Seznam lokalit Natury 2000 hotov

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek informoval na tiskové konferenci (27. 4. 2004) o dokončení národního seznamu evropsky významných lokalit, které budou spolu s 41 ptačími oblastmi tvořit českou část celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000. Konference se zúčastnili i náměstek ministra RNDr. Ladislav Miko, ředitel AOPK Ing. Martin Dušek a jeho náměstek RNDr. František Pojer, ředitel SCHKO ČR PhDr. Petr Dolejský a ředitel Odbor mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP RNDr. Petr Roth, CSc.

Text novely zákona o ochraně a přírody, jejímž hlavním důvodem byla implementace evropské soustavy významných chráněných území Natura 2000, vyšel ve sbírce zákonů s účinností od 28. dubna 2004. Ministr Ambrozek k tomu uvedl: „Evropsky významné lokality chrání z velké části kulturní krajinu - u nás například horské louky, květnaté bučiny, nebo dokonce kostelní věže, kde žijí vzácní netopýři. Tam, kde dosavadní způsob hospodaření vedl k tomu, že se tyto cenné lokality zachovaly, není žádný důvod jej měnit. Ochranný režim v mnoha územích soustavy Natura 2000 bude proto méně přísný než v současných chráněných územích. Stát zde bude podporovat takové činnosti a způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek - například prostřednictvím agroenvironmetálních programů. Pokud přece jen bude majitel v hospodaření omezen, budou mu vypláceny kompenzace.“

V novele zákona o ochraně přírody a krajiny je tedy zajištěna i kompenzace pro vlastníky pozemků, kteří mohou být ochranou v některých případech dotčeni. Agroenvironmentální programy, které vláda schválila v druhé polovině dubna nařízením, jsou v kompetenci MZe a MŽP se na jejich přípravě významně podílelo. Půjde např. o tituly pro údržbu květnatých luk (podpora extenzivního hospodaření na loukách), pro zachování druhově bohatých společenstev pastvin (podpora extenzivních pastvin), pro zachování vybraných vzácných podmáčených a rašelinných luk (údržbu trvale podmáčených a rašelinných luk) nebo pro podporu mizejících druhů ptáků zemědělské krajiny na vybraných územích (ptačí lokality na travních porostech - chřástal polní, ptačí lokality na travních porostech - bahňáci). 80 % z plateb v agro- envi platí EU, 20 % MZe.

Stav mapování

L. Miko uvedl, že některé mapovací práce ještě dobíhají a měly by být v tomto roce definitivně uzavřeny. Celé území ČR pak bude pokryto na obou úrovních mapování. „K Natuře 2000 se musí zhotovovat monitorovací zpráva každé tři roky tzn. je nutné, abychom měli relevantní údaje, k nimž je možné situaci vztáhnout. „Domapování“
biotopů tedy ještě proběhne (doladění drobností a chyb, případně dohledání náhradních ploch apod.)“

Co bude následovat?

Podle L. Mika bude seznam lokalit v nejbližších týdnech a měsících opět projednáván („předjednáván“) s vlastníky, obcemi, kraji a významnými sdruženími. Budou k němu moci zasílat své připomínky a MŽP je připraveno k diskusi o způsobu péče o tato území. Výsledkem budou ještě určité změny. Poté bude návrh projednán v meziresortním připomínkovém řízení, schválen vládou a data v předepsaném formátu zaslána Evropské komisi. ČR má povinnost zabezpečit ochranu těchto území ihned po zaslání seznamu Evropské komisi. Od schválení seznamu formou nařízení vlády a jeho akceptování Evropskou komisí (EK) máme šest let na zajištění legislativní ochrany těchto území. Většina lokalit bude mít po svém vyhlášení charakter přírodní památky - tedy nejmírnější stupeň ochrany (budou vyhlašovány kraji), formu národních kategorií bude vyhlašovat ministerstvo. Před vyhlášením území za zvláště chráněná má ovšem přednost případná ochrana smluvní.

Předjednání „Panonika“

Petr Dolejský uvedl, že část území ČR - tzv. Panonikum - již bylo předjednáno. Připomínky vlastníků, obcí, krajů byly vyhodnoceny a cca 60–70 % připomínek vlastníků k územnímu vymezení bylo akceptováno. „Tudíž není pravda, že ochrana přírody s arogancí sobě vlastní přijde, vyhlásí a vůbec ji nezajímá názor veřejnosti. Lze najít kompromis, který uspokojí obě dvě strany. Nyní je práce ale mnohonásobně více a je relativně málo času, proto dnes mohu pouze slíbit, že se budeme snažit, aby tento proces procházel stejně bezkonfliktně jako v Panoniku“.

Problémové lokality

MŽP našlo přijatelné řešení v Pardubickém kraji, kde měla plánovaná dálnice do Olomouce protnout významné ptačí území Komárov. Kraj souhlasil s tím, že silnice povede o několik kilometrů vedle. Řešení se podařilo najít i v otázce D47. S podobným problémem naopak zatím nedošlo k dohodě s Jihomoravským krajem (otázka stavby mezinárodní silnice R55). Ministerstvo jedná i s Jihočeských krajem, který se např. obává, že nové „naturové“ lokality neumožní rozvoj turistiky - například stavbu lyžařského areálu na kopci Chlum ve vojenském újezdu Boletice. Z požadavků a připomínek, které Jihočeský kraj vznesl, byla zatím akceptována více než polovina.

Otázky Lesnické práce

- Vznikl v dosavadním projednávání s vlastníky (ptačí oblasti, Panonikum) nějaký zásadní konflikt, např. nesouhlas vlastníka s zařazením do těchto území?

Miko: Zatím proběhlo první a druhé kolo „předjednávání“ a zhruba v polovině oblastí se nám podařilo k dnešnímu dni prakticky připomínky vypořádat a nařízení vlády jsou buď zčásti odeslána, nebo jsou připravena k odeslání do meziresortního připomínkového řízení, v těch zbývajících zpracováváme připomínky. Nemohu zatím říci, jestli se je podaří definitivně vypořádat, ale předpokládáme, že zůstanou určité nedořešené otázky nebo odlišné pohledy a ty budou vyřešeny v připomínkovém řízení. Nevím o žádném zásadním problému s konkrétním vlastníkem, je to spíš otázka rozvojových aktivit v rámci kraje nebo konfliktu s některými stavbami.

- Můžete na základě nesouhlasu vlastníků návrh na vyhlášení území NATURY 2000 stáhnout?

Miko: Pokud bude požadavek opodstatněný (praktické vymezení nebo hospodaření v daném území), může se návrh změnit, to je přesnější. Jestli bude, nebo nebude nakonec v seznamu území obsaženo, je samozřejmě na rozhodnutí vlády, ale z hlediska stanovení parametrů a výchozích podkladů mapování na velmi přesné odborné bázi odborný návrh opodstatňuje vyhlášení navržených území. Takže pokud by měla být stažena, muselo by to být jiné než odborné rozhodnutí. Ze všech ploch, které přicházejí do úvahy, byla vždy vybírána jenom ta nejkvalitnější a z hlediska reprezentativnosti nejlepší část. V případě, že by došlo k tomu, že některá plocha by musela být ze zmíněných důvodů opuštěna, tak je možné hledat náhradní plochu ve zbytku mapovaných území.

- Jsou v rozpočtu vyčleněny nějaké peníze na kompenzace vlastníkům, např. konkrétně letos za omezení hospodaření v „ptačích územích“? Půjdou na tyto účely nějaké prostředky ze zvláštního fondu EU, o jehož možném vytvoření jste hovořili na minulé tiskové konferenci k NATUŘE 2000?

Miko: V letošním roce samozřejmě v rozpočtu na kompenzace pamatováno není a ani nemohlo být, protože nebyl základní dotační titul a hlavně se podle zákona kompenzace vyplácejí na základě žádosti podané v následujícím roce v prvních třech měsících. Pro příští rok budeme prostředky samozřejmě nárokovat. Potřebujeme prováděcí vyhlášku, která stanoví postup, jak se budou kompenzace vyplácet. Pracujeme na ní a v každém případě do konce tohoto roku bude připravena. Ta vyhláška se zpracovává ve spolupráci s resortem zemědělství. U lesních biotopů zákon odkazuje na již stávající vyhlášku lesního zákonu. Co se týká finančního nástroje na úrovni Evropské komise, tak definitivní rozhodnutí je takové, že se nebude z jednotlivých existujících dotačních zdrojů vytvářet nový specializovaný zdroj pro Naturu, ale ze současných na úrovni strukturálních fondů budou vyčleněny konkrétní tituly na podporu Natury 2000.

- Jaký finanční obnos budete příští rok nárokovat v rozpočtu?

Miko: Bude vycházet z důvodové zprávy,  jde zhruba o 398 milionů Kč.

Roth: Příští rok by mělo jít 579 milionů dohromady na kompenzace a management. Předseda Výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí, pan poslanec Martínek, veřejně deklaroval společně s poslancem Pelcem, že při projednávání návrhu rozpočtu na příští rok budou tuto částku nárokovat, protože je absolutně jasné, že v zákoně ustanovení o kompenzacích by mohlo Ministerstvo financí odkázat na vlastní zdroje MŽP. To z vlastních zdrojů počítá s poměrně značnou částkou na management, nicméně o další dodatečné prostředky - kompenzace - musí být rozpočet navýšen.

U navrhování hranic lokalit je prostor pro diskusi

Rozhovor s RNDr. Petrem ROTHEM, CSc., z MŽP.

- Hodně diskusí bylo kolem možnosti smluvní ochrany. Nakonec se do zákona dostala. Jak bude tento institut v praxi vypadat?

Institut smluvní ochrany je zakotven v novele zákona, je tam přesně popsán. Každý vlastník pozemku v navržené lokalitě soustavy Natura 2000 bude mít právo požádat orgán ochrany přírody o uzavření smlouvy, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení upozornění, zaslané mu tímto orgánem. Dojde-li potom k uzavření smlouvy, chráněné území se nevyhlašuje, nedělá se pro něj plán péče (je nahrazen smlouvou) apod. Nedojde-li k dohodě (smlouva musí být oboustranný dobrovolný právní akt), vyhlásí se chráněné území. V takové kategorii, v jaké už teď je navrženo ve vládním nařízení.

- Jak bude nyní probíhat proces oslovení vlastníků dotčených pozemků, tedy na TK zmíněné „předjednávání“?

V nejbližší době (v příštích týdnech) budou správami chráněných krajinných oblastí (CHKO) a národních parků (NP) osloveny všechny obecní úřady v podstatě po celém území ČR (kromě části Jihomoravského kraje, spadající do panonské biogeografické provincie, kde už jednání proběhla). Budou požádány, aby na úřední desky daly oznámení o tom, že na OÚ jsou k dispozici podklady - příslušné části návrhu nařízení vlády, kterými se vyhlašují evropsky významné lokality. Každý občan, každý vlastník bude mít právo se s těmi podklady seznámit, dát k nim písemné připomínky a zúčastnit se veřejných jednání, kde budou připomínky vypořádávány a podávána další vysvětlení. Všechny připomínky budou zahrnuty - ty, které nebudou porušovat zákon nebo směrnice, budou samozřejmě akceptovány. Nelze samozřejmě zastírat, že některé připomínky vlastníků jsou naprosto irelevantní - když někdo říká, že lokalitu prostě nechce, tak na to sice má právo, ale to se v podstatě nedá vypořádat. Řada připomínek byla například k tomu, že není známo, jaký tam bude management (péče). To bude ale známo až v době, kdy se budou uzavírat smlouvy, příp. vyhlašovat chráněná území, tedy až za několik let, dnes to nikdo nedokáže říct. Dnešní „předjednávání“ není o managementu, ale o vymezení podkladů z hlediska hranic a z hlediska předmětů ochrany, čili druhů a stanovišť, pro které jsou lokality navrhovány. U navrhování hranic lokalit je samozřejmě velký prostor pro diskusi, u předmětu ochrany naopak malý, protože vychází z vědeckých podkladů a není o čem diskutovat.

- Někteří vlastníci a správci pozemků se ale asi budou bát souhlasit s vyhlášením území, když nebudou vědět, s jakými omezeními pak budou muset hospodařit... Jak tohle vlastníkům vysvětlujete?

Správy CHKO a NP, pověřené „předjednáváním“, se podrobně seznamují se všemi podklady pro navrhované lokality a mají k dispozici i zásady pro management jednotlivých typů stanovišť a i pro některé druhy. Z těchto podkladů budou schopné podat zájemcům potřebné informace jak o potenciálních omezeních, tak o zásadách managementu. Myslím si, že většinu tazatelů dokáží bezezbytku uspokojit.

- Kdy se bude projednávat management?

Území, pokud nebudou chráněná smluvně, se stanou zvláštně chráněnými územími (ZCHÚ) podle zákona o ochraně přírody, nicméně až do šesti let poté, kdy Evropská komise schválí seznam. Potom se klasickým způsobem bude připravovat vyhlášení, budou muset být dohodnuty bližší ochranné podmínky, návrhy plánu péče a s tím vším podle zákona budou seznámeni vlastníci, čili v horizontu 6–8 let. My nemůžeme říci, kdy Komise seznam schválí, ale podle zkušeností z EU 15 lze předpokládat, že tento proces potrvá nejméně dva roky.

- U smluvní ochrany se bude projednávat rovnou i management?

Ano, měl by být součástí smlouvy, protože pro taková území nebude již žádný další dokument. Součástí zřízení tohoto území bude péče o něj, vlastníci budou také povinni zajistit závazky, vyplývající z mezievropské legislativy vůči třetím osobám, což já osobně vidím jako největší problém. Za zajištění ochrany stanovišť a druhů v každém území totiž vůči EU odpovídá stát, tedy Česká republika. U ZCHÚ má řadu přímých nástrojů, jak tuto povinnost splnit. U smluvně chráněného území však tyto povinnosti na základě smlouvy musí převzít vlastník - a je otázkou, zda ten je toho objektivně schopen, zejména v územích, kam je volný přístup. Odpověď může dát až praxe, protože tento model nikde v Evropě a zřejmě ani jinde ve světě neexistuje.

- Může se teoreticky stát, že lokality mimo současná ZCHÚ budou vyhlášena jenom smluvně?

Teoreticky se to samozřejmě stát může, v praxi to je ale naprosto nereálné, protože území mimo ZCHÚ je několik stovek. U území, která mají větší počet vlastníků, se opravdu nedá předpokládat, že bude možné uzavřít stejné smlouvy s větším počtem vlastníků. Také je otázka, jestli všichni vlastníci budou mít zájem. Říkám předem, že víme, že naprostá většina vlastníků zájem mít nebude.

Něco jiného je zajištění managementu na lokalitách prostřednictvím smluv; s tím nemáme problém, protože např. Program péče o krajinu probíhá od roku 1993 a v jeho rámci MŽP ročně rozděluje stovky milionů korun na management na základě smluv. Uzavřeme smlouvu s vlastníkem nebo s někým jiným, že se na určité lokalitě provede management. Jde ale o zcela jiný typ smlouvy než u smluvní ochrany.

- Jak se budou řešit případy, kdy při větším počtu vlastníků někteří budou smluvní ochranu chtít a druzí nikoliv?

To se podle mě může řešit jediným způsobem - smlouva na určité území se musí týkat všech vlastníků, a nebudou-li ochotni všichni vlastníci smlouvy uzavřít, pak to z hlediska smluvní ochrany nemá řešení, což ale vyplývá z občanského zákoníku. Takové území se potom samozřejmě musí vyhlásit, protože to je náš závazek vůči EU.

- A pokud s tím nebude zmíněný konkrétní vlastník souhlasit?

Vlastník v podstatě nemá možnost s tím nesouhlasit. Samozřejmě, pokud mu tím bude vznikat nějaká újma, potom tak, jak říká zákon - za ztížení zemědělského nebo lesnického hospodaření - má jednoznačně zákonný nárok na náhradu, ale sám fakt, že bude mít někdo pozemek v lokalitě Natury 2000, nezakládá vůbec žádný nárok na nic, protože ani sám o sobě nezakládá důvod k újmě a my se bavíme o újmě. Máme jako vlastníci své pozemky v lokalitách vymezených územním plánem, v lokalitách chráněných z hlediska ochrany vodních zdrojů apod., ani o tom často nevíme a nikdo nám samozřejmě nic neplatí, protože k tomu není důvod.

- To už je pak otázka managementu?

Spíše kompenzací. Management je o tom, když se s někým dobrovolně dohodneme, že bude cosi dělat navíc, nebo se něčeho drží, ale dobrovolně. U kompenzací někomu něco nařídíme nebo zakážeme a jemu tím vznikne újma. To je ten rozdíl. Na management bychom rádi využili i evropských zdrojů.

- V případě smluvní ochrany budou ve smlouvách i ujednání o kompenzacích?

Měla by být. Zákon přímo stanoví, že lze kompenzace dohodnout třeba i paušálně v případě těchto smluv, ale je tam podmínka, aby dohodnuté kompenzace nebyly vyšší, než by vyplývaly z výpočtu např. podle prováděcích vyhlášek, kdyby tam smlouva nebyla. My si myslíme, že pro některé vlastníky může být i výhodné dohodnout se na nějakém paušálu, protože pak budou každý rok dostávat určitou sumu a nebudou muset složitě dokazovat, že jim vznikla újma, i když to bude na základě smlouvy, kde bude uvedeno, že tam jakási újma vzniká.

- Na Slovensku mají v legislativě také nárok na kompenzace, ale prý jsou prováděcí předpisy k uplatnění nároku na kompenzaci tak složité, že se ještě nevyskytl ani jeden případ, který by nastavenými podmínkami prošel. Bude to u nás jednodušší?

Situaci na Slovensku znám jen rámcově od slovenských kolegů, proto nemohu moc srovnávat. Ono to není úplně tak, jak říkáte - byla tam už řada žádostí, ale jde spíše o problém nedostatku finančních prostředků. Oni mají skutečně prováděcí nařízení tak složité, že podle slovenských kolegů vlastně není realizovatelné. My to máme řešeno jinak - přímo v zákoně je vyjmenováno, kdy vzniká újma, a tím i nárok na kompenzace. Ministerstvo připravuje sice poměrně složitý prováděcí předpis, nicméně ono to asi jinak nejde a chtěli bychom, aby to bylo procesně maximálně zjednodušené. Koneckonců když uděláme složitý předpis, který skončí patem, všichni mají právo obracet se na soud a my pro soud budeme muset nakonec připravovat stejné podklady, které bychom dělali pro vypořádání nároků žadatelů.

Děkuji za rozhovor.

Připravil Michal Třeštík

 

SOUSTAVA NATURA 2000

-  Skládá se ze dvou základních částí - tzv. ptačí oblasti (podle evropské směrnice o ptácích - 79/409/EHS a tzv. evropsky významné lokality (směrnice o stanovištích - 92/43/EHS). Cílem je ochrana ohrožených rostlin, živočichů a cenných stanovišť. Za porušování směrnic hrozí citelné sankce.

-  Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) pověřilo již v roce 1999 MŽP, aby připravila odborné podklady pro soustavu Natura 2000 v ČR. V souladu s oběma směrnicemi hodnotili její pracovníci rozšíření a velikost populací rostlin (40 druhů), živočichů (74) a typů přírodních stanovišť (60), které zmapovali, vyhodnotili a převedli do digitální podoby. Při rozsáhlém mapování úzce spolupracovali s pracovníky správ CHKO, NP, ale i s mnoha externími spolupracovníky, experty na jednotlivé druhy nebo typy stanovišť, s Akademií věd a mnoha samostatnými specialisty. ČR jako jediný přistupující stát provedla rozsáhlé mapování přírodních stanovišť.

-  Ptačí oblasti - vyhlášení 41 oblastí podle novely zákona proběhne formou nařízení vlády, v současné době projednalo MŽP návrhy s vlastníky, obcemi, kraji a do vlády posílá první desítku těchto nařízení s tím, že by tento proces mohl proběhnout zhruba do měsíce. Navržené ptačí oblasti zabírají 8, 9% rozlohy ČR. Z této rozlohy se 62,7% nachází v dnes již chráněných územích.

-  Evropsky významné lokality - bylo navrženo celkem 905 lokalit - z toho 100, ležících v takzvané panonské biogeografické oblasti na jižní Moravě, bylo zveřejněno již v minulém roce. Nově se nyní navrhuje 805 lokalit pro tzv. kontinentální oblast. Více než polovina těchto území je menší než 20 hektarů. Navržené evropsky významné lokality pokryjí přibližně 9,6 % rozlohy České republiky. Z této rozlohy se 64,9 % nachází v dnes již chráněných územích. Rozloha chráněných území v ČR se tak zvýší o 3,4 %.

-  Ačkoliv plocha ptačích oblastí zabírá 8,9% rozlohy naší republiky a plocha evropsky významných lokalit zabírá 9,6% rozlohy naší republiky, jejich vzájemným překryvem tak vzniká území zabírající pouze 13,8% rozlohy ČR. Doposud chráněná území zabírají 15,3% rozlohy ČR, což je zhruba 12 074 km2. Po vyhlášení soustavy NATURA 2000 by tato měla vzrůst přibližně o 5,6%, asi na 16,5 tis. km2.

Kompetence při přípravě Natury 2000

- odborný návrh všech lokalit obou typů (ptačích oblastí i evropsky významných lokalit)- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)

- předjednání ptačích oblastí (proběhlo 2003) - správy CHKO a NP

- projednání těchto návrhů s kraji a velkými vlastníky - MŽP (proběhlo v 1. čtvrtletí 2004)

- meziresortní řízení k 41 návrhům nařízení vlády - zahájeno v květnu 2004- MŽP, schvaluje vláda

- předjednání evropsky významných lokalit (EVL) - od 1. 5. 2004 zajišťují po celém území státu (i mimo velkoplošná ZCHÚ) správy CHKO a NP, s velkými vlastníky, kraji a sdruženími MŽP; předjednání potrvá do počátku července

- zapracování připomínek z předjednávání, příprava definitivního návrhu nařízení vlády se seznamem EVL - MŽP ve spolupráci s AOPK ČR

- meziresortní řízení k návrhu nařízení vlády - MŽP, schvaluje vláda

Informace, podklady a mapy jsou k dispozici

na www.Natura2000.cz a http://map.env.cz.

 

RNDr. Petr Roth, CSc., je ředitel odboru mezinárodní ochrany biodiverzity Ministerstva životního prostředí (MŽP). Tento odbor má dvojí základní působnost - jednak mezinárodní úmluvy a dohody v oblasti ochrany přírody, k nimž ČR přistoupila, jednak zajišťování povinností, vyplývajících pro ČR v oblasti ochrany přírody z evropské legislativy. Ve spolupráci s odborem zvláště chráněných částí přírody MŽP proto např. odpovídá za realizaci soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. Nyní, po zveřejnění návrhu evropsky významných lokalit, odpovídá za proces přípravy, předjednání, projednání a schválení nařízení vlády, jímž se vyhlašuje tzv. národní seznam těchto lokalit pro ČR.