Rojení chroustů na LS Lipník
Vladimír Prokop
Kromě letošního roku byl zvýšený výskyt rojících se chroustů v oblasti LS Lipník zaznamenán v letech 1996 a 2000, škody na lesních kulturách však nikdy nedosahovaly takových rozměrů jako v roce 2002 a 2003. V roce 2002 jsme na některých lokalitách zaznamenali až 100% úhyn borových a dubových sazenic vlivem žíru ponrav chroustů. Při kopání kontrolních sond jsme napočítali až 50 ponrav na 1 m2. Tyto ponravy dokázaly zlikvidovat i přirozené dubové zmlazení při 50-80 ks semenáčků na 1 m2.
V lesních hospodářských plánech (LHP) LHC Lipník, které jsou k dispozici od roku 1924, je chroust zmíněn pouze okrajově, jako hospodářsky bezvýznamný škůdce. Např. v LHP z let 1950-59 je zmínka o chroustu obecném (Melolontha melolontha), který způsobuje škody v lesních školkách defoliací u dubu. Škody působené ch. maďalovým jsou tedy opravdu záležitostí posledních 10 let.
Podle počtu ponrav a brouků, odebraných v kontrolních sondách v roce 2002 a 2003, se vedení VLS na doporučení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) rozhodlo naplánovat letecký zásah proti nejsilnějšímu kmeni chrousta maďalového na jaro 2004. Z důvodu výskytu kriticky ohrožených druhů v této lokalitě musely VLS před zásahem požádat Ministerstvo životního prostředí (MŽP) o výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny. MŽP se po zvážení daných okolností a po záporném stanovisku dotčených obcí rozhodlo výjimku ze zákona neudělit. VLS proto požádaly VÚLHM o vypracování metodiky k monitorování rojení chroustů. Tu vypracoval Ing. Milan Švestka, DrSc., na základě zkušeností s monitoringem chroustů na jižní Moravě. Metodika obsahovala čtyři body: 1. kontrolní odchyt pomocí světelného lapače, 2. kontrolní sběr jedinců setřásáním v období vrcholu rojení, 3. zákres žíru (defoliace) do obrysové mapy, 4. zaznamenání výskytu chroustů mimo lesní porosty.
Průběh rojení v roce 2004
Při venkovních pochůzkách byl začátek rojení zaznamenán 20. a 21. dubna. Rychlý nástup rojení v důsledku vysokých teplot (ve 21 hod. dosahovala teplota 16 °C) ukončilo 23. 4. prudké ochlazení a rojící se dospělci prakticky zmizeli. Za pravý začátek rojení lze považovat 26. duben, kdy teploty opět stouply (ve 21 hod. naměřeno 12 °C) a rojící se dospělci byli pozorováni na přibližně 80 % území LHC Lipník s výjimkou l. ú. Vlkava (počty chroustů byly výrazně nižší a výskyt dospělců ovlivňující hospodaření byl lokální). Rojení začalo v druhé polovině dubna a trvalo až do poloviny června. Velmi dlouhé rojení způsobilo chladnější jaro s častými dešťovými přeháňkami (vrchol byl rozložen do delšího časového období a páření dospělců bylo pozorováno až v druhé polovině května). Vykladení samiček proběhlo pravděpodobně pouze jednou a k opakovanému oplození a následné 2. a 3. snůšce již nedošlo.
Poměr druhů a pohlaví při odchytu
- Odchyt do světelného lapače: 1969 imag chroustů (1651 - 84 % - chroust maďalový s poměrem pohlaví 1:4 ve prospěch samců; 318 - 16 % - chroust obecný s poměrem pohlaví 1:2 ve prospěch samců).
- Sběr setřásáním: 1337 imag chroustů (249 - 93 % - chroust maďalový s poměrem pohlaví 1:1,2 ve prospěch samic a 88 - 7 % - chroust obecný s poměrem pohlaví 1:1,4 ve prospěch samic.
Defoliace
Defoliace jsme zaznamenali ve všech dubových porostech. Vzhledem k vysokému zastoupení listnatých dřevin na LHC nezpůsobovali chrousti až na výjimky holožíry. Nejvíce byly poškozeny 10ti až 40tileté porosty dubu červeného, dále pak dubu letního i zimního, jednotlivě topol osika a bříza. Ve všech okolních obcích byl pozorován zvýšený výskyt rojících se chroustů obou druhů a defoliace především ořešáku vlašského.
Rozšíření chroustů
Počty rojících se chroustů v oblasti LS Lipník v letech 1996, 2000, 2004 neustále vzrůstají geometrickou řadou, nikdo zatím nedokáže říci, jak velké území bude chroustem maďalovým zasaženo. Zajímavostí je, že v oblasti Polabí neexistuje jediný silný kmen, neboť v lesních porostech LČR LS Mělník a odloučené části LS Lipník Lesní úsek Lipka v okolí Staré Boleslavi, které jsou od LHC Lipník vzdáleny přibližně 20 km, probíhalo rojení chrousta maďalového v roce 2003. Zkušenosti se škodami chroustů mimo oblast Polabí mají na jižní Moravě (Strážnicko), kde k silnému rojení došlo v roce 2003. Na základě výzkumu z poloviny minulého století lze předpovědět škody chroustem v polohách do 800 m n. m.
Obrana
V současné době je jedinou účinnou obranou proti chroustům letecká aplikace insekticidních prostředků v době rojení dospělců, která je však vzhledem k neselektivnosti dostupných chemických prostředků značně problematická z hlediska ochrany životního prostředí. V roce 2004 byla na Poděbradsku v době rojení chrousta maďalového odzkoušena aplikace bio-preparátu Boverol, obsahujícího vzdušné konidie houby Beauveria bassiana. Cílem je po zasažení samiček infikovat houbovým patogenem vajíčka a následně líhnoucí se ponravy v půdě. Výsledek experimentu bude znám až v následujících dvou letech. Z přirozených nepřátel má určitý význam pouze černá zvěř, udržení jejich vyšších stavů však není možné z důvodu škod na zemědělských kulturách.
Použitá literatura je k dispozici u autora a bude také zveřejněna v internetové podobě článku na www.silvarium.cz/lesprace
Adresa autora: Ing. Vladimír Prokop,
VLS, LS Lipník
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor
Chrousti byli v minulosti obávaným škůdcem především v zemědělství a v lesním školkařství. Velmi obsáhlá publikace Chrousti a boj s nimi (KRATOCHVÍL, LANDA, NOVÁK, SKUHRAVÝ 1953) dokazuje, že se výzkumem bionomie chroustů a ochrany proti nim zabývaly přední výzkumné ústavy. Ještě v roce 1967 byla vydána aktualizovaná směrnice "Ochrana proti chroustům a ponravám v zemědělství a lesnictví" Ministerstvem zemědělství a výživy v Praze, která nahrazovala ČSN 48-2713 z roku 1955. V 70. a 80. letech chrousti téměř zmizeli a ve vyhlášce MZe č. 101 z roku 1996 už nebyli uvedeni mezi kalamitními škůdci.
Otázkou je, proč se chrousti v některých oblastech (na Strážnicku byl chroust maďalový nepřetržitě) na začátku 90. let opět objevili v kalamitních počtech. Někteří odborníci tvrdí, že k přemnožení chrousta došlo vlivem zlepšeného životního prostředí a používání insekticidních prostředků, které jsou šetrnější k přírodě. Např. po loňském leteckém zásahu proti chroustům na jižní Moravě uvedla Mladá fronta Dnes dne 21. 6. 2003 článek "Návrat kdysi rozšířených chroustů ukazuje, že je naše příroda v lepším stavu", kde cituje prof. Dalibora Povolného, brněnského entomologa: "Chrousti nezmizeli jen proto, že je lidé hubili jedy. Vyhubila je i průmyslová hnojiva. Larvy chrousta se totiž živí chlévskou mrvou a tu pěstitelé začali znovu přidávat do půdy až v poslední době". (Prof. Povolný měl zjevně na mysli chrousta obecného a uniklo mu, že v dané záležitosti šlo o chrousta maďalového.) Ke zlepšení životního prostředí jistě došlo, ale změna v používání insekticidních prostředků se týká spíše zemědělské výroby než lesnictví (např. na LS Lipník se v minulosti používaly insekticidní přípravky pouze v některých kulturách při postřiku klikoroha borového, případně k asanaci kůrovcového dříví) .
Skutečností je, že v současnosti dochází ke škodám především v lesnictví a méně v sadařství a zemědělství. To znamená, že zatím nedošlo k přemnožení chrousta obecného (Melolontha melolontha), ale chrousta maďalového (Melolontha hippocastani). Všechny výzkumy, které byly prováděny v minulém století, byly zaměřeny na chrousta obecného a pouze okrajově se zmiňují o chroustu maďalovém. Chroust obecný má výrazně odlišnou bionomii od chrousta maďalového, který je úzce vázán na biotop lesa. Hlavní rozdíly mezi oběma druhy jsou popsány v publikaci o chroustech z roku 1953. Chroust obecný nalétá na porostní okraje z polí ze vzdálenosti až několika kilometrů a zde provádí první úživný žír. Po dozrání vajíček, které trvá nejméně 9 a nejdéle 20 dní podle průběhu počasí, dochází k oplodnění a samičky odlétají ke kladení vajíček zpět po drahách rojení opačným směrem do polí, kde se zrodily. Toto kladení střídající se s úživným žírem může u některých samic proběhnout až třikrát. U chrousta obecného jsou dále známy stěhovací lety, ke kterým dochází ke konci rojení. Těchto tzv. tahů se zúčastňují jak samci, tak samice. Důvody těchto letů nejsou přesně známy, uvádí se, že je to pravděpodobně nedostatek potravy. Naproti tomu chroust maďalový nalétá na úživný žír z místa vylíhnutí, což jsou zpravidla nezapojené i zapojené listnaté porosty, na nejbližší listnaté stromy. Hromadné stejnosměrné lety nebyly u něho nikdy pozorovány. Po úživném žíru a oplodnění, které má stejný průběh jako u chrousta obecného, odlétají samičky ke kladení snůšky zpět do porostů, kde se vylíhly. Těmto místům jsou věrny, pouze při přemnožení dochází k rozšiřování nebo hledání nových lokalit, jak dokazuje rozšiřování výskytu ponrav na LHC Lipník.
Díky intenzivnímu hospodaření v zemědělství v minulých desetiletích neměl chroust obecný vhodné podmínky pro vývoj, a proto jsou jeho populace výrazně nižší než u chrousta maďalového. Toto se může změnit, neboť někteří zemědělci přecházejí z ekonomických důvodů na tzv. minimalizované hospodaření, tj. vynechání hluboké orby.
Skutečnost, že nedochází k přemnožení chrousta obecného, ale chrousta maďalového, zřejmě přehlédla i část odborné veřejnosti, jak dokazuje článek v časopise Květy ze dne 24. 6. 2004 nazvaný Rok chrousta, kde dr. Aleš Bezděk z Entomologického ústavu AVČR uvádí, že "není třeba se obávat rojení chroustů, neboť po něm zůstanou jen okousané větve, které ještě v témže roce narostou" a "problém je jen v tom, že najednou je chroustů moc a pak záleží na tom, jak velkou paniku jejich výskyt vyvolá". Celý článek se týká chrousta obecného, o chroustu maďalovém je zmíněno pouze to, že má rád les.