Nová velkokapacitní pila v Paskově

7. května 2004 byl slavnostně otevřen pilařský závod společnosti Mayr-Melnhof Holz GmbH, který byl postaven v Paskově nedaleko Ostravy za osm měsíců. Pro výběr této lokality byly kromě velkých surovinových zdrojů v Beskydách rozhodující především současná infrastruktura a v nových zemích EU vysoký růstový potenciál, především ve stavebním sektoru. Spotřeba dřeva na osobu v těchto zemích je totiž zhruba třetinová ve srovnání s Rakouskem. Na ploše téměř 200 ha s připojením na železnici a čtyřproudovou rychlostní komunikaci má v Paskově vzniknout kompetentní středisko pro opracování a zpracování dřeva. Alfred Heinzel, vlastník bezprostředně sousedící celulózky Biocel, zdůraznil, že pro další rozšíření produkce buničiny představuje nová pila důležitý předpoklad. Eliminováním přepravních nákladů při přímém zásobování celulózky štěpkami a díky společnému nákupu kulatiny bude posílena konkurenceschopnost obou závodů. Gottfried Pfister, mluvčí představenstva společnosti Mayr-Melnhof Holz Holding AG, uvedl jako důležitý záměr kromě vytváření vlastní tvorby hodnot v Paskově vybudování skupiny dřevozpracujících podniků podle štýrského vzoru. Jako investoři podniků na ploše průmyslové zóny vedle pily byli získáni výrobce palet, kterým bude bývalý šéf společnosti Mayr-Melnhof Karton AG, Michael Gröller, a dále český výrobce dřevěných briket. (Podle tiskové zprávy Mayr-Melnhof Holz Holding AG).

Tolik výtah z tiskové zprávy. Nenechali jsme si tuto událost ujít a do Paskova jsme se vypravili, abychom Vás o ní mohli detailněji informovat. O novém závodě a souvislostech kolem něj jsme si povídali s generálním ředitelem Biocelu Ing. Ivem Klimšou a ředitelem Wood Paskov Ing. Zbyškem Kulhánkem, celým areálem pily nás provedl a zasvěcený výklad podal technický a investiční asistent Mayr-Melhhof Säge Paskov, s. r. o, (M-M) Ing. Libor Pavlíček.

 

V Paskově by mohl vzniknout ojedinělý komplex

Rozhovor s generálním ředitelem Biocelu Paskov, a.s., Ing. Ivem Klimšou

- Jak vznikla myšlenka postavit v Paskově pilu?

Myšlenka postavit pilu v Paskově je třicet let stará. Podle původních plánů měl být postaven celulózo-papírensko-dřevařský kombinát. Postavena však byla pouze celulózka. V polovině 90. let proběhla jednání s možnými investory, také s. p. Lesy ČR, ale bez konkrétního závěru. Po vstupu pana Heinzela do Biocelu v roce 2001 byla jedna z jeho prvních otázek: „Proč tu není pila?“ Ve velmi krátké době jsme zahájili jednání s potenciálními investory. Výsledkem byla dohoda s firmou Mayr-Melnhof (M-M), která se rozhodla vybudovat v sousedství celulózky dřevozpracující centrum. Firma zakoupila od privátních vlastníků 40 ha pozemků. Na 20 ha byla postavena pila a na zbývajícím území by se mělo pokračovat s další výstavbou. Měla by tady vzniknout výroba palet, pelet a také lepených profilů.

- Jak velká by měla být tato průmyslová zóna a kdo zde bude investovat?

Biocel je umístěn na ploše 120 ha. M-M má k dispozici zmíněných 40 ha, z nichž polovina bude nabídnuta dalším investorům. Biocel vlastní dalších 30 ha bývalého skleníkového areálu, které jsou rovněž připraveny k investování. Je tu tedy cca 200 „předinvestovaných“ hektarů. K dispozici je železnice, kompletní inženýrské sítě. Připraven je prostor pro papírnu, takže by zde mohl vzniknout skutečně ojedinělý dřevozpracující komplex. V zahraničí to nazývají cluster. Společnou snahou Biocelu a M-M bude pozvat ke spolupráci dřevozpracující firmy regionu, ale také střední a vysoké školy, výzkumné ústavy apod. Společným cílem bude také zvýšení spotřeby dřeva a výrobků z něj. K tomu bude potřeba zvolit vhodnou a účinnou formu propagace. Naší výhodou může být využití rakouských zkušeností z obdobných aktivit.

- Máte už nějaké konkrétní programy na zvýšení spotřeby dříví? Všechny dosavadní projekty pod záštitou MZe zatím vyzněly do ztracena.

Zatím jsme na začátku.

- O prodeji zmíněných pozemků a výběru investora bude rozhodovat společně M-M s Biocelem?

Spolupráce s M-M je založena na principu oboustranné výhodnosti a to se vztahuje i k vaší otázce.

- Jaké máte největší problémy a jak se na vzniku této průmyslové zóny podílí stát?

Předně musíme zajistit výstavbu příjezdové komunikace k pile a celému areálu. Zatím se používají stávající místní komunikace, jejichž kapacita je pro narůstající potřeby silniční přepravy nedostatečná. Řešením je výstavba nové příjezdové cesty, která bude napojena na rychlostní komunikaci mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou. Probíhá územně-právní řízení a dokončují se jednání se státními orgány o finanční účasti státu. Pro Moravskoslezský kraj je dřevo-zpracující komplex v Paskově jednou z velkých investic a také příležitostí, jak pomoci restrukturalizovat tradiční těžký průmysl.

- Jaké výhody má toto spojení, tato koncentrace firem, pro Biocel?

Při pořezu 900 tisíc m3 smrku vznikne cca 300 tisíc m3 štěpky. My nakupujeme celkem 1,4 mil m3 dříví, z toho asi 400 tisíc ve štěpce, zbytek připadá na vlákninové dříví. Ponecháme si současné zdroje štěpky a navýšíme je o štěpku z nové pily M-M. Ušetříme transportní náklady a zvýšíme také rovnoměrnost přísunu suroviny z kvalitního dřeva, zpracovaného moderní technologií. Ve svém kůrovém kotli budeme spalovat kůru, která nebude použita v kůrovém kotli pily. Důležitým synergickým efektem je společné využívání infrastruktury Biocelu oběma firmami.

- Kolik procent energie a tepla si sami vyrobíte?

Spotřebu tepla kryjeme plně vlastní výrobou. Elektřinu vyrábíme ze 60 % sami, 40 % kupujeme ze sítě.

- Jestliže budete dostávat štěpku od pily, snížíte odběr vlákninového dříví?

Ano. Pokud zůstaneme u naší filozofie zvyšovat podíl štěpky, s čímž počítáme, bude podíl kulatého vlákninového dříví klesat. Na druhé straně však připravujeme rozvojové programy, a proto je v této chvíli předčasné dělat jakékoliv závěry.

- Nemůže nastat částečný odliv přísunu štěpky tím, že ji spaluje ČEZ v některých elektrárnách?

To je velké téma, jde o ohrožení suroviny, která má své tradiční užití. Základní myšlenka byla určitě taková, že se má jako biomasa použít to, co není využíváno pro další výrobky - např. zelená štěpka. Ne tedy štěpka, která je zpracovatelná v papírenském průmyslu. Tento problém se dotýká mimo jiné i zaměstnanosti - při spálení stejného objemu štěpky zaměstnáme daleko méně lidí než při využití v papírenském procesu. Bylo by nesmyslné, aby se deklarovaná procenta podílů obnovitelných zdrojů naplňovala spalováním kvalitních surovin.

- Je zájem o práci v M-M? Jak vůbec probíhá nábor pracovníků? Zaměstnává např. M-M i pracovníky Biocelu a nebojíte se jejich odlivu?

Na Ostravsku je velká nezaměstnanost. O práci na pile se uchází mnoho lidí. Jsou prováděna výběrová řízení. Pila zaměstnává také bývalé pracovníky Biocelu, ale není jich mnoho. Odlivu kvalifikovaných pracovníků se neobávám.

- Na závěr otázka k o obchodní politice Biocelu. Proč exportujete kolem 90 % produkce?

V tuzemsku prodáváme buničinu prakticky všem významnějším papírnám. Jejich spotřeba sulfitové buničiny je však technologicky omezena, a proto musíme více než 90 % naší produkce exportovat. Naše buničina se z více než 60 % zpracovává při výrobě hygienických papírů, proto jsme velmi silní např. na italském trhu. V ČR je kapacita výroby těchto papírů velmi malá.

Děkujeme za rozhovor

Letos nakoupíme 400 tis. m3 kulatiny

Rozhovor s ředitelem Wood Paskov, s.r.o., Ing. Zbyškem Kulhánkem.

- Jak a v jakých objemech probíhá nákup suroviny?

Pro Biocel Paskov, a.s., který v letošním roce plánuje vyrobit 280 000 t celulózy, zprostředkuje Wood Paskov, s.r.o., nákup zhruba 1,4 mil. m3 vlákniny a pilařských štěpek. Jde o zhruba 930 tisíc m3 vlákniny a 470 tisíc m3 štěpek. Pro pilu M-M Paskov zprostředkováváme v letošním roce nákup 400 tisíc m3 kulatiny s tím, že objem pořezu se u pily v následujících letech bude zvyšovat. V roce 2005 by to mělo být 700 tisíc m3 kulatiny. V roce 2006 by měla pila zpracovat už plnou kapacitu - zhruba 1 mil. m3 kulatiny.

- Dojde ke zvýšení odběru dříví připojením dalších plánovaných zpracovatelských provozů?

Zprostředkováváme nákup dříví pouze pro oba naše zakladatele - Biocel Paskov, a.s., a Mayr-Melnhof Säge Paskov, s.r.o.

- Nakupujete pouze smrkové dříví?

Jde pouze o smrk. Biocel zpracovává pouze smrkovou vlákninu, a jelikož odebírá veškerou štěpku vyprodukovanou na pile, ne-lze nakupovat jinou než smrkovou kulatinu.

- Jaký je minimální objem dodávky do těchto provozů?

Co se týče kulatiny, lze pro pilu M-M zkušebně nakoupit 1–2 kamiony (vagóny), aby si dodavatel zjistil, jak mu vychází přejímka. Množství v tomto případě záleží na dodavateli. V případě vlákniny minimální množství podepsaná na jednotlivé čtvrtletí činí 500 m3.

- Kupujete také tlusté dříví?

Pila řeže kulatinu od 12 do 39 cm středového průměru, délky 3, 4 a 5 m. Biocel Paskov odebírá dříví do 50 cm, část hmoty lze výjimečně nakoupit od 50–80 cm.

- Jaké jsou u sortimentu nadměrky?

V kontraktech na kulatinu jsou s dodavateli uvedena 2 % z rozměru. Technologie je ale nastavená na +5 cm u všech tří nakupovaných délek.

- Uvažujete o řezání ještě kratších výřezů?

Uvažuje se o stavbě druhé třídicí linky na 2,5m výřezy. To je ale záležitost příštího roku.

- Jak je to s cenou? Vypisuje ji odběratel?

Ceny jsou postavené „dodáno na pilu“ s tím, že v některých případech kupujeme dříví bez dopravy - cena franko naložený vagón nebo kamion. V případě importu ze Slovenska nebo Polska jsou ceny postavené buď DDU pila Paskov, nebo DAF hranice česko-slovenské nebo česko-polské.

- Kolik dříví dovážíte?

Do budoucna bychom chtěli nakupovat kolem 60–70 % kulatiny z tuzemska, zbytek z ciziny.

- Neočekáváte nějaké problémy s nákupem suroviny? Bude dříví v budoucnu dostatek?

Z dlouhodobého pohledu to vypadá, že dříví v regionu je dostatek. Nyní se objevuje kůrovec, proto předpokládáme, že dříví bude dokonce nadbytek. Pravděpodobně se zvýší nahodilé těžby, což by v budoucnu mohlo následně znamenat pokles celkových těžeb. Potom budeme muset dříví nakupovat z větší vzdálenosti.

- Na jak dlouho můžete předzásobit M-M a Biocel?

Sklad pily má kapacitu 40-50 tisíc m3, což bude představovat při využití plné výrobní kapacity zásobu na necelý měsíc.

Biocel má optimální skladovou zásobu 80 000 m3, což představuje zásobu na 20 dní. V zimě se zásoba navyšuje na 120 000 m3.

- Jak se bude cena kůrovcového dříví dohadovat a jaký očekáváte vývoj cen?

Díky kůrovci budeme asi za delší provaz tahat my - spotřebitelé dříví. Vždy jde o otázku nabídky a poptávky. O vývoji cen v tuto chvíli ale nedokážu spekulovat.

- Vztáhněme cenu dříví k investici M-M v Paskově. Pokud uvidíte, že vaše poptávka je vyšší, budete se ohlížet více po nákupech za hranicemi?

Těžby zatím nejsou navýšené, takže v současné době není na trhu přebytek kulatiny. Jak jsem již uvedl, předpokládáme, že 30-40 % kulatiny budeme v budoucnu dovážet ze zahraničí.

- Rozhodujícím dodavatelem jsou tedy LČR?

LČR obhospodařují přes 50 % veškerých lesů v této republice, těží kolem 7,5 mil. m3 dříví ročně, takže jde o našeho hlavního dodavatele jak pro pilu M-M, tak pro Biocel. Samozřejmě je to partner, který i ovlivňuje cenu.

- Liší se ceny pro LČR a malé dodavatele?

Ne, naše cenová politika je v ČR pro všechny stejná. V případě importů jsou ceny ovlivněné dodací podmínkou, případně kurzem CZK/EUR.

- Jakým způsobem funguje v Paskově přejímka?

Na pile MM Paskov pracuje Nezávislá přejímka ČAPLH, s.r.o, na základě vypracovaného souboru technických podmínek. Biocel má vlastní hmotnostní přejímku podle ATRO váhy.

- Vyžadují odběratelé certifikaci dříví?

Máme zavedenou evidenci nakupovaného dříví. Předpokládám, že nastane doba, kdy budeme požadovat, aby veškeré námi nakupované dříví bylo certifikováno.

- Takže je to podmínka dodávky?

Podmínka to zatím není, ale dodavatelé již dnes uvádějí, kolik procent jejich dříví je certifikováno.

- A je tam nějaký rozdíl ceny?

V současné době není žádný cenový rozdíl mezi certifikovaným a necertifikovaným dřívím.

Děkujeme za rozhovor

Připravili Michal Třeštík a  Jan Klíma

Foto: Jan Klíma

 

MAYR-MELNHOF - SÄGE PASKOV, s. r. o.

Vlastník - Mayr-Melnhof Holz GmbH

Plocha pilařského závodu - 21 ha

Investiční náklady - cca 60 mil. eur

Zaměstnanost - cca 220 pracovních míst za plného (třísměnného) provozu; v současné době cca 100 pracovních míst - pro 1/3 personálu probíhá výcvik a školení.

Výstavba, začátek provozu - stavba trvala cca 8 měsíců; slavnostní zahájení se konalo 7. 5. 2003; stavební práce provádělo konsorcium českých firem TCHAS a Alpine Mayreder, projektantem byla a. s. Chemoprojekt (projektovala rovněž celulózku Biocel), závod se začal uvádět do provozu v prosinci 2003, první dřevo bylo pořezáno 15. 12. 2003, slavnostní otevření zkolaudovaného závodu proběhlo 7. května 2004.

Hlavní dodavatelé technologie - Linck (profilovací linka), Springer (třídicí zařízení kulatiny a řeziva), Ledinek (hoblovací stroj), Mühlböck (sušicí komory), Urbas (kotelna), Sprecher Automation (zásobování energií + elektronická zařízení), Microtec (elektronické řízení), Rudnick & Enners (likvidace odpadového dřeva), Systemholz (dřevěné konstrukce z vlastní firmy; lamelové nosníky pro skladovací haly a hoblovnu).

Surovina - 100 % smrk (ze strojně–technologického hlediska je ale možné také zpracování borovice a modřínu); dříví pochází převážně z Moravskoslezských Beskyd.

Výrobní kapacity:

- kapacita pořezu:1 mil. m3 kulatiny v konečné fázi výstavby (aktuální stav: 1 400 m3 v jedné 8hod. směně, cca 350 000 v roce 2004)

- hoblovací kapacita: 250 000 m3

- sušicí kapacita: 380 000 m3

Odbytové trhy - tradiční trhy v Evropě (hlavně Itálie), USA , Japonsko, severní Afrika, místní trh.

Produkt - ze 75 % usušené a převážně hoblované řezivo (výtěžnost téměř 60 %)

MAYR-MELNHOF HOLZ HOLDING AG

(většinový vlastník Franz Mayr-Melnhof-Saurau, minoritní ÖBf AG) sdružuje tři divize (k 31. 12. 2003, bez M-M Paskov). Celkový obrat činí 240 mil. eur, s 575 zaměstnanci. Divize řeziva (Mayr-Melnhof Holz GmbH, Allinger-Mattner) má obrat: 170 mil. eur, 260 pracovníků, divize lepených dřevěných nosníků (Systemholz) obrat 40 mil eur, 150 pracovníků a Divize přesíleného dřeva (Schaffer, TLH, STLH) obrat : 30 mil. eur a 165 pracovníků.

Ing. Ivo Klimša

Po ukončení studia na ekonomické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě nastoupil v roce 1978 do společnosti CELPAK Paskov. V této nově založené společnosti pro výstavbu celulózky v Paskově pracoval od roku 1979 jako vedoucí ekonomického odboru. V období let 1983-1989 působil v IPS Ostrava, kde zastával funkci vedoucího informační soustavy a ekonomického zástupce ředitele. Po návratu do paskovské celulózky v roce 1990 pracoval nejprve jako finanční ředitel a od roku 1993 zastává funkci generálního ředitele. Ve stejném období byl nejprve místopředsedou představenstva a od roku 1994 je předsedou představenstva společnosti.

Wood Paskov, s.r.o.

- Společný podnik, založený 16. dubna 2003 Biocelem Paskov, a.s., a Mayr-Melnhof Säge Paskov, s.r.o., ve kterém mají obě strany 50% podíl na základním kapitálu.

- Zprostředkovává nákup vlákninového dříví a štěpky pro Biocel Paskov a.s., nákup kulatiny pro pilu Mayr-Melnhof Säge Paskov, s.r.o., (M-M) a prodej štěpky, pilin, hoblin a kůry vyprodukované pilou M-M. Neposkytuje služby jiným společnostem než svým zakladatelům.

- Od 1. září 2003 pracuje v současném složení - ředitel, dva manažeři pro nákup kulatiny a vlákniny + 1 THP.

- V letošním roce plánuje nakoupit 930 tis. m3 vlákninového dříví, 400 tis. m3 kulatiny a 470 tis. m3 štěpek.