Národní park Šumava a kůrovci
Vladimír Hynek, Miloš Juha
Na území všech národních parků (NPŠ, KRNAP, České Švýcarsko a Podyjí) byl v loňském roce lýkožrout smrkový a ostatní kůrovci na smrku v základním stavu. Tato informace platí i pro Národní park Šumava (NPŠ), přestože zde byl v minulých letech vykazován největší objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci, zejména lýkožroutem smrkovým (Ips typographus). Základního stavu kůrovců bylo dosaženo aktivním lesnickým managementem v jednotlivých NP. Zejména na Šumavě došlo v důsledku asanace kůrovcem napadených stromů k vytvoření rozsáhlých holin zejména kolem bezzásahového území v oblasti Březníku. Přehled asanace kůrovcem napadených stromů byl mj. prezentován dne 22. února 2004 na semináři "Strategie postupu při řešení předpokládané gradace kůrovců v roce 2004 na území ČR" ve Svobodě nad Úpou.
Problematika kůrovců na území NPŠ
Na území NPŠ byly v roce 2003 pouze tři lokality se zvýšeným výskytem kůrovce. Šlo o lokality Srní, Prameny Vltavy a Trojmezná. Důvodem zvýšeného stavu v těchto lokalitách bylo těsné sousedství velkého kůrovcového zdroje nacházejícího se v NP Bavorský les a v I. zóně Trojmezná na území NPŠ. V okolí bezzásahových I. zón ochrany přírody se asanovaly všechny kůrovcem napadené stromy a v případě I. zóny ochrany přírody č. 58 - Prameny Vltavy - se na základě výjimky orgánu ochrany přírody navíc ověřovala metodika odkorňování napadených stojících stromů.
Celkem se "nastojato" odkornilo 866 extrémně napadených stromů. Letos se tímto způsobem odkorní další nově napadené stromy v této lokalitě (z prvního rojení 2004 cca 750 ks v I. zóně).
Při ochraně smrkových porostů proti napadení kůrovci využíváme všech dostupných vědeckých poznatků. Provozně se dále ověřuje řada netradičních metod, které se mimo území Šumavy dosud nerealizovaly. V letošním roce jsme tak již instalovali ve spolupráci s kolegy ze Zvolena (Ing. Jakuš, CSc.) antiferomonové bariéry v oblasti Pramenů Vltavy. Budeme se bránit šíření kůrovce z Bavorska, kde těsně u státní hranice na jaře 2004 vylétl kůrovec z cca 3 ha kůrovcem napadených lesních porostů. Nyní je tam poslední zbytek smrkového lesa (cca 1,5 ha), z kterého se budou kůrovci šířit v druhém rojení letošního roku. V NP Bavorský les v této lokalitě proti kůrovci zasahovat nebudou. Cílem všech realizovaných opatření není pouze klasická asanace kůrovcem napadených stromů spojená s vytvářením holin po této těžbě, jako je tomu v běžných hospodářských lesích, ale právě naopak snaha minimalizovat negativní vliv lidských zásahů na lesní ekosystémy. Z těchto důvodů se přikročilo k přípravě nové strategie péče pro území NPŠ. Ve vztahu ke kůrovci budou na Šumavě a na území ostatních NP platit následující zásady:
- S výjimkou bezzásahových území se bude omezovat nekontrolované šíření kůrovců vedoucí k velkoplošnému rozpadu stejnověkých monokultur.
- Narozdíl od hospodářských lesů ale nebudeme na území NP vždy povinně asanovat každý jednotlivě napadený strom. Kůrovce totiž považujeme za přirozenou součást lesních ekosystémů.
- Jedním ze základních úkolů Správ NP je zamezit šíření kůrovce na území jiných vlastníků, tj. na území hospodářských lesů sousedících s územím našich NP.
Příčiny přemnožení kůrovce na území NPŠ
Velmi důležitým obdobím pro počátek gradace kůrovcové populace v lesích NPŠ byl rok 1984, kdy na Šumavě padlo působením vichřice téměř 171 000 m3 a v roce 1985 dalších 355 000 m3 dříví. Na některých lokalitách, zejména v hraničním pásmu, nebyla tato větrná kalamita zpracována včas tak, aby nedošlo k nárůstu kůrovcové populace.
Ponecháním cca 15 tis. m3 nezpracované větrné kalamity v Bavorském NP, která padla také v roce 1984, v horských polohách při státní hranici se kůrovec bez jakékoli intervence člověka množil. Téměř tři roky trval postupný nárůst kůrovcové populace na "kalamitní" stav, kdy vznikala kůrovcová ohniska a s nimi i prudce narůstala potřeba asanačních zásahů. Mimo území Modravských slatí byl kůrovec na Šumavě poměrně včas zpracováván. Přístup k asanaci kůrovcem napadeného dříví se ale lokálně lišil. Bývalá SPR Modravské slatě byla vyhlášena v roce 1989 na území LS Modrava a části LS Srní. Po různých administrativních průtazích a omezování asanace kůrovcového dříví se v této lokalitě kůrovec množil až do roku 1994. K posílení kůrovcové populace napomohlo již zmíněné množství vývratů a zlomů ponechané bez asanace v těsné blízkosti státních hranic na území NP Bavorský les. Nejvíce postižené plochy se nacházely v sousedství s LS Modrava, Srní a Kvilda.
Při tomto výčtu by neměla být opomenuta ani neujasněná koncepce v ochraně lesa po vyhlášení NPŠ. Po "namnožení" kůrovce v průběhu let 1984-1994 nebylo již možné na části území LS Modrava proti šíření kůrovců efektivně jakkoliv zasáhnout.
Proto byla oblast mezi Luzným a Roklanem podél hranice s Bavorským NP vyhlášena za bezzásahové území. Došlo zde k velkoplošnému rozpadu mateřských porostů a změně přírodního prostředí. Bezzásahová území dále tvořily jednotlivé
I. zóny ochrany přírody. Podle rozhodnutí MŽP se proti kůrovci začalo zasahovat aktivním způsobem ve všech II. zónách ochrany přírody. V zásahovém území byly asanovány všechny kůrovcem napadené stromy (viz tab. 1).
Při celkovém výčtu je nutné připomenout, že po celou dobu byl objem napadených stromů na Modravě, Kvildě a Srní až do roku 2001 saturován obrovskou měrou kůrovci z NP Bavorský les a "bezzásahového území" na Modravě.
Na těchto dvou územích, které dělí pouze státní hranice, celkem "odumřelo" do současné doby působením kůrovců téměř 6,5 tis. ha horských smrčin.
Opatření prováděná proti kůrovcům v minulých letech
Z počátku kůrovcové kalamity byla proti kůrovcům využita všechna opatření, která se tehdy v ochraně lesa běžně používala. Od roku 1997 Správa NP a CHKO Šumava omezovala používání insekticidů s cílem postupného vyloučení asanace napadeného dříví kůrovci tímto způsobem.
Homologací a zavedením adaptéru na motorovou pilu pro mechanické odkorňování do provozu v roce 1999 nastal úplný přelom v asanaci napadeného dříví. Adaptéry umožňují zničení kůrovců ve všech vývojových stádiích mechanickým způsobem s tím, že kůra zůstane na místě asanace. Jde o způsob naprosto šetrný k životnímu prostředí s okamžitým výsledkem. Používání klasických lapáků se rovněž omezuje a vždy bylo upřednostněno použití vývratů a zlomů před úmyslným kácením smrků pro tento účel.
Pro rychlejší zvládnutí "kůrovcové kalamity" umožnilo MŽP v roce 1999 asanaci i ve vybraných porostech I. zón ochrany přírody NPŠ. Napadené stromy byly pokáceny, mechanicky odkorněny a veškeré asanované dříví bylo ponecháno na místě k zetlení. Doplňkovou ochranou byly feromonové lapače se zákazem metod ostatních.
Ve II. zóně NPŠ je od roku 1998 stanovena povinnost ponechávat po asanaci kůrovcového dříví min. 20 % ze zpracovaného množství k zetlení. V minulých letech byly klasické lapáky postupně nahrazovány lapáky ošetřenými insekticidem a modifikací v podobě trojnožek. Postupný přechod od klasických lapáků je realizován z důvodu významného omezení kácení stromů potřebných pro tuto metodu.
Minulý rok po rozhodnutí komise, vytvořené náměstkem ministra životního prostředí L. Mikem, která s kácením napadených stromů v I. zóně ochrany přírody Prameny Vltavy nesouhlasila, byla pro zmírnění následků zvolena metoda loupání kůrovcových stromů na stojato (bez pokácení). Tuto metodu vynalezli a použili pracovníci Správy NP a CHKO Šumava v loňském roce na téměř 900 stromech ve zmíněné I. zóně. Napadení části lesa NPŠ v celkovém rozsahu cca 2500 stromů bylo způsobeno náletem kůrovců z velkého ohniska v NP Bavorský les, které se nachází těsně u státní hranice. Nálet byl z druhého rojení roku 2003.
V minulých letech bylo zkoušeno využití entomopategenních hub,virů a antiferomonů. Metody je nutno pro praktické použití ještě dále zkoumat a vyvíjet.
Opatření proti kůrovcům v NPŠ pro rok 2004
- I. zóna ochrany přírody
Ve čtyřech I. zónách je povoleno asanovat kůrovcem napadené stromy obvyklým způsobem (pokácení a mechanické odkornění). Dřevní hmota se ponechá na místě k zetlení. V lokalitě "Prameny Vltavy" je povolena asanace napadených stromů bez kácení. Napadené stromy kůrovci je možné odkornit mechanickým způsobem (loupání na stojato). V osmnácti I. zónách je umožněno asanovat vývraty a zlomy až po napadení kůrovci. Ve všech I. zónách se zastoupením smrku je možno použít monitorovací lapače a ve stanovených zónách i obranné lapače.
- II. zóna ochrany přírody
V roce 2003 se v II. zónách NPŠ vyskytoval kůrovec v základním stavu. Včetně lesních správ s velkými kůrovcovými zdroji na Srní, Kvildě a Stožci bylo asanováno cca 0,2 m3/ha lesa. S vyloučením těchto velkých zdrojů se na ostatní ploše NP asanovalo 0,15 m3/ha lesa.
Pro okolí lokality I. zóny "Prameny Vltavy" byl zpracován a aplikován speciální projekt na ochranu lesa proti kůrovcům zahrnující bariéry lapačů, trojnožek a antiferomony. V dubnu 2004 po výpočtu kalamitního základu byl pro II. zóny stanoven počet lapacích médií, který vyplývá se Směrnice Správy NP a CHKO Šumava na ochranu lesa proti kůrovcům.
Lapací média, která budou použita pro tento rok, jsou lapače se dvěma nebo třemi křídly, lapáky, ošetřené lapáky a trojnožky. Pro zachycení kůrovců budou využity i skládky dříví osazené feromony. Při asanaci bude upřednostněno mechanické odkorňování.
Omezení v ochraně proti kůrovcům pro rok 2004
- Rozhodnutím státní správy ochrany přírody je v roce 2004 mimo použití lapačů v I. zóně "Trojmezná" u Plešného jezera zakázáno proti kůrovcům zasahovat. Není zde povolena ani asanace vývratů a zlomů.
- Asanační zásah stojících napadených stromů v pěti I. zónách NPŠ. Jde o I. zóny při okraji NPŠ. V ostatních I. zónách se zastoupením smrku a kde se v loňském roce kůrovec vyskytoval, není asanace stojících napadených stromů povolena. V rozhodnutí je také mj. uvedeno, že ochrana zvláště chráněných druhů bude před asanačními zásahy upřednostněna. V NP Šumava je celkem 133 I. zón se zastoupením smrku.
- MŽP vydalo rozhodnutí, které je platné pouze pro tento rok a vztahuje se na určené II. zóny. Toto rozhodnutí zakazuje zpracovávat a asanovat nenapadené vývraty a zlomy vzniklé ze zimního období.
Navrhovaná zonace a management podle MŽP
Podle metodiky IUCN jsou rozlišeny různé managementové kategorie pro péči o velkoplošná chráněná území. V kategorii II - národní park má být výhledově minimálně 75 % území v tzv. bezzásahovém režimu. Neznamená to však, že není možno využívat přechodná období. Příkladem je tzv. nová část Bavorského NP, kde stanovili přechodné období na dobu 20 let. V našich podmínkách se domníváme, že přechodné období bude s ohledem na rozsah smrkových monokultur v NPŠ pravděpodobně delší. Cílem MŽP je, aby NPŠ naplňoval kritéria pro zařazení do managementové kategorie II dle IUCN - národní park. Z tohoto důvodu MŽP připravuje ve spolupráci se Správou NP strategii dalšího postupu na Šumavě. V rámci této strategie budou plošně uplatňovány tři způsoby péče o území NP. Bude to území trvale zásahové (tzv. nárazníkové území), dále území trvale bezzásahové a území dočasně zásahové. Území trvale bezzásahové a dočasně zásahové bude tvořit tzv. jádrové území o výměře minimálně 75 % území NP. Z hlediska problematiky kůrovců budou v připravované strategii péče o území NPŠ uplatňovány celkem tři zásady:
1. V bezzásahovém území nebude možno proti kůrovci zasahovat.
2. Do bezzásahových území nebude možno zařazovat stejnověké smrkové monokultury s výjimkou menších území z důvodu arondací.
3. Kůrovec se nesmí šířit z území NP.
Po svém dokončení bude vypracovaný návrh strategie zveřejněn na internetových stránkách MŽP. Zatím byla zveřejněna pracovní verze, která se v současné době dopracovává.
Podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění se území NP s ohledem na přírodní hodnoty člení zpravidla na tři zóny ochrany přírody, podle kterých se v daném území uplatňují základní ochranné podmínky dané zákonem a bližší ochranné podmínky dané zřizovacím předpisem. Ani zákon, ani zřizovací předpis nestanoví zásady managementu vzhledem k jednotlivým zónám ochrany přírody.
V současné době je již zpracována metodika zonace pro naše NP. Na jejím základě se upraví hranice jednotlivých zón ochrany přírody na území všech NP. Byly zahájeny práce na nové metodice plánů péče o území NP a jejich ochranných pásem.
Z hlediska managementových opatření dojde i na území NPŠ k zásadní změně. Dosud jsou I. zóny ochrany přírody definovány jako bezzásahová území. Pokud je v tomto území povolena asanace kůrovcem napadených stromů, ponechává se veškerá hmota v porostech. Zonace NP se obecně nebude ztotožňovat s managementovými opatřeními. V trvale bezzásahovém území se nebudou realizovat žádné těžební zásahy. Na ostatním území NP se jako dosud bude v případě těžebních zásahů ponechávat část dřevní hmoty k zetlení. Z tohoto objemu ale chceme do budoucnosti vyloučit ponechávání cenných odkorněných sortimentů.
Vymezování bezzásahového území bude vyžadovat seriózní přístup ze strany přírodovědců i lesnického personálu. V podmínkách střední Evropy ale není možno vytvořit zcela bezzásahové území. V něm bude potřebné i nadále realizovat redukci zvěře odstřelem, protože v území chybí velcí predátoři. Dále zde budou likvidovány případné požáry. Z hlediska smrkových kůrovců budou platit pro bezzásahová území následující zásady:
- Bezzásahová území se budou postupně a systematicky vymezovat a rozšiřovat na území I. i II. zóny NP bez ohledu na jejich vzájemné vymezení. Rozšiřování bezzásahového pásma bude směřovat od částí ekosystémů s vyšší stabilitou a pomalejší dynamikou přírodních vývojových procesů směrem k částem nestabilním.
- Jednotlivé bezzásahové plochy se budou postupně slučovat do větších celků s bezzásahovým režimem. Rozšiřování bezzásahového pásma se bude realizovat systematicky podle schváleného plánu péče a podle stavu ekosystémů v dané lokalitě.
- Plochy jednou zařazené do bezzásahového území se z tohoto režimu nebudou vyjímat.
Závěr
Na celém území NPŠ se bude důsledně dodržovat zásada zamezit šíření kůrovce z území NP na území jiných vlastníků. Na základě dosavadních poznatků můžeme konstatovat, že neočekáváme v letošním roce přemnožení kůrovce v bezzásahových zónách, které by vedlo k dalším velkoplošným rozpadům smrkových monokultur na Šumavě. Do budoucnosti přesto nemůžeme zcela vyloučit opakovaná přemnožení kůrovce, zejména ve stejnověkých smrkových monokulturách. Přeměna současných smrkových monokultur na porosty s dostatečnou věkovou, a případně i druhovou diverzitou je otázkou několika desetiletí. Všechna známá rizika vyvolávající kůrovcové kalamity budou proto zohledňována při vyhlašování bezzásahových území nejen na území NPŠ, ale i na území všech našich NP.
Obecně považujeme kůrovce za přirozenou součást lesních ekosystémů NP. Cílem managementu na jejich území proto není asanace kůrovce jako v běžných hospodářských lesích.
Adresa autorů:
Ing. Vladimír Hynek, CSc.,
MŽP - odbor zvláště chráněných částí přírody
Ing. Miloš Juha, inspektor ochrany lesa
Správa NP a CHKO Šumava
V souvislosti s možným přemnožením kůrovců na Šumavě se na ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka obrátil jménem učitelů LDF MZLU v Brně děkan této fakulty doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc., otevřeným dopisem ze dne 17. února 2004. Následně požádal Národní lesnický komitét (NLK) 5. května 2004 o přijetí u ministra životního prostředí s cílem předat panu ministrovi "Prohlášení NLK k vážnému ohrožení NP Šumava". Před přijetím zástupců NLK na MŽP (jednání se uskutečnilo dne 20. 5. 2004) vydal NLK tiskovou zprávu, ve které upozorňuje na ohrožení lesních ekosystémů v NPŠ hrozícím přemnožením kůrovce a zveřejnil prohlášení NLK k vážnému ohrožení NPŠ.
Na otevřený dopis akademické obce LDF MZLU v Brně odpověděl pan ministr 3. května 2004. Ve svém dopise pan ministr podal stručnou informaci o tom, jaký je v letošním roce na území našich NP stav smrkových porostů s ohledem na očekávanou kůrovcovou kalamitu na území ČR. Obdobná informace byla zaslána NLK dne 10. května 2004. Jednání mezi zástupci NLK a RNDr. Ladislavem Miko, Ph.D., náměstkem ministra a ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny a dalšími zástupci této sekce se uskutečnilo 20. května. V rámci tohoto jednání zástupci NLK kladně hodnotili, že v loňském roce byl kůrovec na území NP Šumava v základním stavu. Tento stav přičítají působení předchozího vedení NP. Současně ale zástupci NLK upozornili pracovníky MŽP na budoucí možná rizika opětovného přemnožení kůrovce na území NP Šumava.
(Prohlášení NLK i otevřený dopis si můžete přečíst na stranách 5 až 8, pozn. red.)