Snižme podíl státního lesa...

Rozhovor s ředitelem a majitelem LESS, a. s., a vlastníkem časopisu Lesnická práce Ing. Janem Mičánkem

Lesnická práce

- Proč a za jakých okolností jste se stal vlastníkem časopisu Lesnická práce (LP)?

Vydavatelem časopisu LP, stejně jako celé řady odborných zemědělských časopisů, bylo Státní zemědělské nakladatelství, které bylo hluboce ztrátové. V roce 1992 ministr zemědělství Josef Lux zrušil podporu Lesnické práce ze strany MZe a vyzval podnikatelské subjekty, aby převzaly tuto činnost. Lesnictví však nemělo vlastní nakladatelství, žádný soukromý podnikatel se nepřihlásil. Vedení podniku Silvaco se v roce 1993 ujalo vydávání časopisu a v roce 1994 rozhodlo o založení stoprocentní dceřiné společnosti Silva Regina, jejíž náplní byla vydavatelská činnost a výstavnictví v oboru lesnictví. Bohužel tato společnost se zadlužila a skončila v likvidaci. V rámci likvidace byl lesnický veletrh převeden na společnost Brněnské výstavy a veletrhy (BVV) a o nevýdělečný časopis Lesnická práce se žádný zájemce nepřihlásil. Kromě značky nebylo co převádět. S kolegou Oto Lasákem nám bylo líto tento jediný odborný lesnický časopis s dlouholetou tradicí zrušit. Založili jsme nové nakladatelství a vydavatelství, které se ujalo nejen lesnického časopisu, ale i vydávání odborné lesnické literatury - bez podpor státu a se všemi riziky pro tuto soukromou společnost.

- Často v poslední době slýchám, že by odborný lesnický časopis neměl být vydáván soukromou společností.

Neznám žádný lesnický odborný časopis v Evropě, který by nebyl vydáván soukromou společností.

- Je pravdivá informace, že jste nedávno nabídl LP k prodeji LČR?

Je to pravda, ale neumím na tak malém prostoru vysvětlit souvislosti.

Transformace lesního hospodářství (LH)

- Co bylo cílem transformace LH? Je už možné objektivně zhodnotit její úspěšnost či dopad na stav lesa?

Cílem transformace bylo vytvořit podmínky pro restituční proces, pro vrácení obecních majetků, pro transformaci ztrátových socialistických podniků státních lesů a pro privatizační proces. Lesnická sekce OF vypracovala projekt transformace a privatizace lesního hospodářství. Privatizační hranice byla navržena mezi správou lesních majetků a výkonem lesnických činností. Předmětem privatizace měly být činnosti, technologie a související majetek. Názor však nebyl jednotný. Mnoho lesníků prosazovalo prvorepublikovou organizaci státních lesů, tj. lesy by byly součástí státní správy s přímým napojením na státní rozpočet.

Byl jsem jedním z obhájců nové koncepce. Podařilo se prosadit existenci státního podniku Lesy ČR (LČR), navíc se sídlem mimo Prahu. LČR od svého založení hospodaří se ziskem. I odpůrci schválené koncepce dnes souhlasí minimálně s tím, že stav státního lesa se výrazně zlepšil ve všech lesnických parametrech, např. zvýšil se podíl přirozené obnovy, klesla velikost holiny včasným zalesněním, nahodilé těžby byly včas zpracovány, zlepšil se pořádek v lese.

- Prý jste slibovali při prosazování transformace výnos čtyři miliardy Kč ročně...

To není přesné. V té době jsme mluvili pouze orientačně o tržbách. V této době ještě nebyl zřejmý ani rozsah restitucí ani rozsah navracení obecních majetků.

- Jaké největší chyby transformace vidíte?

Žádné rozsáhlé koncepce nelze domyslet do všech důsledků. Dnes vidím chyby především v nedotažení všech zásad v plném rozsahu. Příkladem může být prodej dřeva nastojato - nejefektivnější způsob prodeje dřeva pro vlastníka lesa v Evropě. Bohužel právě zde jsme zůstali na půli cesty. LČR neprodávají strom, ale dřevo nastojato v sortimentech. Druhým příkladem je způsob provádění pěstebních prací. Neustále si předáváme a fakturujeme nátěr, ožínání, vylepšování, zalesňování a odstraňování klestu - je to absurdní a zbytečně drahé. Původně jediným výsledkem pěstební činnosti dodavatele měla být zajištěná kultura. Špatně je nastaven i zpětný odkup, i když vznikl dlouho po transformaci. Postrádám také taxační kancelář LČR, nositele strategií největšího vlastníka lesů v ČR.

- Prosazoval jste model dodavatelského zajišťování činností u LČR, ale voláte po vlastní taxační kanceláři. Není v tom rozpor?

LČR chybí vlastní nezávislá odborná lesnická složka, která tvoří strategie a koncepce dalšího rozvoje, a to nejen podniku jako celku, ale i na regionální úrovni. Současný odbor HÚL LČR není tvůrcem strategie. Nikdo se nezabývá výnosem z majetku. Dospět např. k objektivnímu vyčíslení výnosu lze jen na základě taxačních a ekonomických informací, které musí umět někdo zpracovat a analyzovat. Znalost těchto skutečností by umožnilo nejen objektivní posouzení úspěšnosti vlastních pracovníků, ale dalo by i konkrétní podklady pro prodej dřeva nastojato, pro stanovení minimálních prodejních cen. Ve Francii např. státní lesy vyhlašují minimální prodejní cenu porostů, tj. cenu, kterou jsou schopni při běžném hospodaření dosáhnout. Pokud podnikatelský subjekt nabídne více, jsou práce prováděny na smluvním základě. V opačném případě vlastní pracovníci realizují tyto práce ve vlastní režii a musí dosáhnout stanovené minimální hranice zisku. Tento princip prodeje dříví má přímou vazbu na vyhlašovatele.

Z tohoto vysvětlení je zřejmé, že předmětem „vlastní taxační kanceláře“ není rutinní popis porostů a další taxační venkovní práce, ale vysoce odborná složka, jež by měla být generátorem efektivnosti LČR.

Prodej dříví

- Naši soukromí vlastníci a hospodáři (ale nejen oni) často tvrdí, že prodej dříví nastojato je nevýhodný...

Kdo z nich zkusil prodej dříví nastojato a jeho efektivnost porovnal se současným hospodařením? Ctím nedotknutelnost soukromého vlastnictví, proto hospodaření soukromých vlastníků lesů nekomentuji. Správci veřejných lesních majetků jsou však lidé placeni z veřejných zdrojů. Ti musí veřejnosti vždy doložit efektivnost svého počínání.

Klíčovým momentem v ekonomice obhospodařování lesa je první příčný řez na poraženém kmeni. Jeho chybné umístění snižuje průměrné zpeněžení o stovky korun. Tato skutečnost byly známa i za socialismu. Protože stát nedokázal naučit a motivovat tisíce těžařů, aby sortimentovali kmen optimálně, vznikly manipulační sklady, které nemají v Evropě obdoby. Bývalý generální ředitel akciové společnosti Rakouské spolkové lesy (ÖBf) dr. Ramsauer mi nedávno řekl: „Nikdy, ani za mě, nikdo neprodával dříví hůře než státní lesy v Rakousku.“

Nelze z jednoho centra řídit tisíce pracovníků, k nim přiřadit stovky kontraktů a současně zajistit optimální příčné rozřezání poraženého stromu, roztřídění a prodej sortimentů.

- To asi nemůže zajistit nikdo.

Mnoho času jsem strávil řešením problému, jak lidi motivovat. Subjekt, který dříví nakupuje za konkrétní cenu, má srovnávací základnu pro motivaci. Vlastníci lesů však ke dřevu přistupují, jako by bylo zadarmo, a v účetnictví porovnávají pouze jeho zpeněžení s přímými náklady.

Na základě této skutečnosti si dovolím prohlásit, že pokud budou LČR prodávat dříví v hotových sortimentech, vždy ho prodají hůř než podnikatelský subjekt. Zní to zpupně, ale důkazů je mnoho. Prohlédněte si skládky dřeva v lese, poznáte, která patří vlastníkovi lesa a která podnikatelskému subjektu.

- Proč se tedy prodej dříví nastojato ani v zahraničí více neprosadil, např. v Rakousku či Bavorsku?

Prodej dříví nastojato se prosadil v lesnicky nejvyspělejších evropských zemích, ve Švédsku a ve Finsku. Ve střední Evropě se tato metoda prosazuje pomaleji, důvodem je především konzervatismus lesnického personálu.

K ÖBf uvedu příklad. Když v roce 1991 projednával československý parlament transformaci LH, byla odpůrci transformace pozvána trojice renomovaných rakouských odborníků, kteří za jediný možný způsob obhospodařování státního majetku považovali ten jejich. Znělo to rozumně. Já jako jeden z obhájců koncepce jsem jim oponoval – „to, že to děláte špatně vy, ještě neznamená, že to musíme dělat špatně taky“. Jednou z alternativ byla i akciová společnost. Především tento návrh byl rakouskými odborníky tvrdě odsouzen. Tři roky nato rakouský parlament odhlasoval vznik akciové společnosti ÖBf. Jsem přesvědčen o tom, že ÖBf dříve nebo později dřevo nastojato prodávat budou. Ekonomická situace je k tomu donutí, určitě tato metoda zlepší jejich hospodaření.

- Často slýchám dvě námitky proti současnému způsobu prodeje dříví „u pařezu“ nebo „nastojato“. Vlastník se vzdává možnosti disponovat většími objemy dříví a tím ztrácí i strategickou pozici vůči odběratelům. A revírníkům chybí konfrontace s ekonomickými důsledky jejich počínání.

Bohužel většina lesníků si dosud neuvědomila zásadní pravdu. Ve funkčním tržním hospodářství cenu určuje odběratel. Ten si totiž musí předem zkalkulovat, jaké maximální vstupní náklady suroviny jsou pro něj akceptovatelné, aby jeho výrobek byl na trhu prodejný.

V Evropě nabídka dřeva vysoko překračuje poptávku. Většina lesnicky významných zemí v Evropě netěží své těžební možnosti, protože by dřevo nebylo prodejné. Pokud by strategií LČR bylo zajistit si lepší schopnost prodat dřevo na úkor ostatních vlastníků lesa v tomto státě, potom by tento krok měl smysl. Takovou strategii však LČR nikdy neprezentovaly.

Bohužel revírníci nemají, ani dosud nikdy neměli, jakékoliv ekonomické výstupy ze svého počínání. Z této skutečnosti vyplývá celá řada nedorozumění mezi nimi a dodavatelskými subjekty. Právě metodou prodeje dříví „nastojato“, po vzoru francouzských státních lesů, by revírníci přímo pocítili ekonomické důsledky svého počínání.

- I kdyby LČR nedosahovaly takového zpeněžení jako soukromé subjekty, dosáhly by alespoň na část zisku, který dnes mají z obchodu se dřívím podnikatelské subjekty...

To je legitimní debata. Můžete se dělit o zisk se všemi subjekty, které jsou součástí dřevozpracovatelského řetězce, s výrobci papíru a celulózy, s výrobci nábytku, tiskaři, vydavateli knih, výrobci dřevěných domů… Myslíte, že je to správná cesta?!

- Z čeho vycházíte, když tvrdíte, že prodej dříví „nastojato“ je pro vlastníka nejefektivnější?

Protože vlastník dosahuje vyššího volného zisku. Velké firmy ve všech oborech činnosti se zaměřují na svůj předmět činnosti, jemuž nejlépe rozumí, ve kterém jsou schopni dosáhnout nejvyššího zisku. Tento proces je všeobecně nazýván outsourcing. Nejinak je tomu v LH. Vlastníci lesa by měli být profesionály ve správě vlastního lesního majetku. Dodavatelské lesnické subjekty by měly být profesionály v poskytování lesnických služeb. Dodavatelské subjekty, které nejsou vázány ke konkrétnímu majetku, jsou schopny zajistit vyšší využití pořízených technologií a specializací zajistit i vyšší odbornou úroveň prováděných prací. Tato dělba práce zajistí oběma partnerům vyšší efektivnost jejich podnikání.

Výnosovost lesních majetků

- V článku pro časopis Veřejná správa jste v roce 2003 mluvil o cca 4,5 tis. Kč hrubého výnosu z hektaru lesa, což vyvolalo ostrou polemiku. Nejčastěji Vám bylo oponováno tím, že se v lese nedá paušalizovat a že takto vysoký trvalý výnos z lesa je nereálný.

Ano, toto jsem tvrdil na základě cenové úrovně roku 2002, kdy byly ceny dříví vyšší. Dnes při průměrné těžbě dřeva cca 6 m3/ha a cenové úrovni roku 2004 to představuje cca 3600 Kč/ha. Mluvím o průměrných podmínkách v ČR. Každý vlastník si může tyto hodnoty pro svůj konkrétní majetek spočítat sám, některé majetky budou jistě výrazně výnosnější, na druhé straně budou i majetky, na nichž nelze dosáhnout zisku.

- Majetek LČR je možno považovat v rámci ČR za průměrný. Proč LČR nedosahují takového výnosu? I ostatní vlastníci se pohybují o řád méně.

Především musím opět zdůraznit, že mluvím o hrubém výnosu z lesa. Porovnávám pouze přímé náklady na těžební a pěstební činnost s příjmy z realizace dřeva. Do této hrubé kalkulace nejsou zahrnuty náklady na zlepšování stavu majetku, tj. údržba cest, svážnic, nemovitostí, budování infrastruktury lesa atd. LČR jsou také správci drobných vodních toků. Tato činnost je pouze nákladovou položkou. Samozřejmě LČR nehospodaří vždy nejefektivněji. Stačí porovnat průměrné náklady na pěstební činnost ÖBf ve výši 500 Kč/ha a LČR ve výši 1250 Kč/ha. Rozdíl odpovídá zhruba miliardovému snížení zisku ročně. Dále myslivost je u LČR klasickým střetem zájmů. Lesní správce na jedné straně zodpovídá svým nadřízeným za výši škod zvěří, na druhé straně má zájem, aby zvěře bylo co nejvíce. Tento střet zvyšuje náklady na ochranu lesa v režijních honitbách.

- Jsou Vámi uváděná čísla hrubého výnosu dlouhodobě udržitelná? Nesahá se pak tzv. do podstaty lesa (silné probírky, „rádoby“ clonné seče se snižování zásoby bez odpovídajícího zmlazení či zalesnění)? Tiskový mluvčí LČR nedávno uváděl na tiskové konferenci na příkladu „Červeného kamene“, kde hospodařila LESS, a. s., a posléze prodala tento majetek LČR, nebezpečí drancování lesa.

Uváděná čísla hrubého výnosu jsou v průměru dlouhodobě udržitelná. Vždyť vycházejí z průměrných statistických hodnot uváděných v oficiálních statistikách. Lesní majetek „Červený kámen“ jsme prodali LČR na jeho žádost. Žádost byla ze strany LČR zdůvodněna tím, že tyto pozemky tvoří enklávu v komplexu lesů v majetku státu a jsou součástí režijní honitby. Tyto pozemky byly v rámci arondačního programu zahrnuty do zájmové oblasti LČR.

Tyto pozemky koupila LESS, a. s., v minulosti jako obchodní příležitost. Předmětem koupě bylo 90 ha lesních porostů převážně v mýtním věku. Po dobu vlastnictví těchto pozemků společností LESS a.s. bylo vytěženo 6 tis. m3 dřeva, maximální výše těžeb nebyla zdaleka naplněna. Všechny holiny byly řádně zalesněny. LČR při nákupu neměly žádné připomínky ke stavu lesa.

Pokud se prodává lesní majetek a my jsme schopni v rámci zákona a LHP vytěžit dřevo, které pokryje pořizovací cenu, tak se chováme naprosto racionálně.

- Co říkáte obavám, že firma během čtyř let vytěží desetiletý etát? Zastupitelstvo obce uslyší na nabídku okamžitého vysokého zisku a stejně jako firmu už ho nebude zajímat, co bude v dalším volebním období. Nebo se pak zreviduje LHP...

V ČR jsou tisíce vlastníků, tento přístup se vyskytuje pouze ojediněle. Pokud nebyl porušen zákon, je to ryze záležitostí soukromého vlastníka. Pokud jde o obecní majetek, jde již o věc veřejnou. Tím neříkám, že tento postup není legitimní. Zastupitelstvo obce např. na základě kalkulace může dojít k závěru, že vámi naznačený postup je výrazně efektivnější než zadlužení obce např. na výstavbu čističky odpadních vod.

Pojem revize LHP v lesnické legislativě nenaleznete. Zákon uvádí: „Pokud dojde v průběhu platnosti plánu ke změně podmínek vyvolávajících nutnost změny závazného ustanovení plánu, zejména z hlediska ochrany lesa nebo z hlediska zajištění plnění funkcí lesa, musí vlastník lesa požádat schvalující orgán státní správy lesů o změnu příslušného ustanovení.“ Podání žádosti o změnu závazného ustanovení je povinností vlastníka lesa, pokud ji objektivní podmínky vyvolají.

Kontroverznost J. Mičánka

- Většina lesníků vnímá současnou situaci v lesnictví velice negativně, ale na druhou stranu poukazuje na podobné „křivdy“ transformačního období, úzké vazby mezi „otci transformace“, podivný konec Foresbanky apod. Např. bývalý poslanec Hofhanzl ve svých kritických článcích na adresu transformace zmiňuje propouštění lidí s jiným názorem či klientelismus. Spousta věcí zůstává nevysvětlených...

Celý průběh transformace byl vysvětlen již mnohokrát. Otázkou zůstává, zda odpůrci mají zájem se nad těmito slovy zamyslet a pochopit jejich obsah. Já osobně jsem musel propustit mnoho lidí. Znáte nějaký obor v této zemi, který po roce 1989 neprošel zeštíhlovacím procesem? Svá místa musel opustit i Husák, Jakeš, ministr lesního a vodního hospodářství, podnikoví ředitelé státních lesů, ředitelé lesních závodů... Je třeba si uvědomit, že tyto skutečnosti měly naprosto jiné důvody. Samozřejmě, že tito lidé měli jiné názory, dokonce bych řekl „jiný světový názor“. Bývalý poslanec Hofhanzl schválenou transformaci LH velmi dlouho osobně podporoval. Bohužel později náhle ze dne na den změnil svůj postoj.

- Hodně lidského konání je založeno na důvěře, s ní třeba souvisí i „causa“ Foresbanky, jejíž jste byl zpočátku předsedou představenstva. Banka nebyla schopná dál samostatně fungovat a plnit své závazky. Na internetu lze najít různá propojení v souvislosti s Foresbankou a ForestInvesty, která naznačují možnost „tunelování“.

Já jsem byl předsedou představenstva pouze několik měsíců. Po roce 1990 vznikla celá řada malých bank, které bohužel následně zkrachovaly a jejich klienti na to doplatili. Foresbanka však neskončila krachem, ale sloučila se s Union bankou, která ji získala za účelem rozšíření své pozice na trhu. Klienti Foresbanky nepřišli o své peníze. Veškerá aktiva a pasiva přešla na Union banku.

- Rád se vyjadřujete k obecným či politickým problémům. I kdyby byly Vaše argumenty sebevíc logické a správné, jejich působení se s tak rozšířeným negativním vnímáním Vaší osoby otupují.

Tomu nejde zabránit. Striktně odděluji dvě věci. Jak mé názory lidé přijímají a zda mám pravdu, nebo ne. Nejsem populista, nemohu brát ohled na to, jak budou mé názory některými skupinami přijaty.

- To je přece důležitá otázka konečného výsledku...

Máte pravdu. Řada mýtů je ve společnosti zakořeněná a není v mých silách je změnit. Jediným řešením je dělat svoje věci dobře, říkat věci, které mají hlavu a patu, snažit se být schopnější než ostatní, přesvědčit ty, na nichž vám záleží, a slušně se chovat.

- Proč nemají národní parky (NP) v ČR opodstatnění? To je prohlášení, které na mě působí dojmem provokace...

NP mají smysl na velkých územích, které člověk nezměnil. Taková území v malém státě ve střední Evropě nenajdete.

Jistě je vhodné na základě konsensu vyčlenit nějakého území, ke němuž se budeme chovat jinak než hospodářsky. Než přistoupíme k tomuto kroku musí existovat projekt s jasným cílem. Např. na Šumavě se však založil NP, protože tam bylo krásně…

Privatizace státních lesů?

- Co pokládáte v současnosti za největší problém našeho lesnictví?

Dominantní postavení LČR. Myslím, že by měl být dán podnět k široké veřejné diskusi o snížení podílu státního lesa. V zemědělství byl tento proces již zahájen, lesnictví však dosud tuto odvahu nenašlo.

- Co problém přerušené kontinuity vlastnictví, morálního stavu naší společnosti, potenciálních kupců či ztráty pozice majetkově silného subjektu...?

V současné době stoupá riziko, že bude státní majetek obhospodařován špatně. Stát se může chovat k majetku naprosto nezodpovědně. Špatná rozhodnutí nebo nevhodné způsoby obhospodařování by byly dnes realizovány na obrovské ploše. Pravděpodobnost, že se tisíce vlastníků náhle rozhodnou obhospodařovat majetek špatně, je mizivá. Stát nemá žádný patent na správné a efektivní obhospodařování svých majetků.

- Neobáváte se při prodeji státního majetku zhoršení stavu lesa, i v souvislosti se snahou o návratnost investice? Hodně se dnes mluví o přeměně druhové skladby, přestavbách monokultur, biodiverzitě, stabilitě lesa...

Neobávám. Převážná část soukromých vlastníků a především velcí soukromí vlastníci jsou dobří hospodáři. Stav lesa je jakási posvátná kráva. Monokultury jsou z hospodářského hlediska ideální, protože jsou nejekonomičtější. Smrk je v ČR jediná dřevina, která tvoří dlouhodobě zisk.

Měli bychom najít odvahu říct: Rozdělme státní lesy na dvě části, na první, jež nám bude produkovat dřevo, a na druhou, která bude plnit jiné funkce, ty ale budou hrazeny z jiných zdrojů. Druhá část může být převedena např. do resortu MŽP.

- V mnoha článcích a studiích autoři tvrdí, že není možné položit rovnítko mezi monokulturou a nejvyšším výnosem...

Kéž by měli pravdu! Pak bychom měli rezervu ke zvýšení výnosu.

- Jak by stát po privatizaci zajišťoval veřejné zájmy?

Finančními nástroji. Úkolem lesníka je dosahovat co nejvyššího výnosu z pozemku. Lesník dnes realizuje převážnou část tržeb za prodej dřeva. K zásadní změně dojde po ocenění veřejných zájmů a jejich úhradě.

ČAPLH a prosazování zájmů LH

- Podnikatelé v LH začínají hrát aktivnější roli až teď, když jim jde o živobytí, o další zakázky. Proč ČAPLH nevstupovala aktivněji do legislativního procesu, nezabývala se více problémy a zájmy celého LH? Nemůžeme přece oddělit vlastníky lesa, podnikatele v LH a zpracovatele.

Asociace si od založení musela nejdříve vybudovat pozici a konsolidovat se. Členové asociace si vytyčili činnost a úkoly pro svůj aparát velmi úzce, protože je poměrně málo věcí, u nichž panuje shoda. Na rozdíl od vlastníků lesa si konkurují.

- Společným zájmem je třeba zvýšení spotřeby dříví...

Asociace byla prvním subjektem v ČR, který se tímto problémem zabýval.

- Ale výsledky jsou mizivé. Dalším společným zájmem je i zvýšení prestiže oboru, zlepšení mediálního obrazu a související lepší vyjednávací pozice např. při legislativním procesu, přidělování financí či postavení v rámci rezortního ministerstva.

Obecně vaše úvaha zní dobře. Řadu vašich doporučení ČAPLH i v minulosti zajišťoval. Lesnická legislativa je ale záležitostí vlastníků lesa, kteří si musí hájit své zájmy.

Akciová společnost LESS

- Z jakého důvodu jste rozdělil akciovou společnost LESS?

Prvním impulsem byla cca před dvěma roky stanoviska bank, jež nás financují. Vzhledem k rozsáhlým aktivitám firmy (lesní školky, lesnická činnost, dřevozpracující průmysl, doprava, harvestory, palírna, dřevěné uhlí) jsme byli pro banky velkým soustem. Dalším důvodem bylo např. zreálnění majetku. Disponovali jsme velice nízkým základním jměním, což nám dělalo potíže při raitingovém hodnocení. Když koupíte harvestorový uzel a po čtyřech letech je zaplacen, tak je v účetnictví veden za jednu korunu, jeho skutečná hodnota je však 10 milionů Kč. Rozdělení firmy nám umožnilo dostat do účetnictví skutečnou hodnotu majetku. Dostali jsme se řádově z 20 mil. Kč na 234 mil. Kč.

Neopominutelným důvodem bylo i řízení jednotlivých druhů podnikání. Předpokládám, že se jednotlivé subjekty od sebe budou postupně vzdalovat. Každou firmu totiž tvoří především lidé.

- Spekuluje se, že to bylo i kvůli dluhům firmy, zvlášť vůči LČR. Jak je firma LESS zadlužená?

Stále hledáme všechny dostupné zdroje financování a neustále investujeme. Vůči LČR máme dlouhodobé závazky okolo 40 mil. Kč, ale v minulosti dosahovaly výše 150 mil. Kč. Tyto závazky vznikly většinou koupí subjektů s dluhy vůči LČR (např. Podkrkonošská lesní). Všechny závazky jsme nejen převzali, ale také je plníme. Po rozdělení firmy přešly závazky ze zákona na LESS & Forest, s.r.o. Za závazky vůči LČR však ručíme všemi firmami. Rozdělení jsme projednávali s původním vedením LČR v létě roku 2003, po jeho odvolání jsme s tímto záměrem detailně seznámili i nové vedení, které v těchto krocích nespatřovalo žádný problém.

Vztahy s ministrem a vedením LČR

- Ministr Palas Vás spolu s Ing. Domesem jmenoval několikrát v souvislosti s nepatřičným vlivem jako příčinu odvolání bývalého managementu. Jak se na celou situaci díváte nyní s odstupem více než roku?

Jsem přítelem Jiřího Olivy již 30 let, toto je všeobecně známá informace. Příští rok tomu bude 40 let, co se pohybuji v lesnictví, a za tu dobu mám v oboru spoustu přátel. Já jsem vyjádřením pana ministra Palase nikdy neporozuměl. Ani v osobním rozhovoru mi nedokázal vysvětlit, v čem a jakým způsobem jsem Jiřího Olivu ovlivňoval.

- Mnoho lidí si myslí, že jste ze vztahu s minulým vedením profitoval a poukazují na obrovský rozvoj firmy LESS a.s. na základě zakázek od LČR.

Já ani Jiří Oliva jsme se s naším přátelstvím nikdy netajili. Obecně platí, že jakýsi stupeň klientelismu se v ČR téměř automaticky předpokládá. Můj přátelský vztah s Ing. Olivou mně byl spíš na škodu, protože v mnoha případech postupoval tehdejší management s ohledem na tuto skutečnost opatrněji.

LESS, a. s., však větší objem zakázek koupila od vlastníků upadajících firem, než vyhrála ve výběrových řízeních. Na odkup těchto zakázek neměl Ing. Oliva žádný vliv. Nové vedení LČR prověřilo všechna výběrová řízení a zjistilo, že jsme vyhráli pouze tam, kde jsme nabídli lepší cenu, a tu platíme dodnes.

- I v souvislosti se zmíněnými nízkými cenami jsem slyšel argument o agresivním stylu podnikání LESS a.s. a o maximální snaze ovládnout trh. Je takový styl „dlouhodobě udržitelný“?

My se snažíme nabídnout každému vlastníkovi včetně LČR co nejlepší ceny. Cena je jasně definovaná. Pro nás musí být náklady nižší než tržby. Pokud bychom postupovali jinak, zkrachovali bychom. Samozřejmě jsou případy, kdy jsme se díky poklesu cen dřeva dostali u dříve vyhrané zakázky do ztráty. Pak stojíme před rozhodnutím zda odstoupit od smlouvy, nebo vsadit na to, že se situace v následujícím období zlepší.

- Jak se díváte na proces tvorby nové obchodní strategie LČR, přebírání obchodu se dřívím do vlastní režie a na vyhlášená výběrová řízení?

Na tuto otázku nelze krátce reagovat. Přebírání obchodu se dřívím do vlastní režie nebo tvorba jiných obchodních smluv nemůže samo o sobě zabezpečit úspěšné fungování podniku. Přál bych si, aby ve vedení LČR byli rozumní lidé, kteří problému skutečně rozumí a kteří jsou schopni objektivního posouzení problému.

Děkuji za rozhovor, Michal Třeštík

Ing. Jan Mičánek

- narozen 13. 6. 1950 v Brně

- 1965 – 1966 - lesní dělník v pěstební

činnosti (VLS Hořovice)

- 1966 – 1970 – Střední lesnická škola (SLŠ) Písek

- 1970 – 1971 – odborný asistent ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady

- 1971 – 1976 – LF VŠZ Brno

- 1976 – 1983 – taxátor v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Hradec Králové – Štoky

- 1983 – 1990 – vedoucí polesí na Lesním závodě Ledeč nad Sázavou

- 1990 – 1991 – ředitel Odboru lesnické

politiky na Ministerstvu zemědělství ČR (MZe)

- 1991 – 1995 – ředitel Silvaco, a.s., Praha

- 1995 – 2000 – prezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), dlouholetý člen prezídia ČAPLH (do r. 2003)

- 1992 – dosud – ředitel a majitel společnosti LESS, a. s., Bohdaneč 

- Kromě toho byl po roce 1989 v představenstvu mnoha firem. Výše uvedená působiště jsou jen ta nejdůležitější. V současné době vlastní jako fyzická osoba 80% podíl v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., zbylých 20 % společnost LESS, a. s.

 

V prosinci 1989 jsem se se sousedním fořtem Ing. Františkem Morávkem domluvil, že nabídneme své odborné lesnické znalosti a zkušenosti k tvorbě nové lesnické koncepce. Při naší první návštěvě Prahy jsme zjistili, že lesnická sekce teprve na svůj vznik čeká. Tak jsem se stal jedním ze zakládajících členů této odborné sekce. V Trhanově při besedě s tehdejším českým premiérem Petrem Pithartem vznikl první polistopadový lesnický program, nazvaný podle místa podpisu Pivoňská výzva (podepsáni V. Adamec, J. Březina, A. Čechová, L. Čechura, Z. Domes, J. John, M. Konopík, J. Kotyza, V. Mařík, J. Mičánek, F. Morávek, J. Oliva, P. Rensa, P. Rybníček, J. Sauer, M. Sláma, J. Střítecký, G. Šrut, J. Trávníček, M. Tyl, J. Uher, L. Vytečka). Nová koncepce transformace byla kolektivním dílem, hlavním nositelem myšlenek byl Ing. Zdeněk Domes. Já jsem se s touto koncepcí plně ztotožnil a stal jsem se jejím propagátorem i obhájcem.

Jan Mičánek ke skutečnosti, jak se stal jedním z „otců transformace“ lesního hospodářství na počátku 90. let

 

LESS, a. s.

LESS, a. s. vznikla v roce 1999 přeměnou z LESS, spol. s r.o., která byla založena v roce 1992. Jediným akcionářem společnosti LESS a. s. je Ing. Jan Mičánek. Do roku 1997 se společnost zabývala podnikáním v lesním hospodářství (LH), zejména těžbou dřeva a obhospodařováním lesa ve vlastnictví státu a jiných vlastníků. V roce 1997 zahájila společnost pilařskou výrobu. Na základě smlouvy o fúzi převzala v roce 2001 LESS a.s. jako nástupnická společnost jmění společností Podkrkonošská lesní, a.s., a Šumavská lesní, a.s. Od roku 2004 přešla společnost na holdingové uspořádání, kdy z LESS a.s. byly vyčleněny aktivity jejích bývalých divizí do nově založených dceřiných společností podle předmětu jejich činností. LESS a.s. si ponechala činnosti, které je efektivní provádět pro celý holding (účetnictví, personalistika, financování,…).

Jednotlivé dceřiné společnosti:

- LESS & FOREST, s.r.o.: komplexní služby vlastníkům lesa (od dodávky sadebního materiálu po těžbu), mj. poskytuje komplexní služby na 19 územních jednotkách LČR. Dopravní závod provozuje 40 nákladních aut, z nichž více než polovina byla nově pořízena po roce 2000. Závod lesní techniky zajišťuje služby v lese nejmodernějšími technologiemi (6 harvestorových uzlů různých konfigurací, 2 lanové systémy, půdní fréza, chipharvestor, výkonné mobilní štěpkovače a drtiče dřeva). Roste podíl zahraničních zakázek (Slovensko, Německo, Francie).

- LESS & TIMBER s.r.o.: zpracovatelská firma, která na svých pásových pilách zhodnocuje především přesílenou hmotu. Hlavními výrobky jsou lepený eurohranol a truhlářské řezivo.

- LESS & TRADE s.r.o.: obchod s kulatinou

- LESS & PATRICK s.r.o.: maloprodej lesní a zahradní techniky, ovocný lihovar, rybníkářství

Vlastní a pronajaté pily

- Vlastní pily: Bohdaneč 2x, Dlouhá Ves u Sušice.

- Pronajatá pila: Lány

Vlastněné a pronajaté lesy

- Vlastní lesy: 50 ha

- Pronajaté lesy: řádově v tisících hektarech. Lesy obcí a soukromých vlastníků z řad restituentů.

Obchodní partneři

Podíl LČR na fakturaci z hlediska odběratelů holdingu 7 %, dodavatelů holdingu 18 %, z hlediska zakázky LESS&FOREST cca 50 %.

Celkový pořez

Celým holdingem projde v roce 2004 cca 500 tis. m3 dřeva. Z toho vlastní pořez v roce 2004 80 tis. m3. V roce 2005 by měl vlastní pořez činit 140 tis. m3.