Hospodaření a změny u LČR

22. července 2004 se v Praze konala tisková konference státního podniku Lesy ČR (LČR) s názvem "Aktuální informace o hospodářské činnosti LČR". Sešlo se na ní fakticky celé nejvyšší vedení LČR - generální ředitel Ing. Kamil Vyslyšel, ekonomický ředitel Ing. Zdenek Cába, výrobně technický ředitel Ing. Vladimír Blahuta, vedoucí majetkoprávního odboru JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc. a nedávno nově jmenovaný tiskový mluvčí Ing. Lubomír Šálek.

Po úvodním slově K. Vyslyšela a přečtení tiskové zprávy L. Šálkem (viz rámeček) informovali jednotliví ředitelé o hospodaření LČR.

J. Staněk pak zdůvodnil, proč se LČR rozhodly vypracovat dodatek k současným nájemním smlouvám na pronájem honiteb. Poté byl dán prostor otázkám novinářů.

Ekonomika LČR v roce 2003 (Z. Cába)

Hospodářský výsledek (HV) za rok 2003 dosáhl 149 mil. Kč (HV po zdanění uvedený ve finančních výkazech, gr. 1). Celkový objem výnosů i nákladů byl nižší než v roce 2002. Z. Cába upozornil především na významný meziroční rozdíl výnosů mezi rokem 2002 a 2003, který byl zapříčiněn propadem cen dříví na trhu. Vlivem zpracování kalamity a propadu cen dříví na trhu došlo k propadu tržeb o cca 700 mil. Kč (podle analýz, které má vedení LČR k dispozici). HV podle typu organizačních jednotek udává graf 2. Vývoj stavu pohledávek historicky klesá, v roce 2003 dosáhl nejnižší úrovně za celé historické období na úrovni 1,031 mld. Kč (z toho likvidních bylo 980 mil.). Vývoj stavu směnek, které byly poskytovány LČR smluvním dodavatelům od roku 1997, také klesá (v roce 1997 v objemu 278 mil. Kč, v roce 2003 je 47 milionů).

Lesnické hospodaření LČR (V. Blahuta)

Na dřevařském trhu je v současnosti nedostatek pilařské kulatiny. Z celkové roční těžby v ČR (14,4 milionů m3) představuje roční těžba u LČR 7,4 milionů m3. V. Blahuta zdůraznil, že není pravdou, že LČR významným způsobem brzdí a zadržují těžbu v prvním pololetí roku 2004. Těžba do pololetí činila 4,143 milionů m3 dříví (jehl. 3,574 mil. m3, list. 569 tis. m3), což je zhruba 56 % ročního úkolu. Je to sice méně než v roce 2003, ale nemohlo to tak zásadně ovlivnit situaci na trhu. LČR předpokládají, že těžba v roce 2004 bude zhruba ve stejné výši jako v roce 2003 - v roce 2003 se vytěžilo 7,435 mil. m3 dříví (jehl. 6,549 mil. m3, list. 886 tis. m3), plán na rok 2004 je 7,425 mil. m3 (6,355 mil. m3 jehl., 1,05 mil. m3 list.). Z 2,044 mil. m3 dříví obchodovaného prostřednictvím HLDS činí export 14 %. K tomu V. Blahuta dodal, že z toho jediná smlouva byla uzavřena novým vedením, jinak jde o plnění kontraktů na základě smluv, které byly uzavřeny mezi odběrateli a bývalým vedením LČR.

Náklady na pěstební činnost se pro rok 2004 ve srovnání s rokem 2003 mají snížit o cca 100 mil. Kč. Celkové náklady na pěstební činnost v roce 2004 tak budou činit 1,7 miliardy Kč. I přesto bude zalesňovací povinnost, která je zhruba o 400 hektarů vyšší než v r. 2003, splněna (letos 11 588 ha).

Režim ochrany lesa je u státního podniku LČR upraven příkazem generálního ředitele č. 1 z roku 2004 a jeho platným dodatkem, a režim zpracování kůrovcového a kůrovcem ohroženého dříví je potom se smluvními partnery upraven přílohou obchodní smlouvy. Zaměstnancům LČR i smluvním partnerům se "zatím daří zvládat situaci zpracování kůrovcové hmoty velmi dobře, ještě však není vyhráno". (Viz tisková zpráva v aktualitách, str. 34, pozn. red.). LČR také vydaly leták s nákladem několika set výtisků, určený všem vlastníkům lesa a široké veřejnosti (jde o jakousi formu metodického pokynu, jak se chovat v případě ohrožení porostu kůrovci). K dispozici je na všech kontaktních místech, která LČR mají.

V loňském roce bylo zpracováno celkem 677 tis. m3 kůrovcového dříví, v letošním roce za první pololetí 293 tis. V rámci ochrany lesa bylo potom položeno 182 tisíc lapáků a instalováno necelých 40 tisíc lapačů.

11. března 2004 byla na úseku výrobně-technického ředitele ustanovena komise pro myslivost, která by měla řešit problematické a zásadní věci na tomto poli. Tato komise se schází nepravidelně, prvním tématem, kterým se zabývala, byla úprava a vypracování dodatku k současným nájemním smlouvám na pronájem honiteb LČR.

Úprava nájemních smluv na pronájem honiteb LČR (J. Staněk)

Důvodem vypracování dodatku je zájem LČR "aby byl smluvní vztah mezi LČR a nájemci honiteb vyváženější, protože byla z různých stran kritizována nevyváženost ve prospěch LČR jako držitele honiteb, tedy aby se těmto výtkám předešlo". Dodatek ve smlouvách chtějí LČR předložit všem uživatelům jejich honiteb. Jde o upřesnění ustanovení o pokutách, vypovězení smlouvy, zpřesnění ustanovení o kontrole ulovené zvěře, tudíž i vypuštění ustanovení, které zavazovalo nájemce honiteb podílet se 20 % na zvýšených nákladech na ochranu porostů (viz LP 7/2004, str. 29, pozn. red.). "Ve zbytku jsme potom ještě zpřesnili některá ustanovení tam, kde se ukázalo, že byla nefunkční nebo nepřesná". Tento dodatek se přímo promítne do znění nových nájemních smluv, tzn. těch, které budou uzavírány s nájemci honiteb ještě letos, nebo v budoucnu. Pokyn výrobně technického ředitele k provádění výběrových řízení je připravený, měl by nahradit předcházející více než rok starý pokyn a jeho hlavním účelem je umožnit "více diferencovat mezi zájemci o nájem honiteb", pokud jde o kvalitu jejich mysliveckého záměru a představu o hospodaření v honitbě ve vztahu k lesním porostům, "tedy aby jediným hlediskem při rozhodování, kdo bude nájemcem, nebyla jen cena."

Otázky Lesnické práce

Prostor pro otázky novinářů byl příliš krátký, aby se dostalo na všechna témata a otázky LP, které se za poslední měsíce přímo nabízejí a zatím u vedení LČR nenacházejí odezvu.

- Jak je možné, že se tak výrazně liší vámi prezentované výsledky hospodaření a efektivity prodeje dříví LZ a LS od kalkulací bývalého vedení a ČAPLH?

Cába: Je to o výstupu té kalkulace. My jsme dnes prezentovali (viz graf 2 a 3) celkový hospodářský výsledek celého lesního závodu, který je přepočten na realizace hmoty. Záleží na konkrétním subjektu, jak k tomu přistoupí. Já jsem některé kalkulace viděl, vychází samozřejmě jenom z oblasti těžební činnosti a všechno je o přístupu v tom ohledu; jak dalece a v jakém objemu jsou zaúčtovány režie, především správní. Takže jde o přístup a metodiku; sednout si společně a vyříkat si tyto věci.

- Zveřejníte kontrolní protokol NKÚ? (Právě v kontrolním protokolu NKÚ jsou uvedeny kalkulace, jejichž výsledky uvádí NKÚ ve svém kontrolním závěru - ekonomická nevýhodnost zpětného odkupu či prodeje "nastojato" - viz LP 6/2004, pozn. red.)

Šálek: Kontrolní protokol je jednoznačně pracovním materiálem. Pracovní materiály LČR nezveřejňují.

- Co uděláte s prostředky, které jste získali prodejem cenných papírů lucemburského podílového dividendového fondu (SICAV)?

Cába: Na základě výsledků NKÚ a stanoviska KCP jsme přistoupili k tomu, že jsme podali návrh na prodej těchto cenných papírů. Kotace cenných papírů proběhla k 15. 6., LČR dostaly na hlavní účet u Komerční banky necelých 540 milionů korun. My jsme vypsali nabídkové řízení pro umístění 600 milionů Kč na termínovaný vklad nebo depozitní směnku na půl roku, v rámci tohoto nabídkového řízení byla vybrána jedna banka s nejlepšími podmínkami, kde jsou dnes peníze v objemu 600 milionů umístěny. Proč jsme postupovali takto? Dnes platí zákon o účetnictví, zákon o rezervách, kde se hovoří o tom, že je státní podnik v případě rezervy na pěstební činnost povinen nejpozději k 30. 6. 2005 deponovat veškeré prostředky, které jsou určeny na rezervu pěstební činnosti na daný účet. Rezerva pěstební činnosti v současné době u LČR dělá 2,6 mld. Kč. My budeme muset do této úrovně naplnit zvláštní vázaný účet, proto jsme tyto volné prostředky neinvestovali do různých jiných portfolií, naopak budeme muset některé investice do cenných papírů redukovat.

- Uvažují LČR o výstavbě velké pily s čínským partnerem s kapacitou kolem 1 mil. m3?

Vyslyšel: Hodně jsme přemýšleli, jak investovat disponibilní prostředky v oblasti hlavního předmětu činnosti - v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu. Jde o vstupní jednání, jakýsi záměr, musí následovat studie, posouzení, projekt a další procedury až k schválení dozorčí radou. K realizaci je ještě daleko, nejde o měsíce, ale o rok až rok a půl. Jeden z potencionálních partnerů je z Číny.

- Jaký podíl by měly mít LČR ve společném podniku a jaká bude právní forma? Budete řezivo vyvážet do Číny?

Vyslyšel: To bude předmětem vlastní studie. Pokud to bude partner z Číny, tak samozřejmě přijde s nějakým investičním a obchodním záměrem. Většina obchodníků vlastnící pilu musí mít dřevo, lokalitu nebo provoz a odbyt. Pokud to bude splněno, pak investice bude bezpečná a budeme uvažovat o vlastní realizaci.

- Může státní podnik na tomto poli obstát v konkurenci zavedených dřevařských společností?

Vyslyšel: Jde o záměr, dostali jsme se mnoho nabídek, jde o naši ochotu zvážit tuto investici, pro vlastníky lesa je to určitě pozitivní. Proč by stát nemohl tuto investici zvažovat? Efektivnost investice posoudí zmíněná studie.

Připravil Michal Třeštík

 

ZMĚNY U LČR

Vedení LČR od září loňského roku začalo realizovat systém změn, který by měl zprůhlednit hospodaření podniku, a odstranit tak i některé nedostatky způsobené při transformaci LH počátkem 90. let. S přihlédnutím k objektivním příčinám způsobeným kalamitami 2002-2003 byl hospodářský výsledek (HV) za rok 2003 v historii LČR nejslabší, a to je jednoznačný signál pro přehodnocení dosavadních smluvních obchodních vztahů a nastartování optimalizace vnitřních procesů LČR.

Vedení LČR přistoupilo k revizi obchodních smluvních vztahů a zahájilo práce na nové koncepci hospodaření, zejména obchodní politiky. Zásadní směry rozvoje podniku byly formulovány již před zveřejněním závěrů kontroly NKÚ, která také upozornila na systémové nedostatky v hospodaření, zejména prodej dřeva na pni, neuvážené investice, nevýhodné smluvní vztahy s obchodními partnery a na nízký podíl výběrových řízení.

Dosavadní systém, zejména prodej dříví na pni, jehož podíl dosahuje 94 % veškerého prodeje u LČR, neumožňuje Lesům ČR aktivně vystupovat ve vztahu mezi producentem a koncovým odběratelem. LČR přitom chtějí využívat výhod tržního prostředí. LČR tedy přistoupily k vyhodnocení tzv. zpětného odkupu dříví, který pro podnik exkluzivně zajišťuje Hradecká lesní a dřevařská společnost, a.s. (HLDS). Jako předpoklad změny v obchodní politice a zvýšení kontroly nad zpětným odkupem vypověděly LČR smlouvu o poskytování obchodních služeb touto společností ke dni 31. 12. 2005.

Jak uvedl V. Blahuta na tiskové konferenci, LČR předaly 25. 6. 2004 HLDS výpověď ze smlouvy, resp. smluv. Od 31. 12. 2005 by tak měl být princip tzv. zpětného odkupu nahrazen přímým prodejem dříví LČR, s výjimkou přímo řízených závodů (LZ), kde došlo k dohodě, a u kulatinových sortimentů budou od 1. 7. 2004 již LČR obchodovat tento objem samy ve vlastní režii. Od 1. 10. 2004 budou LZ samy obchodovat i vlákninu. Po skončení smluvního vztahu s HLDS zatím LČR neuvažují o změně nastavení procentuálního podílu takto obchodovaného dříví (zatím přes HLDS, poté samy ve vlastní režii). LČR mají zájem více se zajímat o zpeněžení dříví a o logistiku. Pro zajištění těchto záměrů, tedy pro realizaci obchodu se dřívím byl zřízen k 1. 4. 2004 pod úsekem výrobně technického ředitele odbor obchodu (dnes obchodu a zahraničních vztahů), jenž by měl do budoucna realizovat obchod se dřívím LČR. LČR mají představu, že smlouvy se smluvními partnery budou ošetřovány na ústředí podniku právě tímto odborem a zhruba objem 20 % dříví bude určen k obchodování a k realizaci na nižších organizačních jednotkách v rámci regionálního trhu. V. Blahuta také řekl, že čísla, která uvádějí, že tento odbor by měl do budoucna čítat až 120 lidí, jsou přehnaná.

LČR nemají zájem destabilizovat obchodování privátní sféry se dřívím nebo ve službách zajišťovaných v lese, a to ani na zpochybnění zaměstnanosti v sektoru LH. LČR předložily České asociaci podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) teze nových obchodních smluv na dodávky prací a na obchod se dřívím. Návrhy nových tezí smluv jsou pro přehlednost a transparentnost rozděleny do čtyř oblastí. Jednou ze zásadních změn je to, že obchodní smlouvy již nebudou uzavírány na dobu neurčitou, nýbrž vždy na dobu určitou. Cílem nových smluv je především nastavení rovného a transparentního prostředí pro všechny partnery LČR, kteří se podílejí na podnikání v LH.

ČAPLH s předloženým návrhem nesouhlasil, v době uzávěrky zářijového čísla LP (23. srpna) se o tomto návrhu z rozhodnutí ministra stále jednalo na úrovni tripartity (LČR, odbory a ČAPLH).

LČR nepřistupují ke změnám jen v oblasti vztahů ke smluvním partnerům, ale také hledají optimální stav ve vlastní nákladovosti a v organizačních změnách na úrovni lesních správ a revírů. Jde o optimalizaci výrobních nákladů, prodej přebytečného a nepotřebného nemovitého majetku, snížení počtu režijních honiteb a obor nebo přizpůsobení organizační struktury krajskému uspořádání.

LČR vyhodnocují účelnost vlastních investic, a to jak v oblasti majetkových účastí v obchodních společnostech tak i v oblasti nakládání s volnými finančními prostředky. V oblasti majetkových účastí usilují LČR například o ukončení své účasti v obchodní společnosti KOMAS, a.s. V oblasti nakládání s volnými finančními prostředky LČR stáhly zpět investice z lucemburského podílového dividendového fondu (SICAV). Budoucí nakládání s finančním majetkem bude v zásadě vycházet z hlavního předmětu činnosti podniku.

Podle tiskové zprávy LČR, která byla prezentována na TK LČR 22. 7. 2004., "LČR nastavují transparentní obchodní vztahy" (30. 6. 2004),

Vložený komentář (kurzivou) je redakční.

 

Nové organizační schéma ředitelství LČR

- Úsek generální ředitele (ING. KAMIL VYSLYŠEL)

- kancelář generálního ředitele

- odbor vnitřního auditu a kontroly (Ing. Jan Nouza)

- Úsek ekonomického ředitele (ING. ZDENĚK CÁBA)

- odbor finančního řízení a strategie (Ing. J. Policar)

- odbor účetnictví (Ing. J. Peštulka)

- odbor financování (Ing. Z. Ježek)

- odbor informatiky (Ing. J. Vojáček)

- Úsek výrobně technického ředitele (ING. VLADIMÍR BLAHUTA)

- odbor tvorby a rozvoje lesa (Ing. J. Zezula)

- odbor hospodářské úpravy lesa (Ing. L. Šešulka)

- odbor investic a vodního hospodářství (Ing. I. Fráňa)

- odbor obchodu a zahraničních vztahů (Ing. J. Vykoukal)

- Úsek personálně správního ředitele (ING. VLADIMÍR SOVA)

- odbor majetkoprávní (Judr. Ing. J. Staněk, CSc.)

- odbor personální a ekonomiky práce (PhDr. Jiří Pospíšil)

- odbor tiskový a propagační (Ing. Vladimír Sova)

Organizační schéma by podle tiskového mluvčího LČR Lubomíra Šálka mělo být konečné, ale "pochopitelně nelze vyloučit drobné úpravy, pokud budoucí praxe ukáže jejich nutnost". Dosavadní organizační schéma tedy vydrželo pouze pět měsíců (platilo od 15. 3. 2004, viz LP 4/2004 str. 32).

Jména všech vedoucích odborů nejsou ještě obsazena, L. Šálek proto nechtěl zatím sdělovat žádná jména - ta uvedená jsou převzata z webových stránek LČR (www.lesycr.cz).

Určitě nejvýznamnější změnou je jmenování dosavadního vedoucího odboru personálního a ekonomiky práce Ing. Sovy do funkce personálně správního ředitele (Vladimír Sova se narodil v r. 1948, studoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově a poté absolvoval postgraduální studium na Vojenské akademii v Brně, v letech 1970-2002 zastával různé velitelské funkce v Armádě ČR, v letech 1994-1997 řídil personální správu - vyplývalo to z funkce náčelníka štábu armádního sboru Olomouc). Posílení pozice Ing. Sovy je překvapivé i proto, že právě personální politika, s níž je spojen, je jednou z nejkontroverznějších a nejvíce kritizovaných činností současného vedení LČR. Zajímavé je i to, že současně zastává podle webových stránek LČR funkci vedoucího odboru tiskového a propagačního (vedoucí oddělení tiskového je Ing. L. Šálek, propagačního pak Ing. J. Řezáč).

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.