Přijdou krachy taxačních firem?

Jaroslav Zezula

Průměrné ceny za zhotovení lesních hospodářských plánů (LHP) klesly od vzniku privátních taxačních kanceláří v roce 1996 z úrovně kolem 600 Kč/ha na současnou hladinu pod 400 Kč/ha. U LHO byl propad cen ještě strmější. To vše při všeobecně se zvyšujících nákladech na tato zpracování. Na závažnosti situace se shodují asi všichni lidé, kteří se kolem taxace (tvorby LHP a LHO) pohybují. Na tom, jak danou situaci řešit, se však již neshodnou. Jak tedy situaci řešit? Jak zachovat kvalitu, tedy hlavně kvalitní venkovní průzkum, při stále klesajících cenách? Je na trhu příliš mnoho taxačních kanceláří? Na tyto a další otázky odpovídali prostřednictvím e-mailu předseda předsednictva STK Ing. Jan Kaluža a Ing. Jaroslav Zezula, bývalý vedoucí odboru HÚL a současný vedoucí odboru tvorby a rozvoje lesa LČR (od 15. 3. 2004).

Vývoj v oboru HÚL od vzniku soukromých taxačních kanceláří

Vývoj byl z mnoha pohledů převratný a kromě vzniku soukromých taxačních kanceláří jej zásadním způsobem ovlivnila změna legislativy, dostupnost a bouřlivý rozvoj technologií - výpočetní techniky a výstupních zařízení, SW pro sběr a zpracování numerických a grafických dat, obecný přechod informačních soustav v LH do GIS.

- Vznik soukromých taxačních kanceláří (v roce 1996 byly vydány první licence právnickým a fyzickým osobám) přinesl obchodní veřejné soutěže, výběrová řízení, smlouvy s technickými a obchodními podmínkami dodávek, termíny, sankcemi, konkurencí, pletichami...

- Změna legislativy přinesla změnu postavení hospodářské úpravy lesů (HÚL), pozměnila užívaná optimalizační schémata a algoritmy pro stanovení hospodářsko-úpravnických veličin, závazných ustanovení, stanovila závazné termíny, předurčila v mnoha směrech technologii zpracování, zavedla nové nástroje - lesní hospodářské osnovy (LHO), oblastní plány rozvoje lesů (OPRL), inventarizaci, které se formovaly a hledaly své místo v systému a vzájemnou koexistenci, vyrobila množství nejednoznačně řešitelných problémů, jejichž překonávání ukrajovalo firmám energii, čas a peníze.

- Výpočetní technika násobila své kapacity a rychlost zpracování, výstupní tisková zařízení s přijatelnou kvalitou a rychlostí produkce se stala obecně dostupnými, SW pro sběr a editaci dat se stávaly stále komplikovanějšími, provázanějšími a mnohdy v procesu permanentního vývoje problémovými...

- Novým fenoménem v HÚL se stala standardizace a kontrola dat, datové sklady.

- Změna transformačních záměrů s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (ÚHÚL) pak proti sobě paradoxně mnohdy postavila do konkurenčního vztahu soukromou (taxační firmy) a státní sféru (ÚHÚL).

K zásadnímu posunu za dosavadních sedm let působení taxačních firem došlo v těchto bodech:

- Od legislativní podoby LHP jako nástroje vlastníka (plán hospodaření) se stanovenými závaznými ustanoveními a povinností dodržet při hospodaření zákonné limity jsme dospěli k “realizačnímu projektu” se schvalovací procedurou připomínající stavební či územní řízení plné projednání, vyjádření, souhlasů, závazných stanovisek, zapracování atp., s oběhem dokladů hodným nakládání s radioaktivním materiálem. Agenda a zúřadování LHP malého majetku zasaženého nejrůznějšími funkcemi tak může násobně převážit čas (a náklady) na jeho vlastní zhotovení - samozřejmě vše v ceně.

- Náležitosti a obsah LHP a LHO dnes v podstatě určují nástroje v legislativě vůbec neuvedené: informační standard lesního hospodářství (IS LH), standardizační komise, kontrolní nástroje.

- Dochází k neustálému zkracování již tak šibeničních dílčích a konečných termínů zhotovení LHP a LHO, což působí firmám nemalé organizační a ekonomické potíže v kumulaci prací jen do dílčích období roku. Z nejrůznějších důvodů byly například vznášeny požadavky na zhotovení LHO v jednoletém cyklu s odevzdáním začátkem prosince, případně i dříve.

Jan Kaluža

Sdružení taxačních kanceláří (STK)

- STK je zájmové sdružení právnických a fyzických osob, držitelů licence ke zhotovení LHP a LHO, se sídlem v Olomouci, vzniklo v r. 1997

- Hlavním předmětem činnosti STK je hájení podnikatelských, profesních a odborných zájmů členů, prosazování jejich požadavků a zajišťování výměny informací.

- V současnosti sdružuje STK 12 právnických osob představujících kapacitou cca 85 % trhu služeb HÚL.

- Členy STK k 1. 3. 2004 jsou: EKOLES-PROJEKT s. r. o.; FOREST Management Service spol. s r. o.; Lesní taxační společnost s. r. o.; Lesnická projekce Frýdek - Místek a. s.; LESPROJEKT BRNO a.s.; Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.; Lesprojekt Kroměříž, s.r.o.; Lesprojekt Stará Boleslav, s. r. o.; Lesprojekt východní Čechy, s. r. o.; LHProjekt a. s.; Plzeňský lesprojekt, a.s.; TAXONIA CZ, s. r. o.

- Firmy sdružené v STK měly v roce 2003 celkem 215 zaměstnanců.

Situace je dlouhodobě neudržitelná

Rozhovor s Ing. Janem Kalužou

- Byl podle Vás vznik soukromých taxačních kanceláří správným krokem?

Vznik privátních taxačních kanceláří nebyl otázkou nějakého jednorázového aktu nebo rozhodnutí. Byl výsledkem řízeně zahájené a spontánně proběhlé etapy transformace HÚL a ÚHÚL, což tehdy splývalo. Volba kroku nespočívala v tom, zda privátní taxace ano, nebo ne, ale pro zúčastněné pouze v tom, zda oni osobně odejdou, zůstanou nebo budou hledat nějakou možnost, jak odejít i zůstat, v tom, jakou právní formu zvolit a jak vyřešit lokální okolnosti. Tehdejší a nynější podmínky a okolnosti jsou natolik odlišné, že hodnotit tehdejší volbu dnešními kritérii nemá smysl. Obecně zastávám názor, že stát by neměl ve své režii provozovat služby, které jsou vyhrazeny podnikání, ať podle zákona živnostenského, nebo zvláštního zákona, a služby, v jejichž rámci se řeší vztah mezi státem a občanem, vlastníkem.

- Jaká je ekonomická situace taxačních kanceláří v současnosti? Hrozí nějaké krachy při současné nízké ceně zakázek?

O úpadku taxační firmy nevím. Toto riziko je obecnou součástí podnikání, a tedy i soukromé taxace. Nepochybně (vzhledem k situaci na trhu) hrozí a likvidace firem nevylučuji.

- Jaký je optimální počet taxačních kanceláří?

Optimální počet je takový, který umožňuje všem existenci, rozvoj a konkurenci. Předpokladem je vyrovnaný nebo mírně expandující trh bez dominance. O současném trhu služeb HÚL nic z toho neplatí. Firem je hodně, zakázek i zákazníků je málo, bez trvalé zakázky u LČR, s.p., (dále jen LČR) nemá taxace zajišťovaná firemním způsobem smysl.

- A počet nebo rozmezí větších taxačních kanceláří? Jak dlouho je současná situace v taxaci pro jednotlivé firmy podle Vás ještě udržitelná?

Již jsem konstatoval, že vzhledem k okolnostem na taxačním trhu postrádá smysl provozovat větší taxační firmu bez zakázky u LČR. “Optimální počet” se tak asi blíží počtu zadávaných zakázek u LČR. K této “optimalizaci” dojde buď současným neřízeným způsobem, nebo nějakým usměrněním, případně změnou podmínek (výběr dodavatelů s jednáním o ceně apod.). Nebo zásahem “státu”, příp. jednostranným rozhodnutím LČR o zřízení nějaké formy vlastní taxace. Pak bude optimálním počtem nula. O udržitelnosti situace již dost dlouho říkám, že ne dlouho, proto se nebudu pouštět do nějakých časových dohadů.

- Jak se díváte na působení malých taxačních firem či jednotlivců?

Nesporně existují malé, zpravidla lokální, variabilnější zakázky. Zajistíme-li korektní prostředí, v němž nebude možné nemít některé náklady, nechť působí. Určitým problémem pro trh služby mohou být příležitostní podnikatelé (potřeba služby HÚL je cyklická). Nerovné podmínky v nákladech (OSVČ x firma) se v soutěži dále prohloubí u zakázek neplátců, kde se potkají plátci a neplátci DPH při přesunu služby do 19% sazby. Podmínky nastavuje stát, volba je vždy na zákazníkovi. Ani jedno ve mně nevzbuzuje mnoho optimismu.

- V poslední době slýchám nářky na kvalitu LHP či LHO. Vy pracujete v HÚL již dlouho, můžete tedy srovnávat. Dá se kvalita vůbec objektivně posoudit a srovnat?

Nevím, co bylo obsahem pojmu kvalita u příslušného stěžovatele. Forma, obsah, výstupy, přesnost zjištěných údajů... V HÚL pracuji nepřetržitě od roku 1977 a v oblasti venkovního šetření a úrovně zpracování údajů rozhodně obecně nedošlo ke zhoršení kvality, spíše naopak k ujednocení (jednotná technologie), zamezení hrubým chybám (kontrolní nástroje) apod. Vše ostatní je otázkou kvality podkladů, smluvně dohodnutých podmínek dodávky a mocnosti vazby na cenu. Jestli někoho při zadání zajímá jen to, aby ho pořízení nic nestálo, tj. aby veškeré výdaje pokryla dotace, těžko pak následně může zpochybňovat kvalitu a způsob provedení.

- Kde vidíte současnou reálnou cenu zakázek či její rozmezí u LČR, u menších majetků a osnov?

Budu-li za reálnou cenu podle vaší otázky považovat cenu, která umožní zhotoviteli držet kádr kvalifikovaných zaměstnanců v “kamenné” provozovně a zohledňovat ve mzdách jejich odbornost a praxi, mít kompletní technologickou linku a tu průběžně v odpisových dobách inovovat a při tom všem dosahovat přiměřené rentability, pak se u LČR cena pohybuje v rozmezí 400–520 Kč bez DPH za 1 ha standardního LHP v závislosti na velikosti a struktuře LHC. Skutečností je cena 365–404 Kč bez DPH.

U malých majetků v řádu stovek, natož desítek ha narůstá váha neproduktivních a paušálních úkonů, což je sice částečně vyváženo “jednodušší” technologií zhotovení, přesto by u výrobního portfolia složeného jen z těchto zakázek musela být při srovnatelných podmínkách dodávky cena podstatně vyšší. Skutečností jsou ceny konvergující k 350 Kč bez DPH.

LHO by při současné úrovni podkladů a dosahované interpretační úrovni musely stát při rozsahu cca 1000 ha kolem 700–800 Kč bez DPH, při větším rozsahu zařizovacího obvodu méně, při menším více. Skutečností jsou až na výjimky ceny mezi 450–550 Kč bez DPH.

Poskytnuté tabulky (tab. 1–3, pozn. red.) dokladují, že dodavatelé zhotovují po osmi letech svého působení pracnější, složitější (např. nárůst počtu jednotek rozdělení lesa) a technicky náročnější LHP za cca 65 % nominálních cen prvních plánů, což představuje neuvěřitelnou polovinu ceny reálné. U osnov je pokles ještě výraznější.

- Proč tedy taxační kanceláře stále nabízejí tak nízké ceny?

Ceny na trhu HÚL již dávno nejsou otázkou kalkulace, ale výsledek spekulace. Firmy rezignovaly na svůj rozvoj, zvýšily produktivitu pro mnohé zcela nepředstavitelným a trvale neudržitelným způsobem, srazily náklady na sám práh únosnosti. Každá z nich doufá, že to bude ona, která to přežije.

- V čem vidíte důležitost LHP (LHO) a jak se díváte na možnost, že by jejich vyhotovení bylo nepovinné?

LHP a LHO je reálně vzniklá podoba díla HÚL, kterým se realizuje zájem státu na tom, aby vlastníci hospodařili v lese plánovitě, cílevědomě, “dohledatelně” a ve stanovených mezích. Na tuto potřebu přišli již osvícení panovníci a rozvojem společnosti ani posunem v cílech se na ní nic nezměnilo. Existencí díla, stanovením rámců pro zhotovení a státní správou realizuje své cíle stát. Obsahem a formou v rámci zásad zajišťuje vlastník (pořizovatel) své potřeby. Stát má celou škálu možností, jak dosáhnout výsledného efektu - zhotovení. Povinnost je jen jednou z nich.

- Může nahradit národní inventarizace lesa (NIL) souhrnný LHP (SLHP)?

To závisí na tom, v čem spatřuje “stát” smysl a přínos LHP (LHO). Jestli jen v tom, že mu poskytují hromady dat na manipulaci s nimi nebo i v něčem jiném a zda si je vědom alternativních nákladů neexistence, byť přesunutých do jiných kapes státního rozpočtu. NIL je moderní, modifikovatelný nástroj sběru a poskytování srovnatelných a dynamických dat na národní a mezinárodní úrovni. Její význam je nezastupitelný a srovnání NIL s jinými díly HÚL značně kulhá. LHP (LHO), OPRL a NIL rozhodně nejsou konkurenti.

- V poslední době se také hovoří o přílišné nákladnosti LHO pro stát a o možnosti nahradit současný systém využitím dat OPRL a NIL. Jak by se to dotklo taxačních kanceláří a jsou vůbec současné LHO důležité?

Vezměte si údaje o finančních prostředcích státního rozpočtu pro LH ze “Zelené zprávy”, výroční zprávy institucí v LH, náklady na SSL, přepočtěte na 1 ha a rok a srovnejte s cenou a užitnou hodnotou LHO. Plošně vážená cena LHO za firmy sdružené v STK činí u LHO s platností k 1. 1. 2004 58 Kč s DPH za ha na 1 rok.

OPRL, NIL a LHO si nekonkurují ani v cílech, ani v použití. Náhrada LHO inventarizací je možná v jediném efektu, a to u dat na národní úrovni. LHO jsou především lesnickou interpretací vlastnických poměrů. Prioritně by měly sloužit svému pořizovateli, tj. “terénní” SSL. Při dobrém zadání a kvalitním zpracování mohou dobře posloužit i vlastníkovi a hlavně jim oběma mohou ušetřit spoustu času. A čas jsou peníze. Nebo pro “stát” ne? Současná kvalita LHO odpovídá kvalitě podkladů a jednoznačné orientaci zadavatele na co nejnižší cenu. Kvalita LHO roste minimálně s kvadrátem kvality podkladů a prostředků na zhotovení.

Pro taxační kanceláře firemního typu by to znamenalo další redukci trhu. První nastala rozmělněním zakázek přechodem “pořizovatelství” na obce s rozšířenou působností, druhá patrně nastane změnou sazby DPH.

- Jak se díváte na využití dat LHP v datovém skladu (DS) ÚHÚL a diskuse kolem možného porušování autorského zákona?

V zásadě nemám nic proti využití vybraných nebo agregovaných dat LHP a LHO v datovém skladu ani proti jeho existenci. Vadí mi však některé okolnosti, nerovnoprávné postavení účastníků a zacházení a nakládání s daty, tedy “zúřadování” celé záležitosti.

Co se týče autorského zákona, jeho interpretace v oblasti děl HÚL není jednoznačná ani jednotná. Dosavadní jednání ani opatření nebyla motivována snahou problém uspokojivě vyřešit.

- Jak hodnotíte význam OPRL a kvalitu podkladů z OPRL, které taxační kanceláře přebírají?

Obecně se domnívám, že les a LH ČR si zaslouží existenci koncepčního díla typu OPRL. Taxační sféra přebírá z OPRL typologii a využívá jako orientační materiál informace o funkčním využití (ÚSES, PHO, MZCHÚ apod.). Typologie věcným obsahem odpovídá podmínkám vyhotovení, nemá vždy standardní kvalitu a není zpracována jednotně. Technická kvalita podkladu neodpovídá požadavkům kladeným na námi zpětně předávaná data.

Informace o funkčním zaměření rovněž odpovídají podmínkám vyhotovení OPRL, a jsou proto pouze orientační a ověřují se na zdrojových podkladech (výměry, vyhlášky, rozhodnutí apod.). Využitelnost reálné varianty OPRL pro ostatní uživatele neumím vyhodnotit.

- Jak by měla vypadat optimální spolupráce ÚHÚL a taxačních kanceláří? Objevují se tendence k návratu některých taxačních činností (např. zmíněná tvorba LHO) na ÚHÚL...

ÚHÚL je organizační složkou státu, tj. součástí výkonné moci státu. Taxační kanceláře jsou součástí podnikatelské sféry. Nepřipadá vám absurdní, že by se tyto dva světy měly prát o stejný krajíc? Někdy, když tvrdě narazím na dveře, šanon nebo formulář, tak si říkám, že by možná součástí kvalifikace státního úředníka měla být pětiletá praxe v privátní sféře. Což takhle, že by se zkušení zaměstnanci taxačních kanceláří stali zdrojem kvalitních zaměstnanců ÚHÚL? To ale opravdu není téma na tři řádky...

- Jak by tedy měly tyto dva světy fungovat, aby se nepraly o stejný krajíc?

Neměly by se potkávat na trhu, neměly by se jim vymezovat nějaké jeho segmenty. Organizační složka by měla zajišťovat nezbytné, zákonem svěřené, definované agendy, a přispívat tak za známou cenu k nalézání věcně správných koncepčních opatření státu a tvorbě korektního prostředí v příslušném odvětví. Podnikání je definováno zákonem a stát je nesporně jedním z velkých zákazníků. Za typickou střetovou oblast považuji např. podklady pro LHO nebo produkci výstupů z LHP a LHO.

- Jak vidíte budoucnost HÚL? LČR se například snaží omezením procenta plánovaných těžeb v LHP o větší samostatnost revírníků při rozhodování...LHP má stále více “doporučující” charakter....

Bohužel jako mnoho dalších věcí ve svém okolí zcela nevypočitatelně. Budoucnost HÚL v ČR se naplní v rámci obecného schématu posunu věcného problému přes konkrétní finanční toky do politické polohy a přijetím “politického” rozhodnutí.

Operativní rozhodování a posouzení reálnosti cílů, souladu rámcových směrnic a konkrétních hospodářských opatření chápu jako dvě odlišné věci. Jedním z principů HÚL byla konfrontace induktivních a deduktivních postupů.

- V roce 2006 skončí první 10letý cyklus obnovy LHP a LHO pomocí digitálního zpracování. Co to bude znamenat pro taxační kanceláře i celou HÚL? Očekáváte i v souvislosti s dokončením NIL snížení či zrušení státní dotace na digitalizaci?

Nedojde-li souběžně k nějaké zásadní koncepční nebo technologické změně, neznamená samotný fakt, že všechny LHP a LHO budou zhotoveny digitálně, pro nový cyklus téměř nic. Rozhodně nelze z tohoto faktu, při jinak nezměněném přístupu, dovozovat pouhé provedení nějaké aktualizace s výraznou úsporou nákladů. Mezitím se digitalizují katastrální mapy, pořizují digitální katastry, řeší pomocná evidence pozemků, udržuje SMO, mění vlastnické vztahy atp. Souběžně se zásadním způsobem mění les (viz. tabulka změny struktury). Samotná použitá technologie neumožňuje “vstoupit dvakrát do jedné řeky”. Nedokáži to odhadnout.

NIL a zrušení státní dotace podle mého názoru přímo nesouvisí. Neočekávám v této souvislosti nic, a to v tom smyslu, že může nastat cokoliv. Mimochodem považovat NIL za skončenou je zásadní omyl. Teprve jejím opakováním se zhodnotí prvotní náklady do ní vložené a její skutečný význam je v cyklickém opakování.

- Nový generální ředitel LČR K. Vyslyšel působil v soukromé taxační kanceláři, problematiku HÚL detailně zná...Změnil se pohled na HÚL u LČR pod novým vedením?

Komplexně odpovědět samozřejmě přísluší pouze novému vedení LČR. Při setkání předsednictva STK s Ing. Vyslyšelem jsme byli informováni, že vedení podniku si je vědomo významu HÚL, a že v současnosti dochází k posilování role LHP v rozhodovacím procesu podniku. Z pohledu vedení fungující systém zatím nebyla HÚL řešena. Otázkou koncepce HÚL u LČR se vedení, podle slov generálního ředitele, hodlá zabývat v průběhu roku.

- Jak by podle Vás měla taxace optimálně fungovat? Co je nutné udělat pro zlepšení situace?

Optimalizovat se dají jen vypočitatelné a stabilizované procesy. To ale rozhodně není náš případ. Taxace je součástí systému HÚL, jehož parametry se nastavují legislativními, ekonomickými a organizačními opatřeními v rámci státní lesnické politiky. Funkční nohou být různé varianty.

Především je třeba si vyjasnit postavení HÚL v naší státní lesnické politice. Jestli celý význam HÚL pro “stát” začíná a končí u sestaveného SLHP a existence ÚHÚL, nebo jestli chce “stát” něco koncepčně, legálními prostředky usměrňovat, podporovat, vyhodnocovat efektivitu použitých nástrojů a prostředků. To druhé je typické zadání pro HÚL - volba cílů, optimalizačních rámců a schémat, volba prostorových rámců pro diferencované uplatňování a konkretizaci opatření, periodická kontrola souladu, směřování a účinnosti. V rámci toho funguje taxace, jako nástroj získání a prvotního zpracování potřebných informací. Pak je možno optimalizovat způsob, rozsah, formu.

Cena LHP by mohla být ještě nižší

Rozhovor s Ing. Jaroslavem Zezulou

- V čem vidíte důležitost LHP a jak se díváte na možnost, že by jejich vyhotovování bylo nepovinné?

Největší význam LHP spatřuji v získávání kvalitních informací o obhospodařovaném lese, které jsou vázány na konkrétní jednotky prostorového rozdělení lesa, ve kterých, v případě LČR, pracovníci lesních správ a závodů rozhodují o jednotlivých krátkodobých či dlouhodobých hospodářských opatřeních. U majetku státu, který prošel a ještě prochází dlouhodobým restitučním procesem, mají nové aktuální informace o obhospodařovaných lesích o to větší význam. Nepochybně je důležitý i legislativní význam LHP, kterým je z pohledu tvorby a vzniku závazných ustanovení LHP řešena rámcová úprava hospodaření v lesích v souladu se zásadami státní lesnické politiky.

Pro LČR pak určitě mají zásadní význam digitální data vyhotovených LHP, která v informačním systému o lese používáme pro operativní i koncepční a strategické rozhodování managementu na všech úrovních řízení.

Pokud by vyhotovování LHP bylo nepovinné, domnívám se, že LČR by zpracování LHP či srovnatelných projektů zajišťoval i nadále. LHP se totiž stal důležitým nástrojem vlastníka. O tom se více zmiňuji v článku Hospodářská úprava u LČR (str. 7, pozn. red.).

- Myslíte si, že současná cenová hladina zakázek na zhotovení LHP je dlouhodobě udržitelná?

Ceny za 1 ha LHP zpracovávaných pro LČR měly výrazněji klesající trend zhruba do roku 2000, kdy se ceny v zásadě ustálily s menšími odchylkami na současné úrovni. Pokles cen je nepochybně způsoben mj. i určitým přetlakem firem, zpracovávajících LHP a LHO v rámci ČR. LČR však postupně zkvalitňují předávání podkladů pro tvorbu LHP a přecházejí od papírových tištěných podkladů k digitálním datovým výstupům. Tento proces probíhal v jednotlivých letech postupně a mohl a měl by mít vliv i na tvorbu cen za zpracování LHP. Do roku 2000 byly předávány jako podklad taxačním firmám černobílé letecké snímky, po roce 2000 dodávaly LČR kompletní ortofotomapy a v současné době dodávají barevné, velmi kvalitní ortofotomapy pro celé území zpracovávaných LHC jako součást poskytovaných podkladů. Po dokončení všech OPRL jsou tyto podklady v současné době dodávány zásadně v digitální podobě, stejně jako digitální data LHP a digitální data LHE starých plánů. Veškeré podklady pro tvorbu LHP jsou poskytovány zhotoviteli zdarma v rámci platné smlouvy, a tedy i ceny na vyhotovení LHP. Vzhledem k tomu, že LČR letos dokončí kompletní systém programových nástrojů pro práci s daty LHP, je možné se zamýšlet nad dalším zkvalitněním předávaných podkladů ve formě digitálních grafických dat původních LHP. Pokud by tato data byla předávána s aktualizovaným stavem lesa a majetkové držby, pak by takový podklad společně s kvalitní LHE o provedených opatřeních za dobu platnosti starého LHP měl mít určitě i výrazný dopad na cenu zadávaného LHP.

- Očekáváte tedy další pokles cen v souvislosti s ukončením desetiletého cyklu, kdy se LHP tvoří digitálně?

Pokud bude LHP tvořen na základě aktualizovaných alfanumerických a grafických dat LHP, pak by za předpokladu rozsahu stávajících výstupů mohla být cena za jeho zpracování nižší. Ale to je určitě otázka vývoje v dalších letech.

Na druhou stranu si LČR uvědomují, že negativní stránkou současného cenového vývoje je mimořádně vysoká snaha zpracovatelů LHP ušetřit náklady. Ve snaze získat zakázku a uspět v konkurenčním boji nabízejí ceny, které je nutí k úsporám nákladů, které mohou být na úkor kvality vyhotovovaných LHP. Tento stav vyžaduje na straně LČR vyšší počet kontrol a trvalá jednání se zhotoviteli LHP. Domnívám se ale, že existují reálné možnosti, jak zajistit dobrou kvalitu zpracovaných LHP za rozumnou cenu.

- Při současné nízké ceně zakázek a stále větším formálním nárokům LČR na LHP musí taxační kanceláře zvyšovat normy, zmrazit růst platů či propouštět zaměstnance, omezovat vzdělávání apod. Jaké jsou tedy Vámi zmíněné reálné možnosti zajistit kvalitu zpracovaných LHP za rozumnou cenu (a jaká tato cena je), když ve výběrových řízeních LČR jednoznačně preferují cenu a taxační kanceláře si nedovolí cenu zvednout kvůli možné ztrátě existenčních státních zakázek?

Náš podnik řeší vyhotovení LHP smluvně s taxačními firmami, které vlastní licenci pro zpracování LHP. LHP jsou u LČR zadávány, vzhledem k poskytovaným příspěvkům státu na jejich vyhotovení, obchodní veřejnou soutěží. Organizace obchodních veřejných soutěží na zpracování jednotlivých LHP probíhala a pro LHP 2006 ještě probíhá standardně dle zákona 199/1994 Sb. v platném znění (tento zákon je v letošním roce novelizován zákonem reflektujícím vstup ČR do EU). LHP jsou dlouhodobě připravovány a soutěž na jejich zadání probíhá vždy 2 roky před platností nových LHP (v roce 2004 tedy probíhá tento proces pro LHP s platností od 1. 1. 2006).

Součástí všech vyhlášených obchodních veřejných soutěží na zpracování LHP u LČR je kompletní zadávací dokumentace, která vždy obsahuje i vzorovou smlouvu a zadávací protokol na vyhotovení LHP. LČR tedy vždy před zpracováním cenových nabídek jednotlivých firem jasně definují pravidla hry pro obě strany a rovněž jasně definují, které podklady předají a jaké výstupy požadují. Kritéria hodnocení nabídek jsou seřazena a zveřejněna vždy před vlastním podáním nabídek: a) výhodnost nabídky; b) výše nabídkové ceny; c) kvalita zpracování předchozích LHP; d) technické a odborné předpoklady.

Z těchto kritérií je zřejmé, že výše nabídkové ceny nebyla a není v těchto soutěžích posuzována na prvním místě a při hodnocení rovněž nemá největší váhu, kritéria musí být a jsou komisemi pro posuzování jednotlivých nabídek hodnocena tak, jak jsou zveřejněna a podle uvedeného pořadí mají rovněž různou váhu. Posuzování jednotlivých nabídek je věnována odpovídající pozornost a výsledný výběr zpracovatele konkrétního LHP je proveden na základě posouzení a pečlivém zvážení všech kritérií. Výsledkem výběru tedy nemusí být a také rozhodně vždy není výběr firmy s nejnižší cenovou nabídkou. Co si mohou nebo nemohou dovolit taxační kanceláře, to musejí vědět a určitě také vědí jednotlivé taxační firmy a za ty já hovořit nemohu.

Proces tvorby LHP je od roku 1997 u LČR postupně standardizován a přibližně od roku 2000 je požadovaný rozsah výstupů v zásadě stejný včetně řešení počtu a jednotlivých druhů mapových výstupů. LČR tedy v zásadě nezvyšují formální nároky na LHP, pouze požadují dodávku standardních výstupů od všech firem, které LHP pro LČR zpracovávají.

LČR zpracovaly v minulém roce komplexní materiál, ve kterém byly posouzeny možnosti a trendy udržení vysoké kvality LHP zpracovávaných pro LČR. Výsledkem tohoto materiálu byl mj. i návrh rámcového ceníku prací, který byl zveřejněn na internetových stránkách LČR a byl určen k využití taxačními firmami jako jeden z orientačních podkladů pro cenové nabídky v loňském roce. Ceník umožňoval orientační odvození ceny za 1 ha LHP formou cenových přirážek a srážek vztažených k údajům zveřejněným v zadávací dokumentaci k jednotlivým LHP. Musím pro doplnění uvést, že cena průměrného standardního LHP dle tohoto ceníku činila 440 Kč na 1 ha pro LHP zadávané v roce 2003. Navíc bylo smluvně ošetřeno, že cena za 1 ha LHP se vztahuje ke standardním položkám LHP a nadstandardní práce jsou hrazeny samostatně, pokud je LČR v zadávací dokumentaci požadují (veškeré geodetické práce, vyznačování trvalých hranic rozdělení lesa či majetkových hranic atp.). Nebráníme se ani tomu, aby stejně jako existuje celostátně platný ceník stavebních či jiných prací, byl nezávislým subjektem (subjekty) zpracován i ceník prací pro vyhotovení LHP či LHO. Jak byly tyto možnosti nabídnuté LČR využity jednotlivými taxačními firmami při zpracování jejich nabídek v loňském roce, musejí říci jednotlivé firmy samy.

- Aby LHP měl náležitou kvalitu (a to se týká hlavně venkovních prací), tak by cena LHP neměla klesnout pod určitou úroveň. To si zjevně podle Vašich slov LČR uvědomují a vyjádřily to i zmíněným ceníkem. Jak je ale pak možné, že se cena zadávaných LHP v roce 2003 pohybuje v rozmezí 365 až 404 Kč za 1 ha? Pokud by taxační firmy věděly, že dáváte důraz na kvalitu, tu si ceníte tabulkově na cenu kolem 440 Kč a od této ceny budete posuzovat výhodnost nabídky (např. minus body za nižší cenu), tak by nikdy nemohly jít do výběrových řízení s tak nízkými cenami.

Námi zveřejněný ceník je orientační, a zda a jak jej taxační firmy využily jako jeden z podkladů pro tvorbu svých nabídek, to opravdu nevím. LČR nemají v rámci obchodní veřejné soutěže jinou možnost než posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, která se musí výrazně odchylovat od ostatních cen. K mimořádně nízkým nabídkovým cenám ve smyslu tohoto ustanovení zákona 199/1994 Sb. však nedochází, neboť v rámci podaných nabídek na jednotlivé LHP se jednotlivé ceny od sebe výrazně neodchylují.

- Jak jste spokojen s kvalitou LHP a můžete srovnat jejich zpracování před rokem 1996 a po něm?

Zajištění vysoké kvality LHP je prioritním úkolem HÚL u LČR. Proces zpracování LHP a jeho výsledky jsou u LČR dlouhodobě hodnoceny. Zapojením pracovníků lesních správ, závodů a inspektorátů do procesu tvorby plánu, rozsáhlá spolupráce, ale i systém kontrol a vysoká odborná úroveň specialistů HÚL a specialistů digitálního zpracování LHP u LČR umožňují dosažení relativně vysoké úrovně zpracovávaných LHP po roce 1996. Domnívám se, že úroveň LHP zpracovávaných především po roce 2000 soukromými taxačními firmami je vysoká a lze ji, v předchozím kontextu, hodnotit jako velmi dobrý společný výsledek spolupráce taxační firmy a LČR.

Z pohledu současného využití LHP jsou především cenná digitální alfanumerická a grafická data, a proto je hodnocení s LHP zpracovávanými před rokem 1996 prakticky neproveditelné, neboť by bylo srovnáváno nesrovnatelné. Současné programové nástroje, kterými LČR disponují, zajišťují mj. i rozsáhlé doplňování dalších informací k pořízeným datům LHP a systém umožňuje trvalou aktualizaci alfanumerických i grafických dat LHP. Současné možnosti využití LHP jsou proto na tak vysoké úrovni, jako nebyly nikdy předtím.

- Je pro LČR důležité, aby byla schopna jedna firma vyhotovit LHP vlastními zaměstnanci?

Nepochybně jedním z požadavků, který je součástí zveřejněných podmínek obchodní veřejné soutěže na zpracování LHP u LČR, je požadavek na uvedení úplné personální struktury zaměstnanců uchazeče, uvedení jejich funkce a odbornosti. Rovněž požadujeme, aby uchazeč uvedl, zda je schopen zajistit zpracování LHP vlastní kapacitou. Když není, musí uvést jmenovitý seznam dalších pracovníků, kterými zakázku zajistí. Dále požadujeme uvést osobu odpovědnou za řízení venkovních prací. Všechny tyto údaje jsou pak součástí kritérií při hodnocení jednotlivých nabídek.

- Jak je toto kritérium důležité? Může vyhrát státní zakázku firma s minimem stálých zaměstnanců, která si najímá na danou sezónu pracovníky? Opět je zde váha kvality a ceny...

Principiálně platí, že firma musí vždy doložit, jakými pracovníky hodlá zakázku zpracovat. Pokud nemá dostatek vlastních pracovníků, pak jsou posuzováni další pracovníci, které firma pro zajištění zakázky navrhuje. Ze soutěže nemůže být vyloučena firma jen proto, že uvádí k zajištění zakázky jmenný seznam kvalifikovaných pracovníků, které bude mít nebo má v pracovním poměru na dobu určitou.

- Připravují se pod novým vedením LČR nějaké změny v oblasti HÚL?

Domnívám se, že nějaké zásadní změny se v HÚL u LČR rozhodně nyní nepřipravují.

- Jak by podle Vás měla taxace (HÚL) optimálně fungovat? Co je nutné udělat pro zlepšení situace?

Otázku je možné vnímat poměrně široce. Odpovím ve vztahu k LČR. Myslím si, že HÚL u LČR funguje velmi dobře. Problémem ovšem spíše na straně taxačních firem je snižující se objem zakázek, který se ovšem dlouhodobě stabilizuje na uvedeném počtu cca 9 LHP v celkové rozsahu cca 130 000 ha lesa ročně. Tento trend platí za předpokladu, že nedojde k výraznému úbytku obhospodařovaného majetku u LČR. Předpokládané úbytky z dosud neukončených restitučních případů budou kompenzovány předpokládanými přírůstky v rámci arondačního programu. Cenovou otázku i její možný vývoj jsem již uvedl v předcházejících odpovědích. Optimální je z pohledu LČR takové fungování “taxace” (tedy tvorby LHP), které zajistí na základě připravených kvalitních podkladů zpracování kvalitních LHP, jež vzniknou jako výsledek spolupráce všech, kteří se na vyhotovení tohoto projektu podílejí. Takový systém je u LČR nastaven, je funkční a je důležité jej trvale udržovat, rozvíjet a zlepšovat.

Připravil a za zodpovězení otázek děkuje
Michal Třeštík