplikovaných “agregátních” technologií pořezu. Velcí odběratelé pilařské kulatiny si kladou podmínku tloušťky čepu, která končí maximálně někde kolem 35–40 cm. U zpracování takových sortimentů je obrovská rychlost pořezu s jinou produktivitou. U pásovkového pořezu je možno po odříznutí jednotlivých prken či prizem stále pružně reagovat na změny v jakosti zpracovávaného výřezu, a produkovat tak pouze přesné kombinace rozměru a kvality. Pouze touto cestou je možno docílit dobrého zpeněžení výsledného produktu a eliminovat zvýšené náklady pořezu. Tento směr investičního rozvoje LST je v naprostém souladu s řešením problematiky přestárlých lesních porostů.

- Jaký sortiment kulatiny zpracováváte?

Obecně se dá říci, že zpracováváme kulatinou zařazenou podle tzv. “doporučených pravidel” od A až do D. Řežeme zatím méně “loupačky”, protože se všemu teprve učíme. Když udělá operátor pásové pily chybu u “déčkové” kulatiny, tak tolik peněz zatím neztratíme jako u chyby v pořezu vysoce jakostního výřezu. Pila je v plném provozu od září, jedna směna již pracuje perfektně, druhá k této úrovni rychle spěje. Od nového roku chceme realizovat třísměnný provoz.

Čekáme, že roční pořez bude mezi 70 a 85 tis. m3. Výkon technologie není jediný cíl. Stejně důležitá je i dokonalá diferenciace pořezového schématu a tím maximální zpeněžení produkovaného řeziva.

Automat nabídne operátorovi, co může z kulatiny vyrobit, bohužel nedokáže vyhodnotit suky a jiné vady kulatiny. To vše je na posouzení operátora. Pokud ten ale uřízne jiné prkno, než je v nabídce počítače, počítač okamžitě pořezové schéma znovu optimalizuje a dává novou nabídku. Cílem produkce je kvalitní truhlářské řezivo a lamely, samozřejmým souběhem je i řezivo nižších jakostí. Zpracujeme i část dříví, které se dá označit jako “paskovské”. To znamená, že má ve středu kmene i hnilobu, nebo dokonce dutinu, 3/4 kmene jsou ale zdravé a je škoda tyto kvalitní části nevyužít a dodat je do celulózky.

- Je nutná nějaká úprava v technologii pro zpracování listnáče?

Jen mírná - budeme zpracovávat asi 20 % listnáče, hlavně buku. Na pásovku je nutno nasadit pás s jiným ozubením.

- Listnáčů by postupně mohlo být víc, vidíte prostor pro vybudování podobné specializované pily, jako je ta vaše?

Myslím, že určitě, ale ne tady v našich podmínkách. V rámci republiky prostor určitě je, nejspíš někde na Moravě. U nás i při pohledu do historie těžíme pouze 5–7 % listnáčů. V zásadě ale tato technologie bez problému může jako hlavní program listnáč zpracovávat.

- Může být pro tuto investici výhodou nedaleká hranice?

Máme hodně tuzemských odběratelů, ale přiznávám, že určitá výhoda by to mohla být. Naše investice směřovala k tomu, aby pila v době vstupu ČR do EU byla bez chyb a vad. Máme tři čtvrtě roku na to, abychom vše doladili.

- Zkoušeli jste využít nějakou podporu ze strany státu - nějaký program pro progresivní technologie?

Musím přiznat, že bez podpory státu bychom do toho ani nešli. MZe podporuje další zpracování komodit a nákup nových technologií, a tak jsme přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond získali dotaci části úroků bankovního úvěru. Myslím, že investice je zajímavá i pro LČR, protože zpracování přesílené kulatiny je i jejich velkým problémem.

- Máte danou hranici čepu, nebo se stane, že přivezou i větší kus?

Zatím se to nestalo, ale nijak tloušťku neomezujeme. Když přivezou větší kus, nějak si s ním poradíme.

- Bylo nutné upravit odvozní soupravy?

Samozřejmě máme odvozní soupravy vybavené silnějšími hydraulickými manipulátory a zesíleným rámem.

Kolem pily je celá řada dalších investic: odkorňovací uzel s tříděním, čelní nakladače, štěpkovač (vyrábíme prvotřídní bílou štěpku - bez toho to dnes nejde), vlastní návěsovou soupravu na přepravu této štěpky. Vybudovat pilu bez příslušenství nelze.

- Jak přijímáte řezivo z výroby? Eviduje vše počítač, nebo to dělá pracovník u výstupu?

Zatím příjem řeziva provádí mistr. Jinak celou technologii pilnice obsluhují pouze dva lidé. Vždy existuje možnost třídění automaticky nebo ručně. Automatické třídění je drahé, a když ho máte, nikdy nerozliší jednotlivé kvalitativní třídy. Nerozliší kvalitu lamely, truhlařiny, nevidí hnilobu ani suky. U nás na výstupu z pilnice čtyři lidé veškeré řezivo třídí, aby zpeněžení bylo co nejvyšší. Příjem kulatiny se děje tak, že kulatina složená na kaskádu odkorňovacího uzlu projde odkorňovačem a měřicím rámem. Obsluha odkorňovače zatřídí kmen do jakosti A až D. Po zpracování ucelené dodávky je okamžitě k dispozici přejímkový protokol, který posíláme okamžitě e-mailem dodavateli. Případné reklamační vady jsou digitálně zdokumentovány a přiloženy k protokolu.

- Uvažujete o další investici, která by navazovala na tento provoz?

Máme připravený investiční výhled na dalších pět let. Dokud praxe zcela nepotvrdí naše ekonomické předpoklady, musíme být opatrní. Zatím se zdá, že naše výpočty v tomto směru jsou reálné. Připravujeme se na investici do sušáren řeziva, haly s technologií hoblování a linky pro výrobu palet. Jednou z dalších verzí rozvoje je i produkce lepeného dřeva. S tím máme již jisté zkušenosti. Na Moravě provozujeme výrobu bukové spárovky v nadstandardní nábytkářské kvalitě. Měsíční produkce spárovky se pohybuje okolo 200 m3 a v přepočtu to znamená zpracovat kolem 1 200 m3 bukové kulatiny měsíčně. Celý tento provoz je samostatnou divizí LST. Máme na co navazovat, ale investice je to obrovská.

- Jaký předpokládáte cenový vývoj kulatiny?

Myslím, že se ceny již stabilizovaly a v příštím roce nebude docházet k nějakým zásadním výkyvům. V Bavorsku nakupujeme už dnes kulatinu za stejné ceny jak u nás.

- Myslíte si, že investice do pily tohoto charakteru byla správným krokem?

Jsem o tom plně přesvědčen, jsme lesáci a měli bychom se držet toho, čemu snad trochu rozumíme. Považuji to hlavně za investici ve prospěch lesa, aby bylo možno efektivně zpracovat vše, co v lese naroste. Vždyť dřevo je jediný obnovitelný zdroj suroviny v naší republice a tak se s ním musí také zacházet.

Chceme- li být dobrou lesnickou firmou, která je schopna komplexně a odborně provádět veškeré činnosti v lese, neobejdeme se bez takových specializovaných investic.

Děkuji za prohlídku a rozhovor Jan Klíma