Jak se obchoduje přes elektronický parket
- Jak byste nejen z pohledu dřevních komodit zhodnotil uplynulý rok na komoditní burze Praha (KBP)?
Staly se dvě zlomové události. První je zahájení obchodů v sekci “Dříví a dřevní hmota” a získání dalšího člena. Druhou je srpnové rozšíření státního povolení KBP o obchodování s průmyslovými komoditami. Čili dnes už nejsme čistě zemědělskou burzou, ale burzou univerzální, kdy jsme schopni obchodovat jakoukoliv komoditu, kterou lze standardizovat. V září jsme zahájili obchodování s první průmyslovou komoditou - motorová nafta, která se zemědělstvím a lesnictvím také nepřímo souvisí. Protože objem našich projektů je časově velmi náročný, zdál se nám rok až příliš krátký. Sekce dříví se dynamicky rozvíjí a do konce roku přijmeme některé další dřevní komodity, aby od nového roku mohly být obchodovány. V průmyslové sekci teprve jednáme o jednotlivých komoditách a jejich boom čekáme až v průběhu roku 2004. Předpokládám, že stejně jako v letošním roce značnou část plánů uskutečníme.
- Kolik je v současné době členů KBP v sekci dříví a dřevní hmota?
Člen, který se specializuje pouze na tuto sekci, je stále jediný - Hradecká lesní a dřevařská, a. s. (HLDS), nicméně ostatní naši členové mohou v této sekci také obchodovat. Všichni naši členové mají zároveň i statut dohodce, čili zprostředkovatele obchodů. Veškeré obchody, které jsou uzavřeny nebo registrovány v burzovním systému, mají vždy dva účastníky. Nikdo nemůže uzavírat obchod sám se sebou. Obchody mohou uzavírat členové mezi sebou na svůj nebo zákaznický účet, anebo i dva zákazníci prostřednictvím jednoho nebo dvou dohodců.
- Doposud registrované přímé obchody nemusela tedy zprostředkovat pouze HLDS?
Bohužel nemohu tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. To je obchodní tajemství. Obchod mohl uzavřít kterýkoli člen, členové nebo jejich zákazníci. Systém neumožňuje obchodovat sám se sebou - to by byla manipulace s trhem a samotný burzovní systém automaticky hlídá, aby k takovému obchodu nedošlo. Vždy je třeba dvou subjektů. Člen může obchodovat dvěma způsoby. Buď na vlastní účet, čili je jednou z protistran obchodu, nebo obchod pouze zprostředkuje pro zákazníky, kteří ho pověří obchod uzavřít.
- Jedním z důvodů vzniku burzy je i vytvoření cenotvorného místa. Do jaké míry jsou ceny KBP objektivní při současně nízkých uskutečněných obchodech?
Zatím máme empiricky ověřeno z dat, které distribuuje MZe a Český statistický úřad, že ceny zemědělských komodit, které se na KBP obchodují, jsou více méně shodné s cenami na otevřeném trhu. Můžeme polemizovat, zda trh přebírá ceny od nás, nebo je tomu naopak. Přes malé objemy skutečně uzavřených obchodů si dovolím tvrdit, že jsou jedny z největších, které se tu na organizovaných trzích uzavírají. Ceny netvoří jen uzavřené obchody, ale tvoří je nabídka a poptávka, která se tu akumuluje. Když se podíváte do statistiky trhu KBP, obchody jsou v řádech milionů, ale očekáváme, že celkový objem nabízených a poptávaných komodit překročí do konce roku 4 mld. Kč. Ačkoliv se nabídka a poptávka nesetkaly, lze předpokládat, že reálnou cenu tvoří střed jejich cen - alespoň u zemědělských komodit. I kdybychom cenu stále absorbovali zvenčí, je to pozitivní signál, že účastníci našeho trhu - členové a jejich zákazníci – dokáží cenu reálně odhadnout a že ceny nejsou odtržené od reality. Sekce dříví se rozjela v posledních dvou měsících, čekáme, až dat bude více. Na konkrétnější závěry je ale ještě brzo.
- Jak se mění cena a kurs?
Cena se v reálném čase mění v průběhu burzovního dne. Každý pokyn, který přijde na trh a splňuje všechny náležitosti, může měnit aktuální nabídku a poptávku, a tím i cenu. Výsledkem je střed nabídky a poptávky. Když to přeženu, pokud podám tisíc pokynů s různou cenou denně, může se cena tisíckrát změnit. Závěrečný kurs se počítá standardně daným algoritmem, kdy se v závěru burzovního dne spočte předem daný počet kotací nabídek a poptávek a algoritmus vypočítá závěrečnou hodnotu pro následující burzovní den. Tento algoritmus se standardně používá u všech burz, např. cenných papírů. Vzít poslední nabídku a poptávku by mohlo být velmi zkreslující. Uvažovaný časový úsek je schopen absorbovat průběh daného burzovního dne. Náš trh je navíc ochráněn proti manipulacím a výkyvům cen komodit takzvaným přípustným cenovým pásmem, ve kterém je možné obchodovat. Jde o cenový interval, ve kterém se mohou ceny komodit v daný burzovní den pohybovat. U nás je empiricky stanoveno na Ī10 % od závěrečné hodnoty dané komodity z minulého burzovního dne. V praxi to znamená, že cena komodity může během jednoho burzovního dne poklesnout, nebo vzrůst o 10 % oproti závěrečné ceně z předešlého burzovního dne. Systém automaticky pokyny mimo pásmo nevpouští, a to je pojistka proti manipulacím s cenou. Všechny tyto algoritmy jsou standardně používány na všech světových organizovaných trzích.
- Popište stručně mechanismus obchodu z pohledu vlastníka lesa.
Máte dvě možnosti. Buď se stanete plnoprávným členem a vstoupíte přímo na naši burzu a vezmete na sebe veškerá práva a povinnosti, které z tohoto kroku vyplývají. Pak máte přímý přístup na trh a ke službám KBP. Obchodujete na vlastní účet nebo můžete zprostředkovávat obchody na burze pro další podniky. V druhém případě můžete využít služeb právě takového dohodce a vstoupit na trh KBP zprostředkovaně, kdy za vás dohodce obchod uzavře. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, vyhledáte člena burzy, který má statut dohodce pro danou komoditu, uzavřete s ním smlouvu a dohodnete se na podmínkách obchodu. Pak už můžete zadávat dohodci pokyny.
- Dejme tomu, že dříví leží na Královehradecku a nabídka osloví někoho z Aše. Kdo posoudí kvalitu a další uvedené skutečnosti?
Kvalita všech komodit KBP vyplývá z burzovních pravidel daných přesnou specifikací kontraktu a komodity. Burza a její členové přesně vymezili, jak má daná komodita ideálně vypadat a co musí splňovat. Technicky se nelze na trhu KBP dohadovat “mám kulatinu, vypadá tak a tak”. Když budu chtít koupit borovou kulatinu a vy jste můj dohodce, pak jediné, co vám řeknu, je: “Kupuji borovou kulatinu za cenu X, v oblasti Y, s týdnem dodání Z.” Vše ostatní je popsáno v Burzovních pravidlech, standardech a probíhá automaticky. Dříví a zemědělské komodity jsou však produkty, kde se dodávka od dodávky liší a je třeba tyto odchylky řádně ocenit. Při fyzickém převzetí zboží probíhá takzvané oceňování, které zajistí skutečnou hodnotu obchodu. V momentě kdy dodávka nesplňuje dané náležitosti, nastupují jiné mechanismy a kupující má právo dodávku odmítnout. U komodit, nejen dřevních, hraje rovněž velkou roli místo odběru dodávky. Každá specifikace komodity určuje, zda je cena s dopravou nebo bez dopravy. Každá cena je určena pro region, který v naší burze kopíruje rozložení krajů. Pokud budu brát v úvahu ideální stav, kdy se vše obchoduje přes burzu - každá komodita může mít až dvanáct různých cen, protože je dvanáct krajů. Čili vím, že když jsem z Aše, kde nebudu mít kulatinu a budu vidět nabídku např. v Královehradeckém kraji, musím si k ceně kulatiny přičíst i náklady na dopravu z tohoto regionu.
- Čili na pokynu jsou tyto údaje vidět?
Ano, je to i veřejný údaj, který je vidět i na našich internetových stránkách - zde je nabídka a poptávka komodit podle jednotlivých krajů. Každá komodita může mít až dvanáct různých cen. Zatímco cena všech komodit je většinou franko dodavatel, vláknina má cenu franko v provozech Štětí nebo Paskov, čili u odběratele.
- Vysvětlete pojem týden dodání.
Na trhu KBP probíhají promptní obchody. Ten promptní obchod je možné vypořádat první až pátý týden po uzavření obchodu. Já si mohu v obchodu určit, kdy zboží chci dodat nebo odebrat. Nejrychlejší možná varianta je následující týden.
- V případě, že se obchod uskuteční, dostane kupec kontakt na prodejce a pak si zajistí dopravu?
Ano, centrální trh KBP je anonymní - čili nikdo, ani členové neznají kupce ani prodejce. Podle zákona mají členové taková práva a povinnosti, kde systém garantuje, aby se členové mohli zajímat jen o vlastní obchodování. V momentě, kdy dojde k obchodu, tak KBP vydá oběma stranám závěrkový list. Je to oznámení a potvrzení o obchodu oběma stranám, kterých se obchod týká, kde je přesně rozepsáno, kolik dané komodity koupili, za kolik, jakou komoditu a v jakém termínu dodání. V závěrkovém listě je také přesně specifikován kupující a prodávající, dispozice místa odběru nebo místa dodávky, účastníci obdrží veškeré údaje potřebné pro účetnictví.
- Je členění na kraje dostatečné, když rozdíl pro kalkulaci logistiky může být i několik desítek kilometrů?
Najít rovnováhu mezi potřebou trhu a možnostmi systému tak, aby byla zachována maximální likvidita trhu, je věc diskuse. Pokud by burza umožnila více oblastí, mohlo by to mít negativní dopady na trh. V momentě, kdy by bylo třeba 80 míst dodání a 80 cen, tak by se trh rozpadnul - likvidita by byla malá, nezajímavá a v podstatě by došlo k deformaci cen. V tuto chvíli je současný systém konsensem mezi standardní globalizací trhu a systémem obchodů, které v reálu probíhají. Burza je ze zákona službou pro naše členy. Pokud se členové dohodnou, že systém je nutné upravit, tak ho upravíme.
- Nevidíte v tom tedy překážku k uskutečněných většího objemu obchodů?
Řekl bych, že hlavním důvodem malých objemů je to, že trh je teprve na počátku, dynamika dřevařského sektoru při vstřebávání nových možností je malá a naopak konzervativnost vysoká. Přetlak dříví a tlak cen hraje samozřejmě svou roli také. Dovolím si tvrdit, že cena logistiky je někde až na chvostu důvodů. Pokud se podaří překonat úvodní překážky a členů bude třeba 5–6 a pokryjí republiku, pak začnou mít váhu i ostatní aspekty. Pak už je to zase o zájmu členů, aby si svými požadavky přizpůsobili náš trh svým potřebám. Do současného segmentu už tak vnášíme velmi revoluční myšlenku a systém. Tento systém musí být implementován a přijímán okolním trhem po jednotlivých krocích. Dokážu si představit i případ, kdy objemy na burze budou tak zásadní, že mohou ovlivňovat i logistiku. To ale uvažuji ve vzdáleném horizontu. Nutnou podmínkou je likvidní trh.
- Pokud není dodávka v pořádku, mohu kromě jejího odmítnutí požadovat i snížení ceny?
Je několik stavů, které mohou nastat při předání komodity. Ideální stav je, když je zboží při převzetí v pořádku s minimální odchylkou od burzovního standardu. Obě strany jsou spokojeny a výsledný cenový údaj spolu s potvrzením o předání zboží nahlásí burze. Ta vše zaeviduje a provede odblokování a převody peněz. V momentě, kdy se dodávka od standardu výrazně liší skutečně dodaným objemem nebo svojí kvalitou, mohou se strany dohodnout. My jako burza akceptujeme, pokud nám dohodu potvrdí obě strany. Kupříkladu u obchodu za 100 tis. Kč obě strany potvrdí převzetí komodity a její ocenění např. na 75 tis. Kč. Burza tyto údaje zaeviduje, vše je v pořádku a převede se tato částka. To se týká kvantity i kvality.
V extrémních případech (není zboží nebo nejsou peníze) začínají fungovat burzovní garanční mechanismy. V momentě uzavření obchodu musejí mít obě strany deponovány finanční prostředky na speciálním burzovním účtu - minimálně 10 % hodnoty obchodu. Ty jsou zablokovány po celou dobu obchodu a garantují případné pokrytí ztrát poškozené straně.
V praxi to znamená, že obě strany obchodu musí mít dostatečné krytí ve finančních prostředcích na účtech burzy. Kupující má také za povinnost dodat celou finanční částku potřebnou pro uzavřený obchod před převzetím zboží. Vzhledem k tomu, že burza v reálném čase spravuje účty všech členů, máme okamžitý přehled o tom, zda má kupující peníze. Před předáním komodity informujeme prodávajícího, který pokud je vše v pořádku, zboží připraví. Pokud peníze nejsou a kupující prokáže, že finanční prostředky nedorazily na účet burzy zaviněním třetí osoby, pak se obchod odkládá bez sankce do doby, kdy peníze dojdou. Pokud je důvod jiný, pak jej burza sankcionuje těmito 10 % a převede je prodávajícímu jako kompenzaci. To nutí obchodující strany, aby se chovaly korektně. To samozřejmě platí i pro druhou stranu pro případ, kdy kupující bude mít peníze v pořádku, ale např. dříví nebude na skládce. Krajním řešením sporů vzniklých z burzovních obchodů je institut burzovního rozhodčího soudu, který je ze zákona zřízen u každé komoditní burzy. Ten je oprávněn řešit veškeré spory v rámci burzy. Je to velmi rychlý a účinný soudní instrument.
- Dnes jsou kupující zvyklí na poměrně dlouhé doby splatnosti. Jak se budou vyrovnávat s platbou při ocenění?
Jedním z revolučních burzovních kroků je platba proti dodávce, což jsou věci téměř nevídané v klasickém obchodu. Obchodníci si mohou vybrat. Jistotu za třeba nižší cenu, nebo podstoupit značné riziko za cenu sice vyšší, ale s odloženou platbou, nebo dokonce bez zaplacení. Garance obchodu je, podle mne, podstatnější než cena. Pokud zrychluji obrat peněz, zrychluji samotný obchod. Když se potkají dva neznámé subjekty a budou spolu chtít obchodovat, potrvá možná měsíce, než se prověří a domluví na podmínkách obchodu, ale stejně budou podstupovat riziko, že kupující nezaplatí nebo prodávající zboží nedodá. Přes burzu ušetřím čas s prověřováním protistrany a burzovní systém mi garantuje vypořádání - nezajímá mě, od koho zboží je a jaký je obchodník. I to je důvod, proč mohou být ceny na burze jiné než v klasickém obchodu. Z dostupných informací je možné odhadnout, že přes komoditní burzy probíhá do 20 % objemu zboží v dané zemi. Není technicky možné, aby všechny obchody šly přes burzu. Bylo by nesmyslné, aby lety prověřené obchodní vztahy nahradil burzovní systém. S partnerem, se kterým se znáte 30 let a věříte si, nebudete obchodovat přes burzu. Burzovní trh právě nastavením svých obchodních a především garančních systémů otevírá široké možnosti pro uzavření právě těch obchodů, u kterých tyto vzájemné vazby mezi obchodníky neexistují. Čistotu úmyslů neznámého partnera můžete prověřit právě tím, že navrhnete uskutečnit vzájemný obchod prostřednictvím komoditní burzy. Jestliže na tuto podmínku přistoupí, je to i důležitý signál, že obchod myslí vážně a poctivě. Pokud kličkuje, jistě není něco v pořádku. Burza tak může oddělit solidní obchodníky od překupníků, kteří představují reálné nebezpečí nedodání peněz nebo zboží.
- A pokud dohodce zprostředkovává obchod pro nečleny?
Vztah mezi dohodcem a jeho zákazníkem je věcí jejich vzájemné dohody. Člen nese veškerou odpovědnost za obchody, které na burze uzavírá. Tudíž ručí i za obchody svého zákazníka. Pokud si svůj vztah se zákazníkem dostatečně neošetří, je to jeho vlastní riziko.
- Nejsem člen burzy, ale dříví chci prodat. Oslovím dohodce a sjednám s ním podmínky obchodu. Kupce již mám. Bude pro zobchodování stačit jediný dohodce tak, že by v obchodě figuroval jako prodejce i jako kupec?
Dnes mají dřevařské komodity přiděleny všichni členové KBP, čili můžete využít služeb odbytového družstva CENTRUM, Českomoravské plemenářské unie, a.s., atd. Ačkoliv to nejsou dřevaři, mají možnost pro vás obchod zprostředkovat. Seznam dohodců je veřejně přístupný na našich webových stránkách. Dohodce má povinnost zobchodovat za stanovenou cenu nebo cenu pro klienta výhodnější. Bez klientova pokynu nesmí koupit dráž a prodat levněji. Za tyto služby dostává dohodce takzvané dohodné. To je poplatek za zprostředkování a za převzetí rizika, kdy se burze za klienta zaručil a platí do garančního fondu. Dohodné je opět přesně stanoveno v ceníku. Víte přesně, kolik vás bude obchod stát. Nemělo by docházet k tomu, že by vám dohodce oznámil, že obchod byl složitější a že chce více.
Přímé obchody jsou uzavírány za vámi dohodnutou cenu a jsou samozřejmě od obchodování odděleny, aby nedeformovaly cenu. Je to separátní služba mimo centrální trh za stejných garančních podmínek.
- Co se stane, když dohodce využije na burze získaného kontaktu pro své následné obchodní aktivity?
To je jeho privátní záležitost a je pouze na dobrých mravech člena, jak s těmito kontakty naloží. KBP i její členové jsou vázáni zákonnými povinnostmi při nakládání s osobními daty. Pokud je zneužijí, jsou vystaveni trestnímu postihu.
- Jaké jsou náklady členství a vlastního obchodování?
Každého člena přijímají současní členové. Oni sami musí posoudit, jestli nově příchozí je natolik důvěryhodný, aby byl pro burzu přínosem. Z členských poplatků se financuje chod burzy a plátce si za ně kupuje veškeré služby spolu s přímým přístupem na trh, zahrnuty jsou i veškeré aplikace nutné k obchodování a IT podpora. Člen musí mít navíc vyškolené lidi - makléře, kteří obchodují a zprostředkovávají obchody jeho jménem. Potom platí poplatky z jednotlivých uzavřených obchodů. V samotném obchodování se platí pouze za uzavřený obchod. Pokud bude obchodník několik měsíců pouze nabízet nebo poptávat zboží a obchod neuzavře, pak veškerá tato činnost ho nestojí nic.
- V nedávno zrušených komoditách nebyl zanesen požadavek na certifikaci obchodního řetězce C-o-C. Nové komodity jej už mají. Odkdy tato skutečnost trvá a kdo dal k tomuto kroku impuls?
Je to čerstvá záležitost. Bylo to zahrnuto do standardů na žádost našich členů. Oni doznali, že je třeba změnit standardy tak, aby odpovídaly potřebám trhu. Burza toto akceptovala a standardy změnila.
- Uvažuje se o rozšíření požadavku na certifikaci dříví standardy PEFC nebo FSC?
Zatím o to žádný ze členů nepožádal.
- Kdo může podávat podněty?
Podle zákona a statutu burzy tyto návrhy dávají členové. Pokud je impuls odjinud, musí jít prostřednictvím našeho člena. Předpokládá se, že ten, kdo novou komoditu navrhne, ji bude také obchodovat.
- Četl jsem, že EU podporuje obchodování zboží přes komoditní burzy pro svou transparentnost a pro omezení korupce. Můžete to doložit nějakým příkladem nebo používaným mechanismem prosazovaným EU?
EU nemá konkrétní direktivu, která by nařizovala komoditní trh. V rámci doporučení, především pro přistupující země, je mít zřízený funkční transparentní veřejný trh. To není jen o komoditním trhu. V rámci EU je situace poněkud odlišná, protože tam mají komoditní burzy hluboké kořeny a je to standardně používaný nástroj. U nás je komoditní burzovnictví umožněno zákonem již od roku 1992, avšak bohužel doposud stojí mimo státní zájem i mimo zájem trhu. Obchodování přes veřejný trh je nejčistší formou veřejné soutěže. Odpadají veškerá rizika a pokušení, které klasická veřejná soutěž obnáší. Jestli se například stát rozhodne pro nákup nějaké komodity (obilí atd.), vyhlásí veřejnou soutěž, její kritéria a zájemci se přihlašují. V momentě, kdy stát použije veřejný trh, pak veřejně všem deklaruje, že komoditu chce, každý se může přihlásit. Odpadají náklady na výběrová řízení, odpadá spousta úředníků. K tomu všemu stačí státu jediný člověk u terminálu, který zadá pokyn státu do trhu - je to maximálně veřejná informace. Odpadá tak podezření z korupce, ne-lze uplácet. Stát netuší, od koho zboží dostává. Obchoduje se za veřejnou cenu, o níž všichni účastníci vědí, a všichni mohou veřejně dát cenu lepší. Není nic jednoduššího. Burza díky svému členském principu také eliminuje veškeré zbytečné mezičlánky obchodu - překupníky. Do burzovního systému může vstoupit přímo dodavatel a konečný odběratel. Standardy a podmínky jsou jasné. Ostatní, pokud se nevejdou do tohoto řetězce, odpadávají. Již jsme se setkali s případem, kdy přijeli nákupčí k výrobci a tvrdili mu, že cena vepřového padá, že mu mohou zaplatit 28 Kč za kilogram vepřového. On otevřel naše webové stránky a jako argument použil informaci z burzy se slovy: “Pánové, když budu chtít, tak na burze ta prasata prodám za 32 Kč za kilogram.” Obchod se zlevní a marže, která se rozplývá mezi jednotlivé překupující, přejde na dodavatele i odběratele. Úspora může spočívat i v tom, že nebude nutné držet příliš velké obchodní oddělení, které bude muset permanentně obchodovat, zjišťovat ceny, jednat a hlavně vyřizovat pohledávky. Pak budou stačit jeden nebo dva makléři pro evidenci obchodů a zadávání pokynů. To je sice ještě hudba budoucnosti, ale je to ověřená skutečnost fungujících trhů.
- Jak obchodují dřívím na zahraničních komoditních burzách?
Největší obchody nejblíže k nám se uzavírají v Americe. U nás jsou to víceméně burzy regionálního charakteru. Dovolím si tvrdit, že bychom mohli být v Evropě jednou z největších burz. Zatím jsme podobné komodity nenašli nikde takto veřejně obchodované.
- Bude dostatečné množství volné dřevní komodity pro obchodování na KBP, když do ČR přišly významné investice do zprac. závodů? Investoři žádají záruku trvalých rovnoměrných dodávek a mají zájem odebírat přímo od silného adresného dodavatele.
Ten prostor se vytváří zavedením termínového trhu, který umožňuje uzavřít až roční termínový obchod. Je to opět limitováno požadavkem členů. Technicky pro nás není problém uzavřít obchod na každý měsíc s garantovanou předem dohodnutou cenou a objemem. Podmínkou je ale dostatečná likvidita trhu s reálnou cenou a rozvinutý promptní trh. Od něj se cena na termínovém trhu odvíjí.
- Co očekáváte od roku 2004?
Od dřevařské sekce čekáme, že bude pokračovat v nastartovaném růstovém tempu. Počítám s tím že jako rozvíjející trh přilákáme další obchodníky, kteří uvidí výhody členství a rozšíří nabídku pro koncové uživatele. Pro dřevařskou oblast je naším krédem navázat na přerušený historický vývoj prvorepublikové pražské komoditní burzy, kdy tady byl jeden z největších trhů s dřevními komoditami v Evropě. Tak to alespoň tvrdí historikové. Zatím výsledky ukazují, že by se nám to mohlo podařit, ale povést se to nemusí - to je riziko podnikání. Je možné, že po vstupu do EU padnou další hranice a omezení, může vzniknout jedna obrovská komoditní burza třeba v Německu a může být tak veliká, že zůstane v Evropě jen jediná - může to být ale i ta naše. Díky elektronice jsme dosažitelní všude. U nás je možné obchodovat odkudkoli, kde je přístup na internet, tedy prakticky z kterékoli části zeměkoule.
- Podle pravidel se smí obchodovat na KBP pouze dříví české - naznačujete, že do budoucna by přes KBP mohlo jít například i certifikované dříví z Polska nebo Německa?
V momentě, kdy se objeví zahraniční subjekt, který vstoupí na burzu, ani dnes tomu legislativa nebrání a prosadí, aby se daná komodita obchodovala, pak je to čistě technická záležitost. To je deviza elektronického parketu. Jsme dosažitelní odkudkoli a jsme schopni obchodovat cokoli.
Děkuji za rozhovor
Jan Klíma
Martin Šiler
narozen 29. 4. 1971
absolvent Gymnázia v Bučovicích
od roku 1993 BVV, a. s. - odbor burzovních operací, pracoval jako vedoucí úseku RM-S
od roku 1997 RM-SYSTÉM, a. s., sekce deriváty, vývoj produktů, pracoval jako člen produkčních týmů
od roku 1999 EX-INVEST, s.r.o., pracoval jako jednatel
od roku 2002 Komoditní burza Praha, pracuje jako výkonný ředitel
předseda burzovní komory Komoditní burzy Praha