Stav lesa v ČR podle ICP Forests v roce 2003
Petr Fabiánek, Jitka Hejdová
Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace (relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách). Dynamika vývoje defoliace u hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů (porosty 60leté a starší) byla výrazně odlišná v průběhu konce 80. let, kdy došlo k prudkému zhoršování zdravotního stavu, a v následujícím období 90. let s výrazným poklesem této dynamiky.
Defoliace jehličnanů
Ve sledovaném období 1986-2003 dosáhla průměrná hodnota defoliace smrku a borovice výrazného kulminačního bodu v roce 1992. Následovala stagnace, v roce 1996 průměrná defoliace těchto dřevin opět stoupla a dosáhla maximální hodnoty (SM 33,9 %, BO 38,3 %). V dalších letech následoval pokles a od roku 1998 průměrná defoliace stagnuje kolem hodnoty 30 %. V jednotlivých regionech ČR jsou v dlouhodobém vývoji defoliace jehličnanů patrné určité rozdílnosti. Největší rozkolísanost ve vývoji defoliace, pravděpodobně ovlivněné především nerovnoměrností v průběhu klimatických podmínek, byla sledována v kraji Jihomoravském, Zlínském a Pardubickém. Relativně nejnižší defoliace jehličnanů v roce 2003 (zastoupení třídy 2–4: defoliace větší než 25 %) se vyskytla v kraji Olomouckém (57,5 %) a Libereckém (63,9 %). Naopak nejvyšší defoliace v roce 2003 byla v kraji Královéhradeckém (76,8 %) a Pardubickém (75,3 %).
Defoliace listnáčů
U listnáčů (porosty 60leté a starší) je dlouhodobý vývoj defoliace trochu odlišný. Ve sledovaném období 1991-2003 dosáhla defoliace listnáčů nejvyšší úrovně v roce 1993 (průměrná defoliace dubu 43,0 % a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroveň v roce 1998 (průměrná defoliace dubu 27,8 % a buku 14,6 %), následoval vzestup a od roku 2000 defoliace stagnuje. Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje větší rozkolísanost a vyšší úroveň defoliace než buk, a zatímco defoliace dubu v posledních letech stagnuje, u buku je zřetelná mírná rozkolísanost. Relativně nejnižší defoliace listnáčů v roce 2003 se vyskytla v kraji Moravskoslezském, kde zastoupení třídy defoliace 2–4 kleslo na 13,8 %. Naopak nejvyšší defoliace v roce 2003 se vyskytla v kraji Královéhradeckém, kde procento zastoupení třídy defoliace 2–4 dosáhlo hodnoty 66,7 %, a dále pak v kraji Jihomoravském se zastoupením třídy 2–4 na úrovni 45,2 %.
Stav porostů v roce 2003
Mladší porosty (do 59 let) dosahují všeobecně nižších hodnot defoliace, přitom tento rozdíl ve srovnání se staršími porosty je nejvýraznější právě u jehličnanů.
U hlavní dřeviny smrku obou věkových kategorií (porosty do 59 let a porosty 60leté a starší) nedošlo v porovnání s minulým rokem k žádným výrazným změnám. U borovice se k nepatrně zvýšila defoliace u mladších i starších porostů. K nejvýraznějším změnám došlo u modřínu v porostech 60letých a starších, kde výrazně pokleslo zastoupení stromů v třídě defoliace 1 z 67,8 % na 51,7 % a současně ke zvýšení zastoupení v třídě 2 z 28,9 % na 46,3 %. Ke stejně výraznému zvýšení došlo také u jedle v obou věkových kategoriích, kde se přesunula část procentického zastoupení stromů z třídy defoliace 0 do třídy 1 (55 % u mladších porostů) a z třídy 1 do třídy 2 (10,7 % u starších porostů). Relativně nejvýraznější zvýšení defoliace u starších jehličnatých porostů bylo zaznamenáno v lesních oblastech v jižních a východních Čechách. U všech listnatých druhů došlo k rovnoměrnému a méně výraznému přesunu části procentického zastoupení stromů z nižších tříd defoliace do vyšších tříd. Celkové mírné zvýšení defoliace mohlo být ovlivněno teplým průběhem vegetačního období s nedostatkem srážek. Během letního období červen - srpen byly lesní porosty v některých lesních oblastech, především v západních Čechách a na severní Moravě, mechanicky poničeny bořivým větrem charakteru downburstu, výjimečně i tornáda. V průběhu vegetačního období byly v některých lesních oblastech (především na severní Moravě) zaznamenány případy významnějšího výskytu podkorního hmyzu na smrkových porostech.
Znečištění ovzduší
Pokračující snižování emisí hlavních znečišťujících látek (tuhé látky, SO2, CO, VOC) bylo v roce 2003 ve srovnání s minulými roky již méně výrazné. U emise oxidů dusíku (NOx) došlo v posledních letech k mírnému vzestupu. Na 67 % území, vymezeného pro ochranu vegetace (zák. 86/2002 Sb.), došlo v roce 2002 k překročení limitů pro index AOT40 ozónu (Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2002, ČHMÚ 2003). Šlo především o území s vyšší nadmořskou výškou. Tato skutečnost se mohla podílet na mírném zvýšení defoliace lesních porostů v pohraničních horských oblastech v roce 2003.
Adresa autorů: Ing. Petr Fabiánek, Jitka Hejdová
VÚLHM Jíloviště-Strnady,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto a mapy: archiv autorů
Stav lesa se v ČR hodnotí pozemním šetřením již od roku 1986 na monitorovacích plochách I. úrovně mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise při OSN, zkráceně označovaného jako ICP Forests, který se zabývá sledováním a vyhodnocováním vlivu znečištění ovzduší na lesy (International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests). Program koordinuje na evropské úrovni shromažďování srovnatelných údajů o změnách v lesních porostech, souvisejících s aktuálním stavem prostředí (znečištění ovzduší, kyselé depozice aj.).
Viz také LP 3/2002, str. 104, a LP 7/2003, str. 358