Ukrajina - mění se i lesnický sektor...

Karel Vančura, Igor Bukša

Ukrajina je s rozlohou 603 500 km2 jednou z největších zemí v Evropě. Má téměř 50 miliónů obyvatel (2001) složených z více než 100 národnostních a etnických skupin (73 % tvoří Ukrajinci). Celková délka ukrajinské hranice je asi 6500 km, z toho 1050 km zaujímá pobřeží Černého moře. Téměř 95 % území se skládá z rovin se střední výškou 175 m n. m. Výjimkou jsou Ukrajinské Karpaty podél západní hranice a Krymské hory v nejjižnější části země. Podnebí je mírně kontinentální, Krym představuje úzký pruh podnebí subtropického. Na základě kombinace přirozené vegetace a podnebí je země rozdělena na pět zón - zóna smíšených lesů, lesostep, step, hory Krymu a Karpat – jejichž biologická rozmanitost je značná. Převažují jehličnaté dřeviny (42 %, borovice lesní 33 %) a tvrdé listnáče (dub, buk, javor mléč i klen, jasan). Tři čtvrtiny porostů je v mladém (32 %) a středním věku (44 %), zralých je pouze 11 % - polovina lesů je založena uměle.

Ukrajinské lesy

Lesy jsou s ohledem na klimatické poměry a dlouhodobé antropogenní vlivy rozloženy velmi nepravidelně. Největší zalesněná území představují smíšené lesy na severu a západu země a v Karpatech. Jehličnaté lesy (BO, SM, JD) zaujímají 42 % lesní půdy, listnaté dřeviny (hlavně dub letní a buk) 43 % a téměř 15 % lesů tvoří měkké listnáče a keře.

Celková rozloha lesních půd na Ukrajině je 10,8 mil. ha, lesy pokrývají 9,4 mil. ha (lesnatost 15,6 %). Průměrná zásoba je 186 m3/ha, průměrný přírůst 3,8 m3/ha. Úhrn zásob překračuje 1,7 mld. m3 (sedmé nejvyšší v Evropě).

Lesy jsou převážně ve státním vlastnictví - 68,3 % lesního fondu obhospodařuje státní výbor pro lesnictví (SVL), 24 % ministerstvo zemědělské politiky a 2,2 % ministerstvo obrany. Další část lesů má na starosti více než 50 dalších agentur a ministerstev. Komunálních lesů je téměř 4 % a soukromých méně než 0,1 % (okolo 7000 ha).

Intenzivní vývoj ukrajinského průmyslu měl od 50. let negativní dopad na prostředí zejména v důležitých lesních oblastech severní a centrální části země (znečišťování atmosféry, půd i podzemních vod, změna růstových podmínek lesů, změny v LH s ohledem na změnu podnebí a radioaktivní zamoření lesů). Problémem je i značná fragmentace lesů, velký podíl uměle vysazených plantáží (45,6 %) a pařezin (18,7 %), stejnověkých monokulturních lesů charakterizovaných nízkou odolností vůči požárům, větrným smrštím i hmyzu. Existuje však poměrně dobrá vyváženost mezi celkovou rozlohou lesních chráněných oblastí (nad 10 %) a hospodářsky využitelných lesů.

Ochrana přírody

Ve státních lesích bylo na konci roku 2003 asi 2800 chráněných území o rozloze 1 mil. ha, lesních rezervací je 12,9 %. Podle současné koncepce jsou lesy důležité pro své rekreační a ochranné funkce. V lesích plnících hlavně ochranné funkce (44 %) jsou snížené těžby a oproti lesům hospodářským mají delší obmýtí. Počet chráněných objektů se v letech 1992-2003 zvýšil z 5602 na 7040 a činí 2,715 mil. ha (4,5 % území státu). K původním dvěma národním parkům (Karpatský, Šatský) přibylo za 15 let dalších deset (celkem 632,1 tis ha). Chráněná území dále představují: 4 biosférické rezervace (Askania Nova, Černomořská, Karpaty, Dunaj – 222,5 tis. ha), 17 přírodních rezervací (163,7 tis. ha), 2595 oblastí pro uchování zvěře (1067,4 tis. ha), 3000 jedinečných přírodních výtvorů (24,4 tis. ha), 43 oblastních krajinných parků (603,6 tis. ha), 37 dendrologických parků (1,5 tis. ha), 536 parků a zahrad (13,6 tis. ha) a 762 chráněných lesních masivů a údolí (82 tis. ha). Přesto je přibližně 9 % cévnatých rostlin a 38 % savců považováno za vážně ohrožené.

Těžba

V chráněných územích je na 40 % lesní půdy zakázána holoseč. Jinak se však provádí v 90 % případů těžeb, po kterých následuje umělé zalesnění. V posledních deseti letech se zalesňuje od 37,5 do 42,6 tis. ha ročně, přirozené zmlazení se ze 2,1 zvýšilo na 8,3 tis. ha (2000) ročně. Je potřeba zaměřit se na probírky, deklaruje se snaha zvětšit i podíl podrostních a výběrových způsobů hospodaření.

Pro každý lesní podnik je povolená těžba pro jednotlivé dřeviny vypočítávána ročně, a to na základě inventarizace lesů. Problémem jsou nevyhovující zastaralé mechanizační prostředky, které z 80 % pocházejí z bývalého SSSR. Skutečný rozsah těžeb obvykle odpovídá 84 až 90 % celkového přírůstu. Komerční těžba se v letech 1995–1997 po získání nezávislosti na SSSR podstatně snížila, ale pak postupně rostla a v posledních letech činila 11 až 14 mil. m3.

Podíl lesní výroby na hrubém domácím produktu je menší než 1 procento. Po roce 1990 se produkce snížila vlivem nízké kupní síly na vnitřním trhu, nicméně vývoz dřeva se zvýšil z 373 mil. hřiven (UAH) v roce 1997 na 824,3 mil. UAH v roce 2001.

Lesnická politika a související institucionální změny

Před rokem 1917 byla Ukrajina rozdělená mezi Rusko a Rakousko-Uhersko. V roce 1917 byla prohlášena sovětskou republikou a v prosinci 1922 se stala součástí SSSR. Nezávislost získala 24. srpna 1991 a od té doby Ukrajina prochází obtížným obdobím socio-ekonomických reforem, ustanovováním nových institucí a formováním nových politických vztahů – což, jak ukázaly poslední prezidentské volby a následné události, není jednoduché. Rámec pro obhospodařování lesů je formulován v lesním zákoně Ukrajiny (1994) a zákoně na ochranu životního prostředí (1991). Další zákonodárné dokumenty a vládní nařízení určují státní vlastnictví ukrajinských lesů, ekologické funkce lesů s omezeným komerčním využitím, udržitelné obhospodařování lesů, obnovu lesů a zlepšení druhové skladby i stavu lesních ekosystémů obecně.

Státní výbor pro lesnictví (SVL)

Pověřeným úřadem, odpovědným za implementaci státní lesnické a lovecké politiky, je SVL, který v roce 2003 zaměstnával okolo 96 000 lidí. Je odpovědný za kontrolu a lesní hospodářství (LH) na celonárodní úrovni. V oblastních a místních podmínkách fungují:

- výbor pro lesnictví a lov autonomní republiky Krym, 24 oblastních lesních správ;

- státní lesní a lovecké podniky, jež spravují lesy a vykonávají kontrolní funkci na místní úrovni.

V lesnickém sektoru jsou tedy nejdůležitější státní instituce, jmenovitě SVL a jemu podřízené lesní podniky. Ty plní kombinované funkce, jako jsou kontrola, administrativa a uplatňování zákonů ve spojení s hospodařením a komerčními aktivitami - což je hlavní nevýhodou tohoto systému. Kontrolně-administrativní systém LH byl užitečný v přechodném období, ale výhledově má být nahrazen systémem opřeným o tržní hospodářství. Nedávná rozhodnutí administrativy týkající se směrů rozvoje LH by mělo zmíněnou nevýhodu vyloučit.

Změny v lesnické politice

Prezidentský výnos čís. 1/2004 z 5. ledna 2004 - „pro posílení státní kontroly na úseku ochrany, využívání a reprodukce lesů“ rozhodl o rozdělení komerčních funkcí a státní správy, které byly spojeny v SVL. Bylo zdůrazněno, že státní inspekce pro ochranu, využití a reprodukci lesů, jež bude vytvořena na ministerstvu životního prostředí, bude vykonávat funkci vládního úřadu pro kontrolu na úseku LH. Ve státních lesních podnicích Ukrajiny tak nyní dochází k oddělení státní kontrolní funkce od hospodářských aktivit.

Došlo i k dalším změnám v lesnické politice. Zákon o půdě přijatý parlamentem roku 2001 zlegalizoval soukromé vlastnictví půdy. Státní program „Lesy Ukrajiny“ (2002-2015), přijatý vládou jako nařízení čís. 581 dne 29. 4. 2002, reflektoval toto změnu (soukromým se může stát les do velikosti 5 ha a soukromník jej dále může založit novou výsadbou na neplodných zemědělských půdách). Podle novely lesního zákona však zůstala převážná většina lesů s ohledem na jejich mimořádný význam pro životní prostředí a dlouhou produkční dobu ve vlastnictví státu.

Formou prezidentských výnosů bylo vydáno několik předpisů zaměřených na rozvoj LH (2004) a některé předpokládají další opatření:

- příprava nového lesního zákona;

- příprava oblastních programů pro rozvoj lesů;

- inventarizace všech lesů Ukrajiny;

- potvrzení práva lesních podniků rozvíjet aktivity na určených územích;

- vytváření státních lesních správ v regionech;

- posilování možností státních lesních podniků vyrobené dříví dále zpracovávat;

- rozvoj prodeje dřeva na burzách a aukcích, omezení a zvláštních režimů pro vývoz dřeva;

- harmonizace inventarizace lesů a katastru s požadavky EU;

- rozšíření státní kontroly zachovávání lesního zákonodárství;

- zlepšení systému těžby a využití lesů;

- zlepšení finančních mechanismů v LH;

- převody bývalých kolchozních lesů na státní lesní podniky.

Transformace lesního sektoru (2001-2004)

Postup transformačního procesu:

- privatizace a vytvoření akciových společností v lesním zpracovatelském průmyslu;

- zhoršení spolupráce LH s průmyslem;

- pád vnitřní poptávky po lesních produktech následkem poklesu výroby a zhoršení finančních možností tradičních spotřebitelů lesních produktů;

- snížení státní finanční podpory národním programům v lesnictví.

Důsledky transformačního procesu:

- orientace lesních podniků na cizí trhy (ale postupně se vyvíjel i vnitřní trh);

- vytvoření zpracovatelského sektoru u podniků SVL;

- vytvoření velkého množství malých a středních soukromých podniků pro zpracování dřeva;

- první pokusy o realizaci lesních produktů jako komodity na burze;

- potřeba péče o lesní půdu patřící kolchozům prostřednictvím specializovaných lesních závodů.

Hlavní problémy:

- přechod z hospodářství direktivního na tržní - lesní podniky se staly součástí tržního hospodářství;

- klesající dotace státního rozpočtu lesnickému sektoru;

- nekoordinovanost (lesnického) zákonodárství se socioekonomickou transformací;

- v lesnickém resortu chybí moderní metody a systémy strategického, regionálního a hospodářského plánování, informační systém řízení LH neodpovídá moderním požadavkům;

- zhoršení situace zpracovatelského sektoru, prudké snížení požadavků na vnitřní trhu se dřevem;

- rostoucí zásoby;

- velké zvýšení vývozu dřeva (až sedminásobné za posledních 5 let).

Radioaktivní zamoření

Významným problémem lesnictví je 3,5 milionu hektarů lesů zamořených po černobylské jaderné katastrofě. 157 000 ha lesů není využíváno pro vysoké hodnoty znečištění cesiem-137. Na 43,8 % celého zamořeného území (>1 Ci/km2; Ci – Curie - jednotka radioaktivity, v soustavě SI se už nepoužívá a je nahrazena jednotkou Beckerel - Bq), je využívání lesů omezeno (podle zón, např. časová omezení délky pobytu při práci v lese, zákaz či omezení využití palivového dříví, zvěřiny, hub a lesních plodů). Jde o území v okolí Žitomiru (60 %), Kyjeva (52,2 %), Rivného (56,2 %). Ve Volyni, Černigovu, Čerkasy, Vinici a Sumy je zamořených lesů asi 20 %. Všechny suroviny a výrobky ze dřeva jsou proto posuzovány z hlediska ozáření. SVL organizuje radiologickou službu kontrolující v 8 laboratořích záření ve dřevě, kromě toho radiologové vybavení moderní měřicí technikou pracují i u lesních podniků postižených oblastí.

Zákonodárství a administrativa

V zákonodárství a administrativních strukturách se očekávají změny potvrzující rozdělení řídících a hospodářských funkcí u státních lesů. Bude nutné více zohlednit situaci regionů - zákonodárství týkající se lesů a ochrany přírody dává důraz na běžné národní principy a přístupy, ale skoro nikdy nezohledňuje zvláštnosti oblastí, jež jsou značně odlišné.

Návrhy lesních zákonů jsou dlouhodobě diskutovány v parlamentu. Současné nevhodné zákonodárství v lesnictví je hlavním faktorem, který brání přechodu k udržitelnému obhospodařování lesů. Kromě toho zákonodárství neusnadňuje implementaci tržních mechanismů v lesnickém sektoru. Obecně je dřevo oceňováno podle poptávky a nabídky, nicméně početné administrativní kontrolní instituce mají značný vliv na státní lesní podniky, a tak se prostředí mění z tržního na uměle regulované.

Ekonomika a potenciál LH

Ekonomické podmínky se pro lesní podniky na Ukrajině od vzniku nezávislosti měnily. Lesní podniky se staly předmětem tržního hospodářství, dostaly vlastnická práva a vytěžené dřevo mohly prodat na vnějších i vnitřních trzích, současně se nepřetržitě snižoval jejich rozpočet. Nicméně některé ekonomicky životaschopné podniky se rozhodly pokrýt veškeré náklady na hospodaření ze zisků z prodeje dřeva a přestaly být na státním rozpočtu závislé. V hlavních lesních oblastech Ukrajiny je tedy možné a užitečné komerční LH provozovat.

Dřevozpracující sektor v posledních 10 letech stagnoval kvůli privatizaci a bankrotům největších podniků na zpracování dřeva. Malé a střední soukromé podniky dodnes nejsou schopné zpracovávat velká množství převažujícího tenkého dříví z probírek. Došlo i ke snížení poptávky po kulatině a primárních výrobcích a změnila se spotřeba na vnitřním trhu. Naopak se zvýšil objem dřeva a řeziva vyváženého státními lesy a zdá se, že nejkvalitnější dřevo roste pouze pro účely vývozu. Přesto je těžba nižší než přírůst a využití zásob dřeva na Ukrajině je značně pod průměrem většiny evropských zemích (30–40 %) a dřevozpracovatelský průmysl je pro investory jedním z nejatraktivnějších.

Ukrajina má velký potenciál pro rozvoj produkce mimodřevních lesních užitků. Snížení životní úrovně zvýšilo význam lesních plodů jako složky každodenní stravy zvláště ve venkovských oblastech. Sociopolitické a ekonomické změny podstatně přispěly ke změně přístupu společnosti k nedřevním užitkům z lesů. Neexistuje však průzkum trhu ani organizace, které by mohly tento sektor zviditelnit, popř. certifikací podpořit podmínky vývozu.

Zhoršení životní úrovně zaznamenané v přechodném období (snížení existenčního minima způsobeného inflací, chřadnoucí ekonomika, neuspokojivá sociální ochrana, vysoké hodnoty nezaměstnanosti v agrárním sektoru) zvýšilo roli lesů především jako zdroje palivového dříví (zvláště v karpatské oblasti), produktů ze dřeva, ale i potravin. Zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností (60-70%) vzrostly nelegální těžby a pytláctví.

Předpokládá se, že rozvoj zpracování dřeva bude důležitý pro pracovní příležitosti ve městech i na venkově a sociální a kulturní role lesů bude vzrůstat. Se zlepšujícím se stavem lesů by to mělo vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj i dalších funkcí – rekreačních a zdravotních. O lesích a jejich roli pro společnost se mluví, nicméně šíření informací (často manipulovaných) je zvláště na venkově nedostatečné.

Mezinárodní spolupráce

Ukrajina se připojila k panevropskému procesu ochrany lesů a kromě rezoluce S5 podepsala příslušné závazky ministerských konferencí. Kjótský protokol UN FCCC ratifikoval parlament v únoru 2004. Ukrajina má velký potenciál pro pohlcování uhlíku, neboť značná část dnes nevyužívané zemědělské půdy by mohla být zalesněna. Z různorodosti přírodních podmínek vyplývají i zvláštnosti LH a při dalším plánování v LH bude zcela nutný regionální přístup.

Prioritou spolupráce jsou:

- výměna informací, systém sběru, analýzy a distribuce informací o lese, vytvoření databází;

- zlepšení lesního zákonodárství a jeho harmonizace s evropskými standardy;

- spolupráce výzkumných ústavů ve věci systémů řízení v LH a obhospodařování lesů;

- vývoj moderního modelování a prognózování vývoje lesů v měnícím se postředí, monitoring stavu lesů, certifikace, zjišťování lesních zdrojů ;

- výměna a výcvik odborníků;

- rozvoj moderní inventarizace lesů, integrovaného monitoringu lesů včetně, GIS-systémů;

- účast na společných mezinárodních projektech týkajících se změna klimatu a programů zabývajících se využíváním obnovitelných zdrojů energie.

V minulosti Ukrajina využívala projektů Světové banky, GEF, o přímou podporu se zasloužilo zejména Švédsko, Švýcarsko, Británie, z českých institucí se na Ukrajině uplatnil IFER. Zástupci ukrajinských lesnických institucí nyní projevili zájem o spolupráci s ČR a výměnu zkušeností při plánování a zabezpečování předpokladů trvale udržitelného hospodaření v lesích a implementaci nástrojů GIS do ukrajinského lesnického informačního systému. Na zkušenosti a technologie ÚHÚL Brandýs nad Labem je zaměřen současný bilaterální projekt, který je v souladu se státním programem „Lesy Ukrajiny v období 2002-2015“ orientován zejména na metodiku zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) jako nástrojů státní lesnické politiky a podpory, regionálního plánování a hospodářské úpravy lesů, software TopoL jako nástroje pro OPRL, hospodářskou úpravu lesů a certifikaci lesů.

Co bude dál?

Je těžké předvídat, jaká bude situace po volbách. Kandidát opozice Juščenko měl dobrou šanci stát se prezidentem, požaduje mnoho změn ekonomického rázu, které mnohdy narážejí na představy lesníků. Budoucnost závisí na tom, koho pověří řízením lesnického sektoru. Ukrajinu čeká změna ústavy, která by měla vejít v platnost v září 2005, a pak už by prezident neměl mít tolik pravomocí. Každopádně má v jednotlivých regionech od 1. 1. 2005 začít fungovat 25 oblastních útvarů SLV, k podstatným změnám by nemělo dojít v lesnickém výzkumu a vzdělávání. Zatím lze jen čekat.

Adresy autorů: Ing. Karel Vančura

ÚHÚL Brandýs nad Labem

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Igor Bukša, Ph.D.

Ukrajinský lesnický výzkumný ústav

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.