Zkušenosti s využitím biomasy

Ing. Josef Novotný

Město Bystřice nad Pernštejnem dostalo v roce 1996 od s. p. Uranové doly starou uhelnou kotelnu s 8 kotli typu Slatina. Tři roky nám trvala příprava na modernizaci tohoto zdroje a zrálo rozhodnutí, že kotelnu přestavíme na biomasu - dřevní štěpku, piliny, kůru a řepkovou slámu.

Provoz kotelny

Tento druh paliva si vyžádal budování velkokapacitního skladu paliva o obsahu 5300 m3. Sklad obsluhuje mostový jeřáb o objemu drapáku 2 m3 a nosnosti 900 kg. Jeřáb pracuje v automatickém režimu nebo je možné jej ovládat dálkově pomocí přenosného ovladače. Palivo se dováží v kontejnerech o objemech 10 až 91 m3. Kotelna má dva kotle, každý o výkonu 4 500 kW (dodavatelem je rakouská firma URBAS). Kotlové jednotky jsou řízeny automatem ovládaným z počítače, včetně zobrazování a archivace provozu. V kotlích dochází k dokonalému spalování, kde je spalovací proces řízen podle obsahu kyslíku ve spalinách a druhu paliva tak, aby byla velmi vysoká účinnost spalování, min. 89,9 %, a co nejmenší obsah nežádoucích látek ve spalinách. Od pevných látek se spaliny čistí v multicyklonech. Každý rok se musí provádět autorizované měření spalin. První měření již proběhlo s velmi dobrými výsledky, naměřené hodnoty byly podlimitní. Produkce popele je podstatně nižší než při spalování uhlí. Využívá se např. v řízeném kompostování.

Kotelna vytápí 1 500 bytů, školy, sportoviště a úřady. Slabinou je menší odběr v letním období, proto je v soustavě nainstalován akumulátor tepla (350 m3), který optimalizuje režim kotlů.

Biomasová kotelna nahradila 4 uhelné a jednu mazutovou kotelnu a výrazně přispěla ke zlepšení životního ovzduší ve městě.

Celá stavba včetně rozvodů stála 134 mil. Kč (75 mil. pokryly dotace, 47 mil. půjčka, zbytek vlastní zdroje města). Kotelna je v provozu od roku 2000, v letošním roce nám rakouská strana uhradila ještě 3 mil. Kč na inženýrskou činnost a za 14 mil. Kč jsme prodali emise CO2. Kotelnu provozuje společnost s ručením omezeným, která je 100% vlastněná městem, cena za GJ se pohybuje kolem 300 Kč a kotelna umožňuje vracet městu roční nájemné téměř 7 mil. Kč. Za první tři roky provozu jsme s biomasovou kotelnou nadmíru spokojeni. V současné době se ale situace na trhu s biomasou zásadně mění.

Změny na trhu biomasou

ČR se bez respektování ekonomické reality zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět 8 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Dosáhnout toho chce tím, že nařídila přes Energetický regulační úřad podstatně zvýšit výkupní ceny této zelené energie. Konkrétně u biomasy jde o nárůst z 0,9 Kč na 2,5 Kč/kWh. Energetický zákon pak ukládá distribučním společnostem povinnost výkupu energie z obnovitelných zdrojů.

Na takto připravenou dotaci dopředu reagoval monopolní dodavatel elektrické energie ČEZ, a. s., začal dřevní štěpku přidávat do uhlí v elektrárně Hodonín a chystá se za stát splnit celý závazek zavedením podobných opatření i v dalších elektrárnách. Stát nebude muset nic platit a limit splní ještě dříve než v roce 2010. Zdá se, že státní mašinérie vymyslela geniální řešení problému, na který jiné státy musely vynaložit obrovské prostředky.

Popsané řešení má ale také druhou stránku. Garantovaná vysoká výkupní cena elektrické energie z biomasy byla odůvodněna vysokými investičními náklady na pořízení zdroje a má sloužit ke splácení drahých investic u nových ekologických zdrojů, a nikoliv k zvýšení zisku ČEZ. Přimíchávání biomasy, převážně dřevní štěpky do uhlí ve stávajících uhelných elektrárnách je totiž investičně málo náročné, na rozdíl od výstavby nových ekologických tepláren, případně elektráren. Uhelné elektrárny využijí pouze 25 % energie obsažené v biomase a 75 % jsou ztráty!

To znamená, že naprostá většina takto spálené biomasy shoří bez efektu. Uskutečnění záměru ČEZ v plánovaném rozsahu představuje asi 1 200 000 tun za rok a toto množství způsobí šok na trhu s biomasou a jeho rozvrácení. Už pouhé zkoušky v Hodoníně zvýšily cenu dřevní štěpky o 30 % a dalších 20 % se čeká do konce roku.

Trh s biomasou je uzavřený, produkce se rovná spotřebě. Na straně spotřeby jsou cihelny, papírny, výrobny dřevodesek, briketárny a teplárny na biomasu. Na straně produkce jsou pily, dřevozávody a v nepatrném množství se dřevní štěpka záměrně vyrábí z odpadního dřeva. Zvýšení produkce je možné pouze cíleným pěstováním biomasy pro energetické využití, ale to je dlouhodobý proces, na který není dosud hotova legislativní příprava, pěstební materiál a první sklizeň může být až za pět let.

Na prudké zdražení dřevní štěpky doplatí výrobci papíru, dřevodesek, nábytkářský průmysl, výrobci briket a pelet i více než osmdesát většinou komunálních tepláren. Zelenou energii tak zaplatí občané a zisk zůstane ČEZ, který energii vyrobenou za desítky haléřů prodá distribučním společnostem za nařízenou cenu 2,5 Kč/kW a ty si vysokou nákupní cenu vykompenzují celkovou prodejní cenou.

Akce našeho monopolního výrobce elektrické energie je namířena především proti komunálním teplárnám, které buď zkrachují, nebo budou dotovány obcemi ještě více než dosud. V Bystřici nad Pernštejnem je v provozu největší a nejrentabilnější komunální biomasová teplárna v ČR, která by se ale zdvojnásobením ceny vstupní suroviny dostala do červených čísel a nebyla by schopna splácet půjčku státu. Na vznikající vážnou situaci musí okamžitě reagovat a přehodnotit svoje záměry s biomasou i další subjekty (briketárny, kompostárny, biogenerátory ...) a obrátit se na stát, aby způsobenou zásadní změnu trhu řešil.

Stát se k subjektům zpracovávajícím dřevní štěpku zachoval nefér, skoro to vypadá, že celá akce je v režii ČEZ. Komunální teplárny nejprve stát finančně podpořil a nyní je bezohledně ruku v ruce s ČEZ potopí. Stát navíc ušetří další dotace do obnovitelných zdrojů z biomasy, protože jejich výstavbu na základě finanční reality rád každému rozmluvím, když se s MŽP nelze dohodnout ani na jednoslovné novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která brání zemědělcům, aby začali dřevní štěpku na nevyužívané půdě pěstovat.

Vznikající problémy odběratelů biomasy jsou dobrou zprávou pro lesní hospodáře, které trápí stagnující trh se dřívím. Cihelny, papírny i kotelny budou v krátké době nuceny vykupovat na pálení i rostlé dřevo a konečně se začne vyplácet i vytěžování dřevních zbytků.

Ing. Josef Novotný, starosta města
Masarykovo náměstí 57,
593 15 Bystřice nad Pernštejnem
www.bystricenp.cz