Smrk - dřevina budoucnosti
V několika posledních letech se mohlo zdát, že smrk, naše v lesích nejhojněji zastoupená dřevina, nemá v České republice pevného obhájce. Jistě, byli zde a jsou jednotlivci, kteří se této dřeviny zastávají, ale v porovnání s trendem strmého zvyšování podílu melioračních dřevin jsou to hlasy slabé. 23. a 24. dubna proběhlo ve Svobodě nad Úpou v areálu lesnického učiliště setkání, které mělo za cíl na základě objektivních faktů smrk v našem prostředí alespoň částečně rehabilitovat.
Seminář uspořádala Česká lesnická společnost ve spolupráci s Lesy ČR, s.p. (LČR), a oběma našimi lesnickými fakultami (brněnskou LDF MZLU a pražskou FLE ČZU). Nazvali jej Smrk - dřevina budoucnosti.
V úvodním příspěvku generálního ředitele LČR Ing. Kamila Vyslyšela zazněl postoj LČR, které spatřují zajištění dostatečné produkce kvalitního dřeva v lesích jako zajištění dostatku strategické domácí trvale obnovitelné suroviny a náhradu za materiály, jejichž energeticky značně náročná výroba často výrazně zatěžuje životní prostředí.
Klady smrku jako plastické a široce využitelné dřeviny nebude možné v budoucnosti nahradit - jedinou cestou je úprava principů pěstování smrku, které doposud balancovalo na hranici únosné stability. Pád pod tuto úroveň znamenal vždy dramatické změny napříč celým spektrem lesnicko-dřevařského sektoru, od dramatických cenových výkyvů u dřevní suroviny po diskreditaci smrku obecně a v přenesené rovině diskreditaci odbornosti lesních hospodářů a ztráty důvěryhodnosti u laické veřejnosti. To, že cesta k zlepšení současného stavu je možná, popisují ve svém příspěvku Přestavba smrkových monokultur u nás prof. Ing. Vladimír Tesař a Ing. Miloš Kraus. Tento příspěvek můžete prostudovat na následujících třech stranách.
Abych čtenáře přesvědčil, že setkání mělo vysokou odbornou úroveň, vypíši v tomto odstavci jednotlivá přednesená témata, která jsou rovněž součástí sborníku. Učiním tak rovněž proto, že uvažujeme o zveřejnění některých dalších příspěvků a čtenáři nás mohou svým ohlasem sami navést k odbornému textu, který jim do mozaiky vědění o smrku schází.
TESAŘ, KLIMO: Pěstování smrku u nás a v Evropě; KRAUS: Možnosti vývoje zastoupení, přírůstů, těžeb a zásob smrku ztepilého v ČR a okolních státech EU; SCHWARZ: Historie a perspektivy smrku ztepilého v Krkonošském národním parku; KOBLIHA: Šlechtitelské programy smrku ztepilého v ČR a EU; NERUDA: Moderní technologie používané při výrobě sadebního materiálu smrku; PODRÁZSKÝ: Revitalizace smrkových porostů v oblastech s antropogenní zátěží; SLODIČÁK: Výchova smrkových porostů; LIŠKA, HOLUŠA: Obrana proti hmyzím a houbovým škůdcům ve smrkových lesích; BLUĎOVSKÝ: Výnosovost smrku v porovnání s ostatními hlavními dřevinami; SIMANOV: Soudobé technologie těžby a dopravy dříví ve smrkových porostech; SLONEK: Výrobky ze smrkového dřeva a možnosti jejich uplatnění v současné moderní společnosti; KONOPÍK: Současné možnosti a výhled zpracování přesíleného smrkového dřeva.
Po skončení pátečního přednáškového pořadu využili účastníci příznivého počasí a vyjeli do ukázkových smrkových porostů na území Krkonošského národního parku. Druhý den pořadatelé naplánovali exkurzi do porostů v okolí Dvora Králové.
Na závěr tohoto krátkého ohlédnutí si vypůjčím myšlenku prof. Tesaře, který jak sám podotkl trochu nadneseně, ale s pevným základem, označil smrk jako dřevinu, jež před 200 lety zachránila civilizaci tím, že zaplnila mezeru v potřebě dřeva. Ve vztahu k nedostatku, a to nejen dřevní suroviny, lze ocitovat opět řádky z úvodního vystoupení Ing. Vyslyšela. Dřevo by se mohlo a mělo stát jednou z nejvýznamnějších surovin budoucnosti. Jde o to, aby les byl trvale schopen plnit produkci dlouhodobě využitelného dříví.
Jan Klíma