Hodnocení transformace LH vyžaduje odstup
Ministr zemědělství Jaroslav Palas osobně přislíbený rozhovor pro náš časopis odmítl, proto jsme některé připravené otázky položili jeho náměstku J. Vašíčkovi. V dalších částech rozhovoru jsme otevřeli v minulém čísle avizovaná témata hodnocení transformace LH a výnosovost lesních majetků a samozřejmě i téma očekávaných změn a trendů v začínajícím roce 2004 i dalších letech.
Odvolání Jiřího Olivy
- Vysvětlil Vám ministr Palas, proč Vás předem neinformoval o odvolání Jiřího Olivy z funkce generálního ředitele LČR a jaké byly důvody tohoto odvolání?
Pan ministr mi tento svůj záměr předem nesdělil. Důvody oznámil ve sdělovacích prostředcích.
- Jak vnímáte vyjádření pana ministra k důvodům odvolání?
O odvolání bývalého generálního ředitele proběhlo již dostatek informací ve sdělovacích prostředcích. Nemyslím, že je potřebné k němu cokoliv dodávat.
- Jaký názor na odvolání máte?
Nyní je už zbytečné o této záležitosti spekulovat, já respektuji současnou situaci a jako podřízený pana ministra mám povinnost vytvářet novému vedení co možná nejlepší podmínky pro práci.
- V této souvislosti každého asi napadne otázka, jaká je Vaše pozice náměstka pro LH na MZe, když s Vámi pan ministr nekonzultuje takhle zásadní změnu, která významně ovlivňuje naše lesnictví?
Každý ví, že jsem v podřízené pozici a pan ministr má právo dané svým postavením rozhodovat. Je na jeho zvážení, zda věc prokonzultuje se specializovaným úsekem, či nikoliv.
- Má ministr Palas nějaké poradce pro LH mimo sekci LH MZe, se kterými může konzultovat tyto záležitosti?
Má skupinu poradců, se kterými jsem při běžných pracovních úkolech v kontaktu a se kterými projednávám některé záležitosti.
- Je tam nějaký odborník na LH?
Členem skupiny poradců pana ministra je například bývalý náměstek ministra životního prostředí Ing. Běle, který zná problematiku LH ze svého dřívějšího působení.
- Jaké je tedy fungování lesnické politiky na MZe? Dostáváte od pana ministra nějaká zadání nebo koncepci rozvoje LH, nebo jako úsek LH tuto koncepci tvoříte a předkládáte ke schválení?
Podle kompetenčního zákona je MZe ústředním orgánem státní správy lesů, s výjimkou území národních parků. Úsek LH zpracovává příslušné materiály na základě zadání vlády, případně pana ministra. Úsek LH pro splnění svých úkolů je povinen sledovat vývoj v celém odvětví LH. Informace získáváme například ze statistiky, souhrnného LHP, vlastní kontrolní činnosti atd. V budoucnosti počítám s tím, že informačním zdrojem bude i inventarizace lesů. Pro mne osobně je velmi důležitou součástí moje častá komunikace s lesníky a podnikateli v LH, s vlastníky lesů, jejich správci apod. Ze získaných poznatků v kontextu s našimi zahraničními závazky navrhujeme další směry v lesnické politice. Příkladem takového materiálu byl i Národní lesnický program.
- Jak hodnotíte působení bývalého managementu LČR?
Především bych chtěl říci, že hodnocení práce bývalého managementu nejde vyjádřit v krátké odpovědi. Já jsem přítelem hodnocení, které se zakládá na měřitelných veličinách. Ekonomické parametry, které byly dosaženy v celé dosavadní historii podniku, jsou nesporně kladné. Pozitivní ocenění mezinárodní ratingové společnosti tento stav dokládá a každoroční pravidelná umístění LČR mezi prvními sty podnikatelskými subjekty rovněž. To je jedna rovina hodnocení. Druhé hledisko je stav spravovaných lesů. Zde panuje obecná shoda v tom, že lesy v majetku státu jsou obhospodařovány na velmi dobré profesionální úrovni. Vím, že dobrý stav lesů v majetku státu je často dosahován za cenu diskusí mezi zaměstnanci podniku a zaměstnanci společností, kteří ručí za kvalitu dodávaných prací. O stavu lesa v majetku státu bude rovněž informovat inventarizace lesů podrobněji a já věřím, že se od tohoto mého základního konstatování příliš lišit nebude. Management LČR, zde mám na mysli všechny řídící zaměstnance na všech úrovních řízení, včetně odvolaného vrcholového řízení, má na profesionálním spravování lesů v majetku státu a dosažených ekonomických parametrech nepochybně své velké zásluhy. Je v zásadě normální, že se v každé činnosti vyskytnou chyby, nedostatky a přehmaty. Určitě se vyskytnou názory, že se to či ono dalo udělat lépe. Z celkového pohledu však je mé hodnocení bývalého managementu LČR velmi pozitivní.
- Měl jste Vy osobně po nástupu do funkce výhrady vůči hospodaření či vedení LČR? Vytýkali jste bývalému vedení nějaké chyby či měli jste názorové střety?
Pracovní komunikace mezi MZe a státním podnikem probíhá především na jednáních dozorčí rady, kde jsou pracovníci ministerstva zastoupeni. Působnost dozorčí rady je v zákoně přesně vymezena. Komunikace mezi zakladatelem a státním podnikem probíhá rovněž v intencích zákona o státním podniku. Samozřejmě, že existovaly běžné pracovní názorové rozdíly, které považuji za potřebnou součást diskuse, bez které se vývoj neposunuje.
- Prosazovali jste v dozorčí radě nějaké změny, ke kterým nyní pod novým vedením dochází?
Dozorčí rada nemá charakter exekutivního orgánu, jenž by měl ukládat nebo nařizovat. Za státní podnik rozhoduje vždy generální ředitel, na kterého dopadá plná odpovědnost za přijatá rozhodnutí. Není tajemstvím, že bývalý generální ředitel Ing. Oliva připravoval restrukturalizační opatření, s nimiž jsem měl být seznámen na pracovní schůzce, která se vzhledem k jeho odvolání již neuskutečnila.
Vztah LČR a MZe
- Ministr Palas prohlásil, že LČR budou řídit podřízení v lesnické sekci a zřizovatel (MZe) chce mít v podniku patřičný vliv; v rozhovoru pro časopis Euro dokonce prohlásil, že podnik budete za zřizovatele řídit Vy a státní tajemník Rybníček. Co si pod tím i v kontextu Vašeho předcházejícího vyjádření máme představit?
Pan ministr mně osobně uložil, abych se více zabýval státním podnikem, abych častěji s vedením komunikoval a měl užší kontakty s celým managementem LČR, než tomu bylo v minulosti. Je logické, že to musí být v rámci kompetencí zakladatele a dozorčí rady, tak jak jsou zakotveny v zákonu č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Zákon o státním podniku neumožňuje zakladateli nad rámec zmíněných působností jakkoli za státní podnik rozhodovat nebo do rozhodovacího procesu vstupovat.
- Čili jde o formu doporučení?
Na základě pokynu pana ministra jsem si například vyžádal, aby státní podnik poskytoval v pravidelných intervalech podrobné informace o stavu a vývoji ekonomických a technických parametrů, které dostatečným způsobem charakterizují aktivitu státního podniku.
V případě, kdy by se tyto parametry významně odchylovaly od dosavadního trendu, pak by následovala diskuse o možnostech nápravy, ale formou upozornění, případně doporučení. Skutečnost, zda moje doporučení pan generální ředitel přijme, či nikoli, je na jeho rozhodnutí a jeho odpovědnosti. Tuto hranici nelze přestoupit.
- Jaká je pozice současného gen. ředitele Vyslyšela? Bude mít prostor pro samostatnou práci ve prospěch LČR, ve které se neobejde bez odmítání politických a různých lobbistických tlaků?
Pozice bude taková, jakou si ji pan nový generální ředitel vybuduje. Bude záležet na jeho schopnosti komunikace, schopnosti oprostit se od běžného denního tlaku, který na každého ředitele dopadá, schopnosti myslet strategicky, mít vizi, srozumitelně ji sdělit, obhájit a získat pro ni své podřízené, tuto vizi uplatňovat a dosáhnout její naplnění. Samozřejmě, že MZe mu bude v tomto ohledu pomáhat, protože máme společný zájem, aby LČR byl prosperující, dynamicky se rozvíjející podnik.
- Bývalý generální ředitel Oliva prohlásil v rozhovoru pro náš časopis, že jedním z jeho neúspěchů je neprosazení snížení kmenových stavů zvěře na únosný stav. Zdá se, že v poslední době na ministerstvu vítězily myslivecké zájmy nad lesnickými (zákon o myslivosti, prosazení odlišného způsobu pronajímání honiteb od způsobu připraveného LČR). Jaká je v tomto směru pozice úseku LH na MZe?
Jsem stejného názoru jako Ing. Jiří Oliva. Domnívám se, že příčina neúspěchu především spočívá ve špatné komunikaci mezi LČR a zástupci myslivců. Druhá část Vaší otázky se mi obtížně komentuje, protože jsem nebyl přizván k žádnému jednání mezi MZe a LČR v záležitostech pronájmu honiteb. Na moji výzvu mně pan bývalý generální ředitel sdělil, že při těchto jednáních bylo dosaženo přijatelného kompromisu. Na vysvětlenou uvádím, že myslivost nepatří do kompetencí úseku, za který odpovídám.
- Jaké vidíte řešení a shodujete se s vizí nového generálního ředitele?
Protože jsem za příčinu neúspěchu označil špatnou komunikaci, tak způsob řešení vidím právě v dobré komunikaci. Žádná ze stran by neměla přistupovat k řešení problémů z pozice síly. Jsem přesvědčen o tom, že bude-li dobrá vůle řešit konkrétní věcné otázky, řešení se najde. Postoj nového generálního ředitele zatím v této věci neznám, neboť jsem s ním tento problém dosud nekonzultoval.
- Na mimořádném sněmu ČAPLH prohlásil ministr Palas v souvislosti s podnikáním ve vztahu k LČR, že nepřipustí, aby byly subjekty rovné a rovnější, že musí mít všichni stejná pravidla hry. Jak toho chcete dosáhnout a znamená to, že doposud stejná pravidla hry nebyla?
Nové vedení LČR by mělo pokračovat v nastoupeném trendu, který mělo i minulé vedení státního podniku, tedy v otevřenosti a transparentnosti výběrových řízení, a dále tuto cestu rozvíjet. Domnívám se, že poslední roky byl tento proces transparentní, což neznamená, že nejde zlepšovat. To je úkol, který měl na mysli pan ministr. Pro dokreslení bych rád uvedl, že v poslední době jsme nedostali žádné oficiální stížnosti na netransparentnost výběrových řízení.
Výnosovost lesních majetků
- V prosincovém čísle LP jsme otevřeli diskusi o výnosovosti lesních majetků. Jakou má ministerstvo nebo Vy osobně představu o výši hospodářského výsledku LČR?
Především bych rád uvedl, že musíme vnímat lesnictví jako hospodářskou činnost s potřebou kladného hospodářského výsledku na konci účetního období. Diskusi, kterou jste zahájili v minulém čísle, považuji za dobrou, nicméně velmi komplikovanou. Důvody spatřuji především v tom, že zde působí mnoho proměnných, které závisejí na přírodních podmínkách, nejednotnosti metodiky analytického účtování nákladů, různorodosti v činnostech lesních podniků a na mnoha dalších faktorech. Souhrnně řečeno - obhospodařování lesů by nemělo být dlouhodobě ztrátové, samozřejmě výkyvy se mohou objevit v souvislosti s kalamitami, výkyvy cen dříví, kurzů apod. Bude také důležité, zda si vlastníci lesů dokáží říci o náhrady za újmu na hospodaření v lesích v souvislosti s rozhodnutím orgánů státní správy, nebo o úhradu nákladů souvisejících s plněním funkcí ve veřejném zájmu.
- Měly by si o náhrady říct i LČR?
Státní podnik, přestože je státní, by měl mít právní nárok na hrazení takové újmy stejně jako ostatní právní formy podnikání. Jde o podnik, na který dopadají všechny povinnosti jako na jiné právnické subjekty, jako jsou například daňové povinnosti apod. Nevidím důvod, proč by měla být v hospodářské soutěži právní forma státního podniku znevýhodňována. Bude záležet na rozhodnutí managementu LČR, zda o úhradu újmy skutečně požádá.
- V této souvislosti se také hodně mluví o “Natuře”. LČR by jako státní podnik údajně náhrady za omezení hospodaření na územích vyhlášených podle směrnic Natury 2000 neměly dostávat.
Zastáváme názor, že všichni vlastníci lesů by měli mít stejný právní nárok na hrazení újmy.
- Tady asi jde spíše o postoj orgánů či legislativy EU, které brání vyplácení náhrad státním podnikům?
Do EU přichází deset nových států, kde jsou podobné problémy. Tato otázka je v současné době živě diskutována a její úprava není zatím s konečnou platností uzavřena.
- Ještě k hospodářskému výsledku. Má ministerstvo nějakou konkrétní představu o výši hospodářského výsledku LČR, např. že hospodářský výsledek kolem 200 Kč/ha už je málo?
Myslím, že to v absolutních číslech nelze takto jednoduše říci. Podnik musí být zdravý, s odpovídajícími rezervami a rezervním fondem. Hospodářský výsledek jako ekonomická kategorie je jen jednou z veličin, kterou hodnotíme úspěšnost podniku. Můžeme mít firmu s nízkým hospodářským výsledkem a přitom vnitřně velmi silnou se schopností překonat nejrůznější ekonomické problémy a naopak.
Státní podnik LČR by měl být schopen zvládnout svým ekonomickým potenciálem kalamity velkého rozsahu. Tím je stabilní nejen sám, ale vytváří předpoklady pro stabilitu i navazujícím společnostem. Všichni víme dobře, že máme schodkový státní rozpočet. Kdyby naši republiku postihla velká kalamita typu Lothar, finanční síla LČR by jistě zabezpečila okamžité zahájení prací na likvidaci kalamity, do doby zajištění dodatečných finančních prostředků ze státního rozpočtu. Dosud se nám nepřízeň přírody v podstatě vyhýbala, od roku 1984 jsme tu neměli kalamitu velkého rozsahu a domnívám se, že jsme tak trošku tímto stavem ukolébáni.
- Mají LČR odpovídající rezervu?
LČR tvoří rezervní fond podle zákona a využívá možnosti vytvoření rezervy na pěstební činnost. Přikláním se k názoru, že by objem rezervy na pěstební činnost měl být větší. Tvorba rezervy by měla jít na vrub hospodářského výsledku tak, aby ho neposunula do záporných čísel. Ekonomika v lesnictví je širší problém, musíme počítat s tím, že lesníci obhospodařují přírodní zdroj, který je trvale ovlivňován klimatickými faktory. Hospodářský výsledek je významným parametrem ekonomiky podniku, ale nemůžeme jej posuzovat izolovaně. Podle mého názoru je nutné posuzovat kterýkoliv lesní podnik v širokém v kontextu jeho ostatních ekonomických charakteristik.
- Ing. Morávek vyjádřil v našem časopise obavu o finanční rezervy, které LČR vytvořily za minulého vedení...
Pana Ing. Morávka si velmi vážím a má nepochybně právo vyjádřit své obavy. Nemyslím si, že nové vedení podniku má zájmy, které byly v úvodníku naznačeny.
- Jak podle Vás může vlastník nebo zastupitelstva bez lesnického vzdělání a zkušeností poznat, jak se hospodaří v jejich lesích a jaký je možný reálný výnos z nich?
Vlastnit les s sebou nese odpovědnost za jeho současný, ale i budoucí stav. Porovnání s ostatními majetky bude vždy zatíženo nepřesnostmi, které jsem zmínil. Každý majetek má své individuální charakteristiky, a proto lze doporučit především individuální přístup. Chápu zastupitelstva obcí a jejich zájem v průběhu volebního období udělat pro obec co nejvíce. Před zadáním ekonomických parametrů pro lesního hospodáře obce by bylo vhodné konzultovat otázky výnosovosti lesního majetku alespoň se dvěma nezávislými odborníky.
Postavení LH v rámci MZe
- V rozhovoru pro HN prohlásil ministr Palas, že dále sníží počet náměstků na MZe. Týká se to i Vaší pozice?
Tuto informaci nemám a věřím, že nikoli.
- Obáváte se toho?
V současné době prochází ministerstvo nejrůznějšími změnami ve své struktuře vzhledem ke vstupu ČR do EU. Nedovolím si prognózovat, nicméně při jednání na toto téma mi pan ministr řekl, že má zájem, aby úsek LH byl i nadále strukturován tak, jako je tomu v současnosti, případně jeho působnost byla rozšířena. Postavení, počet zaměstnanců a náplň úseku LH na MZe je v zásadě stejné jako v pro nás srovnatelném Rakousku.
- Takže se oslabení pozice LH neobáváte?
LH má své opodstatnění v struktuře MZe. Spolu s navazujícími obory představuje přibližně 6 % HDP, což má rovněž svoji váhu. I v tomto kontextu je třeba chápat význam LH.
- Kdy bude znám nový ředitel Odboru rozvoje LH?
Na poradě vedení úseku LH 1. 12. 2003 jsem oznámil své rozhodnutí vypsat výběrové řízení na obsazení místa ředitele odboru rozvoje LH. Musím otevřeně říci, že kladu na tuto funkci vysoké požadavky, které jsou oznámeny na www stránkách MZe. Uzávěrka přihlášek je do 31. 12. 2003, v lednu bude probíhat výběrové řízení, předpokládaný nástup nejvhodnějšího uchazeče po jeho jmenování panem ministrem bude s největší pravděpodobností od 1. 2. 2004.
- Chystáte reorganizaci úseku LH na MZe?
Počítám s úpravami a přesuny kompetencí odborů zejména ve vztahu našeho fungování k EU. Kladu vysoký důraz na praktické zkušenosti a jazykovou vybavenost svých kolegů, v tomto duchu se budou odehrávat případné změny.
Změny v sektoru LH
- Na co by se měli lesníci (na jaké nejdůležitější změny) připravit v roce 2004?
Čeká nás pravděpodobně boj s kůrovcem, s přetlakem kůrovcového dříví a s tím související odbytové problémy. V této souvislosti jsem vydal opatření, které je dnes vyvěšeno na úředních deskách samospráv.
Čeká nás změna pravidel při nakládání s reprodukčním materiálem (tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v příštím čísle, pozn. red.) - zákon, který bude účinný od 1. 1. 2004, je poměrně striktní s přísnými kontrolními mechanismy. Náš dosavadní systém nakládání s reprodukčním materiálem je v zásadě do tohoto zákona zahrnut. Tento systém je zaveden už zhruba 30 let. Svým způsobem je propracovaný, nevznikl konjunkturálně před vstupem do EU. ČR může dokladovat, že je naším zájmem, abychom o náš genofond pečovali vlastními silami a z vlastních zdrojů, tak jak již dlouho činíme. Proto by bylo velmi dobré, abychom ustanovení zákona respektovali a využili jej pro podporu zachování genofondu lesních dřevin v ČR.
Čeká nás změna myšlení, ke které samozřejmě dochází postupně, ale ekonomický tlak se bude zvyšovat. Vlastníci lesů, správci lesních majetků, ale i zaměstnanci v navazujících firmách budou muset více přemýšlet o efektivitě svých činností. Celý proces od pokácení stromu až po jeho dodávku je nutné co nejvíce zlevnit. Musíme být připraveni na dodávky v kvalitě, rozměru, kvantitě a čase podle požadavků odběratele. Odběratel bude i nadále požadovat garanci plynulých dodávek. Je to opačná situace oproti minulosti. Domnívám se, že mnohé firmy, které spolu dříve na trhu bojovaly, budou řešit své dodavatelské smluvní závazky cestou kooperací. Když dříví neprodáme za cenu, která zaplatí celý řetězec nákladů, zůstane v porostu.
Čeká nás boj o cenu za prodávané dříví. Tento boj se vede dlouho a úspěšný v něm může být pouze silný subjekt. Především malí a střední vlastníci by měli uvažovat o spolupráci v oblasti obchodu se dřívím.
- Uvažujete o sloučení ÚHÚL a VÚLHM, jak se o tom už asi cca 2 roky hovoří?
Každá z těchto dvou organizací má jinou náplň, rozdílnou legislativu, podle které fungují a spravují své finanční prostředky, a mnoho dalších rozdílů. K tomu, aby došlo k jejich sloučení, musejí existovat závažné důvody, měli bychom se nejdříve ptát, co sloučení přinese. Sloučení je součástí našeho uvažování a diskusí jako možná alternativa, ale v současné době to není problém, kterým se bezprostředně úsek LH zabývá. Do značné míry bude záležet na vývoji související legislativy, zejména té, která bude řešit vznik vědecko-výzkumných center.
- Většinou bývá důvodem úspora finančních prostředků.
To platí v momentě, kdy dvě firmy, které se slučují, mají stejné postavení nebo stejnou náplň činnosti. V našem případě jde o dvě organizace s rozdílnými činnostmi. Jsem přesvědčen o tom, že LH je významnou součástí národního hospodářství a že potřebujeme informace, které poskytuje jak ÚHÚL, tak VÚLHM. Dvě organizace rozdílného typu nejsou pro LH ČR přepychem .
- Jak vnímáte novelu zákona o ochraně přírody a krajiny (tzv. 114), její zamítnutí a důsledky?
Vnímám to jako nešťastný vývoj, který se odehrává v časové tísni. Je nepochybné, že novela musí být přijata do vstupu ČR do EU, abychom mohli využívat výhody, které EU poskytuje a které budeme potřebovat. Hospodáři na zemědělské nebo lesní půdě získávají obživu způsobem, který jim pravděpodobně většina obyvatel měst příliš nezávidí. Tito hospodáři mají obavu z toho, že úřady na ochranu přírody v daleko větší míře budou ovlivňovat rentabilitu jejich hospodaření. Proto je pro nás klíčový požadavek na úhradu újmy ve finanční podobě. Tato úhrada umožňuje, aby hospodář získal peníze za způsobenou újmu, ale též to, že orgán ochrany přírody by měl při svém rozhodování zpětnou vazbu a musel využívat svoji odbornost k tomu, aby omezení, o kterých rozhodne, byla jen ta skutečně nezbytná. Obdobný princip požadujeme v normativních aktech, jakými jsou například vyhlášky. Jiné způsoby kompenzací jako výměny pozemků, výkupy a případné vyvlastnění ve veřejném zájmu jsou již dnes zakotveny v občanském zákoníku a není je třeba opakovat v zákoně o ochraně přírody.
Uplatnění ochrany přírody způsobem, kdy je vlastník vtažen do procesu její ochrany, pozitivně motivován a přesvědčen o tom, že koná to nejlepší pro zachování přírodního bohatství, je cestou, kterou bychom se měli vydat. Jde o cestu složitější, zdlouhavější, ale v konečném součtu úspěšnější. Za málo efektivní přístup považuji arogantní chování úředníka se silnými kompetencemi zákona a diktováním požadavků. V každém hospodáři vyvolá spíš averzi, odpor a snahu vyhnout se nařízenému a musí přijít opakované nařízení sankce, její vynucení a tak stále dokola.
- Jestli tomu dobře rozumíme, tak jste zamítnutí zákona i přes kompromisní znění přivítal? Ministr Palas uváděl v médiích nesouhlas s § 58 (Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření).
Pro nás klíčový § 58 byl v navržené podobě obtížně akceptovatelný. Po jednáních, která jsem uskutečnil s náměstkem ministra životního prostředí Ladislavem Mikem, věřím, že se nám podařilo najít oboustranně přijatelný kompromis § 58, a věřím, že v této podobě bude navržen.
Hodnocení transformace LH
- V souvislosti s odvoláním managementu LČR se začíná více mluvit o úspěšnosti polistopadové transformace LH. Jaký je Váš názor na transformaci a nastavený systém u LČR?
To je velice těžká a široká otázka. Bylo by vhodné začít tím, že impuls k transformačním změnám dala tehdejší vláda. Politické zadání v sobě zahrnovalo mnoho aspektů, například restituce lesních majetků původním vlastníkům, vytvoření tržního prostředí, ukončení regulace tvorby cen, privatizace majetku, vznik podnikatelských subjektů v LH. Tím chci říci, že celý polistopadový vývoj v LH je nutné hodnotit v celém kontextu všech prvků tehdejšího vývoje a ne jako izolované procesy.
Domnívám se, že objektivní zhodnocení asi nemůže provést nikdo, kdo se na transformaci bezprostředně, ať už přímo nebo nepřímo, podílel. Většinou slýchám vyhraněné - jednoznačně negativní, nebo jednoznačně pozitivní hodnocení. Obě krajní polohy nelze akceptovat. Objektivní zhodnocení polistopadového vývoje v LH je tedy pravděpodobně na generacích lesníků, které přijdou po nás. Pro dokreslení bych rád uvedl určitou paralelu. Vliv rodu Habsburků na rakouském trůně na Čechy, Moravu a Slezsko byl za “první republiky”, ale i za pozdějších režimů vnímán negativně, souhrnně řečeno jako doba temna. Teprve relativně nedávno se objevily první publikace, ve kterých historikové skutečně hledají pravdu. Z publikací je zřejmé, že vládnutí tohoto rodu není tak negativní, jak bylo interpretováno v naší minulosti. I proto se domnívám, že pro objektivní hodnocení transformace LH je nutný určitý odstup. Tím neříkám, že se bráním diskusi, naopak. Přál bych si, aby to byla diskuse věcná, bez emocí, na základě jasných měřitelných veličin. Pokud bude zájem, jsem připraven tuto diskusi moderovat. Dodal bych ještě dvě poznámky. Mladá generace lesníků se minulostí příliš nezabývá, mladí lidé přišli do současné situace a dobře se v ní orientují, nejsou zatíženi minulostí a případně úspěšně podnikají. K hodnocení transformace s delším časovým odstupem mne vede i to, že až na poslední dva až tři roky byly makroekonomické podmínky pro LH poměrně příznivé. Zda se nastavený model osvědčí, ukáže delší “krizový” časový úsek, kdy makroekonomické podmínky příliš nepomáhají. To je teprve křest ohněm, který ukáže přednosti či slabiny systému.
- Bez seriózního hodnocení současného systému se ale těžko může tento základ rozvíjet dál. A tuto reflexi musí udělat lidé, kteří se transformace účastnili, protože v současné době je jen málo lidí v odpovědných funkcích, kterých se transformace nějakým způsobem nedotkla.
Pohled zpět je jistě důležitý. Jak jsem již naznačil, je nutné vést diskusi na základě konkrétních výsledků, faktů a měřitelných veličin. Diskuse by měla být oproštěna od emocí, předpojatosti, měla by být vedena s cílem, jak lépe dál v budoucnosti. Ten, kdo chce hodnotit minulost, se nesmí dopouštět chyby hodnotit minulost se znalostí přítomnosti, měl by vždy respektovat úroveň znalosti a společenské prostředí té doby. Je to velmi obtížný pohled, neboť paměť je příliš krátká a ošidná. Rozsáhlý systém bychom rovněž neměli hodnotit podle jednotlivostí, po-dle politováníhodných excesů, podle selhání jednotlivců. Je to prostě velmi složité.
Další vývoj LH
- Kam tedy bude podle Vás směřovat další vývoj?
Vývoj směřuje ke specializaci, k racionalizaci, k maximální profesionalizaci činností, protože musíme směřovat k co největší produktivitě práce, chceme-li být konkurenceschopní. Ke schopnosti měnit zavedenou strukturu, rychle a pružně reagovat, vyžádá-li si to ekonomický tlak. Ke kooperacím mezi firmami, jak co nejlépe uspokojit zákazníka. K většímu využívání informací a informačních technologií.
- Pro akciové společnosti je nyní asi hlavní otázkou to, jaký objem dříví budou nadále obchodovat?
Jedno z klíčových zadání bývalého ministra Josefa Luxe byla potřeba vytvořit v LH systém, který by mohl garantovat dodávku objemu dříví pro potenciálního investora do dřevozpracujícího průmyslu. Víte dobře, že stát poskytuje různé investiční pobídky od daňových prázdnin až po možnost získání stavebních pozemků. Garance dodávek dříví je významnou skutečností při rozhodování investora v dřevozpracujícím průmyslu zda investovat v ČR, či nikoliv.
Jestliže LČR na sebe vzaly garance dodávek dříví pro investice, tak je smluvní povinností tohoto podniku, aby tyto závazky plnil. Jak toho konkrétně chce dosáhnout, jakou nevhodnější cestu zvolí, je otázka pro management LČR. Pokud budou LČR měnit současnou koncepci v obchodu se dřívím, jsou povinny podle zákona o státním podniku tak učinit až po předchozím schválení v DR. Je zájmem státu, aby obnovitelný zdroj ekologicky čisté suroviny byl využíván tak, aby i naši následovníci měli stejnou možnost; abychom dříví nevyváželi v surovém stavu, ale aby bylo u nás zpracováváno do podoby výrobků s vysokou přidanou hodnotou, především v oblastech, kde chybějí pracovní příležitosti. To jsou hlediska, se kterými bude DR případnou navrženou koncepci LČR posuzovat.
- Jaké máte hlavní cíle v příštím roce?
Dokončit inventarizaci lesů a získat první informace jako podklad pro diskusi nad právním prostředím v LH. V praxi realizovat novou legislativu v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem. Zkvalitňovat současný model státní správy lesů. Umět dobře hájit naše zájmy. Podporovat spotřebu dříví ve společnosti. Umět dobře komunikovat v nových podmínkách EU. To je letmý výčet nejdůležitějších úkolů v příštím roce. Mým osobním přáním je, abychom co nejlépe zvládli hrozící kůrovcovou kalamitu.
Děkujeme za rozhovor
Michal Třeštík, Jan Klíma
Ing. Jaromír Vašíček, CSc.
narozen 11. 5. 1954 v Hlinsku, okres Chrudim
1970 - absolvoval 1. ročník LOU Kněžičky
1971-1974 - SLTS Trutnov
1974 - technik polesí Račín LZ Přibyslav
1974-1976 - základní vojenská služba
1976-1981 - LF VŠZ Brno
1981-1985 - technik, vedoucí střediska - Školkařské středisko Týniště n. O.
1986-1991 - externí vědecké studium LF VŠZ Brno
1986-1994 - zástupce ředitele závodu, ředitel závodu - Semenářský závod Týniště n.O.
1995-1997 - ředitel Odboru rozvoje LH MZe
1997-1999 - vrchní ředitel sekce LH na MZe
2000-2001- ředitel Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe
2001-2002 - výkonný ředitel akciové společnosti Europrofi
od 1. 1. 2003 - náměstek ministra zemědělství pro LH
předseda Redakční rady časopisu Lesnická práce