Novinky ve studiu na FLE ČZU v Praze

Vilém Podrázský, Pavel Pech, Jiří Viewegh

Systémy studia na českých lesnických fakultách, brněnské i pražské, prodělaly řadu změn. Po roce 1990 došlo ke značnému rozšíření nabízených oborů. Zvýšila se tak konkurenceschopnost fakult obstát v soutěži s ostatními při zachování profilového oboru - lesního inženýrství. V systému, který favorizuje kvantitu studentů před jejich kvalitou, umožnil tento postup zachovat poměrně nízký počet studentů lesnictví a přes nivelizující tlaky Evropská unie (EU) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) i poměrně vysokou kvalitu studia ve světovém kontextu. Navíc uplatnění pedagogů s lesnickým vzděláním v dřevařských studijních programech umožnilo lepší propojení lesnicko-dřevařského sektoru. Došlo ke vzniku krajinářských, ekologických a environmentálních oborů s vyšší úrovní znalostí technických aplikací a zodpovědnosti absolventů ke krajině a životnímu prostředí, než je zvykem na jiných typech univerzit a fakult. To se projevuje i v relativně lepším uplatnění absolventů v praxi.

 

Diverzifikace oborů

Zmíněné nivelizační tlaky se projevují především ve snaze rozčlenit studium na bakalářský a magisterský (inženýrský) stupeň, a tím umožnit mobilitu studentů mezi návaznými magisterskými obory po absolvování stupně bakalářského. Větší průchodnost znamená i větší homogenitu bakalářského stupně různých oborů a nižší stupeň specializace a profesionality. Střetávají se tu přitom dvě tendence: na jedné straně mají být bakalářské a magisterské obory vzájemně více prostupné a studenti mobilnější, na druhé straně má podle ministerstva větší počet studentů končit na bakalářském stupni a menší počet pokračovat na stupni magisterském. To by ale logicky vyžadovalo značný podíl profesionální přípravy, a tedy opak tendence homologace jednotlivých bakalářských studií. FLE v Praze se s tímto „úřednickým šimlem“ víceméně úspěšně vyrovnala – výsledkem je poměrně široké spektrum diverzifikovaných oborů a změna jména z lesnické fakulty na fakultu lesnickou a environmentální (FLE), k níž došlo v roce 2003 (viz LP 1/2004, str. 24). Tento fakt odráží i změny v postavení environmentálních a ekologických oborů na fakultě.

Bakalářský a magisterský stupeň

V akademickém roce 2005/2006 budou na FLE poprvé otevírány dvouleté návazné magisterské obory. Dosud byli studenti přijímáni pouze do pětiletých inženýrských, nebo tříletých bakalářských oborů. Otevření přijímacího řízení do magisterských oborů vyplynulo z přistoupení ČZU k tzv. Boloňskému procesu (EU), důsledně dělícímu univerzitní studium na bakalářský a magisterský stupeň, a návazně ještě na stupeň doktorský, spojený s náročnou vědeckou přípravou. V červnu roku 2005 tak budou mít bakaláři, kteří získali svůj titul jak na vlastní fakultě, tak i na ostatních fakultách ČZU a jiných univerzitách v ČR, možnost započít studium v celé řadě tradičních i nově akreditovaných magisterských oborů. Tento systém dává studentům možnost samostatně určovat – a eventuálně upřesňovat – směr svého dalšího studia po absolvování prvního (bakalářského) stupně studií, a získat tak titul inženýra v oboru podle svého nejlepšího uvážení.

Tradiční obory

Lesní inženýrství

Vychovává všestranně uplatnitelné odborníky v LH, státní správě LH, vodním hospodářství, dřevařské prvovýrobě i v ochraně přírody a životního prostředí. V poslední době je o absolventy mimořádný zájem i v zahraničí, zejména v Latinské Americe. Tam je vysoce hodnocen přínos středoevropského lesnictví, jeho propracovanost, přínos pro vlastníky lesa a ucelený systém LH. Nezanedbatelnou roli hraje i vysoký podíl emigrantů ze střední Evropy s povědomím o LH jako o samostatném propracovaném oboru trvale udržitelného využívání krajiny.

Krajinné inženýrství

Je nejstarším oborem vyučovaným na obnovené LF v Praze, dnešní FLE. Navazuje na bývalý meliorační obor VŠZ. Obor krajinné inženýrství poskytuje vysokoškolské vzdělání v oblasti komplexní péče o krajinu; student je vychováván pro kvalifikované činnosti v oborech zemědělských, lesnických, vodohospodářských, technicko-ekologických a zejména pak v kombinacích těchto oborů. Absolventi se uplatní ve funkcích projekčních, prováděcích, investorských, provozních, výzkumných, řídících, plánovacích a správních. Absolventi získávají kvalifikační předpoklady k odborným činnostem na úsecích: organizace půdního fondu a pozemkové úpravy, úprava a revitalizace malých vodních toků, protierozní ochrana půdy, revitalizace vodních ekosystémů, kultivace a rekultivace půd, hydromeliorace, lesnicko-technické meliorace, inženýrské lesnické stavby, hrazení bystřin, rybníky a malé vodní nádrže, vodní hospodářství, hydroinformatika, urbanismus a výstavba venkova, zemědělské stavby, územní plánování atd.

Aplikovaná ekologie

Absolventi jsou připraveni řešit ekologické a technicko-ekologické problémy se zohledněním ekonomických aspektů. Uplatní se ve funkcích výrobních, provozních, správních, řídících, prognostických, výzkumných, poradenských i v mezinárodních institucích. Dále jsou vytvořeny předpoklady pro uplatnění i v oblastech střetu zájmů zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu. Získávají kvalifikační předpoklady k odborným činnostem na úsecích: ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana půd, ovzduší a vody, obhospodařování a racionální využívání přírodních zdrojů, oceňování přírodních zdrojů, tvorba a plánování územních systémů ekologické stability (ÚSES), posuzování vlivů činností na životní prostředí, ekonomika a politika životního prostředí, ochrana přírody, revitalizace vodních ekosystémů, státní správa a samospráva všech stupňů, poradensko expertní činnost ve vládních, nevládních institucích, ekologické aplikace v krajině, zavádění environmentálních systémů, řízení podniků, prognózy a vývoje stavu životního prostředí v regionech atd.

Dřevařské inženýrství

Patří z hlediska studia k nejobtížnějším, ale z hlediska uplatnění absolventů k nejúspěšnějším oborům na ČZU. Absolventi najdou uplatnění v těžařských firmách, pilařských provozech i v podnicích chemického zpracování dřeva a výroby nábytku. Výjimkou nejsou ani nabídky zahraničních firem (při současné vlastnické struktuře ve dřevozpracujícím průmyslu se jedná spíše o pravidlo).

Nově akreditované obory v roce 2005

Regionální environmentální správa

Je zaměřen na přípravu správních úředníků a technických pracovníků pro takové funkce, jako je posuzování a řešení problémů v územních celcích, obcích či extravilánech. Reaguje na požadavky státní správy a jejích subjektů. Je orientován na trvale udržitelný rozvoj, modelování v rozhodovacích procesech v životním prostředí, lesní a vodní hospodářství, správu vodních toků i zemědělství atd. Umožní mj. uplatnění absolventů v resortech ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva vnitra, ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, správách CHKO atd.

Environmentální modelování

Poskytuje vysokoškolské vzdělání v oblasti procesů probíhajících v životním prostředí, jejich poznání, popisu, modelování a predikci jejich vývoje s cílem řešit celou škálu praktických problémů, týkajících se životního prostředí a ekologie. Absolvent najde uplatnění ve funkcích provozních, správních, řídících, poradenských, prognostických i výzkumných. Absolventi získají kvalifikační předpoklady k odborným činnostem na úsecích ekologie, vodního hospodářství, znečištění ovzduší, povrchových a podzemních vod, hydroinformatiky, posuzování dopadů antropogenní činnosti na životní prostředí, modelování těchto procesů, návrhů řešení a predikce vývoje, posuzování ekologických zátěží a realizace sanačních opatření, modelování extrémních jevů - např. povodní, ekologických katastrof. Budou připraveni i na činnosti v mezinárodních expertních a výzkumných týmech.

Forestry, Water and Landscape Management

(Tento obor přednášený v angličtině bude otevřen již druhým rokem.)

K řádným studentům tohoto dvouletého oboru jsou zařazováni i studenti přijíždějící ze zahraničních univerzit, převážně v rámci programu Socrates/Erasmus. Pro české studenty, kteří do oboru nastupují, je naopak připravena řada výjezdů na dobu alespoň jednoho semestru – převážně do Velké Británie, Německa, Španělska, Portugalska, ale i na Slovensko. Tam mohou studovat smluvené předměty, jež jim po návratu budou uznány. Ve spolupráci s univerzitou v Madridu je pak připraven program v rámci Double-degree diploma: studium se absolvuje na partnerské fakultě a po ukončení studia je přiznán diplom obou fakult. V daném případě pak studenti kromě diplomu daného českého oboru získají diplom lesního inženýra od Escuela Técnica Superior Ingerieros de Montes v Madridu.

Provázanost studijních stupňů a oborů

Do všech těchto dvouletých navazujících magisterských oborů se budou moci v rámci průběžného studia hlásit nejen absolventi bakalářských studijních oborů FLE, ale i absolventi jiných fakult, kteří absolvovali podobný typ studia nebo složili úspěšně přijímací zkoušky, stanovené na 1. 7. 2005. Při dostatečném souladu bakalářských či magisterských oborů s nově otevíranými obory pak lze uvážit přijetí studenta i bez přijímacího řízení a uznání zkoušek. S daným postupem nejsou v českých podmínkách dosud velké zkušenosti; učitelé FLE - stejně jako uchazeči o studium - mohou jen čekat na první výsledky.

Podrobné informace a podmínky přijímacího řízení naleznete na http://fle.czu.cz.

Adresa autorů:

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.,

děkan FLE ČZU v Praze,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Doc. Ing. Pavel Pech, CSc.,

proděkan pro pedagogickou činnost,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc.,

proděkan pro pedagogickou činnost,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zajímavé informace o FLE

- Na LF studuje 9 zahraničních studentů.

- V současné době připadá 20,3 studenta na 1 pedagoga (absolutní počty pedagogů) či 22,25 (přepočtené počty pedagogů). Tento dosažený výsledek je však snížen skutečností, že 36 % výuky v rozměru „obslouženého studenta“ je zajišťováno jinými fakultami, což se negativně odráží v hodnocení výkonů fakulty.

- V roce 2004 bylo poprvé zahájeno studium ve střediscích v Písku a v Litvínově, počet přijatých odpovídal kapacitě těchto zařízení. Tato strategie se jeví jako vhodná pro podchycení zájemců o studium v regionech. Otevírány jsou akreditované bakalářské profesní obory (DHSSL Písek, DÚTSS Litvínov) kombinovanou formou.

- Rozpočet fakulty činil v roce 2004 59,5 mil. korun; z toho 56 milionů činily státní dotace (zbytek např. příjmy z výzkumné činnosti). Fakulta hospodaří vyrovnaně. Peněžní prostředky od státu jsou přerozdělovány univerzitou pro jednotlivé fakulty.

- Státní dotace na jednoho studenta za rok činí na ČZU v průměru 32 000 korun, jednotlivé obory jsou pak charakterizovány koeficientem náročnosti studia ve vztahu k této průměrné částce. U krajinářské oborů je to např. koeficient 1,65, u lesního inženýrství pak 2,25.

- Procento přijatých studentů z celkového počtu zájemců o studia se pohybuje okolo 80 % v závislosti na oboru. Je však třeba brát v ohled, že ne všichni přijatí studenti se nakonec rozhodnou na fakultě skutečně studovat.