Aktuální problémy HÚL

Jaroslav Simon

Pro lesní hospodářství (LH) v ČR, stejně tak jako pro naši celou společnost, byl zlomovým bodem rok 1989. Nejdůležitějším aspektem v oblasti LH bylo určitě postupné nastartování restitučního procesu a transformace organizací zajišťujících provozní aktivity. Uvedený proces je stále živý a nabývá na významu s blížícím se datem vstupu ČR do EU. Oproti tomuto oblast hospodářské úpravy lesů (HÚL), v její praktické podobě, byla řešena v podstatě jednorázově ve dvou kardinálních souběžných momentech.

1. Schválení nového “Lesního zákona”, č. 289/1995 Sb., následně v roce 1996 se sérií prováděcích vyhlášek. Je zde zásadní nová strategie a postupy při zpracovávání děl HÚL a v oblasti strukturálních změn transformace zpracovatelských organizací, formulace podmínek a zásad pro vznik privátních zpracovatelských subjektů.

2. Vymezení nového předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) výnosem ministra zemědělství v r. 1996, ve kterém již zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a nově lesních hospodářských osnov (LHO) nefigurovalo.

Privatizace praktické oblasti HÚL

Uvedené momenty nastartovaly rychlou a intenzivní privatizaci praktické oblasti HÚL, která měla v podstatě opět dvě stránky:

- Vznik zhruba dvou desítek subjektů, které se vytvořily odštěpením části pracovníků a části ekonomického potenciálu ÚHÚL (regionálně při jednotlivých pobočkách instituce). Vznik organizačně a ekonomicky rychle se stabilizujících subjektů, k čemuž v úvodním období aktivity pomohla i poměrně vysoká cena za zpracování LHP a LHO, aktivní dotační politika státu a vyrovnaná nabídka zakázek.

- Vznik širokého spektra (cca 150-180) držitelů oprávnění, licence z oblasti právnických, ale zejména fyzických osob.

Uvedené institucionální zajištění praktické oblasti HÚL se ve svých dvou stránkách udrželo do současné doby (s tím, že došlo k výrazné redukci subjektů a k vyostření tržního prostředí).

Redukce subjektů, konkurence

Redukce subjektů byla určena již v roce 1996 vydáním vyhlášky MZe, která výrazným způsobem zpřísňovala podmínky pro získání licence pro zpracování LHP a LHO, dále pak vymizením části pasivních a nekonkurenceschopných subjektů. Ekonomicky a personálně silnější subjekty zpravidla zůstaly s tím, že se jejich situace se výrazně zkomplikovala v důsledku několika nově nastalých okolností:

- Zvýšení konjunktury na trhu. Část drobných zakázek odčerpávají drobné subjekty, případně fyzické osoby, které logicky pracují s nižší úrovní režie.

- Dramatické snížení cen za produkty HÚL (LHP a LHO, v období posledních zhruba pěti let průměrně až o 100 %), s posunem v nabídce až do úrovně stěží pokrývající náklady, což při poměrně stabilním kádru zaměstnanců v taxační sféře neumožňuje tvorbu zisku a možnost rozvoje. Zároveň ale činí taxační kanceláře závislé na nutnosti získání zpravidla státní zakázky (až existenční záležitost). To s sebou v posledních několika letech přineslo snahu některých taxačních subjektů hledat další, nové realizační sféry, novou profilaci, kdy zpracování LHP a LHO již nemusí být hlavní oblastí. Jde například o dílčí výzkumné aktivity, speciální poradenskou činnost pro vlastníky lesa, případně pro orgány státní správy (kde je zabíráno místo, které by jednoznačně mělo patřit ÚHÚL), rozvoj nových modelů a počítačových aplikací, kooperační spolupráce se zahraničím, znalecká činnost a další. Uvedený vývoj může vést i k paradoxní situaci - za pokračující situace nemusí být perspektivně pokryty zakázky na zpracování LHP a LHO. Tento aspekt (může nastat i s uvolněním trhů po vstupu do EU) nepomůže asi za současné situace řešit z logických důvodů ani státní ÚHÚL. Pracovníci, kteří se chtěli zabývat zpracováním LHP a LHO, odešli do privátní sféry; ti, kteří setrvali, zpravidla v době uplynulých 7 let s problematikou ztratili kontakt a pracovníci, kteří nastoupili po r. 1996, se s problematikou často nesetkali vůbec. A tak se situace může postupně změnit do monopolního postavení jedné či dvou desítek transformovaných taxačních subjektů. Že uvedené nemusí být fantazií, nám může například demonstrovat příklad. Rozhlédněme se okolo sebe a zkusme najít pracovníka, který dovede pro konkrétní porost vybrat exaktní metodu zjišťování zásob a správně aplikovat například matematicko-statistické metody, a rozmysleme se, kde takové pracovníky najdeme.

Institucionální oblast logicky není jediným problémem aktuální HÚL. Lze jich jmenovat celou řadu, z nichž některých bych se chtěl ještě v krátkosti dotknout.

Volba nových strategií zpracování LHP

Nová lesnická legislativa se zlomovým rokem 1996 přinesla oproti období minulému celou řadu pozitivních i negativních změn. Zmíním rámcově nejdůležitější:

- Požadavek na digitální zpracování lesnických map s legislativně stanovenou přesností. S sebou nese nutnost přesné identifikace majetku v mapových dílech různého charakteru (pozemkový katastr, evidence nemovitostí, státní mapa odvozená atd.) a samozřejmě terénní identifikaci (to často přináší nutnost geodetických prací, což nebývá kapacitně pokryto; z pozice vlastníků ani ekonomicky).

- Klasifikace přírodních podmínek, přebíraná z OPRL, zpracovaných v úzkém časovém horizontu, který logicky neumožňoval komplexní optimalizaci. K problémům dochází zejména při překryvu se zvláště chráněnými územími (ZCHÚ).

- Rámce diferenciace hospodaření, které jsou zpravidla rovněž přebírány z OPRL, jistě udávají optimální varianty, ale často nejsou v souladu s cílem hospodaření vlastníka.

- Zjišťování stavu lesa nemá stanoveno striktní pravidla, což logicky vede k uplatňování nejjednodušších, zpravidla tabulkových metod ve všeobecné úrovni, logicky s rozdílem přesností. Zde je třeba se ještě jednou vrátit k problematice cen zpracování děl HÚL. Zpracování terénních dat je v podstatě unifikované (včetně plus-minus cen), oblast zisku a režií není problematická. Jediná složka, která může být značně variabilní, jsou náklady na venkovní šetření, tedy zejména na zjišťování stavu lesa. Při návrhu minimálních cen si jednoznačně můžeme zodpovědět, jak jich lze dosáhnout. Na tento problém jsme upozorňovali již před několika lety.

- Závaznost údajů LHP. I když se samozřejmě liší podle držby a výměry (nezmíním-li LHO), v LHP jsou závazné pouze maximální nepřekročitelná výše těžeb (ne však ve struktuře - předmýtní, mýtní, nikoli v konkrétních porostech, kde nemusí být umístěna), pěstební zásoby do 40 let a podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD).

- Uplatnění zájmů ochrany přírody, v souladu se zákonem 114/1992 Sb., kde ke každému schvalovacímu řízení musí být závazné stanovisko orgánů ochrany přírody. Význam uvedeného se dostane do popředí zejména po vstupu ČR do EU, kdy bude naplňována směrnice NATURA 2000, která se dotkne v úpravě managementu nemalé části i hospodářských lesů. V ZCHÚ je závazným podkladem pro zpracování LHP a LHO plán péče o ZCHÚ. Oba materiály se doplňují, prolínají a vycházejí ze stejného základu. Soudím, že není nutné zpracovávat materiály dva a že je možné vytvořit sjednocení obou, a to pro širší spektrum území (nejen pro ZCHÚ, ale minimálně i pro území spadající do směrnice NATURA 2000). To by se dalo řešit systémem zvláštních licencí MŽP, případně zapojením pracovníků ochrany přírody do taxačních skupin.

Z uvedených několika poznámek je zřejmé, že celý problém zpracování LHP a LHO je často kontroverzní, a to jak v provozní, tak i legislativní úrovni. A to jsem ještě nezmínil vlastnické struktury. Je tedy logické, že existuje zájem uvedený systém vylepšit, případně doplnit či nahradit jiným. Z komplexnějších technologií, které byly zatím v ČR prezentovány, lze jmenovat technologie tzv. “nové metody HÚL” na bázi statistické inventarizace lesa (IFER, Jílové u Prahy), metodu zpracování LHP na základě počítačové analýzy obrazu, (ÚHÚL LDF MZLU v Brně), metody modelů různého typu, využití růstových simulátorů (SILVA 2.2 - ÚHÚL LDF MZLU v Brně) a další. Každá z metod má své klady a nedostatky. Myslím, že finální produkt, který bude kombinací všech metod, strategii zpracování děl HÚL v nepříliš vzdáleném horizontu změní. Zkušenosti ze zahraničí tomu alespoň nasvědčují.

Teoretická oblast HÚL

Teorie musí mít přímou vazbu na praxi, má ale řídící význam. Změnami společensko–ekonomických podmínek u nás působí celá řada vyřešených teoretických problémů zbytečným dojmem, což je záležitost zdánlivá, naopak celou řadu následujících problémů bude nutno jednoznačně řešit:

-Formulace nových rámců diferenciace hospodaření v závislosti na přírodních a porostních podmínkách a variantách cílů hospodaření vlastníka v rámci legislativních limitů.

- Metody zjišťování taxačních veličin, modely jejich vývoje u nestandardních porostů (porosty dřevin na nevhodných stanovištích, nestejnověké porosty směsi dřevin tvaru nízkého a vysokého atd.), limity hustoty porostů (struktury a textury) ve vztahu ke stabilitě atd.

- Hodnocení dopadů alternativ a variant hospodaření v souladu s cíli hospodaření vlastníků v diferencovaných přírodních a porostních podmínkách.

- Speciální management lesů zařazených do oblasti směrnice NATURA 2000, celkové dopady včetně technologických a ekonomických aspektů.

- Komplexní technologie analýzy lesního majetku.

- Metody prognostiky vývoje lesa (necílené vlivy a cílené zásahy) na bázi dynamických modelů, s uplatněním metody scénářů.

Uvedené, ale i další aspekty musí logicky najít provozní podporu a stejně tak jako možná nová strategie musí mít oporu legislativní.

V současné době jednoznačně nastal čas pro zhodnocení minulého vývoje a aktuálního stavu v teoretické i praktické oblasti a formulaci strategií dalšího vývoje. Vědecký potenciál pro řešení uvedeného je jistě k dispozici.

Adresa autora:
Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc.
Ústav HÚL, LDF MZLU v Brně,
Zemědělská 3, 613 00 Brno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tento příspěvek byl autorem přednesen na semináři Vývoj a stav metod HÚL na ŠLP Křtiny MZLU v Brně, který se konal 14. 10. 2003 na zámku ve Křtinách. Pro Lesnickou práci byl aktualizován.