Poškozování jehličnanů bobrem evropským

Aleš Hoření

Oblíbenou potravou bobra evropského (Castor fiber L.) je kůra listnatých dřevin, zejména tzv. měkkých listnáčů. V poslední době se poněkud překvapivě objevuje i poškození jehličnanů. To jistě lesníky nepotěší. Jde o okrajovou záležitost, nebo je takové potravní chování běžné? V tomto článku referuji o výsledcích výzkumu tohoto jevu v CHKO Litovelské Pomoraví.

Výsledky se opírají o data zjištěná na pěti výzkumných plochách o celkové výměře 2,5 ha. Výzkumné plochy o šíři 25 m a délce 200 m se nacházely v břehovém porostu řeky Moravy mezi městy Litovel a Olomouc. Na každé z ploch byly kromě převládajících dřevin lužního lesa zastoupeny jehličnaté porosty (zejména smrkové). V období od října 2002 do května 2003 jsem zde zjišťoval druhovou příslušnost přítomných dřevin, tloušťku dřevin ve 30 cm nad zemí, vzdálenost každé dřeviny od vodního toku a poškození z minulých let (2 kategorie - kácení dřeviny a ohryz kůry, při kterém nedochází ke kácení). V případě, že byla dřevina poškozena ohryzem kůry, zjišťoval jsem plochu poškození v cm2.

Lesní porosty výzkumných ploch tvořily z 62 % listnaté dřeviny (podíl ze součtů tloušťek přítomných dřevin; zejména jasan, vrba, olše, dub, lípa, topol, javor jasanolistý, akát a jilm). Z keřů převládaly především střemcha, bez černý, líska a svída. Podíl jehličnanů, zastoupených převážně smrkem a vtroušeným modřínem, činil 38 %. Výzkumné plochy byly záměrně voleny tak, aby vždy obsahovaly porost jehličnanů.

Rozdělení dřevin podle podílu poškození

Zajímavým zjištěním je skutečnost, že nejvíce poškozovanou dřevinou ve sledovaném období byl smrk (82% podíl ze součtů tlouštěk dřevin čerstvě poškozených). Následovaly vrba a střemcha (každá 5% podíl) a modřín s 3% podílem (graf 1).

Míru poškozování dřevin na výzkumných plochách je možno srovnat také pomocí počtu poškozených jedinců. Z tohoto pohledu bylo ve sledovaném období čerstvě poškozeno 17 % z celkového počtu smrků, 8 % svíd, 8 % modřínů, 5 % lísek, 4 % javorů jasanolistých, 3 % vrb, 3 % střemch, 1 % jasanů, 1 % dubů a 1 % olší.

Jehličnaté porosty byly zastoupeny jedinci v rozmezí 3. až 5. věkového stupně. Bobr tyto stromy poškozoval ohryzem a loupáním kůry. Ze 130 poškozených smrků ve sledovaném období pokácel jen jeden. Měl tloušťku 6 cm a patřil do kategorie zastíněných podle KONŠELA (1931).

Za cca deset let od reintrodukce bobra v Litovelském Pomoraví (viz tab.1) dosáhl podíl poškozených jedinců smrku ve zkoumaných porostech 38 % (z počtu všech smrků, viz tab. 1). Podíl poškozených smrků na jednotlivých lokalitách se pohyboval od 28 % do 53 %.

Způsoby poškození

Smrky byly poškozovány v době klidu mízy ohryzem. Ohryz kůry se soustřeďoval na oblast kořenových náběhů a bázi kmene do výšky 0,5 m. S nástupem vegetačního období bobr poškozoval smrky loupáním, ze stromů strhával pruhy kůry až do výšky 1,5 m. Ohryzem a loupáním vznikají na kmenech mnohočetná poranění. Z každého poškozeného jedince bylo v průměru odstraněno v době od října 2002 do května 2003 200 cm2 kůry (rozsah 2 až 2000 cm2). Poškozování smrku, ale také dalších jehličnanů i listnáčů, výrazně ustává počátkem května. Z dalších zastoupených druhů jehličnanů jsem poškození zaznamenal na modřínu (z 51 jedinců čerstvě poškozeni 4 jedinci, odstraněno 2300 cm2 kůry) a na borovici (jediná zastoupená borovice, rostoucí 9 m od břehu, byla v době výzkumu čerstvě poškozena a zároveň jsem u ní zaznamenal i poškození z minulosti, odstraněno 9000 cm2 kůry). Celkové poškození těchto stromů vedlo na jaře 2003 k jejich pokácení majitelem lesního pozemku. V porostu poté zůstaly ležet těžební zbytky, na kterých bobr pokračoval v ohryzu kůry.

Mimo stanovené výzkumné plochy byly zaznamenány dva případy, kdy byl modřín poškozen tak, že došlo k odstranění kůry po celém obvodu kmene (kroužkování) do výše 0,5 m. Šlo o stromy rostoucí 23 m od řeky osamoceně v jasanovém porostu.

Model pravděpodobnosti poškození

Pro určení pravděpodobnosti poškození jedinců smrku jsem vybral jako nejlepší model, který pracuje s veličinou tloušťky jedince a jeho vzdálenosti od vodního toku. Model byl vytvořen na základě údajů o poškozování stromů za období od října 2002 do května 2003. Pro smrk ze zkoumaného vzorku, ale obecně i pro další dřeviny, platilo jednoduché pravidlo: čím je strom tlustší a roste blíže břehu, tím je pravděpodobnost poškození větší. Minimální tloušťka dosazená do modelu byla 3 cm, průměrná tloušťka činila 23 cm a maximální tloušťka 52 cm. V kategorii minimální tloušťka je pravděpodobnost poškození přímo na břehu vodoteče 0,21, pro kategorii průměrná tloušťka je to už 0,30 a pro kategorii maximální tloušťka je to 0,46.

Ve vzdálenosti 60 m od vodního toku je pravděpodobnost poškození u všech tří kategorií pod 0, 05. Ve vzdálenosti nad 80 m se blíží nule.

Škody na porostech

Celková výše škody na lesních porostech výzkumných ploch byla vyčíslena podle vyhlášky 55/99 Sb. na 49 998 Kč. Z toho podíl na celkové škodě činil u smrku plných 98 %, u modřínu 1 %. Pouhé 1 % podílu z celkové škody tedy náleželo listnáčům.

Poškozování jehličnanů bobrem evropským na území ČR v literatuře zaznamenal ČERVENÝ a kol. (2000) v jihozápadních Čechách, KOSTKAN a ŠAFÁŘ (2002) na Olomoucku, v současnosti je známo např. z Orlického Záhoří (KOSTKAN 2003 - ústní sdělení). O problematice poškozování jehličnanů v Bavorsku a Rakousku referoval před nedávnem VALNÝ (2003). Poškozování jedle obrovské bobrem kanadským v Montaně popisuje HOŘENÍ (2004).

Závěr

S existencí tohoto potravního chování bobra bude nutno sladit strategii zakládání nových jehličnatých porostů. V místech současného nebo potencionálního výskytu bobra evropského není vhodné zakládat jehličnaté lesní porosty ve vzdálenosti bližší než 60 m, resp. 80 m od vodního toku. Obrana porostů před bobry je nákladná. Stavba oplocenky nemusí zajistit potřebnou ochranu (bobr se podhrabe - MOKRÁ 2004, osobní sdělení). Stromy je nutno individuálně oplocovat silným pletivem (VALNÝ 2003). Pro ochranu stromů proti poškozování bobrem byly testovány repelentní vlastnosti výkalů predátorů. Repelentní účinek byl prokázán pro výkaly lišky, vydry, rysa, vlka a medvěda (ROSELL et CZECH 2000). Jelikož je však v praxi obtížné takové výkaly získat v dostatečném množství a repelentní prostředek s dlouhodobými účinky syntetizovaný na tomto základě neexistuje, není toto řešení v praxi využitelné.

Jedině prevencí - vhodnou prostorovou skladbou lesa - bude možno předejít střetům bobřích hlodáků s naší "hlavní produkční dřevinou" a tím i střetů ochranářů a lesních hospodářů.

Použitá literatura je k dispozici u autora a bude uveřejněna v internetové podobě na www.silvarium.cz/lesprace

Adresa autora:

Mgr. Aleš Hoření

Správa CHKO Český ráj,

Antonína Dvořáka 294, 511 01 Turnov

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto v článku: autor

Foto vedle nadpisu: Ladislav Vogeltanz