Aktuální změny v portugalském lesnictví

Jaromír Kolejka

Portugalsko je členem Evropské unie od roku 1986. Za dobu svého členství prošlo pozoruhodným ekonomickým a sociálním rozvojem. Přesto stále patří, společně s Řeckem, k nejchudším zemím unie před jejím rozšířením k 1. květnu roku 2004. Členství v EU se v minulosti portugalských lesů prakticky nedotklo. Změny začaly teprve nedávno.

Důležité události posledních let v portugalském lesnictví byly jedním z námětů semináře "Strom a les" (Tree and Forest) evropského programu Socrates-Erasmus, který se konal v červnu roku 2004 ve městech Viseu (hornatý vnitrozemský sever Portugalska) a Évora (suché pláně jihu) . Hlavní informace přednesl Ing. Armando Carvalho z regionální komise pro rozvoj lesa a koordinaci lesnických aktivit ve Viseu, okresní guvernér Viseu pan Joao Carlos Azavedo Maia a Ing. R. Ferreira z Ekologického ústavu University Évora.

Lesnatost a porostní skladba

Portugalsko v současné době vykazuje cca 35% lesnatost, což jsou hodnoty formálně přibližně odpovídající poměrům v ČR. Za les jsou ovšem v Portugalsku oficiálně považovány plochy, které nemají daleko od zemědělských kultur, parků či křovinami porostlých opuštěných ploch. K lesu jsou řazeny také "porosty" korkových dubů zvané "montado", kde rozestup mezi jednotlivými stromy může být sto i více metrů a tato plocha je obvykle alespoň vypásána, pokud není každoročně rozorávána. Vzhledem k tomu, že portugalský venkov prodělal v posledních 20 letech významné sociální změny spojené s intenzivním vylidněním a běžnou ztrátou vztahu mladé generace k půdě, mnohé parcely zůstaly opuštěny a spontánně jsou zalesňovány. Do období krátce před vstupem Portugalska do EU převažovala v porostech vzniklých sukcesí nebo vysázených na opuštěné plochy nepůvodní středomořská borovice (až cca 98 %). Přibližně před 25 lety se přistoupilo k vysazování několika druhů australských blahovičníků. Do současnosti bylo odhadem takto zalesněno cca 700 000 ha. Až na několik vzácných výjimek v Portugalsku výrazně převažují borové (Pinus pinaster, P. pinea, méně P. sylvestris) a eukalyptové monokultury (Eucalyptus obliqua, E. regans aj.), případně na jihu jsou hojné plantáže korkového dubu (Quercus suber společně s Q. rotundifolia).

Současné problémy portugalského lesnictví

1. Extrémní rozdrobenost lesního půdního fondu (průměrná velikost lesních parcel je do 3000 m2, takových parcel je v zemi cca 600 000, což velice snižuje možnosti komunikace s vlastníky, jejich organizovanost, koordinaci aktivit a znemožňuje i využití různých evropských dotačních programů).

2. Absence managementu lesa (dosavadní hospodaření v lese je výrazně tradiční, současný vlastník hospodaří stejně jako jeho otec, děd či praděd, nebo ponechává les vlastnímu osudu).

3. Nízké technické vybavení lesního hospodáře (tím se míní nejen technika potřebná k práci v lese, ale i přístup a využití informačních a geoinformačních technologií, dostupnost legislativních norem po internetu, komunikace s centrem a administrativou regionů).

4. Špatná koordinace činnosti institucí zabývajících se otázkami lesa (současný vlastník lesa je běžně postaven před problém "papírové války", chce-li se svým majetkem provést opatření všeho druhu, včetně stále častějších uvědomělých optimalizačních zásahů).

5. Nízká přidaná hodnota lesní produkce (značná část dřeva se nadále spaluje, dřevo se maximálně používá jako řezivo pro nejjednodušší účely; chybí dřevařsko- průmyslové komplexy, kde by ekonomické zájmy všech zúčastněných byly koordinovány a jejich práce zhodnocena) středomořské borovice, blahovičníku a korkového dubu v porostech a pouze základní produkci dřeva spíše průměrné kvality se zpracovatelé dřeva často obracejí na importéry ze zahraničí, což poškozuje místní lesní hospodáře).

7. Ohrožení lesními požáry (současné monokultury, s výjimkou korkového dubu, představují ideální prostředí pro vznik a šíření lesních požárů - ať již jsou způsobeny samovznícením díky značné produkci hořlavých silic a éterických olejů, či lidskou nedbalostí, resp. úmyslem. Pravidelně se vyskytuje výrazné období horka a sucha - jen v roce 2003 v Portugalsku shořelo cca 420 000 ha lesa).

Školství a legislativa

Lesnictví nemá v Portugalsku "na růžích ustláno". V zemi sice fungují čtyři fakulty produkující lesnické odborníky (ve městech Vila Real, Coimbra, Castelo Branco a Lisabon), ale absolventi se potýkají se zoufale nedostatečnou nabídkou pracovních míst. Je to způsobeno vlastnickými poměry (cca 98 % lesa je v rukou soukromých vlastníků, většinou malých) a malým zájmem státní, regionální, a nakonec i lokální administrativy, byť se situace konečně začíná měnit k lepšímu. Výsledkem je, že tyto školy musely výrazně omezit směrná čísla studentů. Není vzácností, že v celém ročníku všech specializací společně studuje jen několik málo studentů (do 10 osob).

V roce 1996 však portugalský parlament přijal vůbec první ucelený lesní zákon. Tři roky nato byl schválen plán setrvalého rozvoje portugalských lesů. Ve stejném roce se přistoupilo k formalizaci procedur regionálního a místního lesního plánování (PROF a PGF). V roce 2001 byla přijata státní norma týkající se aktivit a lesní produkce. V roce 2002 byl schválen Akční plán pro lesní sektor (PASF). Do let 2003 a 2004 se datují první strukturální reformy portugalského lesnictví.

Změny v lesnictví

Změny spočívají především v tom, že místní a regionální administrativa si uvědomuje polyfunkční roli lesa v krajině. Je zřejmé, že právě ryze produkční funkce výrazně ustupuje do pozadí, mj. díky konkurenci importovaného dřeva. Podobné sebeuvědomění charakterizuje i vlastníky lesa, kteří začali vytvářet vlastní organizace, přičemž tento proces je všemožně centrálně podporován. Kromě toho při místních administrativách (region, okres) vznikají postupně "odbory" pro koordinaci lesnických aktivit a správu lesních ploch. Ty vyvíjejí dodatečný tlak na univerzity k "produkci" moderních lesních odborníků.

Příkladem může sloužit okres Viseu, tvořený cca 25 obcemi, resp. katastrálním územím se 180 000 obyvateli. Dvacet jedna obcí již má pracoviště lesního odborníka. Lesnatost zde činí přes 48 % (dalších 19 % plochy okresu pokrývají křoviny), což při ploše kolem 510 000 ha obnáší cca 250 000 ha lesa, z čehož většina byla cílevědomě vysázena (dominuje výrazně borovice, nejvyšší podíl v celém Portugalsku). Z toho v roce 2003 vyhořelo přes 105 000 ha. Po těchto událostech si vlastnící a správa uvědomili, že je nutno se dohodnout na opatřeních, která by tyto dopady pro budoucnost minimalizovala. V přírodě blízkých středomořských lesích jsou požáry přirozenou nutností, ve zdejší vlhké oblasti však původní "vavřínové doubravy" vymizely a náhradní společenstva borovice (příp. eukalyptu) jen částečně simulují přirozené listnaté středomořské porosty.

Strategie lesnických aktivit v regionu (přijata v roce 2004) zahrnuje:

- stimulování vlastníků ke scelování pozemků a propojování prací v lese;

- vytvoření organizací vlastníků na všech stupních;

- zavedení moderních technologií a vědeckých poznatků do managementu lesa;

- společné řešení problémů (na regionální a místní úrovni);

- společné vytváření protipožárních opatření (mj. bolestné jsou protipožární průseky a zřizování hydrantů).

Během velice krátké doby bylo připraveno 290 projektů, z nichž 211 bylo přijato a financováno z různých zdrojů. Přestože se zatím týkají "jen" 6411 ha30 ha lesa je průměrně sestavován a realizován projekt opatření. Došlo ke změně i v oblasti správy lesa. Zatímco v roce 2000 se v oblasti administrativy lesu věnoval pouze jeden odborník, dnes jich je patnáct. Navíc je v regionu k dispozici na místní úrovni celkem 43 lesních techniků, z nichž 35 bylo vychováno péčí regionální a místní administrativy. Reformy jen v letošním roce přinesly 15 nových pracovních míst pro lesnické odborníky a další zřizování je očekáváno v nedaleké budoucnosti.

Geobotanické mapování

Se zpožděním cca 15 let za sousedním Španělskem probíhá geobotanické mapování a vznikají podrobné mapy potenciální vegetace. Portugalsko je rozděleno do dvou geomů. Prvním je listnatý les mírného pásu (atlantické přioceánické lesy především na sever od Porta a řeky Douro). Zbytek je součástí mediteránního geomu, v němž je rozlišována oblast termomediteránní vyznačující se klasickými středomořskými klimatickými, půdními a vláhovými poměry. Lemuje jižní a západní pobřeží státu až po Lisabon. Většina vnitrozemí je součástí mezomediteránní oblasti, kde se prolíná výskyt středomořských druhů s některými druhy příslušnými moderátnímu klimatu, a nakonec oblasti supramediteránní, přestavované vysokohorskými regiony s výraznou výškovou stupňovitostí vegetace. Ta je v Portugalsku zastoupena jen pohořím Serra da Estrela (Torre - 1993 m n. m.). Do základního a aplikovaného lesnického výzkumu nyní začínají proudit nemalé prostředky z evropských, centrálních, místních i soukromých zdrojů. Zdá se, že portugalskému lesnictví nastávají "zelené" časy.

 

Adresa autora:

Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.

LDF MZLU v Brně

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: archiv autora