Výskyt kůrovců na smrku u nás a v okolních zemích
V záplavě informací médií je (s různou mírou objektivity) hodnocen stav vývoje kůrovcové situace v loňském roce a poukazuje se na očekávané plošné poškození lesa. S ohledem na dominantní zastoupení smrkových porostů v našich lesích jde zejména o poškození této dřeviny; mimořádně velké nebezpečí však hrozí i u borovic, jak se ukazuje zejména v posledním období. O tom, že nejde o planý poplach, svědčí řada skutečností. Především jde o přehledy vývoje nahodilých těžeb způsobených právě v důsledku silného napadení podkorním hmyzem, a to podle své významnosti nejvíce lýkožroutem smrkovým, lýkožroutem lesklým, případně místy lýkožroutem menším a na severní Moravě a ve Slezsku lýkožroutem severským (blíže viz LP 4/2004, LP 5/2004).
Situace v českých zemích
Zatímco v předcházejících cca 6 letech se situace s poškozením smrkových porostů vyvíjela téměř na celém území naší republiky vcelku uspokojivě (s určitou výjimkou lesů na území národních parků) a celkové množství vytěženého smrkového dřeva po napadení kůrovci se dlouhodobě pohybovalo kolem hranice základního stavu (0,2 m3/ha), pak v roce 2003, zejména ve druhé polovině vegetační sezóny, došlo k prudkému zlomu a situace se dramaticky zhoršila. Podle dostupných údajů se nahodilé těžby meziročně, tedy za období 2002 až 2003, zvýšily celkově zhruba pětinásobně. Uvedený pětinásobný nárůst je třeba brát jako minimální odhad, neboť z významné rozlohy lesa (přibližně z 25 %) nejsou údaje o kůrovcovém dříví k dispozici. Navíc jde převážně o lesy drobnějších vlastníků, kde je situace nejvážnější. Podle provedených šetření (pozemních i leteckých) na jaře roku 2004 jsou v nejvíce postižených oblastech (v Čechách např. na Písecku, Blatensku, Horažďovicku; na Moravě a ve Slezsku na Opavsku, Šenovsku) značné části těchto drobných lesních majetků, často izolovaných v okolní zemědělské krajině, napadené podkorním hmyzem. Z napadených a neasanovaných stromů vylétne velké množství nových brouků a po jejich náporu budou tyto porosty odsouzeny k zániku. Navíc zde vzniká vážné ohrožení porostů sousedních vlastníků.
Podle evidence zpracované Lesní ochrannou službou (LOS) došlo na zhruba třetině území naší republiky v roce 2003 k více než desetinásobnému nárůstu kůrovcového dříví ve smrkových porostech proti roku 2002 (viz obr. 1). Na území některých okresů, zejména v krajích Jihočeském, Středočeském, Vysočina, Pardubickém a částečně i v kraji Ústeckém, byl zaznamenán dokonce nárůst více než dvacetinásobný. Nejčastěji se však meziroční nárůst pohyboval v rozmezí tří- až osminásobku. K nárůstu poškození došlo zejména v oblastech nižších až středních
nadmořských výšek. Tento stav se potvrzuje při současných rekognoskačních letech, kdy porosty ve vyšších nadmořských výškách působí daleko „čistším“ dojmem než porosty níže položené (zejména zmiňované drobné lesní majetky). Na místech postižených zvýšeným výskytem kůrovců již v předcházejících letech (Šumava, severní Morava a Slezsko) nedošlo v loňském roce k tak radikálnímu nárůstu kůrovcového dříví. Vážnost situace je také dobře patrná z obr. 2, kde je zachycen stav evidovaného výskytu kůrovcového dříví v přepočtu na 1 ha smrkových porostů.
Situace v okolních zemích
Také u všech našich sousedů nastalo v roce 2003 rozsáhlé přemnožení podkorního hmyzu, a v letošním roce je zde proto očekáván mimořádný rozsah kůrovcové kalamity (viz graf a tabulka).
K největšímu zhoršení proti roku 2002 došlo na území Německa, kde Bavorsko a Sasko evidují 10 a 30násobný nárůst objemu kůrovcového dříví. V obou zemích je kůrovcové napadení podobně jako u nás zatím koncentrováno především do nižších a středních poloh, tedy většinou mimo bezprostřední okolí našich hranic. V Rakousku bylo v roce 2003 dokonce evidováno nejvíce smrkového kůrovcového dříví od konce druhé světové války, přičemž nejvíce zasažené oblasti se nacházejí na území spolkových zemí Horní a Dolní Rakousy, často v bezprostředním okolí naší hranice. Na Slovensku a v Polsku nebyl v minulém roce z celkového hlediska zaznamenán tak dramatický nárůst kůrovcového dříví, hlavní příčinu je možno spatřovat ve skutečnosti, že převážná většina smrkových porostů se v jižním Polsku (v Sudetech a Karpatech) a na Slovensku nalézá ve vyšších nadmořských výškách, méně postižených extremitami vývoje počasí. Také evidovaná výše kůrovcových těžeb byla v obou zemích značně vyšší již v roce 2002 (s ohledem na rozlohu smrkových porostů). Na druhé straně však v obou zemích nejhorší situace panuje poblíže našich hranic, na Slovensku v oblasti Kysuc, v Polsku na západním okraji Karpat (Beskid Zywiecki a Slaski) a východním okraji Sudet (v oblasti Kladské kotliny a Hlubčicka). Je zřejmé, že jmenované lokality bezprostředně souvisejí s kalamitní oblastí na naší straně, zejména se slezským Opavskem.
Závěr
Hlavním cílem příspěvku je snaha poukázat na skutečnost, že nebezpečí velkoplošného přemnožení podkorního hmyzu ve smrčinách nehrozí jenom u nás, ale v celém regionu střední Evropy. Ve všech okolních zemích je situace velmi vážná, přes velké rozdíly ve způsobech obhospodařování lesů. To nepochybně poukazuje na fakt, že hlavní roli v propuknutí kůrovcové kalamity sehrálo extrémní počasí vegetační sezóny 2003. Ve všech státech si jsou odpovědné lesnické kruhy dostatečně vědomy vážnosti situace a přijímají mimořádná opatření na tlumení gradace. Budoucí vývoj ukáže, do jaké míry se to podaří a jaké budou odlišnosti jednotlivých zemí. Pokud bychom v této souvislosti hledali také nějaká „pozitiva“ současného vývoje, lze snad doufat, že prostřednictvím velkoplošné kůrovcové kalamity dojde u části středoevropské veřejnosti ovlivněné jednostrannou prezentací ekologistických hnutí alespoň k dílčí názorové korekci v otázce zasahování či nezasahování proti přemnoženým biotickým „škodlivým“ činitelům v lesích, a to včetně lesů na území národních parků.
Adresa autorů:
Ing. Miloš Knížek, Ing. Jan Liška
LOS VÚLHM Jíloviště-Strnady
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: J. Liška
Podklady byly čerpány z oficiálně publikovaných zpráv, jejich přehled je k dispozici
u autorů příspěvku.