Lesní hospodářství bez svého náměstka!
V únoru odvolal ministr Palas náměstka pro lesní hospodářství Ing. Jaromíra Vašíčka, CSc., který byl poté jmenován k 1. 3. 2004 do funkce ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) Brandýs nad Labem. Ke stejnému datu byl dosavadní ředitel Ing. Richard Slabý jmenován do funkce náměstka ředitele ÚHÚL. V jeho náplni budou vnější vztahy, poradenství, vzdělávání, propagace a certifikační centrum. Po absolvování intenzivní jazykové přípravy bude jeho náplň dále rozšířena. MZe mu také nabídlo časem působení v strukturách EU. Ing. Vašíček i Ing. Slabý se nechtěli zatím k personální rošádě vyjadřovat.
Ostatní změny nebyly v době uzávěrky tohoto čísla ještě oficiálně zveřejněny. Ministr Palas a jeho tiskový odbor nám opět nezaslal odpovědi na otázky ohledně důvodů změn a představení nové organizační struktury. Jasné je tedy pouze to, že lesní hospodářství bylo zařazeno pod strukturální sekci náměstka Ing. Karla Macha. Bude mít svého vrchního ředitele, kterým se stal podle našich informací Ing. Jiří Dobiáš, dosavadní vedoucí oddělení HÚL odboru tvorby lesa MZe. Pod úsek LH by měly spadat tři odbory, včetně myslivosti. V příštím čísle vám změny detailněji představíme. V anketě LP vám předkládáme první ohlasy.
ANKETA Lesnické práce
Po odvolání náměstka pro LH Jaromíra Vašíčka, zrušení této pozice a naznačení změn v organizační struktuře MZe jsme e-mailem rozeslali dvě anketní otázky. I přes poměrně velký záběr oslovených (od představitelů lesnických stavovských organizací přes LF, LČR, podnikatelských subjektů v LH až po ministerské úředníky) přišlo odpovědí velice málo. I to charakterizuje současnou nejistotu panující v lesnictví. I v dalších měsících uvítáme Vaše názory na tuto problematiku.
- Jak vnímáte změny v organizační struktuře MZe? Co podle Vás znamená či může znamenat pro lesní hospodářství (LH) zrušení pozice náměstka ministra pro LH a zařazení úseku LH pod strukturální sekci?
Ing. Karel Picura, správce obecních lesů Boží Dar
Tyto změny považuji za velice nešťastné, protože dále oslabí již tak malý vliv lesníků. Zemědělci mají sami dost závažných problémů a zrušení pozice náměstka ministra pro LH povede pouze k tomu, že nebude síla, která by prosadila, aby se lesnickými problémy někdo vážněji zabýval, “protože LH přece funguje”. Dále můžeme spekulovat o tom, jestli tyto změny nesouvisí s personálním zemětřesením u LČR a jestli nejde o snížení vlivu odpůrců dělení státních lesů a o přípravu privatizace.
Ing. Libor Vaněček, prezident ČAPLH
Jako lesák pochopitelně provedené změny nevítám, dosavadní existence samostatného náměstka pro LH pro mne byla zárukou, že v konkurenci ožehavých zemědělských a potravinářských problémů věnuje ministerstvo trvale svoji pozornost i LH. Zařazení LH do strukturální sekce evokuje obavy, aby se lesnická problematika nedostala na okraj zájmu ministerstva. Velmi nyní bude záležet na osobě nového náměstka řídícího strukturální sekci, aby v záplavě zemědělských problémů doprovázejících vstup ČR do EU dokázal věnovat pozornost i lesnictví. K tomu musí napomoci i lesnická veřejnost, která by měla výrazně zvýšit komunikaci s ministerstvem a vytvořit si dostatek komunikačních kanálů do nově zřízené sekce a k nově obsazeným pracovníkům ministerstva. Lesáci se musí naučit v dobrém slova smyslu lobbovat za své zájmy, zvýšenou měrou prezentovat svou práci a nedopustit, aby jejich hlas zanikl v záplavě celoevropských zemědělských problémů.
Ing. Miloš Dušek, důchodce, člen NLK (Národní lesnický komitét), 45 let praxe v LH
První krok bylo zrušení samostatného ministerstva LH. Tento druhý krok stejným směrem ruší již tak okleštěné a nerovnoprávné postavení LH, které zaujímá třetinu území našeho státu. Současné řešení považuji za velmi nešťastné a zřejmě provizorní. Další krok již může být úplné zrušení instituce státních lesů a prodání státních lesů za víceméně symbolickou částku zahraničnímu strategickému partnerovi (nejlépe dřevozpracujícímu podniku, který za to dokonce vytvoří několik pracovních míst pro naše dřevaře). Toto rozhodnutí se asi nebude dlouho odkládat, protože životnost vlády je podstatně kratší než život lesa a proč tak lukrativní obchod nechávat pro příští vládu? Také může dojít k jiné variantě - tj. k rozdělení státních lesů na kraje a jejich předání pod pravomoc hejtmanů, kteří tento prodej uskuteční sami, ve snaze alespoň částečně řešit havarijní finanční situaci ve svých oblastech, kterou nezavinili. Je mi z toho smutno, ale ničemu se již nedivím.
Věra Petrová, Lesní hospodářství Karla Šmerka, Jaroměřice n/Rokytnou
Změny v organizační struktuře ministerstva jsou teprve v samotných počátcích, a nedovolím si je proto hodnotit. Obhospodařuji malé lesní hospodářství, které jsem získala v restituci, a musím říci, že v poslední době nebyl dopad práce MZe nijak pozitivní nejen v lesnictví, ale i v zemědělství (mám pár hektarů orné půdy) a v myslivosti (jsem předsedkyní celostátního Sdružení vlastníků honebních pozemků a členka Myslivecké rady ministra). Snažila jsem se na chyby upozornit pana ministra, ale obávám se, že ani jednou k němu můj kritický hlas nedolehl. Buď jsem na dopis nedostala vůbec odpověď, nebo mně “v zastoupení” odpověděl někdo jiný, a to na něco jiného. Vždy to však byly nesmysly. Protože jde řádově o stamiliónové škody, hraničící s kriminalitou, nemluvě o škodách morálních, poslala jsem své dopisy, adresované panu ministru Palasovi, panu premiéru Špidlovi se žádostí, aby mu je na zasedání vlády předal, protože úředníci na MZe jsou “neprůstřelní”. Pokud by mělo zrušení funkce náměstka ministra pro LH znamenat posílení pozic těchto neschopných a namyšlených ministerských úředníků, pak by zařazení úseku LH pod strukturální sekci byla katastrofa nejen pro lesnictví, ale i pro zemědělství, myslivost, rybářství, včelařství, potravinářský průmysl, atd.
Ing. Bohuslav Vinš, CSc., tajemník NLK
V době své aktivní profesní činnosti jsem zažil mnoho organizačních změn na různých úrovních včetně vrcholové administrativy LH. Současné organizační změny na MZe - při nedostatku objektivních informací o novém systému řízení resortu a důvodech, které k němu vedly - se mi jeví jako mnohé z předcházejících: překvapivé, nesystémové opatření v nevhodnou dobu posledních fází přípravy vstupu do EU s celospolečenskými dopady na postavení LH a image lesnictví v české a možná i v evropské odborné i laické veřejnosti.
Z historie je známo, že LH mělo tradičně relativně samostatné postavení ve státní správě zvláště ve spojení s agrárním sektorem, což je dáno specifickými odlišnostmi využívání lesa jako přírodního zdroje v krajině ve srovnání jak s rostlinnou, tak živočišnou výrobou v zemědělství. Trvale udržitelné LH a multifunkční role lesů je deklarována v mnoha mezinárodních úmluvách i na národní úrovni - naposledy usnesením vlády ČR o NLP.
Realizované organizační změny - bez prezentace zdůvodněných informací o novém systému řízení resortu, jeho hierarchii a kompetencích jak strukturální sekce, tak úseku LH - vzbuzují podle mého názoru obavy ze ztráty důvěry k proklamovaným zásadám státní lesnické politiky v odborné i laické veřejnosti, z oslabení pozice LH v resortu MZe i v mezirezortních vztazích při rozpracování NLP a z možného ohrožení relativní stability tohoto sektoru v národním i mezinárodním měřítku.
Ing. Vladimír Krečmer, CSc., předseda NLK
Změny v org. struktuře MZe vnímám jako jiné, za mého padesátiletého působení v lesnictví zažité, náhlé mocenské zásahy, o jejichž skutečné koncepci a smyslu - či o jejich opaku - bývalo jasno teprve časem.
Ztráta pozice náměstka pro LH podle mého názoru signalizuje druhou zásadní prohru lesnictví u nás po roce 1989, znamenající začátek nové mravenčí práce v diskusích s novými strukturami vrcholového managementu kompetentního resortu o poslání lesů z hlediska veřejného zájmu na nich. Pokládám za velmi znepokojivé, že veškeré známé projevy se točí výlučně kolem hledisek organizace k produkci statků, jakoby nebyla vůbec aktuální evropská hlediska veřejného zájmu v oboru lesnických služeb. To se pak týká i smyslu existence státního podniku LČR.
Karel Urbánek, hajný, obecní lesy v Jistebnici
Lesníci asi nikdy netoužili být ve společném ministerstvu se zemědělci, obojí jsou sice činnosti prováděné v přírodě, ale MZe je spíš o mléčných a masných kvótách než o lesnických problémech. Tohle ukázal i pokus o začlenění lesnických subjektů do agrární komory. Pokud třetinu rozlohy státu zaujímají lesy, kde v krajině hospodaří lesníci, měli by mít odpovídající zastoupení na ministerstvu. Ve vedení ministerstva vliv lesníků postupně slábne. Já dole v provozu si kladu otázku, chtějí-li úředníci na MZe:
1. zvyšovat prestiž lesníků u veřejnosti?
2. posilovat zájem o výrobky ze dřeva?
3. případně intervenovat při vyrovnání výkyvů na trhu se dřevem?
Všem představitelům parlamentních politických stran jsme zaslali e-mailem následující dvě otázky. Oslovili jsme předsedu zemědělského výboru PS Ing. Ladislava Skopala (ČSSD), místopředsedy zemědělského výboru Ing. Jan Grůzu (KDU-ČSL) a Ing. Pavla Kováčika (KSČM), místopředsedu Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí PS RNDr. Františka Pelce (US-DEU) a stínového ministra zemědělství a člena zemědělského výboru PS Ing. Jiřího Papeže (ODS). Bohužel, jediný, kdo na naše otázky reagoval, byl Ing. Jiří Papež. Jeho odpovědi Vám předkládáme.
1. Jak hodnotíte personální změny a změny v organizační struktuře MZe? Jaké postavení by mělo mít lesní hospodářství ve struktuře MZe? ( Co podle vás znamená či může znamenat pro lesní hospodářství (LH) zrušení pozice náměstka ministra pro LH a zařazení úseku LH pod strukturální sekci?)
2. Sledujete vývoj u s. p. Lesy ČR (LČR) a kroky ministra Palase od odvolání bývalého managementu v minulém roce? Jaký máte Vy nebo Vaše strana názor na důvody odvolání, postavení LČR a jeho další vývoj a nejnověji i na zveřejnění předběžných výsledků kontroly NKÚ ministrem Palasem a reakci bývalého gen. ředitele Jiřího Olivy?
1. Náš vstup do EU s sebou přináší i změnu fungování některých institucí, bude znamenat změnu role např. MZe. Z něj by se měl stát jakýsi strategicko-metodický orgán, jehož stěžejní náplní by již nemělo být vlastní operativní řízení, ale práce na koncepcích a strategiích pro zásadní rozhodnutí. Z této logiky věci plyne i nutná změna organizační struktury MZe. Nejsem však přesvědčen, že změny prováděné současným ministrem jdou správným směrem. V oboru LH je u nás přílišná závislost podnikatelských subjektů na rozhodnutí státního zaměstnance, ať už ministerského, či výkonného v LČR. Vliv a dopad rozhodnutí státu je velký. Z toho plyne i má obava, že změny prováděné nejen na vlastním ministerstvu, ale především v LČR můžou vyvolat jistou nestabilitu, a rozumím tomu, že se mohou podnikatelé cítit svým způsobem ohroženi. Špatně se v takových podmínkách plánuje a zpracovávají dlouhodobé podnikatelské záměry. V tomto kontextu si myslím, že souběžné provádění personálních a organizačních změn na MZe a v LČR nejsou šťastné a bez řádného vysvětlení odborné veřejnosti s sebou do odvětví přináší nejistotu a můžou vést až k destabilizaci celého odvětví. Chci věřit tomu, že to není cílem ministra zemědělství.
2. Samozřejmě, že podrobně sleduji vývoj v LČR po odvolání bývalého generálního ředitele Jiřího Olivy. Samotný akt odvolání nebyl normální, způsob provedení se nehodil do našich klimatických podmínek. Nestandardní navíc je, když se pak důvody a ospravedlnění hledají dodatečně. Už vůbec nesouhlasím s tím, že ministr Palas zveřejnil průběžné výsledky šetření, aniž by zpráva byla uzavřena, aniž by měl možnost vyjádřit se k němu kontrolovaný subjekt a bez stanoviska bývalého managementu. I z tohoto kroku čiší určitá nervozita ministra a stále to souvisí s úmorným hledáním důvodů pro odvolání. Pro tak velký podnik, kterým LČR jsou, není dobře, když jeden vysoce postavený politik, v tomto případě ministr, využívá své moci ke krokům, které ve svém důsledku mohou vést ke ztrátě prestiže podniku a ztrátě důvěry obchodních partnerů. Les se vyvíjí v dlouhodobém horizontu a to, co se nyní odehrává v LH, “ocení” až budoucí generace. Je přitom smutné, když se na stavu lesa kromě přírodních kalamit podílí svými neuváženými rozhodnutími i stát. Všechny změny prováděné v LH musí probíhat po důkladné analýze a zvážení možných dopadů. Lesníků si vážím za jejich konservatismus a rozvahu, s níž v přírodě pracují. S lítostí musím konstatovat, že to vše chybí našemu současnému vedení MZe. Protože vše zavání jistými pochybnostmi o čistých úmyslech, myslím si, že je nutné zvýšit veřejnou kontrolu nad hospodařením LČR, dosáhnout větší transparentnosti a do budoucna řešit statut a postavení LČR.
Připravil Michal Třeštík