Náhrada újmy za ztížení hospodaření

Lenka Vokasová

V dubnu roku 2004 byla schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 218/2004 Sb., dále jen „zákon“). Novela byla motivována zejména potřebou legislativně zakotvit v českém právním řádu soustavu evropsky významných chráněných území Natura 2000. S tím souvisí zakotvení povinnosti náhrady újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření, která byla včleněna do § 58. Nárok na náhradu musí být uplatněn do tří měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala – tzn. za rok 2004 do konce března 2005.

Kdo má na náhradu nárok?

V odstavci 2 § 58 je řečeno, že náhrada náleží vlastníku nebo nájemci (přednostně vlastníku) zemědělské půdy, lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, a to za omezení, jež v daném kalendářním roce vzniklo nebo trvalo (nelze ji uplatnit zpětně za více let).

Náhrada náleží vlastníku nebo nájemci za ta omezení, která vyplývají z části třetí až páté tohoto zákona (tj. za omezení vyplývající z existence zvláště chráněných území, území soustavy Natura 2000 a za omezení vyplývající z ochrany zvláště chráněných druhů), včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě, a dále z rozhodnutí, závazných stanovisek nebo souhlasů vydaných podle tohoto zákona, pokud je omezení jejich důsledkem.

Podle stanoviska legislativního odboru MŽP jde v případě lesního hospodaření o hospodaření v lesích definované v § 2 písm. d) lesního zákona. Lesní pozemky jsou vymezeny v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu a lesním zákonem. Náhrada tedy náleží výhradně za omezení obhospodařování v té míře, k čemu je pozemek určen. Náhrada nepřísluší za omezení jiného charakteru, např. za ztížení výkonu rybářského práva nebo mysliveckého hospodaření nebo za omezení činností spojených s cestovním ruchem nebo výzkumem.

Kde se nárok uplatňuje?

Nárok na náhradu se předkládá příslušnému orgánu ochrany přírody. Tím jsou na území národních parků (NP) a jejich ochranných pásem a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem příslušné správy NP, resp. CHKO; na ostatním území MŽP pověřilo administrací náhrad správy CHKO. Mapu rozdělení území ČR ve vztahu k příslušnosti k jednotlivým správám CHKO je možno nalézt na webové stránce MŽP (http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/opk).

Prováděcí vyhláška

Ke stanovení podmínek poskytování finanční náhrady, vzoru uplatnění nároku, jeho náležitostí a způsobu určení výše náhrady je zmocněno MŽP ve spolupráci s MZe. V průběhu loňského roku byla připravena prováděcí vyhláška, která je dokončena, a v současné době probíhá meziresortní připomínkové řízení. Tato vyhláška by měla být přijata do konce března, kdy je konečný termín pro podání žádostí o náhradu za minulý rok. V případě, že by tento právní předpis nebyl přijat včas, je nutno podat žádost ve stanoveném termínu a řídit se zákonem stanoveným postupem, tedy, jak je uvedeno dále, uvést, v čem spočívá omezení, a doložit výši požadované náhrady.

Prokázání vzniku újmy a stanovení výše náhrady podle § 58 zákona

- Náhrada je poskytnuta, je-li nárok na ni a její výše prokázána doklady a podklady, potřebnými pro posouzení nároku (§ 58 odst. 3). Prokázání újmy a její výše tedy leží na žadateli.

- Celková výše náhrady nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna (§ 58 odst. 6).

- Poskytnutá náhrada se snižuje o částku poskytnutou vlastníku nebo nájemci jako finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69 nebo jako náhrada podle zvláštního právního předpisu (např. lesního zákona nebo zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, § 58 odst. 5)

- V případě lesního hospodaření je v § 58 odst. 6 zákona odkaz na vyhlášku č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, podle níž by se měl žadatel v případě absence výše zmíněného prováděcího právního předpisu řídit.

V připravované vyhlášce je způsob určení výše náhrady za ztížení lesního hospodaření v zásadě řešen podle vyhlášky č. 55/1999 Sb.; pouze v několika případech je tento postup upraven tak, aby vyhovoval účelu náhrady újmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

- Proces posouzení nároku na náhradu újmy a stanovení její výše bude probíhat v režimu správního řízení.

Pokud v průběhu správního řízení vstoupí vyhláška v platnost, resp. účinnost, může správní úřad vyzvat žadatele, aby podání doplnil o podklady stanovené vyhláškou (nejsou-li již součástí učiněného podání). Toto bude důvodem k přerušení řízení podle § 29 odst. 1 správního řádu. Uvedený postup vyplývá ze zásady, že správní orgán je povinen rozhodovat podle právních předpisů účinných v době rozhodování.

- Na náhradu újmy je právní nárok, tzn., že je-li nárok prokázán, musí být žadateli uhrazen.

Adresa autora:

Ing. Mgr. Lenka Vokasová

MŽP, Odd. koncepcí a koordinace programů

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.