Úvodník
Příroda to tak vymyslela,
že každý nakonec nějak dostane, co si zaslouží.
Robert Fulghum
Vážení čtenáři,
lesnictví je obor, který se při hledání odpovědí na současné otázky obrací velmi často do historie. Obhospodařování lesů je i přes dosažené poznání stále něčím mezi vědou a uměním. Minulost je pro nás učebnicí obsahující zkušenosti našich předků, z níž můžeme stále čerpat.
Historie lesního hospodářství, ale i celé společnosti je poznamenána dvěma převažujícími tendencemi. Jedna směřuje k upevňování moci státu, krále, císaře, a třeba i cara, naopak druhá se snaží roli státu a jeho představitelů umenšit. Spor těchto dvou protichůdných zájmů s sebou přináší nejen mnoho neštěstí, nenávisti a zla, ale i pokrok, naději, nové ideje a dějinná vzepětí.
Vítězná strana se vždy radovala, že její vítězství je již navěky a že je neměnné. Zakopala své pozice, vybudovala opevnění, a to jak ideologické, tak i skutečné. Čím větší jistotu neměnnosti vítězná strana pociťovala, tím hůře se na dobytých územích chovala. Tento postoj se jí stal osudným, neboť se našel někdo, kdo vymyslel novou ideologii, nové zbraně a pečlivě střežené opevnění dobyl, ideologii změnil. Nový vítěz se začal opět chovat zpupně, a tak se historie opakovala.
Jak rozetnout tento věčný koloběh? Řešení přinesl již v pátém století před Kristem historik zabývající se peloponéskými válkami, Athéňan Thukydides, který pronesl tuto památnou větu: "Ze všech způsobů, jak demonstrovat moc, zdrženlivost udělá největší dojem."
Máme to štěstí, že žijeme v době, kdy se bojuje relativně přijatelnými metodami, kdy již nepadají hlavy a nesviští gilotina. Boje jsou to však stále urputné, ale ve většině případů čekáme na historikem popsanou zdrženlivost neúspěšně.
Se slovy Luďka Munzara z jednoho úspěšného televizního pořadu "...a nezapomeňte, že stromy se na nás dívají"
Vám, Vážení čtenáři časopisu Lesnická práce, přeji úspěšný nový rok 2005.