Přírodě blízké LH a stav lesních půd

Vilém Podrázský, Jiří Remeš, Martin Čížek

Přírodě blízké metody pěstování lesů jsou považovány za vhodný způsob jejich obhospodařování, který vede k jejich vyšší stabilitě a k vyrovnanějším cyklům živin v lesních porostech. Životní procesy lesního porostu jsou v tom případě pokládány za stálejší a má docházet k podstatně menším výkyvům ve stavu složek lesního ekosystému. To se týká i charakteru lesních půd, třebaže množství poznatků o jejich vývoji při různých způsobech pěstování je dosud velmi nedostatečné.

K dispozici je větší, i když rozhodně ne dostačující počet údajů o vlivu pěstování stanovištně nepůvodních lesních dřevin na půdní složku lesních porostů, jsou k dispozici i údaje o melioračním vlivu některých zejména listnatých dřevin. Dosud však nebyly sledovány procesy v půdách, doprovázející přechod na tzv. přírodě blízké způsoby pěstování lesa. Předkládaný příspěvek je proto jedním z prvních disponibilních pramenů v dané oblasti. Jeho cílem je srovnání dynamiky lesních půd, resp. humusových forem v porostech:

1) při přeměně lesního porostu s přirozeným druhovým složením na stejnověkou smrkovou monokulturu;

2) při zakládání kotlíků listnatých dřevin v této smrkové monokultuře.

Metody šetření

Sledované porosty se nacházejí na území ŠLP v Kostelci nad Černými lesy, ve vyrovnaných stanovištních podmínkách. Tvoří dvě srovnávané dvojice. V prvním případě jde o porost s přibližně přirozeným složením (JD, DB) a smrkovou monokulturu na polesí Jevany ŠLP Kostelec nad Č. lesy (LT 3K3, 13. a 14. věkový stupeň) . Odběry byly provedeny v září r. 2000.

Ve druhém případě byly v téže smrkové monokultuře založeny před zhruba 30 lety pásové plochy listnáčů (DB a BK, 3. věkový stupeň) o šířce do jedné porostní výšky a délce 60–80 m. Šetření byla provedena v r. 1998.

Pomocí ocelového rámečku 25 x 25 cm (4 opakování) byly odebírány vzorky jednotlivých pedogenetických holorganických (čistě organických) horizontů, včetně nejsvrchnější části minerální půdy - L, F, H a Ah horizonty. Minerální horizont nebyl odebírán kvantitativně.V rámci vrstvy (horizontu) F byly někdy rozlišovány dvě části oddělené v horizontálním směru, vrstva F1 byla odebírána spolu s horizontem L, F2 s horizontem H, pokud nebylo možno odebrat jednotlivé vrstvy (L, F, H) odděleně. Při malé mocnosti jednotlivých vrstev tak mohly být dohromady analyzovány vzorky podobného charakteru, stupně rozkladu, transformace a humifikace. Analýzy jednotlivých vzorků provedla standardními metodami laboratoř ve VÚLHM VS Opočno. Počet odběrů (4) je na spodní hranici reprezentativnosti odběrů.

Výsledky šetření

Obě skupiny porostů dokumentují půdní změny, ke kterým došlo při záměně původních porostů smrkovou monokulturou (cca 120 let odlišného vývoje), a naopak které následně nastaly při konverzi této smrkové monokultury na porost listnatý, nebo alespoň s výrazným vlivem původních listnáčů (přibližně 30 let odlišného vlivu). Výsledky jsou shrnuty v tabulce.

Závěry

- V obou letech i v rámci jednoho roku se výsledky analýz dosti lišily, záleží výrazně na roce odběru, podchycení prostorové rozdílnosti je rovněž vysoce důležité.

- Záměna původní druhové struktury smrkovou monokulturou vedla k výrazným projevům acidifikace a ochuzení půd: přes proměnlivé a nejednoznačné pH je nižší obsah bází v půdě doložen ve smrkovém porostu, v témž porostu je dokumentováno výrazně nižší nasycení sorpčního komplexu, dále přesun bází do horizontu B, nižší obsah dusíku i ostatních mikroelementů a vyšší akumulace nadložního humusu.

- Zakládání výsadeb listnatých dřevin se projevilo naopak výraznou revitalizací dynamiky nadložního humusu, jeho mocnost klesla opět na úroveň původního porostu, zvýšilo se pH, obsah bází zůstal na podobné úrovni. Zároveň patrně vzrostl obsah celkového dusíku a v opadu a drti i obsah ostatních makroelementů. V horizontu H byl obsah přístupného draslíku a vápníku dosud mírně nižší v porostní skupině listnáčů.

- Více než stoleté pěstování smrku se projevilo počínajícími náznaky acidifikace a ochuzení půdy, během 30 let byl možný návrat víceméně na původní úroveň půdního chemizmu.

- Lze tedy předpokládat poměrně značný potenciál revitalizace lesních půd při přechodu na pěstování lesů s pestřejší druhovou skladbou, a to v období značně kratším, než bylo předchozí “období degradace”.

Tento příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru LF ČZU v Praze MSM 414100006 LH v ekonomicky a ekologicky limitních podmínkách. Výsledky byly prezentovány na semináři LF Možnosti a efekty přírodě blízkého LH 14. 5. 2003.

Adresy autorů:
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
Ing. Jiří Remeš
Ing. Martin Čížek
Katedra pěstování lesů, LF ČZU v Praze
e-mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.