Poruchy ve výživě mladých smrkových porostů

Vilém Podrázský, Jiří Remeš 

Žloutnutí smrku se objevuje nejen v oblastech s výrazným působením imisí, ale mozaikovitě ve starších i mladších porostech po celém území střední Evropy. I v těchto případech dochází k výraznému poškození stromů, ústícímu až k odumírání nejvíce poškozených jedinců. V nepříznivých podmínkách (v lokálním i regionálním měřítku) proto musíme přijmout adekvátní opatření.

Žloutnutí smrku se objevovalo v omezeném rozsahu po celou dobu imisní kalamity. Ve srovnání s nejvíce poškozenými oblastmi a lokalitami však nebylo příliš bráno v potaz a často nebylo ani rozpoznáváno - představovalo ostatně podružný problém. Větší pozornost se mu věnuje až v posledních letech ve spojitosti s masivním regionálním výskytem v oblasti západního Krušnohoří a v menší míře i v jiných oblastech ČR (Šumava, Orlické hory apod.). Zatímco v jiných středoevropských zemích se jedná o jev prozkoumaný, respektovaný a přijímají se odpovídající lesopěstební opatření (hnojení, zavádění melioračních dřevin), v našich podmínkách je intenzivní výzkum záležitostí až poslední doby. Zahraniční zkušenosti však můžeme na rozdíl od vápnění imisních holin převzít v tomto případě bez problémů.

Kromě regionálního výskytu jsou v poslední době popisovány i případy lokálně omezeného poškození smrku tohoto typu, vedoucí rovněž velice rychle až k odumírání jedinců, potenciálně i porostů. Jako jeden z případů je možno uvést oblast LS Vyšší Brod a na podzim roku 2003 se výskyt žloutnutí náletů i starších stromů projevil i ve vrcholových oblastech Vysočiny, především Žďárských vrchů.

V oblasti LS Cikháj, na majetku Lesy dr. Radslava Kinského, byl výrazný výskyt žloutnutí starších porostů i náletů doložen v roce 2003. Je patrný výskyt žloutnutí v korunách jedinců starších smrkových monokultur, kritickými se však jeví výrazné barevné změny a ztráty ojehličení u skupin náletu v clonném postavení. Jev je nejvíce patrný na návětrné straně vyvýšených lokalit. Zde je nebezpečí odumření slibných náletů zvláště markantní a následné problémy s přirozenou obnovou smrku akutní. Situace byla zhoršena i mimořádně suchým rokem, kdy nálety zcela jistě trpěly silnou konkurencí starších jedinců s lepším využíváním kořenového prostoru.

V drtivé většině případů výskytu žloutnutí se jako hlavní příčina v našich podmínkách ukazuje kritický nedostatek hořčíku. Proto i na sledovaných lokalitách se zjišťoval stav výživy jako možného důvodu nežádoucího zdravotního stavu. Jako plochy srovnávací byly zvoleny v sousedství umístěné výzkumné objekty, kde je sledován vliv hnojení na stav a vývoj kultur lesních dřevin, v první řadě smrku.

Metody šetření

Srovnáván byl stav výživy u krnících a poškozovaných skupin náletu a na trvalých výzkumných plochách, založených v první polovině devadesátých let (1994). Na několika lokalitách s poškozeným náletem byly odebrány z prvních ročníků jehličí smrku směsné vzorky (30–50 jedinců), stejně tak byly odebrány vzorky jehličí ve čtyřech opakováních na různě ošetřených plochách v sousedství, na holině. Varianty přihnojení zde byly: 0 - kontrolní, dále přihnojení 1 kg vápence nebo 2 kg amfibolitu na jamku na jaře v době výsadby. Meliorační hmoty byly přimíchány do zeminy v době založení experimentů.

Výsledky

Srovnání stavu výživy na různých variantách šetření dokumentuje tabulka 1. V posledním řádku jsou v ní uvedeny také limitní hodnoty obsahu živin, indikující počínající výrazný deficitní stav. Na první pohled zaujme skutečnost, že dvoumocné báze jsou v oblasti kritického nedostatku. Zvláště je to patrné v případě vápníku, kde se obsah této živiny pohybuje v řádově nižších hodnotách, než je uváděné minimum. Vápnění jeho koncentrace v asimilačních orgánech smrků na výzkumných plochách zvýšilo do oblasti dostatku, na zhruba dvojnásobek proti výchozímu stavu. Na jiných variantách byly obsahy proti krnícím náletům zhruba devítinásobné, i když i zde se pohybovaly v blízkosti deficitu.

Projevuje se tak jistá místní specifičnost vrcholové oblasti Žďárských vrchů - zatímco v jiných regionech je vápník převážně prvkem stabilizujícím půdy a není prokazován jeho nedostatek jako živiny, v dané oblasti je zřejmě díky geologickému podkladu jeho nabídka extrémně nízká. Tento rozdíl vůči jiným regionům se projevoval již při analýzách výživy smrku v dané oblasti před deseti lety, kdy na něj první autor tohoto příspěvku poukazoval. V nepříznivých podmínkách se tedy situace ve výživě daným bioelementem během poslední dekády výrazně vyhrotila.

Také obsah foliárního hořčíku je extrémně nízký a sám o sobě by byl také příčinou špatného zdravotního stavu smrků. Tento prvek se v dané oblasti vesměs pohybuje i u mladých jedinců na holinách pod hranicí deficitu, u starších porostů je tedy žloutnutí v důsledku nedostatku hořčíku zcela aktuální. Vápenec nebyl dolomitický, proto ani vápněná varianta nevykazovala příznivější stav, naopak - všechny varianty na experimentálních plochách byly výrazně vyrovnané s rozdíly v tisícinách procent.

Třetí výrazně deficitní živinou v podrostu byl dusík, v jeho případě je třeba předpokládat silnou konkurenci ze strany dospělých smrků. Přes poměrně vysoký spad dusíku i v dané oblasti je jeho retence lesním ekosystémem pravděpodobně omezená a spíše než zvýšeným příjmem se projevuje acidifikací půd a ztrátami bází.

Obsahy ostatních makroelementů, tj. fosforu a draslíku, byly na všech variantách vzácně vyrovnané a vysoko nad hranicí deficitu. Jako příčinu neuspokojivého stavu nárostů lze tedy označit kritický nedostatek vápníku a hořčíku, suché počasí během roku a silnou konkurenci dospělého porostu v okruhu deficitních faktorů prostředí.

Závěry

Přes svou rychlost, poměrně malý rozsah a orientační charakter indikují výsledky šetření prakticky významné poznatky a je možno formulovat následná nápravná opatření:

1) Lokálně se expozice imisně-ekologickým faktorům, extrémní stav geologického podkladu a půd a stav porostů včetně minulých způsobů hospodaření projevuje nevyvážeností a nedostatky ve výživě.

2) Jako deficitní živiny se projevují různé prvky, převažují dvoumocné báze a chronický je většinou dosud nedostatek dusíku.

3) V oblasti vrcholových poloh Žďárských vrchů je určující nedostatek vápníku, v menší míře i hořčíku v závislosti na geologickém podloží, pedogenezi a lesním hospodaření v minulosti.

4) Deficit ve výživě se projevuje u starších porostů, kriticky pak u mladých nárostů vystavených navíc silné konkurenci a stresům suchem. Je tak ohroženo dosud slibné přirozené zmlazení především smrku, nepříznivá situace je patrně i u dalších dřevin.

5) Jako nápravné opatření se v kritických případech nabízí hnojení a vápnění, které je významné v těchto případech nejen jako faktor stabilizující půdu, ale zlepšující i výživu porostů.

6) Více než jinde lze tedy doporučit vápnění dolomitickým vápencem a dodatkové hnojení, lze tolerovat i nižší obsah dusíku - lesní ekosystém jej zcela jistě bez problémů přijme.

7) Doporučit lze i hnojiva řady SILVAMIX, výrazně snižující rizika dusíkatého hnojení a vápnění a obsahující variabilní a komplexní kompozici živin.

8) To je ještě více aktuální v případě podpory sazenic jedle a buku, náročnějších na výživu a sázených také často do clonného nebo okrajového postavení, jak odpovídá jejich ekologickým nárokům.

9) Zároveň je žádoucí vyvíjet technologie maloplošné mechanizované aplikace melioračních hmot různého složení a formy, snižující pracnost, náklady a zajišťující ošetření ploch.

10) Žádoucí je větší variabilita druhové a prostorové skladby porostů a zamezení jednostranné zátěži ekosystémů odběrem živin stejnorodými a stejnověkými porosty.

Pozn.: Příspěvek vznikl jako součást řešení

projektu GAČR 206/03/1583: Nutrient cycles on mountain forest ecosystem saturated by

nitrogen: past, present and future state of water, soil and Norway spruce stands.

Autoři děkují zaměstnancům i vedení majetku Lesy dr. Radslava Kinského za pomoc

a umožnění terénních prací.

Adresa autorů: Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Ing. Jiří Remeš, PhD.

FLE ČZU v Praze, Kamýcká 129,

165 21 Praha 6 - Suchdol

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.