Lesy a lesnictví v Britské Kolumbii
Stanislav Vacek, Jaroslav Simon, Alois Skoupý, Vilém Podrázský
Britská Kolumbie (948 596 km2, 3 mil. obyvatel) je hornatá, divoká, lesnatá a dosud málo prozkoumaná provincie Kanady. Její povrch tvoří převážně horský až velehorský reliéf Skalistých hor (obr. 2), Pobřežních hor i Ostrovních hor. Klima je převážně mírné až drsné, oceánicky vlhké s vysokým úhrnem srážek na pobřeží. Pod ostrými štíty vznikají ledovce, které jako řeky ledu stékají do údolí až k lesním porostům. Hluboko zaříznutými údolími protékají dravé horské řeky, směřující do tří oceánů - Atlantického oceánu, Tichého oceánu a Severního ledového moře. Hory jsou však především doménou rozsáhlých a druhově pestrých lesů s ojedinělými květnatými loukami a unikátními ekosystémy horské tundry nad horní hranicí lesa. V podhůří a v nížinách upoutá široké spektrum biotopů od mokřadů a lužních lesů až po polopouště s typickou slanomilnou vegetací.
Přibližně dvě třetiny krajiny Britské Kolumbie pokrývají lesy (60 mil. ha). Mají největší biologickou diverzitu z lesů různých provincií Kanady a jsou důležitým přírodním zdrojem z hlediska plnění produkčních, mimoprodukčních, ekonomických i sociálních funkcí lesa.
Členění lesů
Z 60 milionů ha lesů Britské Kolumbie se hospodářsky využívá 20 mil. ha, 35 mil. ha tvoří lesy chráněné (tj. národní a provinční parky) a výraznou část dále zaujímají lesy dopravně nepřístupné, kde hospodaření není ekonomicky rentabilní. Z hlediska věkové struktury mají velmi vysoký podíl lesy růstově staré (starší než 250 let), v nichž se dosud netěžilo. Tyto lesy se nacházejí především v horských polohách a v nejsevernější části provincie. Jde převážně o boreální jehličnaté lesy - 18,7 mil. ha. Značnou výměru (3,9 mil. ha) zaujímají i různě staré pobřežní lesy na západě provincie. Ty jsou řazeny mezi deštné lesy mírného pásma. Některé druhy dřevin, např. zerav obrovský (Thuja plicata) - obr. 3, se tu dožívají i více než 1 000 let. K jinému než lesnickému využití (dočasné či trvalé odnětí plnění funkcí lesa v našem smyslu - ke stavbě komunikací a sportovních areálů, k pastvě dobytka apod.) bylo dosud vymezeno 849 tis. ha lesů.
Lesní oblasti
Za obhospodařování lesa je zodpovědné provinční ministerstvo lesů Britské Kolumbie. Lesy jsou ze správního hlediska rozděleny na tři lesní oblasti (obr. 1):
- pobřežní lesní oblast (oblastní lesní úřad v Nanaimo);
- severní vnitrozemská l. oblast (oblastní lesní úřad v Prince George);
- jižní vnitrozemská l. oblast (oblastní lesní úřad v Kamploops).
Pobřežní lesní oblast
Pobřežní lesní oblast se nachází na západě provincie a pokrývají ji pobřežní deštné lesy sahající až na hřebeny Pobřežních hor (výměra 16,5 mil. ha, tj. 17 % Britské Kolumbie) . Největší lesnatost je na západních svazích Pobřežních hor, které se táhnou podél téměř celého tichomořského pobřeží. Průměrná výška hřbetů se pohybuje kolem 1 600 m n. m. a nad ní se zvedají osamocené štíty přesahující 3000 m n. m. Největším štítem Britské Kolumbie je Mt. Waddington (4042 m n. m.). Pobřežní hory jsou divoké, rozbrázděné hlubokými ledovcovými údolími, jež u pobřeží přecházejí ve fjordy. Příkré svahy pokrývají člověkem málo dotčené lesy a vrcholy ledovce. Vysoká lesnatost je i v Ostrovních horách, které na západě uzavírají celý systém Kordiller. K lesnicky nejzajímavějším náleží ostrov Vancouver. Z dřevin každého upoutají robustní exempláře zeravů obrovských (Thuja plicata), douglasek tisolistých (Pseudotsuga menziesii), jedlovců kanadských (Tsuga canadiensis) a rozmanitých druhů dubu. Ze správního hlediska se tato lesní oblast dělí na 8 lesních správ.
Severní vnitrozemská lesní oblast
Severní vnitrozemská lesní oblast se rozkládá na severu provincie a pokrývají ji převážně lesy severní části kanadských Skalistých hor (severně od Quesnelu - 53°20’ s. š. až po Yukon) o výměře 55 mil. ha (tj. 58 % území britské Kolumbie). Jde o majestátní horský pás, jehož většina vrcholů překonává výšku 2 500 m n. m. Působivé jsou zejména štíty Mt. Roosevelt (2972 m) a Mt. Sylvia (2942 m). Rozsáhlé, většinou nepřístupné horské lesy přecházejí až v ekosystémy severské tundry. Jde převážně o jehličnaté lesy tvořené smrky, borovicemi a jedlemi, které postupně ustupují křovitým formám břízy a vrby. Z různých druhů smrku svým velmi štíhlým habitem a vysokou vitalitou upoutá smrk Englmannův (Picea engelmannii) a vysokou ekologickou plasticitou jedle subalpinská (Abies lasiocarpa). Na severu oblasti roste spolu s nápadnými pěnišníky (Rododendron sp.) i kalmie (Calmia sp.). Ze správního hlediska se tato lesní oblast dělí na 9 lesních správ.
Jižní vnitrozemská lesní oblast
Jižní vnitrozemská lesní oblast se rozkládá na jihu provincie a pokrývají ji převážně lesy západních svahů jižní části kanadských Skalistých hor o výměře 23,5 mil. ha (25 % území Britské Kolumbie) - obr. 4. Většina štítů tohoto pásma přesahuje nadmořskou výšku 3 000 m. Nejvyšším vrcholem je zde Mt. Robson 3954 m n. m. (nejvyšší vrchol kanadské části Skalistých hor). Základní druhová skladba lesů je obdobná jako v severní vnitrozemské lesní oblasti, pouze v nižších horských polohách se vyskytuje více listnáčů (zejména pak javorů, osik, olší i dubů), celkově zde též dominují jehličnaté lesy. Ze správního hlediska se oblast dělí na 12 lesních správ.
Obhospodařování lesů
Obhospodařování lesů probíhá v souladu s lesním zákonem Britské Kolumbie z r. 1988. K nejdůležitějším principům využívání lesů zde patří:
- zásady trvale udržitelného obhospodařování lesů;
- ochrana ekologické podstaty lesa (produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa), zejména jde o regulaci těžby s ohledem na ochranu živočichů a rekreační účely;
- zákaz těžby v národních a provinčních parcích (jsou zde chráněny přírodní procesy);
- k oprávnění těžby ve veřejných lesích musí zpracovatelé dřeva (různé dřevařské závody) podepsat Dohodu o dodávkách dříví a LH a vytvořit všeobecný (dlouhodobý) a roční lesní hospodářský plán.
Při tvorbě lesních hospodářských plánů (základní strategie managementu, provázanost s hospodářským plánem vlastníka, mapy managementu) se vyžaduje úzká spolupráce s úřady jednotlivých lesních správ a konzultace se zainteresovanou veřejností. Lesy musí být obhospodařovány jak s ohledem na využití produkčních, tak z hlediska plnění mimoprodukčních funkcí lesa (ochrana biodiverzity, půdy a vody, rekreační využití lesů apod.). Objem těžby nesmí překročit přírůstové možnosti, musí však být zachována řada socioekonomických užitků, které les poskytuje společnosti. Stále větší roli hrají místní komunity, především domorodé, označující se samy jako „first nation“ (první národ).
Velikost holoseče nemá překročit 40 ha a všechny vytěžené plochy bez přirozené obnovy musí být do tří let zalesněny. V průměru se sází okolo 2 000 ks semenáčků či sazenic na 1 ha, které se obvykle pěstují v maloobjemových kontejnerech. Každoročně se tak na vytěžené plochy v lesích Britské Kolumbie sází více než 200 mil. kusů sazenic. Výchova porostů se provádí jen v místech se silnou konkurencí pionýrských dřevin a dřevin komerčně nepreferovaných. Spíše než o klasickou výchovu mladých lesních porostů ve středoevropském pojetí jde pouze o lokální pročistky.
Z hlediska ochrany lesa se kolem 90 % prostředků věnuje na prevenci a na přímý boj proti požárům (obr. 5). Zbývající prostředky se vynakládají na ochranu výsadeb především proti myšovitým hlodavcům. Ochrana lesa proti škodlivému hmyzu a houbovým chorobám je založena převážně na prevenci a monitorování jejich výskytu.
Těžební technologie jsou odvozeny od terénních podmínek. Do sklonu svahu cca 80 % se používají harvestory se svěrným oplenem na pásovém podvozku, které se pohybují po spádnici. Tyto stroje mají běžnou kácecí a odvětvovací hlavici. Ve strmějších svazích nebo v terénech se zvýšeným výskytem překážek se kácí a odvětvuje pomocí motorových pil a k soustřeďování dříví se používají lanové systémy. Kmeny se zkracují na transportní délku a ukládají se na okrajích odvozních cest.
Odvozní cesty se budují jako údolní nebo vrstevnicové se standardním rozestupem cca 250 m. Mají nezpevněný povrch a náklady na jejich stavbu jsou velmi proměnlivé podle terénních podmínek, a to 20 až 250 CAD na běžný metr. Vrstevnicové cesty se staví i ve svazích se sklonem nad 100 %, a to v případě potřeby až do nadmořské výšky 2 500 m. Objekty na cestách jsou řešeny velmi jednoduše. Například namísto propustků se často používají příčné žlaby, odpovídající svými rozměry potřebám odvodnění při tání sněhu. Tyto cesty jsou pro běžné silniční automobily nesjízdné.
Ochrana přírody
Z hlediska biologické diverzity lesů je Britská Kolumbie nejpestřejší provincií Kanady. Nachází se zde více než 50 tisíc rostlinných a živočišných druhů. Z více než 1100 druhů ptáků, ryb, savců, plazů a obojživelníků se 24 druhů vyskytuje pouze v Britské Kolumbii. Z lovné zvěře lze běžně zahlédnout vlky, rysy, losy, jelena wapiti, ovce kanadské, kamzíka běláka, medvěda černého a grizzly. Čisté řeky jsou plné ryb, zejména pak pstruhů duhových. Ještě v září zde můžeme pozorovat tahy lososů k pramenům, kde kladou jikry.
Podél rozvodí vytvořila kanadská vláda celý řetězec národních a provinčních parků. Mezi nejpozoruhodnější patří národní parky Jasper, Banff, Yoho, Kootenay, Glacier, Mt. Revelstoke a Watetorn Lakes. Národní i provinční parky zabezpečují ochranu divoké zvěře a rostlin. Žádný z národních parků není tak velký, aby zabránil migraci medvědů, losů, sobů či ptáků, čímž by umožnil jejich dokonalou ochranu.
Zpracování dřeva
Britská Kolumbie je největším exportérem dřeva z provincií Kanady. Je to dáno tradičním propojením lesů a dřevařského průmyslu. Zpracováním dřeva se zabývá přes 70 průmyslových závodů s roční kapacitou přes 20 mil. tun. Jde především o výrobu dřevěných desek a nosníků, řeziva, nábytku, papíru apod. Příkladem takového zpracovatele může být významná firma Lousiana Pacific ltd. v Goldenu (obr. 6). Je to americká firma vyrábějící překližku a lepené nosníky pro stavby budované v oblastech se značným výskytem tajfunů. Dřevostavby z těchto prefabrikátů mají podstatně vyšší pevnost než budovy z masivního dříví.
Adresy autorů:
Doc. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.,
VÚLHM VS Opočno, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc.,
MZLU LDF Brno, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Doc. Ing. Alois Skoupý, CSc.,
MZLU LDF Brno, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.,
FLE ČZU Praha, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto v kroužku: (Abies lasiocarpa) V. Podrázský