Věcné a peněžní hodnocení společenských funkcí lesa

Vladimír Švihla

Dne 21. 10. 2003 se uskutečnil seminář na výše uvedené téma organizovaný Odborem lesního hospodářství (OLH) ČAZV ve spolupráci s NLK a Správou CHKO Český kras ve Svatém Janu p. Skalou. Semináře se účastnilo 55 osob, vstupní referáty přednesli náměstci ministrů zemědělství a životního prostředí J. Vašíček a L. Miko, s koreferáty vystoupilo 10 účastníků semináře. Na závěr semináře proběhla diskuse k předneseným problémům. Jednání řídil předseda OLH ČAZV Ing. P. Zahradník, CSc. Uvádím výčet hlavních myšlenek přednesených příspěvků.

Ing. J. Vašíček, CSc. (MZe, nyní ÚHÚL)

Krajní názory vlastníků lesa, právě tak jako ekologů, nelze na počátku 21. století bez dalšího akceptovat. Společnost si na základě dopadů civilizačních projevů své činnosti a v zájmu svého přežití uvědomila, že činnost v krajině, tedy i v lese, musí mít své limity s ohledem na potřeby společnosti.

Vlastník lesa péčí o trvalou existenci lesa přináší společnosti významnou službu a les ze své podstaty není výrobní prostředek v klasickém pojetí, který v případě ztrátovosti lze opustit.

Finanční vyjádření společenských funkcí lesa je pro společnost nejlépe pochopitelné. Dosud však nebyla provedena důsledná deklarace požadavků společnosti na hospodaření v lese.

Navazujícím a nezbytným krokem je analýza, která opatření jsou zabezpečována při hospodaření v lesích při dodržování platných zákonných předpisů automaticky, bez finančních dopadů na vlastníka lesa, a která naopak vyžadují vynaložení dodatečných nákladů, případně snižují ekonomiku hospodaření. Shoda nad metodikou vyčíslení společenských funkcí lesa a dopadů na vlastníky lesa umožní zahájit lesopolitická jednání, co je pro společnost za stávající ekonomické situace ČR únosné a jakými nástroji újmu vlastníkovi lesa nahradit. Je třeba vytvořit prostor pro názorovou pestrost a především zcela otevřeně o jednotlivých aspektech hovořit. Věcné hodnocení musí být doložitelné a musí být v určitých reálných relacích k ostatním hodnotám ve společnosti.

V této věci vyjádřil nejvyšší potřebnost a současně i připravenost MZe zabezpečit vzájemnou koordinaci a sladění principů obou resortů (MŽP a MZe), která musí vyústit v důslednou kompenzaci ekonomických dopadů na vlastníka při realizaci požadavků společnosti.

RNDr. L. Miko, Ph.D. (MŽP)

Důležité jsou funkce lesa nejen v daném čase a místě člověkem požadované, ale i ty životně nepostradatelné, které zatím nelze svěřit do péče trhu a jejich hodnoty vyjádřit ekonomickými parametry. Připomněl závěry Národního lesnického programu (NLP) 2002 a požadoval, aby metody ke kvantitativnímu a kvalitativnímu hodnocení funkcí lesa byly zpracovány pro konkrétní způsob užití. Tržní cena poskytovaných funkcí lesa v rámci ekonomické hodnoty lesa je něco jiného než kvantifikace funkčního potenciálu lesa pro posouzení jeho ekologické hodnoty. Ekologické hodnocení potenciálů funkcí lesa je nezbytným podkladem k objektivizaci polyfunkčních a funkčně diferencovaných způsobů obhospodařování lesních porostů. Pohled resortu MŽP ČR je komplexně obsažen v publikaci J. Vyskot a kolektiv “Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR” (viz LP 2/2004, str. 40). Provozní využití metody je zajištěno metodickým pokynem pro činnost ČIŽP. MŽP ČR počítá s řešením problematiky funkcí lesa na principech NLP.

Ing. V. Krečmer, CSc. (NLK)

Účinky, kterými lesní ekosystém působí na krajinné prostředí, jsou vlastně integrálem nesčetných interních procesů v něm. Budeme-li chtít využívat mimoprodukční funkce lesů, musí se stát politickoekonomickým objektem v systému nakládání s lesy. Mimoprodukční funkce lesa mají ve svých efektech obvykle charakter veřejných statků pravých, jsou k dispozici všem, nelze je žádnému odběrateli fakturovat. Na trhu se ovšem někdy uplatňují vybrané funkce lesa nepřímo (funkce vodohospodářské a rekreační), ale jejich ekonomické uchopení není snadné. Pak jsou efekty těchto funkcí veřejnými statky nepravými. Konečně produkce dříví poskytuje tržní statky.

Jisté obecně užitečné efekty se získávají od jakéhokoliv lesa samovolně. Jde však o efekty nahodilé povahy, k překonání oné nahodilosti musí lesník přiložit ruku k dílu. Takové funkce lesa vyžadují plány péče o les, a mají tedy ekonomickou stránku. Význam některých funkcí lesa si vyžaduje jejich posilování, protože samovolné efekty nepostačují. Takové aktivity obvykle překračují rámec povinnosti vlastníků a správců lesa, jak je určuje zákon. Vznikají tak nadstavbové náklady hospodaření. Potom je nutno upravit ekonomický systém LH tak, aby se služby mohly stát nedílnou složkou hospodářské činnosti vlastníků lesa. Financování veřejně prospěšných aktivit vyžaduje zdroje z veřejného kapitálu. Důležité je odlišení vlastnictví lesa soukromého (vlastník musí být pro veř. zájmy iniciován orgány státní správy - jde o dlouhodobě neřešený problém) od veřejného (prioritní zabezpečování veřejných zájmů).

Ing. J. Tutka, CSc. (VÚLH Zvolen)

Definuje jako užitek lesa jeho chemickou, biologickou, fyzikální, anatomickou, morfologickou, geologickou, případně i jiné stránky lesa včetně jejich kombinací. Za užitečné účinky, závislosti a funkce lesa (užitky lesa) považuje ty, které ovlivňují život člověka nebo společnosti. Ostatní účinky (funkce) mohou mít neutrální nebo neidentifikovatelný vliv na život člověka. Materiální podobu mají produkční funkce, ostatní funkce se označují jako mimoprodukční (veřejnoprospěšné, sociální, mimoekonomické). Autor předkládá netradiční modely funkce lesa:

- Komerční funkce lesa dělí na produkční, ekologické a environmentální regionálního charakteru a evropského (světového) charakteru.

- Veřejnoprospěšné funkce lesa jsou ekologické a environmentální, rovněž regionálního či světového charakteru. Při jejich hodnocení a oceňování rozeznává metody dílčího přístupu (protierozní funkce, protideflační, protisesuvová, břehoochranná, vodohospodářská, klimatická, rekreační, léčebná a přírodoochranná) a souhrnné (globální) oceňování.

Ekologicky orientované metody oceňování představují nové pohledy na identifikaci užitečnosti funkcí lesa. Jde o zjišťování synergických vztahů v růstovém procesu, stanovení kritérií pro jejich hodnocení a návrh algoritmů přepočtu naturální formy užitečnosti na hodnotové ukazatele.

Ing. V. Kupčák, CSc. (LDF MZLU Brno)

V demokratických zemích jsou společenské zájmy prioritně vyjádřeny v legislativě. LH je odvětvím materiální (tržní) i nemateriální (netržní) produkce v rámci národního hospodářství (lesní výroba jako součást společenské výroby). Materiální a nemateriální produkci nelze striktně od sebe oddělit. V závěru 20. století je preferován takový typ rozvoje, který by umožňoval uspokojení základních životních potřeb lidstva při zachování rozmanitosti přírody - trvale udržitelný rozvoj. Je-li ekologie vědou, ochrana přírody technikou a environmentalismus ideologií, je trvale udržitelný rozvoj chápán jako nová kultura.

Teorie využívání přírodních zdrojů, která také zahrnuje vztah člověk a les, vyčleňuje dvě základní pojetí: utilitární (antropocentrické) a ekosystémové (existenční). Teorie neoklasických ekonomů vychází z ekonomie přírodních zdrojů a zdůrazňuje utilitární přístup, resp. společenský konsenzus směřující k optimální alokaci přírodních zdrojů. Využívání přírodních zdrojů přitom vždy rozhodující měrou podle této teorie ovlivňovaly a ovlivňují ekonomické podmínky. Environmentální ekonomie (ekonomie životního prostředí) zdůrazňuje holistický (celostní) přístup a interdisciplinární pojetí problémů životního prostředí. Opatření, zohledňující uvedené přístupy a ekologické aspekty tržní společnosti, se opírají o ekologickou regulaci tržní ekonomiky, která spočívá ve sféře etického působení (výchova), normativního působení (informace, legislativa) a ekonomického působení (daně, dotace). Vzhledem ke globálnímu rámci předmětné problematiky závisí úspěšnost ekologických přístupů na zapojení nejširší celosvětové veřejnosti, s akcentem na řešení problémů zemí tzv. třetího světa.

Prof. Ing. L. Šišák, CSc. (FLE ČZU Praha)

Nikdo kromě člověka nepojednává o účelech a cílech hodnocení společenských funkcí lesů. Dokonce existenční hodnota objektu je vyjadřována člověkem, subjektem, na základě poptávky jiného člověka tak, aby výsledek hodnocení byl akceptován. Ani existenční hodnocení není objektivní mimo člověka. Společenské potřeby a míra jejich uspokojování je podmínkou existence společenských funkcí lesa. Společenská významnost, hodnota společenských funkcí reflektuje míru uspokojování měnících se a rozrůzněných společenských potřeb a poptávky v čase a prostoru. Funkce dělí na:

- tržní, produkční, výrobní, internality;

- netržní, mimoprodukční, nevýrobní, externality (se zprostředkovaným dopadem na trh nebo bez tržního dopadu).

Účely a cíle peněžního hodnocení funkcí lesa jsou: stanovení společenské efektivnosti využívání lesa; rozhodování o substituci environmentálních zdrojů; rozhodování o financování činnosti v lesích; stanovení společenských ztrát (škod) z neadekvátního využívání funkcí lesa; stimulaci racionálního využívání užitných hodnot lesa; zkvalitnění procesu plánování a zacházení s lesem.

Funkce pro hodnocení sociálně-ekonomického významu dělí na: tržní funkce; zprostředkovatelně tržní funkce; netržní funkce (sociální); všechny funkce na bázi nákladů ušlé příležitosti, příp. reprodukčních nákladů.

V peněžním hodnocení společenského významu funkcí lesa bude zřejmě vždy existovat velký podíl subjektivního charakteru. Konkrétních postupů pro finanční vyjádření významu funkcí lesa je několik, svým obsahem a formou výrazně odlišných.

RNDr. J. Stonawski (LČR)

LČR byly jako státní podnik založeny k uspokojování významných celospolečenských strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Hospodaří na více než 16 % území ČR, spravují bystřiny a pečují o 26 % území CHKO a více než 40 % ZCHÚ ČR, rozsáhlou síť lesních cest, z nichž 38,5 tis. km eviduje Klub českých turistů (KČT), 550 vodních nádrží a celou řadu kulturních památek. Dále upozornil na důležitost produkční funkce lesa.

Ing. F. Kaňok, CSc. (LČR)

Požadoval při hodnocení funkcí lesa vyvážené vnímání současných rizikových faktorů (např. imise, výskyt a opakování vichřic s následnými kalamitami, lokální a plošné srážkové deficity, ohrožení smrčin václavkou a kůrovci, výskyt nových kalamitních škůdců, oslabení porostů žíry škůdců, poškození porostů loupáním zvěří). Jejich promítnutím do ocenění funkcí lesa se zajistí vyšší váha pro získání objektivnějších výsledků hodnocení funkcí lesa.

Uvedl nezbytnost zachování cenných reliktů v přírodě s tím, že se nachází většinou na nepříznivých stanovištích, takže ke střetům zájmů lesního hospodáře a ochrany přírody zde bezprostředně nedochází. Získání finančních prostředků pro spoluúčast na financování celospolečenských funkcí lesa se získává z výnosů lesních porostů produkčních. Zejména v souvislosti s Naturou 2000 je třeba mít na zřeteli, že naplňování těchto funkcí se projevuje u vlastníků lesů ve zvýšených nákladech a snížených potencionálních výnosech, což snižuje konkurenceschopnost českého dříví. Úroveň kompenzací v uvedeném smyslu je u nás výrazně nižší než u členů EU, čímž je znevýhodněna konkurence přistupující země.

Ing. M. Hájek, Ph.D. (MŽP ČR)

Škodami na životním prostředí se komplexněji zabývá zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zde se definuje jednak poškozování životního prostředí a ekologická újma jako ztráta, nebo oslabení přirozených funkcí ekosystému. Při posuzování škod se používá více metod - nejsou však dopracovány a všechny mají omezený prostor využití. Málo je oceňována klimatická funkce lesa. Např. na základě společenské poptávky po snížení emisí skleníkových plynů je možno stanovit tržní cenu klimatické funkce lesa. (Cena redukce CO2 se pohybuje mezi 5–15 USD/t). Tento příklad ukazuje, že společenská poptávka se vyvíjí a ovlivňuje výši ocenění. Hodnocení a oceňování funkcí lesů závisí na účelu, pro který by mělo být použito. Mění se i společenská poptávka, z čehož vyplývá nutnost prohlubování znalostí o jednotlivých způsobech hodnocení a oceňování i nutnost rozlišování jednotlivých metod při jejich praktickém používání.

Ing. V. Zatloukal (NP Šumava)

V minulosti akcentovaná dřevoprodukční funkce spolu s používanými levnými a často nešetrnými technologiemi k životnímu prostředí způsobily, že cca 2/3 lesů ČR je významně vzdáleno přirozenému stavu nebo má narušenou ekologickou stabilitu. Systém právních norem sice deklaruje podporu trvale udržitelného hospodaření (TUH) v lesích, ale odezva na ně je problematická, pro jejich problematickou vymahatelnost, ale i pro nedostatky v navazujících normativech. Zatím nebyla nalezena shoda zejména v metodách hodnocení a oceňování funkcí lesa. Pro uplatnění lesnické politiky i politiky ochrany životního prostředí je nezbytné definování sféry společných zájmů.

Je nutné propracovat efekty (dopady) různých způsobů hospodaření na reálné plnění funkcí lesů. Není možné vytvořit zcela objektivní a nezpochybnitelnou metodiku hodnocení funkcí lesů. Cenová tvorba standardními metodami často selhává. Problémem je odlišnost přístupů socioekonomického a environmentálního k hodnocení funkcí lesů. Kriteriem vytvořených metod by měla být praktická aplikovatelnost ve smyslu polyfunkčního TUH.

Cílem funkčně vyváženého obhospodařování lesů je trvalé zachování a postupné zlepšování funkčního potenciálu lesů a jeho racionální vyvážené využívání v souladu s dlouhodobými veřejnými zájmy. Výchozí předpoklady řešení jsou dány závěry mezinárodních konferencí, koncepcí resortních politik MZe a MŽP a Národním lesnickým programem.

Doc. Ing. V. Švihla, DrSc. (CHKO Český kras)

Doporučuje hledat společné rysy doposud známých metod hodnocení funkcí lesa a využívat je při jejich dalším dopracování. Především je tu problém v oblasti členění funkcí lesa. To je vstupem do řešení, určujícím další postupy. Jednoduché výstižné členění zjednoduší i metodické postupy hodnocení funkcí lesa. Rozhodě doporučuje agregaci vybraných bloků funkcí, které mají shodné způsoby hodnocení. Různé pohledy přináší NLP v kapitole “Zhodnocení aktuálního stavu problematiky” (VÚLHM Strnady 2001).

Pokud jde o finanční stránku hodnocení funkcí lesa, metodu Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) v Brně lze jednoduchými algebraickými úkony převést na schéma stanovení poplatků za odnětí lesních pozemků funkcím lesa dle přílohy k lesnímu zákonu. Podstatný rozdíl je v stanovení součinitele ekologické váhy “f”, který je v příloze lesního zákona stanoven odborným odhadem ve výši 1,4–5, u metody LDF Brno je několikanásobně vyšší. K překlenutí rozdílů v hodnotách ekologické váhy lesa “f” bude třeba společných diskusí lesníků a ekologů. Konsensuální závěr, podpořený ověřenými praktickými výstupy metody, by byl přínosem.

Dále charakterizoval vybrané metody hodnocení funkcí lesa (LP 1/2003, str. 12). Použitelné metody věcného a finančního hodnocení funkcí lesa mohou být bez překážek používány v oblastech, pro které byly odvozeny. Doporučil na problematice dále pracovat a společně řešit.

Prof. Ing. I. Vyskot, CSc. (LDF MZLU Brno)

Představil výsledky řešení kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR. Problematika objektivizace, kvantifikace a hodnocení funkcí lesů je řešena na ekosystémových základech v rámci dlouhodobého vědecko-výzkumně-realizačního projektu MŽP ČR “Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesů ČR jako podklad pro jejich oceňování” (1996 - 2003). Dílčí výsledky jsou postupně publikovány v účelových monografiích (jejich seznam je k dispozici u prof. Vyskota a bude publikován v internetové podobě tohoto článku). Výstupy jsou přijaty “ Environment Directorate OECD - Environment Policy Commitee” pro “ Handbook on Market Creation for Biodiversity- 2003”. Přijímány jsou v různých aplikacích i zahraničními odbornými partnery, slouží jako důkazní prostředky pro stíhání nezákonné činnosti v lesích orgánům činným v trestních řízeních ČR.

Závěry semináře

Z přednesených referátů i následné diskuse jasně vyplývá:

- Důležitost hodnocení a oceňování celospolečenských funkcí lesa pro rozvoj všestranné péče o lesy vůbec všemi zdůvodněnými metodami.

- Nutnost organizovat další doplňující věcná řešení diskuse a společně hledat východiska opřená o doložitelná a ostatním hodnotám ve společnosti odpovídající fakta. Osvěta v této oblasti je velice aktuální.

- Představy dosavadních řešení hodnocení a oceňování funkcí lesa se mohou realizovat jen změnou:

 - stávajících právních a normativních dokumentů;
 - dotační a subvenční politiky
 - myšlení ochranářské, lesnické a široké veřejnosti.

Adresa autora:
Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc.
předseda Komise pro mimoprodukční funkce lesa
OLH ČAZV Praha