Informace o situaci u LČR a ČAPLH

V poslední době se v médiích začíná opět více objevovat téma LČR, v periodikách se diskutuje např. o způsobech prodeje dříví či pochybení NKÚ v kontrolním závěru 03/04. Důvodů je jistě více, jeden z nejdůležitějších je jistě vrcholící a stále vyhrocenější jednání o smluvních vztazích mezi LČR a podnikateli v LH.

Na setkání představitelů LČR s novináři 23. září 2004 v Praze seznámili ekonomický ředitel LČR Ing. Zdeněk Cába spolu s tiskovým mluvčím Ing. Lubomírem Šálkem novináře s výsledky hospodaření podniku za první pololetí a dále informovali o dalších aktivitách podniku. Pak následovala místy vzrušená diskuse s novináři, která se týkala hlavně nesouladu mezi výsledky kontrolního závěru NKÚ a nezávislého Brázda-auditu (po zahrnutí režijních nákladů vychází zisk z prodeje dříví u většiny šetřených lesních správ vyšší než u šetřených lesních závodů, tedy opačně, než tvrdí ve svém závěru NKÚ,  s nimž LČR souhlasily - viz LP 10/2004, str. 13) a chystaných změn v obchodní politice LČR. Na základě tohoto setkání, informací médií, tiskových zpráv a dalších informačních zdrojů předkládáme následující souhrn informací.

Výsledky NKÚ vs. Brázda-audit

K výsledkům kontrolního protokolu a závěru NKÚ, kde byly při šetření zisku u jednotlivých organizačních jednotek zahrnuty pouze přímé náklady bez režijních nákladů, a na otázku, jak je možné, že s takovým kontrolním závěrem NKÚ LČR souhlasily (viz např. tiskové prohlášení LČR v LP 6/2004 nebo vyjádření L. Šálka v LP 7/2004), Z. Cába uvedl: „V připomínkovém řízení se jednalo s NKÚ a upozorňovali jsme na to, že u lesních závodů se hovoří pouze o přímých nákladech, že tam režijní náklady nejsou uvedeny.“ Na přímou otázku LP, zda tyto připomínky LČR uplatnily, odpověděl Z. Cába kladně. Redakce Lesnické práce má ale k dispozici rozhodnutí o námitkách, ve kterém NKÚ (vedoucí skupiny kontrolujících Ing. Průcha) reaguje na všechny námitky, jež vůči kontrolnímu protokolu NKÚ uplatnil za LČR generální ředitel Ing. Kamil Vyslyšel (námitky, čj. 1246/0MP/04 ze dne 17. 2. 2004). Ani v jedné ze šesti námitek se o nezahrnutí režijních nákladů či vůbec problematice efektivity prodeje dříví na jednotlivých organizačních jednotkách nehovoří! Cába dále řekl: „...v okamžiku, kdy vyšel závěr NKÚ, jsme řekli: ano, nezbývá než s ním souhlasit,“ a „my jsme samozřejmě tyto věci s NKÚ konzultovali a informovali jsme o tom, že výstup týkající se režijních nákladů je jakési pochybení, ale výsledek, který učinil NKÚ, je jeho právem...“ Také uvedl, že NKÚ měl k dispozici správné podklady. K výši zisku z prodeje dříví za prodávanou jednotku (m3) u LS a LZ Cába uvedl, že je třeba dlouhodobého časového hlediska. „Jeden rok to vychází ve prospěch LS, jeden rok ve prospěch LZ.“  L. Šálek dodal: „V delším časovém období to vychází ve prospěch LZ.“  K otázce správnosti údajů v grafech, které vedení LČR prezentovalo na minulé tiskové konferenci o hospodaření LČR v roce 2003 (mj. průměrný HV dle typu org. jednotky - LZ 419 Kč/ha, LS 186 Kč/ha, viz. LP 9/2004, str. 4), poznamenal Z. Cába, že byly dělány podle jiné metodiky než výsledky NKÚ. „Byly dělány z celkového hospodářského výsledku průměrně za LS a LZ. Nezabývaly se pouze těžební činností.“

LČR nebudou na základě výsledků Brázda-auditu vydávat žádné tiskové prohlášení o pochybení NKÚ v tomto směru. Na dotaz LP, zda tedy LČR i nadále s kontrolním závěrem NKÚ souhlasí, uvedl L. Šálek: „Ano, souhlasíme s obecnými závěry, že obchod s dřívím byl tak, jak byl nastavený v rámci transformace, prodej dříví nastojato, byl špatný. To je základ.“ Na otázku, zda tím nezpochybňují celou reformu, odpověděl L. Šálek: „Ano, to zpochybníme, samozřejmě!“

Hospodaření a obchodní strategie LČR

LČR vykázaly k 30. červnu 2004 pololetní zisk 631 mil. Kč před zdaněním (v roce 2003 - 626 mil., 2002 - 673 mil., 2001 - 691 mil., 2000 826 mil. Kč). Předpokládají, že letos dosáhnou lepšího hospodářského výsledku než v roce 2003. LČR chtějí maximálně využit stávajících smluvních ujednání s obchodními partnery. Z. Cába uvedl, že se dílčí výběrová řízení v minulosti v zásadním objemu neuplatňovala tak, jak dovolovaly stávající smlouvy. „Cena v dílčích výběrových řízeních byla výrazně vyšší a lepší, já nevím, zda dokážeme dnes kvantifikovat, jestli výrazně o 15 až 20 procent, ale my se domníváme, že ano.“

Rámcovou smlouvu, podle níž by měly LČR uzavírat smlouvy s podnikatelskými subjekty, dozorčí rada v září v tajném hlasování schválila. Kromě ČAPLH s ní nesouhlasí ani šéf Odborového svazu pracovníků dřevozpracujícího odvětví, lesního a vodního hospodářství Ing. Rudolf Kyncl. Jak uvedl pro Hospodářské noviny (24. 9.) i pro Lesnickou práci, LČR pominuly v rámcové smlouvě návrhy odborů na dlouhodobost smluv a odstranění Švarc systému“ z lesního hospodářství. Také uvedl, že nemají „žádnou jistotu, že naši zaměstnavatelé dostanou zakázky“. Z. Cába předpokládá, že rámcová smlouva bude nyní dopracována na dílčí konkrétní smlouvy o jednotlivých oblastech činnosti - pěstební a těžební oblasti, o prodeji a dopravě dříví apod. Rámcová smlouva hovoří o pětiletých smlouvách. Přitom jak na mimořádném sněmu v listopadu 2003, tak i na pravidelném sněmu ČAPLH v březnu t.r. mluvil gen. ředitel LČR K. Vyslyšel o desetiletých smlouvách v návaznosti na období platnosti LHP (viz LP 12/2003 a LP 5/2004).

LČR nebudou zadávat zakázky podle nového zákona o veřejných zakázkách i přesto, že to podle HN (24. 9.) na jednání dozorčí rady LČR navrhovali poslanci ODS a KDU-ČSL. Jejich návrh však neprošel. Z. Cába uvedl, že se tento zákon podle právní expertizy, která byla udělána na úrovni LČR a konzultována s Ústavem státu a práva, nevztahuje na státní podnik LČR. L. Šálek dodal, že časové lhůty v zákoně by LČR svazovaly při likvidaci přírodních kalamit, ale kromě nich se budou LČR tímto zákonem snažit řídit. V rámci nových smluvních vztahů by výběrovým řízením měly projít všechny firmy. Na územně smluvních jednotkách budou vyhlášena výběrová řízení na smluvního dodavatele, který bude komplexně provádět činnosti v lese, ale tyto činnosti budou účetně odděleny od obchodu s dřívím. Takto by měly být realizovány obchodní vztahy na 90 % území spravovaného lesními správami LČR. Zbylých 10 % území je vyčleněno na dílčí výběrová řízení na jednotlivé činnosti v lese, na činnosti v režii LČR a pro samovýrobu, v rámci podpory drobného regionálního podnikání. Vítěz výběrového řízení na smluvní územní jednotku bude provádět pěstební a těžební činnost na celém území jednotky. Podle projektů prací mu bude 60 % objemu těžeb prodáno u pařezu. Tento obchodní model chtějí LČR zavádět od 1. 1. 2005. LČR chtějí podle L. Šálka participovat stále více na obchodu se dřívím, protože „docházelo k odlivu kapitálu z LČR prostřednictvím zisku obchodních firem z obchodu se dřívím do privátní sféry“.

Vztah s HLDS

Podle LČR byl obchod dřívím realizovaný prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a. s. (HLDS), pro LČR nevýhodný. V roce 2003 skončil ztrátou 21 mil. Kč, a to díky započtení smluvní odměny za zpětný odkup pro HLDS ve výši 3 % z tržeb. LČR se rozhodly podíl v HLDS prodat. Cába uvedl, že i na základě závěru NKÚ a právního auditu je třeba „ zprůhlednit celý systém toků finančních prostředků, tzn. oddělit služby od prodeje dříví“. „Chceme dát jakousi vyšší přidanou hodnotu všem činnostem a samozřejmě máme zájem i na tom, aby si LČR část objemu dříví, kterou obchodovala nebo obchoduje HLDS, mohly obchodovat samy.“ Podle Šálka i přes 50% podíl nemohly LČR v HLDS uplatňovat svůj vliv. Na otázku, jak je možné, že existuje úplně odlišná analýza vypracovaná bývalým vedením LČR o výhodnosti vztahu HLDS a LČR (viz LP 6/2004 nebo LP7/2004), která uvádí pozitivní efekt, Z. Cába uvedl, že tato analýza mluví o tržbotvorném efektu s pozitivním dopadem pro vyjednávání LČR se smluvními dodavateli o cenách dříví. Efekt je však podle něj porovnáván s ne zcela přesnými cenami ČSÚ. „....je to obdobné jako u přístupů k výpočtu LS-LZ. Metod a přístupů je celá řada a vychází to z jakýchsi průměrných cen a z jakýchsi teoretických výstupů“.

Investice do dřevozpracujícího závodu

Z. Cába uvedl: „Měli jsme jisté zadání od našeho zakladatele, abychom se zabývali touto myšlenkou, tzn. došlo k nějakým jednáním na úrovni velvyslanectví a obchodního atašé Čínské lidové republiky, parlamentu, dokonce byla i jakási vládní delegace v Číně. Tyto záležitosti byly rozjednány a předjednány, nicméně v této chvíli to není o tom, že bychom my významně měli zájem na budování pily.... Pakliže zakladatel pojme myšlenku jít do toho, ..., tak pak to tak samozřejmě bude.“ Dodal, že podle analýz LČR jsou v ČR jedna až dvě oblasti, kde by ještě bylo možné realizovat investici takového charakteru.

Připravil Michal Třeštík

 

Přímo řízené lesní závody (LZ) obhospodařovaly v roce 2003 7 % výměry a na zbývajících 93 % v působnosti lesních správ (LS) podnik zajišťoval lesnické činnosti smluvně prostřednictvím podnikatelských subjektů zabezpečujících komplexní dodávku lesnických prací. Komplexní dodávka lesnických prací spočívá v provádění pěstebních činností a nákupu dříví u pně (u pařezu - dříví se měří až po těžbě, často se nepřesně v souvislosti s LČR používá termín na pni neboli nastojato, kdy se měří pouze orientačně hmota stojícího porostu, důležitá je však cena, za který se prodá, viz LP 7/2004, str. 6, pozn. red.)

Podle výroční zprávy LČR 2003

Současné složení dozorčí rady LČR: Ing. Jan Grůza (KDU-ČSL), prof. Ing. Luděk Šišák (FLE ČZU), Ing. Petr Zgarba (ČSSD), Ing. Jiří Dobiaš (MZe), Ing. Josef Hruška (LČR), Ing. Viktor Blaščák (LČR), Ing. Ivan Hula (LČR), Ing. Jiří Papež (ODS), Ing. Pavel Kováčik (KSČM).

Mimořádný sněm ČAPLH (11. 10. 2004)

Mimořádný sněm svolalo prezídium za účelem informovat členskou základnu o kritické situaci při přípravě nového smluvního vztahu mezi LČR a jeho smluvními partnery. Nesplnění slibů ze strany vedení LČR způsobilo, že dnes prakticky v polovině října neexistují žádné odpovídající a řádně projednané dokumenty, které mají upravovat nový smluvní vztah a regulovat pravidla výběrových řízení. Sněm vyslechl velmi podrobnou zprávu prezídia o činnosti od řádného sněmu, který se konal dne 31. 3. 2004. Vysoce ocenil vystoupení předsedy Odborového svazu dřevozpracujícího průmyslu, lesního a vodního hospodářství pana Ing. Rudolfa Kyncla a předsedy dozorčí rady LČR pana Ing. Jana Grůzy. V následné diskuzi se seznámil s praktickými poznatky členů, které jednoznačně charakterizují současnou nepříznivou situaci ve spolupráci s LČR. Následně schválil drtivou většinou hlasů činnost prezídia za minulé období. Současně zavázal prezídium vynaložit veškeré úsilí k zabránění všech kroků, které mohou způsobit nenahraditelné škody jak podnikatelským subjektům, tak LČR.

Podle tiskové zprávy ČAPLH ze dne 11. 10. 2004

Z usnesení mimořádného sněmu (schváleno - pro 64, proti 3, 2 se zdrželi)

Mimořádný sněm konstatuje:

- Nebyl splněn slib vedení LČR předložit do 30. 6 .2004 návrh paragrafového znění systému smluv;

- Nebyly dodrženy ze strany vedení LČR přísliby přednesené na mimořádném sněmu v listopadu loňského roku, opakovaně publikované a potvrzené při dvoustranných a vícestranných jednáních, které vedly ke zkrácení výpovědní lhůty stávajících smluv uzavřených na dobu neurčitou;

- Nebyly dodrženy již v průběhu vyjednávání dosažené a vzájemně písemně odsouhlasené principy výběrových řízení, komplexnosti zakázky, doby jejího trvání a principy obchodní politiky. Dosažené dohody přitom respektovaly závěry kontrolní zprávy NKÚ;

- Znění rámcové smlouvy, tak jak bylo předloženo k připomínkám dne 20. 9. 2004, nejen odporuje všem již dříve písemně uzavřeným dohodám, ale obsahuje základní věcné a právní nedostatky, jež ve svých důsledcích znamenají zásadní změnu schválených transformačních principů. Jde pak o faktické ohrožení prosperity jak LČR, tak podnikatelských subjektů.

- Jednání ze strany vedení LČR jsou vedena nekompetentně, bez znalostí širších, zejména ekonomických a sociálních souvislostí. Vyslovuje vážnou pochybnost, zda se současným vedením LČR je možné odpovědně a na patřičné odborné úrovni jednat a dosáhnout deklarovaných cílů.

- Přes opakované pozvání se jednání sněmu nezúčastnil generální ředitel LČR Ing. Vyslyšel, ani jím pověřený zástupce. Vzhledem k závažnosti projednávaných otázek považuje tuto situaci za potvrzení nezájmu řešit existující problémy.

Mimořádný sněm ukládá prezídiu:

- právní cestou zabezpečit ochranu oprávněných zájmů členů asociace, v této souvislosti nechat mj. posoudit rámcovou smlouvu a postup vedení LČR při zkrácení výpovědních lhůt v závěru loňského roku;

- seznámit s výsledky sněmu dozorčí radu a vedení LČR;

- projednat s vedením MZe závěry sněmu s cílem hledat cesty pro splnění příslibů daných na mimořádném sněmu v listopadu loňského roku a na řadě následujících jednáních;

- aktivně se podílet na činnosti Rady sociálních partnerů a spolupracovat s OS DLV;

- s celou situací v LH neprodleně seznámit příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, představitele politických stran a předsedu vlády;

- projednat se zakladatelem odložení reformy smluvních vztahů o jeden rok tak, aby mohly být dopracovány veškeré podkladové materiály a analýzy, aby mohlo být rozhodnuto o efektivním postupu k dosažení nejlepšího výsledku a také mohla být stanovena pravidla výběrových řízení.

Nový prezident ČAPLH

Novému prezidentovi ČAPLH (po Ing. Domesovi a Ing. Vaněčkovi je již třetím prezidentem ČAPLH od nastartování změn v lesnickém sektoru odvoláním J. Olivy z funkce gen. ředitele LČR v září loňského roku) jsme zaslali e-mailem několik otázek.

Nový prezident ČAPLH Ing. Josef Horák je také místopředsedou PEFC ČR a předsedou komory zpracovatelů. Vystudoval ekonomiku, do roku 1989 pracoval v odvětví průmyslu papíru a celulózy. Od roku 1990 působil ve funkci náměstka na Ministerstvu lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu. Po jeho zrušení pak na Ministerstvu průmyslu (Ministerstvu průmyslu a obchodu), především v odvětvích dřevozpracujícího průmyslu. V roce 1993 odešel do privátního sektoru a věnoval se problematice kolektivního investování. K lesnímu hospodářství se vrátil v roce 2001 (ve funkci generálního ředitele LAS.CZ v Českých Budějovicích). V polovině roku 2002 místo opustil a dále pracuje na volné noze. Zabývá se otázkami certifikace a ekonomicko-organizačního poradenství, zejména se zaměřením na LH. Členem prezídia ČAPLH je od roku 2001.

- Proč došlo na konci září ke změně na postu prezidenta ČAPLH?

Důvod je velmi prostý. Za současné situace se mimořádně zvýšily časové nároky na činnost celého prezídia a prezidenta zvlášť. Velmi těžko bylo možné dále spojovat nejvyšší řídící funkci v podnikatelském subjektu s funkcí prezidenta. Nejsem ani podnikatelem, ani nevykonávám žádnou řídící funkci. S jistou nadsázkou mám i určité zkušenosti a kvalifikační předpoklady. V nedávné době jsem oslavil 60. narozeniny, byl jsem v Rusku i v Americe.

- S jakými představami jste se ujal nové funkce?

Před asociací stojí dva základní úkoly. Musíme vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby reforma smluvních vztahů s největším obchodním partnerem - LČR - nevedla k destabilizaci celého systému. Myslím tím nejen podnikatelskou sféru, ale i samotné LČR. Chtěl bych také, aby asociace byla jak ze strany MZe, tak LČR vnímána jako seriózní partner. Našim cílem není nic jiného, než se spolupodílet na přípravě systémových změn, které ovlivní budoucnost celého lesnicko-dřevařského komplexu. Spolu s odbory pak být konstruktivním oponentem všeho, co pomáhá vytvářet fungující podnikatelské prostředí. Jde o zcela normální model existující ve všech civilizovaných a ekonomicky úspěšných zemích. Nenacházím žádný důvod, proč by tomu nemělo být tak i u nás.

- Připravujete nějaké změny politiky ČAPLH, např. při současném projednávání obchodních smluv s LČR?

Myslím, že ČAPLH má od samého počátku, kdy byly jak panem ministrem Palasem, tak generálním ředitelem Vyslyšelem prezentovány připravované změny, jasné a konzistentní stanovisko. Jednoznačně a opakovaně jsme podporovali záměry formulované na mimořádném sněmu v listopadu loňského roku a na celé řadě dvoustranných a vícestranných jednáních v rámci Rady sociálních partnerů v LH. Zde není potřeba nic měnit. Na druhé straně jsme však v určité konkrétní situaci. Naší povinností je odpovídajícím způsobem reagovat. Mandát daný prezídiu mimořádným sněmem 11. října 2004 je nezpochybnitelný.

- Bude podle Vás jednání s LČR úspěšně uzavřeno do konce roku?

Konec roku není asi žádný fatální termín. Tím končí pouze jeden kalendářní rok a začíná nový. Našli bychom jistě termíny jiné a ve svých důsledcích významnější. Není to však až tak podstatné. Rozsah připravovaných změn zcela jistě přesahuje rámec konce letošního roku. Osobně budu považovat za úspěch, když zvítězí zdravý selský rozum. Jen tak budeme moci hovořit o úspěchu, který bude ku prospěchu jak podnikatelské sféry, tak LČR a v neposlední řadě nás všech.

-MT-