Editorial
Vážení čtenáři,
v tomto čísle LP se vám představuje nová pravidelná rubrika Lesní ochranná služba informuje. Zajistíme vám v ní pravidelný přísun novinek a informací o aktuálních problémech z oblasti ochrany lesa, kterými se LOS zabývá. Dlouho jsme přemýšleli, kam tuto rubriku zařadit. Budeme rádi, když nám napíšete, jak jste spokojeni s umístěním nejen této, ale i ostatních pravidelných rubrik v našem časopise.
V sobotu 19. 2. 2005 se v budově Ministerstva zemědělství (MZe) konalo setkání, kde se za účasti zahraničních hostů hovořilo o hospodaření státních lesů. Zdá se, že by to mohl být konečně začátek věcnější debaty nad změnami u LČR. Při prosazování změn v obchodní politice se LČR mohou opřít o názory zástupců bavorských, rakouských či finských státních lesů, kteří vidí v přímé komunikaci se zákazníkem a samostatném prodeji dříví nejlepší možnosti zvýšení zisku a optimalizace. Veškeré změny by však měly vycházet z hloubkové analýzy dosavadního fungování a zohlednění místních specifik.
Když jsem poslouchal projev náměstka ministra zemědělství K. Macha o budoucí strategii LČR, zaujalo mě často skloňované slovo "transparentnost". Bohužel, rok a půl prováděných změn ze strany současného vedení MZe a LČR se dá charakterizovat mnoha slovy, ale určitě ne přívlastkem transparentní. Nezbývá než sledovat, zda si vedení rezortu a státního podniku pod tlakem profesních sdružení i veřejnosti konečně uvědomilo, že transparentnost, komunikace, dodržování slibů a pravidel a otevřená atmosféra je skutečně podmínkou dlouhodobého úspěšného řízení jakékoliv organizace a že nezůstane opět jen u slov. Obnovit ztracenou důvěru při stejném personálním složení bude velice obtížné, ne-li nemožné. Opatrnost je na místě. Je ale asi povinností všech zúčastněných stran pokusit se o věcnou diskusi a rozbor všech analýz a možností tak, aby po reformě úspěšně fungoval nejen státní podnik, ale hlavně celý sektor lesního hospodářství. Dominanci LČR a jejich vliv na fungování oboru totiž musí každá dobrá reforma zohledňovat.