Strategická koncepce MZe pro Lesy ČR, s. p.

Na mezinárodním sympóziu Moderní trendy a úspěšný management v podnicích státních lesů EU představil v sobotu 19. 2. 2005 náměstek ministra zemědělství a šéf strukturální sekce MZe Karel Mach strategické zásady správy státních lesů v působnosti MZe. Na sympóziu vystoupili také zahraniční hosté ze státních lesů Rakouska, Finska a Bavorska, kteří prezentovali své systémy hospodaření po proběhlých či probíhajících reformách. S obsahem jejich vystoupení vás blíže seznámíme v příštích číslech Lesnické práce v rámci našeho chystaného cyklu o lesnicky významných evropských zemích. Součástí sympózia byla i tisková konference za účasti pozvaných hostů.

Program sympózia

Po krátkém zahajovacím projevu ministra zemědělství Jaroslava Palase vystoupil jeho poradce pro lesní hospodářství Pavel Kitzberger s analýzou potenciálu LČR. Poukázal na silné (podíl lesů, celková zásoba, přírůst a těžba, výborné produkční podmínky, terénní podmínky) i slabé stránky LČR (profesní know–how, stupeň arondace). Prodejem dříví u pařezu dosahují LČR nižšího zpeněžení. Rezerva ve způsobu prodeje dříví se podle jeho analýzy pohybuje kolem 1 mld. Kč ročně (podle interní analýzy LČR 700 mil. Kč). Další program dopoledního bloku vyplnili zahraniční hosté – Wolfgang Chaloupek, ředitel lesního závodu ÖBf, přednesl referát Lesní závod rakouských spolkových lesů - včera a dnes, kde zmínil přelomovou situaci v pol. 90. let. Tehdy po důkladné analýze prošly ÖBf zásadní reformou a transformací na akciovou společnost s vyšší mírou nezávislosti na státu. Mj. zmínil důležitost důvěry v zaměstnance, motivaci, deregulaci, radikální snížení byrokracie a nutnost intenzivní komunikace. Hannu Jokinen z finských státních lesů (Metsähallitus) hovořil o prodeji dříví a managementu pohybu dřevní hmoty u finských státních lesů. Také zmínil zásadní reformu, která proběhla na přelomu 80. a 90. let s tím, že „menší reformy“ probíhají každé 2–3 roky. Upozornil, že vývoj na trhu s dřívím vede k internacionalizaci, snižují se rozdíly v cenách dříví v jednotlivých zemích. R. Plochmann z Bavorských státních lesů (Bayerische Staatsforsten, BayStafo) hovořil o současné lesnické reformě v Bavorsku. Mj. dojde k oddělení státní správy lesů od hospodářské činnosti. Zmínil velký odpor vůči reformě. Organizace podniku se ale musí přizpůsobit obchodu.

Na tiskové konferenci se zahraniční hosté shodli, že přímý samostatně řízený prodej dříví konečným zákazníkům vede k vyššímu zisku. Jde také o koncentraci a maximální využití pozice na trhu. V Rakousku se i menší vlastníci slučují, aby mohli prodávat větší objemy. Prodej dříví nastojato se používá velmi omezeně, např. u ÖBf hlavně u palivového dříví. R. Plochmann uvedl, že 10% podíl na trhu je více než pět 2% podílů. Péči o les podle něj nejde oddělit od prodeje dříví. Pěstování lesa musí také umět reagovat na situaci na trhu. W. Chaloupek k naší situaci poznamenal, že nejprve je třeba detailně analyzovat současnou situaci a pak se snažit navázat na tradici českého lesního hospodářství, jež mělo na počátku 20. stol. vedoucí postavení v Evropě. Potenciál českých lesů je ale velký. Všichni se shodli na tom, že v současné době mají vedoucí postavení v evropském lesnictví skandinávské země, hlavně v organizaci procesů a managementu, i když srovnávat středoevropské podmínky se skandinávskými je velice obtížné. Důležité je neustálé hledání nových postupů, tlak na efektivitu a také nutnost hledání dalších zdrojů zisku, protože se nedá očekávat růst cen dříví.

Odpoledne vystoupili čeští přednášející – Josef Vovesný mluvil o způsobu produkce dříví a hospodaření u lesní Schwarzenberské správy Orlík nad Vltavou (viz LP 11/2004, pozn. red.), ekonomický ředitel LČR Z. Cába o vývoji a složení hospodářských výsledků LČR a František Vomočil ze Story Enso o možnostech obchodní optimalizace mezi LČR a dřevozpracujícími závody na příkladě Stora Enso Timber. Následovalo vystoupení K. Macha (viz níže).

V závěrečné diskusi prezident ČAPLH Josef Horák poděkoval zahraničním hostům a vysoce ocenil jejich prezentace. „Uvedená vystoupení jsou příkladem, jak má vypadat dobře připravená reforma státních lesů.“ Podle výkonného ředitele ČAPLH Jiřího Kořínka je pro LČR nejdůležitější porovnání s Rakouskem. Upozornil, že prezentovaná výsledná absolutní čísla celkového zisku jsou správná (viz tab. 1), ale hlubší analýzou a porovnáváním srovnatelných činností se můžeme dostat k jiným interpretacím a obdobné efektivnosti prodeje dříví u ÖBf a LČR (náklady na pěstební činnost jsou u ÖBf několikanásobně menší než u LČR, ostatní výnosy několikanásobně vyšší; v Rakousku se neprovádí tak časté výchovné zásahy; možnost započtení rezerv do zisku LČR apod.). Zmínil také jinou strukturu podnikatelských firem v ČR. „Kdyby tady ale nebylo 40 let komunismu, byla by pravděpodobně situace obdobná jako v Rakousku.“ Na jeho připomínku, že zde chybí např. zástupci francouzských státních lesů, kde se dříví prodává většinou „nastojato“, reagoval P. Kitzberger. Uvedl, že pozvali zástupce států s dominantním zastoupením jehličnatého dříví, což Francie nesplňuje. Prezentované výsledky podle něj jasně dokumentují základní trendy v zisku státních podniků. R. Plochmann ke způsobům prodeje dříví uvedl, že nejlepší je přímá komunikace se zákazníkem bez prostředníků. Při prodeji dříví „nastojato“ ztrácí podle něj podnik nezávislost.

Strategie pro LČR

Asi nejvíce byl z pohledu českého lesníka očekáván projev náměstka ministra zemědělství Karla Macha (na tiskové konferenci uvedl k výběrovému řízení na funkci gen. ředitele LČR, že do tří týdnů by měla být vybrána personální agentura, která ho bude organizovat; kdy bude nový ředitel znám ale neví). Přednesl příspěvek Strategické zásady správy lesů v působností MZe po roce 2004 (viz rámeček). Při objasňování důvodů změn uvedl: „Zatímco ve vyspělých evropských zemích byly reformy správy lesů ve vlastnictví státu v 90. letech podmíněny vývojem tržního hospodářství EU a změnou politicko-sociálních hodnot, volila Česká republika v r. 1992 svou v Evropě zcela specifickou cestu, a to rozdělení jednotlivých krajských podniků státních lesů na s. p. LČR a na dodavatele komplexních lesnických služeb (převážně akciové společnosti, vzniklé na základě delimitačních protokolů z bývalých lesních závodů ve 2. vlně kupónové privatizace). Přestože k transformaci českého lesnictví chyběly prakticky jakékoliv oficiální fundované podklady, hospodařily LČR zdánlivě uspokojivě, a to jak ve sféře ekonomické, tak i v rovině celkového zlepšení stavu lesa. Funkčnost systému se však stávala postupně netransparentní. Systém celkově začal stagnovat.“

Současná situace LČR je „v důsledku značných finančních ztrát, které mohly posílit sektor veřejných financí, a negativního vlivu na mezinárodní image ČR absolutně neudržitelná...

LČR se dostaly do situace, kdy pouze přihlížejí, jak jsou hlavní logistické procesy pohybu dříví řízeny dominantními podnikatelskými skupinami. Je zjevné, že jde o nesprávné rozhodnutí z minulosti přesunout zisk generovaný ve státních lesích na privátní subjekty. Odříznutí LČR od prodeje dříví ve vlastní režii znamenalo odklon od sledování efektivních těžebních technologií, hluboký propad ve vztazích k dřevozpracujícímu průmyslu a vedlo i k velké ztrátě profesního know–how. Řídící systém LČR neovládá klíčové procesy rozhodování a je manipulován podnikatelskými zájmy, funguje těžkopádně, chybějí jasné kompetence jednotlivých článků řízení, technické vybavení a motivační zainteresovanost. Pracovní procesy jsou komplikované a vedou spolu s nejasnými kompetencemi k prolínání a dublování činností s dodavateli komplexních zakázek. Výsledkem jsou nejen vysoké náklady na výrobu, skryté v cenách dříví, ale i demotivace vlastních zaměstnanců. Kontrolní systém je subjektivní, je ovlivňován provázaností vztahů, nedostatečnou motivací a chybějícími postihy. Objektivní moderní kontrolní systém není ani vytvořen...“

Průměrný zisk z produkce dříví na 1 m3 těžby byl „v pěstebně vyspělém, ale lesnicky konzervativním Bavorsku rozhodujícím parametrem pro zdůvodnění a vypracování nové koncepce rozsáhlé reformy státní správy lesů v roce 2004, týkající se především výrazného zefektivnění řídícího a správního aparátu. Hodnoty průměrného zisku z produkce dříví u LČR v průměru 0,6 eur/1 m3 těžby v rámci předešlých let dokumentují nízkou efektivitu práce, projevující se nejen ve vnitropodnikové organizaci, ale i ve vzniklém systému vztahů LČR – dodavatelé komplexních lesnických služeb, kde dochází vedle překrývání jednotlivých činností i k nebezpečí potlačení vývoje volného trhu.

Do roku 2002 dosahovaly LČR více než 50 % svého zisku z finančních operací. Rizikově spravovaly státem svěřený majetek a těmito transakcemi i nepřehledností vykazování jednotlivých položek zakrývaly nízkou míru zisku z činností, vyplývající z jejich hlavního poslání, tj. výroby dříví, myslivosti, správy nemovitostí a vodních toků. Nedostatečně průhledný systém řízení a správy státního majetku a nejasná podniková strategie vytvářejí negativní podnikovou kulturu, která brzdí činnost LČR a není již nadále pro celkový chod podniku akceptovatelná.“

K logistice prodeje dřevní hmoty uvedl: „Trend pohybu dříví se jednoznačně vyvíjí k centrální koordinaci výkonu těžby, odvozu a plánování. Dříví musí jít nejjednodušší možnou cestou ke konečnému odběrateli. Každý mezičlánek na této cestě znamená podstatnou ekonomickou ztrátu. LČR prodávají 94 % dříví u pařezu, tj. srovnatelně s ostatními zeměmi tzv. nastojato neboli na pni, zatímco v ostatních státech se tento podíl pohybuje okolo 10 %, a to s klesající tendencí. Prodej dříví ve srovnávaných zemích EU se uskutečňuje s orientací na potřeby odběratele (dřevozpracující závody), a tak je možné docílit maximální přidané hodnoty. Smlouvy jsou koncipovány na základě středně nebo dlouhodobých dodávek, zaručujících kvalitu a kontinuitu toku dřevní hmoty, již umožňuje jen velký potenciál zdrojů....“

Smyslem zásad strategické orientace LČR po roce 2004 je „vytvořit podmínky a předpoklady pro zákonem stanovené hospodárné využívání státního majetku. Osou nové strategie je využití možností, které skýtají lesnicko-produkční podmínky, a rozloha státem spravovaných lesů. LČR nezamýšlejí volit cestu investic do podnikatelské sféry ani vykonávat pěstební nebo těžební práce s vlastními zaměstnanci, vyjma existujících přímo řízených lesních závodů. Počítají s další spoluprácí s podnikateli v LH, ale za nových transparentních podmínek, a to na základě rámcových a k nim doplňkových smluv v souladu s komunitárním právem, kdy pracovní činnosti (i v komplexním pojetí) budou odměňovány za skutečně vykonanou práci. Naopak hlavní logistické procesy plánování a pohybu dřevní hmoty by postupně měly přejít do rukou LČR tak, jako je tomu u všech lesnicky rozvinutých zemí EU.“

Připravil Michal Třeštík

Zásady strategické orientace LČR po roce 2004

(z projevu K. Macha na mezinárodním sympóziu, MZe 19. 2. 2005)

1. Vyváženost v poslání státního lesa

- Stanovištně odpovídající druhová diverzita; vytvoření konceptu reagujícího na změny klimatu; podřízení hospodaření se zvěří cílovému stavu lesa; zajištění podmínek pro posílení funkce půdoochranné, protierozní, hydrobiologické a klimatické.

- Důraz na logistiku a maximalizaci výnosů pro stát jako vlastníka; rozvoj nových obchodních příležitostí (např. biomasa či skládky), zvýšení konkurenceschopnosti v rámci EU.

- Zajištění celospolečenských funkcí lesa; propagace a osvěta významu lesnictví a spotřeby dřeva formou užití dřevěných výrobků; objektivita rozhodovacích procesů; výzkum a transparentnost; podpora malých vlastníků lesa poradenstvím; podpora regionů, korektní a efektivní vztahy s dřevozpracujícím průmyslem.

- Kontrola a posuzování vyváženosti a optimalizace v procesu trvalé udržitelnosti systémem Sustainability Balanced Scorecard (SBSC - bodovací zpráva trvale vyvážené udržitelnosti). Ten bude vypracován podle mezinárodních standardů do 31. 12. 2005 (vytipování významných indikátorů k sledování efektu dopadu lesa na přírodu, společnost a ekonomiku).

2. Využití potenciálu státního lesa

Potenciálem je v rámci EU unikátní enormní etátová těžba cca 7 mil. m3 s možností navýšení bez škodlivého vlivu na životní prostředí s vysokým zastoupením jehličnanů. Konkurence je na základě více než 50% podílu LČR na trhu se dřívím v ČR zanedbatelná, rozptýlená mezi velké množství subjektů a roztroušená. Máme rozvinutý zpracovatelský průmysl i výhodné přepravní vzdálenosti do Rakouska a Německa. Jedině velký vlastník lesa je schopen zajistit dlouhodobě stabilní a časově vyrovnané dodávky a optimalizací zásob lze ještě požadovat vyšší cenu.

- Snížení podílu prodeje dříví u pařezu; zvýšení efektivity režijních nákladů, zisku z vytěženého kubíku dřeva a celkového výnosu z hektaru porostní plochy především soustředěním LČR na odběratele v tzv. geomorfologicky ohraničených zájmových oblastech, jejichž středem je významný dřevozpracující závod.

- Kontinuální středně či dlouhodobá nabídka dodávek pilařské kulatiny i průmyslového dříví, garantující pravidelné dodávky v kvalitě, množství a čase, kterou lze dosáhnout výhodného zpeněžení dříví v podobě bonusů a prémií.

- Podpora výstavby dřevozpracujících závodů například poradenskou činností pro potenciální investory; tlak na odběratele z hlediska základních cen dříví, z nichž by profitovali i ostatní vlastníci lesa.

- Koncentrované nasazení harvestorové techniky, kdy dochází k výraznému zvýšení efektivity nákladů (odpadá několikanásobná evidence při odběru dříví, manipulační skládky, jednotlivé pracovní procesy dostávají dřevozpracujícím průmyslem požadovanou posloupnost). Transport vydruhovaného dříví ke konečnému odběrateli pomocí odvozních souprav smluvních partnerů či smluv s Českými drahami.

- Příprava projektů na využití biomasy (zejména klestu a vlákniny) pro účely výroby elektrické energie a vytápění v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie, v logistické návaznosti na předcházející procesy (balíky biomasy jsou vyváženy a transportovány stejnými soupravami jako při manipulaci se dřívím).

- Další zdroje příjmu ve sféře logistiky dřevní hmoty a poradenství, promítajícího se i do možnosti arondace pozemků či budování celkového image LČR.

- Změna správy lesů, zajišťující především celkové využití globálního potenciálu LČR logistickými procesy řízení. Prostředky získané v důsledku restrukturalizace je třeba - mimo zákonné tvorby rezerv - vracet do činností spojených se zlepšováním potenciálu lesa (především na arondace, přeměny a rekonstrukce lesních porostů, intenzivní, na kvalitu zaměřená, pěstební činnost, lesní cesty).

- Odborná příprava a optimalizace počtu zaměstnanců LČR zajistí potřebné změny správy lesů.

3. Vzorové hospodaření

- Vznik efektivní a přehledné struktury správy lesů, pracující s moderními systémy řízení a využívající centrální logistiky managementu řídících procesů.

- Vytvoření podmínek pro vznik korektního konkurenčního tržního prostředí, kde jsou podnikatelé odměňováni za vykonanou práci s motivací na vyšších výnosech LČR.

- Vybudování transparentní podnikové kultury (filosofie) LČR.

- Ekologická a celospolečenská funkce lesa musí být zajištěna i při eventuálním poklesu cen dříví. Trvalá recese cen dříví zvyšuje nutnost rozvinutí i jiných obchodních okruhů, než je výroba dříví, např. pronájem nemovitostí a prodej nepotřebného majetku, poradenství, zpoplatněná turistika, myslivost a rybářství.

- Přechod hlavních logistických procesů plánování a pohybu dřevní hmoty do působnosti LČR.

- Státní podpora naplňování cílového poslání LČR, zejména hospodaření blízkého přírodě a zajištění mimoprodukčních funkcí lesa.

- V počáteční fázi změny způsobu hospodaření, maximální snížení režijních nákladů a s nimi související transparentní centrálně řízený prodej nepotřebného majetku.

4. Úprava vztahů s dodavateli komplexních lesnických činností

- Všechny smluvní vztahy budou popsány transparentními pravidly v souladu s předpisy hospodářské soutěže v EU.

- Stabilizace podnikatelské činnosti dodavatelů komplexních lesnických služeb z hlediska pravidel EU únosnou délkou smluvního vztahu na základě výběrových řízení, preferujících zásady otevřenosti, transparentnosti a nediskriminace při současně jasné definici výběru stabilních, důvěryhodných, solventních a kvalitativně spolehlivých partnerů, jejichž předmětem budou až na výjimky v obnově, ochraně a výchově lesa komplexní dodávky jednotlivých činností hospodaření v lese, zabezpečující plnění funkcí lesa ve smyslu lesního zákona.

- U zakázek LČR se ceny budou skládat z nákladů stanovených pomocí obnoveného programu „Kalk“ a ze zisku, jehož přiměřená míra bude odvozena ze ziskovosti obdobných státních zakázek v zemích EU a bude zároveň vytvářet prostor pro technologickou inovaci a zvyšování produktivity práce. Výpovědní důvody smluv musí být objektivní, transparentní a vázány na porušení lesního zákona, resp. předpisů jej provádějících.

- Ve vztahu k smluvním partnerům zavedení motivačního principu za kvalitu vykonané práce, resp. podílu na zpeněžení dřeva pro LČR, zejména u způsobu sortimentace dříví nebo fázových přejímek zajištěných lesních porostů. Vzhledem k rozdílným podmínkám je třeba motivaci upravit diferenciální rentou podle stavu lesa a gravitační oblasti.

- Diferencování komplexní zakázky na pěstební činnost tak, že na jedné straně bude dodavatel odpovědný za předání cílového stavu některých činností, zejména obnovy lesa a zajištěného lesního porostu, na straně druhé bude ponechán určitý prostor pro zavedení některých vysoce specializovaných technologií, přinášejících možnost přenesení nových poznatků do praxe celého LH. Jde např. o speciální přípravu půdy pro zalesňování, aplikaci prostředků ochrany lesa či vyvětvování, tj. činnosti, které musí být z hlediska efektivity organizovány v rámci větších oblastních celků a z hlediska kvality umožní přístup na trh odborným specializovaným firmám.

- Ponechání potřebného časového prostoru současným smluvním partnerům pro možnost změn podnikatelské orientace; vytvoření příležitostí v oblasti služeb pro LČR (zejména výroba a odvoz dříví, zpracování biomasy, výstavba a údržba lesních cest).

- Smluvními vztahy umožnit postupné multiplikační využití potenciálu lesa.

Efekty realizace zásad

- Využití hospodářského výsledku na investice do plnění mimoprodukčních i produkčních funkcí lesa, směřující k jeho stálému růstu z výsledků hlavní činnosti LČR.

- Diametrální růst ziskovosti s předpokládaným nárůstem zisku v následujících 10 letech minimálně o jednu miliardu.

- Zlepšení stavu lesa a jeho celospolečenských funkcí investicemi do rekonstrukcí a stabilizačních přeměn porostů, posílení mimoprodukčních a sociálních funkcí s postupným nahrazováním dotací ze státního rozpočtu, propagace lesního hospodářství a zvýšení image státu.

- Nepřímý pozitivní vliv na sektor veřejných financí stabilizací zaměstnanosti a příjmy z daní dodavatelů komplexních činností k zajištění hospodaření v lese v majetku státu.

K realizaci Zásad musí být nejprve založena konformní struktura, již definuje koncepční manuál 2010, oficiální metodický program LČR do konce roku 2010, který má - při využití skrytého potenciálu odbornosti - za cíl přivést LČR v tomto období mezi 5 nejvyspělejších organizací státních lesů Evropy. Předpokládá se, že bude vytvořen nejpozději do konce roku 2005.