K hrozbě kůrovcové gradace?

Jan Liška, Miloš Knížek

Povětrnostní podmínky vegetační sezóny loňského roku vytvořily v kombinaci s dalšími nepříznivými okolnostmi (nízké ceny dříví, nedávná reforma státní správy, pozdní opatření v ochraně lesa) situaci, která může v letošním roce přerůst v kalamitní ohrožení lesních porostů prakticky na celém území republiky. Stávající přemnožení podkorního hmyzu, zejména pak kůrovců na smrku, bude představovat skutečnou hrozbu všude tam, kde nebudou v letošním roce prováděna včasná, intenzivní a účinná obranná opatření.

Z obecného hlediska se jako nejohroženější jeví menší majetky soukromých vlastníků, kde je pro uskutečnění účinných obranných opatření nejvíce nepříznivých objektivních i subjektivních okolností. Tuto skutečnost je nutné náležitě reflektovat v opatřeních státní správy lesů (SSL), která by měla být směrována především ve prospěch této skupiny vlastníků.

Enormní nárůst objemu kůrovcového dříví

Tlumení rozvoje kůrovcové kalamity nebude snadnou záležitostí, zejména budou-li povětrnostní podmínky pro kůrovce příznivé. Lze to odvodit jednak ze zkušeností nabytých v předchozích obdobích (především v letech 1983-1984 a1983 a0,3 mil. m3 na objem cca 1,0-1,5 mil. m3; rozpětí hodnot jsou uváděna s ohledem na neúplnost evidence v celorepublikovém měřítku). 

Prudký nárůst objemu kůrovcového dříví souvisí především s abnormálně teplým a suchým počasím; v uplynulém roce se v nižších polohách vyvinuly tři generace lýkožroutů, ve vyšších polohách dvě. O mimořádném charakteru vegetační sezóny svědčí skutečnost, že od března do října spadlo průměrně 70 % normálu srážek v tomto období, přičemž v některých měsících klesly srážky až na 40 %. Průměrné teploty byly v jednotlivých měsících většinou výrazně nadnormální (nejvíce v červnu, a to o 3,7 °C), což souvisí také s neobvykle vysokým počtem tropických dnů (30 °C a více). Průměrný roční úhrn srážek v roce 2003 činil zhruba 500 mm (normál necelých 700 mm) a teplota kolem 8,6 °C (normál 7,7 °C).

Nárůst početnosti kůrovců a poškození lesa (objemu kůrovcového dříví) byl kromě přímého působení povětrnostních vlivů na urychlení jejich vývoje ovlivněn také dalšími okolnostmi. Šlo především o výrazné oslabení lesních dřevin, které postupně v souvislosti s nastupujícím suchem (u smrku i se silným semenným rokem) ztrácely obranyschopnost a k úspěšné kolonizaci napadených stromů obecně stačilo mnohem méně atakujících brouků. K tomu se dále na mnoha místech přidružil efekt opožděných a často málo účinných obranných opatření ze strany lesního provozu, související nepochybně i se skutečností, že v posledních letech nebyly s podkorním hmyzem výraznější “problémy”. K určitému podceňování situace dále mohly také přispět opakované a s velkou vehemencí vedené diskuse o zasahování či nezasahování proti lýkožroutům v lesích národních parků, zejména pak u méně informovaných vlastníků.

Letošní rok

V letošním roce budou vlastníci a uživatelé lesů nuceni čelit mimořádnému nebezpečí kůrovcové kalamity, především pak ve smrkových a borových porostech. Velmi důležitá je skutečnost, že snaha zabránit rozvoji přemnožení bude probíhat v podmínkách plošného oslabení porostů suchem, kdy se může projevit nižší účinnost obranných opatření s ohledem na velké množství oslabených a atraktivních stojících stromů (průběh počasí může celou věc dále zkomplikovat). O to významnější bude v letošním roce včasné podchycení situace na samém počátku sezóny, tedy před a v průběhu prvního rojení brouků v jarním období. Především je tedy nutné do jara odstranit z lesa, resp. asanovat všechny kůrovci napadené stromy a v každém ohnisku z minulého roku umístit dostatek obranných opatření, stanovených na základě objemu zde zpracovaného kůrovcového dříví za období srpen až březen (duben), tedy tzv. kalamitního základu. Obranná opatření bude vhodné kombinovat, přičemž lapáky by měly být pokládány co nejpozději. Pro vlastníky bude zcela nezbytné dbát pokynů pracovníků SSL a OLH.

Informovanost o aktuálním nebezpečí kůrovcové kalamity široce přesahuje zainteresované lesnické kruhy. Svědčí o tom především množství článků a reportáží v médiích (asi největší publicita v historii). Odborné i laické veřejnosti je k dispozici velké množství informačních materiálů, z nichž je možno načerpat teoretické poznatky spojené s ochranou lesa proti kůrovcům, a to v širokých souvislostech. Zdálo by se tedy, že celá záležitost “je dobře ošetřena”. Zda tomu tak skutečně je, ukáže až budoucí vývoj. Nezbývá než doufat, že stále častější fenomén přítomnosti, totiž flagrantní rozpor mezi “teorií a praxí”, či lépe mezi “slovy a činy”, se v tomto případě nenaplní, resp. že dojde k jeho naplnění jen v omezené míře.

Adresa autorů:
Ing. Jan Liška, Ing. Miloš Knížek
VÚLHM Jíloviště – Strnady